Důvodová zpráva k zákonu č. 492/2000 Sb.,
změna zákona o daních z příjmů
Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o daních z příjmů vstoupil v platnost současně se zavedením nové daňové
soustavy v roce 1993. To znamenalo mimo jiné i zásadní změnu v rozdělovacích a přerozdělovacích
procesech v návaznosti na postup transformace ekonomiky České republiky. V oblasti přímého zdanění
tak byly dříve diferencované daně nahrazeny univerzální daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů
právnických osob. Tím byly posíleny i základní principy nezbytné pro fungování tržní ekonomiky, a to
princip daňové neutrality a daňové universality.
Postupné změny nejen daňových, ale i dalších zákonů vyjadřují i postup transformace
naší ekonomiky. Všechny dosavadní novely zákona reagovaly především na změny v průběhu transformace
ekonomiky a tudíž i na požadavky praxe. Zákon o daních z příjmů byl od doby jeho účinnosti již
třicettřikrát novelován, přičemž jen 6 novel (všechny byly vládními návrhy) mělo zásadní charakter.
Novelizacemi zákona docházelo k postupnému snižování sazeb daně z příjmů právnických osob, a to ze
45 % na 35 % a od roku 2000 až na 31 %, byla snížena mezní sazba daně z příjmů u fyzických osob ze
47 % na 40 % a od roku 2000 na 32 % a navyšovány (valorizovány) byly nezdanitelné části daně z
příjmů fyzických osob nejméně indexem inflace nebo i více, jako při úpravě platné od roku 1999.
Rovněž byla rozšiřována daňová pásma klouzavě progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob. Byly
zavedeny zvláštní jednorázové odpočty na nové investice a došlo i k rozšíření možnosti umořování
ztrát až na 7 let. Dále byl umožněn odpis nedobytných pohledávek. Postupně se zvýšila vstupní cena
odepisovaného hmotného majetku z 10 tis. Kč na 40 tis. Kč a u nehmotného majetku z 20 tis. na 60
tis. Kč. Počínaje rokem 1998 byly výrazně zkráceny odpisové lhůty hmotného a nehmotného majetku s
rozpočtovým dopadem cca 13 mld Kč. Počínaje rokem 2000 je schváleno snížení sazby srážkové daně z
dividendových příjmů z 25 % na 15 %.
Současné platné znění v podstatě vyhovuje principům zdanění uplatňovaným v rámci
zemí EU.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy.
V návaznosti na zpracovanou novelu obchodního zákoníku se navrhují:
- pravidla pro podávání přiznání k dani z příjmů při fúzích, rozdělení a převodu
obchodního jmění v návaznosti na institut rozhodného dne,
- pravidla podání přiznání k dani z příjmů v návaznosti na změnu pojetí přeměn
obchodních společností jako kontinuity právnické osoby, zejména při přeměně veřejné obchodní
společnosti nebo na veřejnou obchodní společnost a při přeměně komanditní společnosti nebo na
komanditní společnost, neboť tyto společnosti mají jiný daňový režim, než jiné právnické osoby,
- režim zdanění při uzavření smlouvy o převodu zisku, kdy ovládající osoba bude
mít ze zákona povinnost provést vyrovnání s minoritními akcionáři ovládané osoby.
Pokud jde o návaznost na připravenou novelu zákona o účetnictví, návrh řeší
zejména problematiku možnosti přechodu na hospodářský rok,zmírnění daňových dopadů při přechodu na
podvojné účetnictví, a to včetně nezbytných úprav zákona o správě daní a poplatků.
Návrh dále obsahuje tyto věcné úpravy:
- valorizaci
nezdanitelných částí v základu daně a rozšíření pásem daňové sazby pro fyzické osoby,
- zavedení možností odpočtu plateb i na soukromé životní pojištění, osvobození
příjmů zaměstnanců plynoucích jim z příspěvků zaměstnavatele na toto pojistné a umožnění
zaměstnavateli zahrnout tento příspěvek v limitované výši do výdajů (nákladů), a to ve stejném
rozsah a za stejných podmínek, jako je tomu v případě úlev při důchodovém připojištění se státním
příspěvkem,
- možnost stanovit daň paušální částkou pro fyzické osoby - drobné
podnikatele,
- dobu odpisování nehmotného majetku u poplatníků účtujících v soustavě podvojného
účetnictví neregulovat pro účely daní, ale vycházet při daňovém odpisování z účetních odpisů (tj. 2
až 5 let), což bude znamenat další zkrácení doby odpisování s ohledem na faktickou dobu
využitelnosti nehmotného majetku (dosud daňově 4 - 12 let),
- daňové dopady při přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví rozložit
rovnoměrně až na pět zdaňovacích období. Tím se poplatníkům usnadní přechod na účtování v soustavě
podvojného účetnictví, které je obecně považováno i z hlediska daňového za průkaznější,
- zavedení zvláštního odečtu od základu daně právnických i fyzických osob v
návaznosti na objem daňově uznatelných nákladů na výchovu učňů (30 %) se navrhuje na podporu
učňovského školství, která vyplývá z Programového prohlášení vlády a usnesení vlády
294/1998 k financování
učňovského školství,
- zpřesnění výčtu bytových potřeb v případě možnosti odpočtu úroků z titulu
placení těchto úroků k úvěrům ze stavebního spoření a hypotečním úvěrům rozšíří možnosti tohoto
odpočtu v návaznosti na zákon o stavebním spoření. Současně, zejména v důsledku snížení úrokových
sazeb, se navrhuje snížit maximální hranici pro odpočet těchto úroků ze 300 tis. na 240 tis. Kč
ročně,
- osvobození od daně z příjmů zaměstnanců plynoucích jim ze zpětného odprodeje
zaměstnaneckých akcií zaměstnavateli po uplynutí 6-ti měsíců čímž dojde ke sladění s osvobozením u
ostatních akcií,
- zrušení úpravy, která umožňuje v případě tzv. "komplexního pronájmu" (soubor
movitých i nemovitých věcí) uplatňovat daňové odpisy u nájemce se navrhuje proto, že původní záměry
tohoto ustanovení nejsou již naplňovány a spíše napomáhají jinak neodůvodněnému krácení daně. Přitom
postup u doposud uzavřených smluv, na základě kterých daňové odpisy uplatňuje nájemce, zůstane
zachován nejpozději do konce roku 2005,
- zvýšení slev na dani při zaměstnávání zdravotně postižených občanů, které by
mělo podpořit zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností,
- změny ve zdaňování výnosů depozitních směnek sledují sjednocení se zdaňováním
výnosů z ostatních cenných papírů.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Hlavním důvodem navrhované úpravy je bezporuchové praktické uplatňování navržených
změn obchodního práva a zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2001. Jedná se zejména o řešení
problematiky přeměn obchodních společností, smlouvy o převodu zisku mezi ovládající a ovládanou
osobou, respektive navazující úpravu na možnost stanovit jako účetní období hospodářský rok a
nikoliv kalendářní rok.
Dále se navrhuje valorizovat nezdanitelné části základu daně a rozšířit pásma
daňové sazby u fyzických osob. Valorizace činí cca 7 %. Jde o jednu z forem zmírnění dopadů úprav
navržených u nepřímých daní (DPH a spotřební daně) a současně návrh sleduje, aby v důsledku
očekávané inflace nedošlo ke zvýšení daňového zatížení poplatníků. Jedná se tím i o eliminaci vlivu
tzv. "studené progrese".
Návrh dále zavádí poskytnutí daňových úlev v souvislosti s placením příspěvků na
životní (komerční) pojištění za principiálně stejných podmínek jako je tomu od roku 2000 v případě
příspěvků placených na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Obsahuje zvýšení slev na dani
při zaměstnávání zdravotně postižených, zvláštní odpočet nákladů na přípravu žáků ve středních
odborných učilištích a další úpravy, které z pohledu poplatníků jsou výhodné.
Současně návrh reaguje na požadavky OECD k problematice zdanění úplatků veřejným
činitelům.
V návrhu jsou zapracována také legislativně-technická zpřesnění, která sledují
jednoznačnou interpretaci zákonné úpravy.
Na zákon o daních z příjmů bezprostředně navazuje úprava pojistného na všeobecné
zdravotní pojištění a řada úprav v sociální oblasti. Jde o zákon č.
592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a o zákon č.
589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
podle nichž se vyměřovací základ pro stanovení pojistného stanovuje pomocí definice příjmů a výdajů
v zákoně o daních z příjmů. Zákon č.
463/1991 Sb., o životním minimu,
ve znění pozdějších předpisů, používá odkazu na zákon o daních z příjmů při vymezení částí příjmů
rozhodných pro stanovení hranice sociální potřebnosti a obdobná konstrukce je zvolena i v zákoně č.
117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při vymezení okruhu příjmů započitatelných do rozhodného
příjmu pro účely státní sociální podpory. Proto změny zákona o daních z příjmů, které se dotýkají
těch ustanovení zákona o daních z příjmů, na které uvedené předpisy navazují vedou nezbytně i k
jejich změně.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované řešení je v souladu s Ústavou České republiky a jejími dalšími právními
předpisy.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy ES a s mezinárodními
smlouvami
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána, je převážně slučitelná s právními akty ES a reaguje zejména na vládní návrh novely
zákona o účetnictví a vládní návrh novely obchodního zákoníku, které sledují sbližování práva ČR s
právem EU.
Směrnice ES vztahující se k dani z příjmů právnických osob (volný pohyb kapitálu)
budou v plné šíři zapracovány do úpravy zdaňování příjmů s účinností k 1.1.2003. Jde o Směrnici č.
90/434/EEC o společném systému zdanění slučování,
dělení, převodů aktiv a výměny akcií společností z různých členských států. Předkládaný návrh již
zohledňuje základní záměr směrnice, aby fúze společností neměla v okamžiku fúze nepříznivé daňové
důsledky s výjimkou přenosu daňové ztráty. Tato problematika vyžaduje velmi precizní úpravu
vylučující zneužívání, neboť kumulovaná daňová ztráta převyšuje částku 500 mld Kč. Plošné uplatnění
přenosu daňové ztráty již od 1.1.2001 by však vyvolalo na delší dobu výrazný pokles inkasa daně z
příjmů právnických osob, což by negativně ovlivnilo přístupy k sestavování státního rozpočtu.
Směrnici č. 90/435/EEC, o společném
daňovém systému pro mateřské a dceřiné společnosti různých členských států bude možno transponovat
do českého právního řádu až k datu vstupu do EU s tím, že již stávající mezinárodní smlouvy o
zamezení dvojího zdanění příjmů významně snižují zdanění převáděných dividend (např. SRN na 5 %).
Hlavním důvodem, proč není obsahem navrhované úpravy je skutečnost, že její uplatnění by v praxi
založilo zvláštní situaci, kdy z tuzemska vyplácené dividendy by nebyly zdaněny a naopak dividendy
plynoucí ze smluvních států by byly zdaněny sazbou dle mezinárodních smluv, to je zpravidla 5 nebo
15 % podle výše majetkové účasti.
Bylo vyhověno opakovanému doporučení OECD týkajícímu se úplatků poskytnutých
zahraničním