Důvodová zpráva k zákonu č. 36/2021 Sb., změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Ing.
Andrej
Babiš,
Předseda vlády
Jan
Hamáček,
1. místopředseda vlády a ministr vnitra
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Právní předpisy územních samosprávných celků
Základní pravidla normotvorby územních samosprávných celků stanoví
Ústava ČR. V
čl. 104 odst. 3 Ústava předjímá pravomoc
zastupitelstev vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky - originární právní předpisy,
jež jsou projevem ústavně zaručeného práva na územní samosprávu. Naproti tomu vydání nařízení
územních samospráv k provedení zákonů podmiňuje článek 79
odst. 3 Ústavy speciálním zákonným zmocněním. Tuto normotvornou pravomoc obcí a krajů je
třeba chápat jako výkon státní správy, tj. přenesenou působnost. Proces přijímání právních předpisů
územních samosprávných celků podrobně upravuje zákon, v současnosti zákon č.
128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákonná úprava legislativního procesu, včetně publikace právního předpisu obce nebo kraje,
nepochybně musí vycházet z ústavních zásad, z nichž lze na prvním místě zdůraznit
princip
právního státu
(článek 1 odst. 1 Ústavy). Z
něj je třeba odvozovat i požadavek poznatelnosti práva a právní jistoty
. K naplnění principu
právního státu je totiž nezbytné, aby adresáti právní normy, kteří mají znát svá práva a povinnosti
stanovené právním řádem (ignorantia legis
, měli možnost seznámit se s formálními
prameny práva, tedy i s obecně závaznými vyhláškami a nařízeními obcí a krajů. Obecná závaznost
právní normy je podmíněna veřejným vyhlášením právního předpisu, který je jejím
komunikátorem.non
excusat)Problematikou publikace právních předpisů, resp. v obecnější rovině dostupností práva, se
ve své judikatuře opakovaně zabýval Ústavní soud, a to především ve vazbě na princip právní jistoty
a v širším smyslu na výklad pojmu právní stát podle čl. 1
odst. 1 Ústavy - k tomu blíže viz bod 4 obecné části důvodové zprávy.
Stávající zákonná pravidla pro publikaci právních předpisů územních samosprávných celků
podmiňují platnost takového právního předpisu vyhlášením, které se provede vyvěšením právního
předpisu na úřední desce obecního úřadu v případě obecních předpisů
(§ 12 odst. 1 zákona o obcích), nebo vyhlášením
ve Věstníku právních předpisů kraje, resp. ve Sbírce právních předpisů hl. města Prahy
(§ 8 odst. 2 zákona o krajích,
§ 45 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze). Kromě
toho ukládají příslušné zákonné normy územním samosprávám zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení
příslušným dozorovým orgánům (§ 12 odst. 6 zákona o
obcích, § 8 odst. 9 zákona o krajích,
§ 45 odst. 12 zákona o hlavním městě Praze).
Pokud jde o zveřejnění právních předpisů územních samospráv způsobem umožňujícím dálkový přístup,
ukládá § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, povinným subjektům
(tedy i územním samosprávným celkům) zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v
souladu s vyhláškou č. 442/2006 Sb. Ve vztahu k
přehledu právních předpisů vydaných v rámci věcné působnosti územního samosprávného celku je v
prováděcí vyhlášce č. 442/2006 Sb. výslovně stanoveno,
že se uvede odkaz na internetové stránky, kde je text příslušných právních předpisů již zveřejněn.
Dále je třeba zmínit ustanovení § 8 odst. 2 a
8 zákona o krajích, podle nichž je kraj povinen
stejnopis Věstníku právních předpisů kraje, v němž musí být vyhlášeny obecně závazné vyhlášky a
nařízení kraje, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (v případě Sbírky právních předpisů
hlavního města Prahy tato povinnost uložena nen