Důvodová zpráva k zákonu č. 492/2000 Sb., změna zákona o daních z příjmů

Zákon o daních z příjmů vstoupil v platnost současně se zavedením nové daňové soustavy v roce 1993. To znamenalo mimo jiné i zásadní změnu v rozdělovacích a přerozdělovacích procesech v návaznosti na postup transformace ekonomiky České republiky. V oblasti přímého zdanění tak byly dříve diferencované daně nahrazeny univerzální daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů právnických osob. Tím byly posíleny i základní principy nezbytné pro fungování tržní ekonomiky, a to princip daňové neutrality a daňové universality.

Postupné změny nejen daňových, ale i dalších zákonů vyjadřují i postup transformace naší ekonomiky. Všechny dosavadní novely zákona reagovaly především na změny v průběhu transformace ekonomiky a tudíž i na požadavky praxe. Zákon o daních z příjmů byl od doby jeho účinnosti již třicettřikrát novelován, přičemž jen 6 novel (všechny byly vládními návrhy) mělo zásadní charakter. Novelizacemi zákona docházelo k postupnému snižování sazeb daně z příjmů právnických osob, a to ze 45 % na 35 % a od roku 2000 až na 31 %, byla snížena mezní sazba daně z příjmů u fyzických osob ze 47 % na 40 % a od roku 2000 na 32 % a navyšovány (valorizovány) byly nezdanitelné části daně z příjmů fyzických osob nejméně indexem inflace nebo i více, jako při úpravě platné od roku 1999. Rovněž byla rozšiřována daňová pásma klouzavě progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob. Byly zavedeny zvláštní jednorázové odpočty na nové investice a došlo i k rozšíření možnosti umořování ztrát až na 7 let. Dále byl umožněn odpis nedobytných pohledávek. Postupně se zvýšila vstupní cena odepisovaného hmotného majetku z 10 tis. Kč na 40 tis. Kč a u nehmotného majetku z 20 tis. na 60 tis. Kč. Počínaje rokem 1998 byly výrazně zkráceny odpisové lhůty hmotného a nehmotného majetku s rozpočtovým dopadem cca 13 mld Kč. Počínaje rokem 2000 je schváleno snížení sazby srážkové daně z dividendových příjmů z 25 % na 15 %.

Současné platné znění v podstatě vyhovuje principům zdanění uplatňovaným v rámci zemí EU.

V návaznosti na zpracovanou novelu obchodního zákoníku se navrhují:

- pravidla pro podávání přiznání k dani z příjmů při fúzích, rozdělení a převodu obchodního jmění v návaznosti na institut rozhodného dne,

- pravidla podání přiznání k dani z příjmů v návaznosti na změnu pojetí přeměn obchodních společností jako kontinuity právnické osoby, zejména při přeměně veřejné obchodní společnosti nebo na veřejnou obchodní společnost a při přeměně komanditní společnosti nebo na komanditní společnost, neboť tyto společnosti mají jiný daňový režim, než jiné právnické osoby,

- režim zdanění při uzavření smlouvy o převodu zisku, kdy ovládající osoba bude mít ze zákona povinnost provést vyrovnání s minoritními akcionáři ovládané osoby.

Pokud jde o návaznost na připravenou novelu zákona o účetnictví, návrh řeší zejména problematiku možnosti přechodu na hospodářský rok,zmírnění daňových dopadů při přechodu na podvojné účetnictví, a to včetně nezbytných úprav zákona o správě daní a poplatků.

Návrh dále obsahuje tyto věcné úpravy:

- valorizaci nezdanitelných částí v základu daně a rozšíření pásem daňové sazby pro fyzické osoby,

- zavedení možností odpočtu plateb i na soukromé životní pojištění, osvobození příjmů zaměstnanců plynoucích jim z příspěvků zaměstnavatele na toto pojistné a umožnění zaměstnavateli zahrnout tento příspěvek v limitované výši do výdajů (nákladů), a to ve stejném rozsah a za stejných podmínek, jako je tomu v případě úlev při důchodovém připojištění se státním příspěvkem,

- možnost stanovit daň paušální částkou pro fyzické osoby - drobné podnikatele,

- dobu odpisování nehmotného majetku u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví neregulovat pro účely daní, ale vycházet při daňovém odpisování z účetních odpisů (tj. 2 až 5 let), což bude znamenat další zkrácení doby odpisování s ohledem na faktickou dobu využitelnosti nehmotného majetku (dosud daňově 4 - 12 let),

- daňové dopady při přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví rozložit rovnoměrně až na pět zdaňovacích období. Tím se poplatníkům usnadní přechod na účtování v soustavě podvojného účetnictví, které je obecně považováno i z hlediska daňového za průkaznější,

- zavedení zvláštního odečtu od základu daně právnických i fyzických osob v návaznosti na objem daňově uznatelných nákladů na výchovu učňů (30 %) se navrhuje na podporu učňovského školství, která vyplývá z Programového prohlášení vlády a usnesení vlády 294/1998 k financování učňovského školství,

- zpřesnění výčtu bytových potřeb v případě možnosti odpočtu úroků z titulu placení těchto úroků k úvěrům ze stavebního spoření a hypotečním úvěrům rozšíří možnosti tohoto odpočtu v návaznosti na zákon o stavebním spoření. Současně, zejména v důsledku snížení úrokových sazeb, se navrhuje snížit maximální hranici pro odpočet těchto úroků ze 300 tis. na 240 tis. Kč ročně,

- osvobození od daně z příjmů zaměstnanců plynoucích jim ze zpětného odprodeje zaměstnaneckých akcií zaměstnavateli po uplynutí 6-ti měsíců čímž dojde ke sladění s osvobozením u ostatních akcií,

- zrušení úpravy, která umožňuje v případě tzv. "komplexního pronájmu" (soubor movitých i nemovitých věcí) uplatňovat daňové odpisy u nájemce se navrhuje proto, že původní záměry tohoto ustanovení nejsou již naplňovány a spíše napomáhají jinak neodůvodněnému krácení daně. Přitom postup u doposud uzavřených smluv, na základě kterých daňové odpisy uplatňuje nájemce, zůstane zachován nejpozději do konce roku 2005,

- zvýšení slev na dani při zaměstnávání zdravotně postižených občanů, které by mělo podpořit zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností,

- změny ve zdaňování výnosů depozitních směnek sledují sjednocení se zdaňováním výnosů z ostatních cenných papírů.

Hlavním důvodem navrhované úpravy je bezporuchové praktické uplatňování navržených změn obchodního práva a zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2001. Jedná se zejména o řešení problematiky přeměn obchodních společností, smlouvy o převodu zisku mezi ovládající a ovládanou osobou, respektive navazující úpravu na možnost stanovit jako účetní období hospodářský rok a nikoliv kalendářní rok.

Dále se navrhuje valorizovat nezdanitelné části základu daně a rozšířit pásma daňové sazby u fyzických osob. Valorizace činí cca 7 %. Jde o jednu z forem zmírnění dopadů úprav navržených u nepřímých daní (DPH a spotřební daně) a současně návrh sleduje, aby v důsledku očekávané inflace nedošlo ke zvýšení daňového zatížení poplatníků. Jedná se tím i o eliminaci vlivu tzv. "studené progrese".

Návrh dále zavádí poskytnutí daňových úlev v souvislosti s placením příspěvků na životní (komerční) pojištění za principiálně stejných podmínek jako je tomu od roku 2000 v případě příspěvků placených na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Obsahuje zvýšení slev na dani při zaměstnávání zdravotně postižených, zvláštní odpočet nákladů na přípravu žáků ve středních odborných učilištích a další úpravy, které z pohledu poplatníků jsou výhodné.

Současně návrh reaguje na požadavky OECD k problematice zdanění úplatků veřejným činitelům.

V návrhu jsou zapracována také legislativně-technická zpřesnění, která sledují jednoznačnou interpretaci zákonné úpravy.

Na zákon o daních z příjmů bezprostředně navazuje úprava pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a řada úprav v sociální oblasti. Jde o zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a o zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle nichž se vyměřovací základ pro stanovení pojistného stanovuje pomocí definice příjmů a výdajů v zákoně o daních z příjmů. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, používá odkazu na zákon o daních z příjmů při vymezení částí příjmů rozhodných pro stanovení hranice sociální potřebnosti a obdobná konstrukce je zvolena i v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při vymezení okruhu příjmů započitatelných do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory. Proto změny zákona o daních z příjmů, které se dotýkají těch ustanovení zákona o daních z příjmů, na které uvedené předpisy navazují vedou nezbytně i k jejich změně.

Navrhované řešení je v souladu s Ústavou České republiky a jejími dalšími právními předpisy.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, je převážně slučitelná s právními akty ES a reaguje zejména na vládní návrh novely zákona o účetnictví a vládní návrh novely obchodního zákoníku, které sledují sbližování práva ČR s právem EU.

Směrnice ES vztahující se k dani z příjmů právnických osob (volný pohyb kapitálu) budou v plné šíři zapracovány do úpravy zdaňování příjmů s účinností k 1.1.2003. Jde o Směrnici č. 90/434/EEC o společném systému zdanění slučování, dělení, převodů aktiv a výměny akcií společností z různých členských států. Předkládaný návrh již zohledňuje základní záměr směrnice, aby fúze společností neměla v okamžiku fúze nepříznivé daňové důsledky s výjimkou přenosu daňové ztráty. Tato problematika vyžaduje velmi precizní úpravu vylučující zneužívání, neboť kumulovaná daňová ztráta převyšuje částku 500 mld Kč. Plošné uplatnění přenosu daňové ztráty již od 1.1.2001 by však vyvolalo na delší dobu výrazný pokles inkasa daně z příjmů právnických osob, což by negativně ovlivnilo přístupy k sestavování státního rozpočtu. Směrnici č. 90/435/EEC, o společném daňovém systému pro mateřské a dceřiné společnosti různých členských států bude možno transponovat do českého právního řádu až k datu vstupu do EU s tím, že již stávající mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů významně snižují zdanění převáděných dividend (např. SRN na 5 %). Hlavním důvodem, proč není obsahem navrhované úpravy je skutečnost, že její uplatnění by v praxi založilo zvláštní situaci, kdy z tuzemska vyplácené dividendy by nebyly zdaněny a naopak dividendy plynoucí ze smluvních států by byly zdaněny sazbou dle mezinárodních smluv, to je zpravidla 5 nebo 15 % podle výše majetkové účasti.

Bylo vyhověno opakovanému doporučení OECD týkajícímu se úplatků poskytnutých zahraničním