V této souvislosti vzniká celá řada otázek, jak na straně daňových poplatníků, tak na straně daňových správ, jakým způsobem správně nastavit metodiku převodních cen tak, aby byl dodržen princip tržního odstupu. OECD na to reaguje vydáním Doporučení, jak správně aplikovat tento princip v nestandardních situacích ovlivněných pandemií.

Doporučení navazuje na Směrnici OECD o převodních cenách a cílí na výklad stávajících principů obsažených ve Směrnici ve vazbě na aktuální specifické situace způsobené pandemií. Doporučení bylo vydáno 18. prosince 2020 a je výsledkem konsensu daňových správ 137 států OECD / G20 zapojených do inciativy BEPS včetně české daňové správy.

Zaměřuje na 4 hlavní oblasti – srovnávací analýzu, alokace ztrát a specifických nákladů souvisejících s pandemií, vládní programy podpory a předběžné cenové dohody (APA). Jednotlivé oblasti jsou vzájemně úzce propojené a napříč celým Doporučením lze vysledovat preferenci individuálních řešení jednotlivých případů vyhodnocujících jejich specifické okolnosti. Je tak například odmítán zjednodušený pohled na stanovení funkčního profilu společnosti (například rutinní neboli limitovaná entita) a z toho dovozující jednoznačné závěry ohledně nesení rizik a vzniklých ztrát či mimořádných nákladů.

Dalším znakem, který se prolíná celým Doporučením, je analogie s chováním nezávislých subjektů za srovnatelných okolností, tedy vytvoření hypotézy, jakým způsobem by se společnosti chovaly za daných okolností v nezávislých vztazích.

V oblasti srovnávací analýzy je problematické nalezení srovnatelných dat odpovídajících krizi roku 2020. Z tohoto důvodu Doporučení umožňuje v rámci přípravy srovnávacích analýz zohlednění specifických faktorů; například změny nákladů či výnosů v době pandemie, dopady vládních nařízení, změny makroekonomických ukazatelů v daných odvětvích, odchylky skutečných finančních ukazatelů od plánovaných.

Doporučení dále upozorňuje na možnost zohlednit dopady pandemie na nastavení převodních cen až v rámci daňového přiznání, pokud by potřebné informace pro jejich nastavení byly dostupné až po uzavření účetnictví a v případě, že takový postup je v souladu s lokálními předpisy.

Doporučení odmítá při zpracování srovnávacích analýz použití analogie s předchozí ekonomickou krizí z let 2008/2009 z důvodu odlišných okolností v porovnání s covid krizí.

V návaznosti na Směrnici OECD je umožněno v rámci srovnávacích analýz použití ztrátových společností, avšak za podmínky, že tyto nesou srovnatelná rizika s testovanou společností a vyhovují všem vyhledávacím kritériím použitým v analýze.

Jak již bylo zmíněno výše, každý případ musí být posuzován individuálně. Rozhodnutí ohledně alokace ztrát či vícenákladů ovlivněných pandemií musí vycházet z konkrétního rozložení rizik a především pak rozhodovacích pravomocí tato rizika řídit. Na první pohled limitované společnosti mohou nést určitá rizika a související náklady, pokud souvisí s rozhodovacími pravomocemi lokálního managementu.

Rozložení ztrát v rámci nadnárodních skupin tak musí vždy vycházet z funkční a rizikové analýzy daných společností a je nutné disponovat dostatkem důkazních prostředků k jejich obhajobě před správcem daně. Na to je nutné pamatovat především nyní v době uzavírání účetnictví roku 2020, který byl u mnoha společností silně ovlivněn pandemií Covid-19, a nastavení tzv. transfer pricing adjustmentu, tedy korekce převodních cen na jejich tržní úroveň.

Závěrem doporučujeme, abyste brali v potaz, že veškeré faktory ovlivňující nastavení převodních cen v pandemickém roce 2020 (jakožto i v dalších letech případně ovlivněných pandemií) je nutné velmi precizně popsat v dokumentaci převodních cen a předejít tak jejich zpochybnění ze strany správce daně.

Ing. Petr Tomeš, daňový poradce, Associate Partner

Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & partner Consulting, s.r.o., www.roedl.com/cz

Další aktuality