Důvodová zpráva k zákonu č. 131/2015 Sb., změna energetického zákona a dalších souvisejících zákonův

1. Základní identifikační údaje I----------------------------------------------------------------------------I I Název návrhu zákona: FORMTEXT zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., I I o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích I I a o změně některých zákonů (energetický zákon) I I ve znění pozdějších předpisů I I--------------------------------------I-------------------------------------I I Zpracovatel / zástupce I Předpokládaný termín nabytí I I předkladatele: I účinnosti, v případě dělené I I Ministerstvo průmyslu a obchodu/ I účinnosti rozveďte I I Ing. Ladislav Havel, ředitel odboru I I I elektroenergetiky I 07. 2015 I I--------------------------------------I-------------------------------------I I Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): I I I I - uveďte termín stanovený pro implementaci: 06. 2014 I I I I - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: I I----------------------------------------------------------------------------I I 2. Cíl návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I Implementace směrnice 2012/27/EU a adaptace nařízení č. 243/2013 I I a č. 1227/2011 I I I I Úpravy související s implementací nového občanského zákoníku a zákona o I I obchodních korporacích I I I I Upřesnění vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a v I I teplárenství a zlepšení aplikovatelnosti, kontroly a vymahatelnosti práv a I I povinností I I----------------------------------------------------------------------------I I 3. Agregované dopady návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne I I----------------------------------------------------------------------------I I .... I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I - vyšší stabilita a předvídatelnost regulačního prostředí v energetice, I I větší transparentnost procesu regulace v energetických odvětvích I I - zlepšení podmínek pro zkušební a ověřovací provozy nových energetických I I zařízení I I - lepší ochrana konkurenčního prostředí v energetice I I - snížení administrativních nároků pro podnikatele v energetice při I I registraci nových zařízení, která rozšiřují stávající rozsah I I licencovaných zařízení I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ne I I----------------------------------------------------------------------------I I .... I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.4 Sociální dopady: Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I - vyšší ochrana spotřebitele při uzavírání smluv na dodávku elektřiny a I I plynu a při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a při I I účtování záloh a plateb cen za služby v energetice I I - vyšší ochrana vlastnických práv ve vztahu na podnikatele v energetice I I - zjednodušení připojovaní malých "domácích" zdrojů energie do 10 kW I I výkonu, snížení administrativy a zlepšení dostupnosti pro obyvatele I I - zlepšení dostupnosti informací pro podporu zvyšování energetické I I účinnosti I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne I I----------------------------------------------------------------------------I I .... I I----------------------------------------------------------------------------I

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Vláda ČR zařadila do Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 úkol pro Ministerstvo průmyslu a obchodu předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona si klade za cíl zejména transponovat ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Neméně důležitou skutečností, která se objeví v návrhu zákona je adaptace Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Součástí návrhu je také reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v ČR včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich . Nedílnou součástí předkládaného návrhu novely zákona jsou rovněž úpravy související s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Další částí pak je zjednodušení administrativy spojené s připojováním a provozem malých zdrojů určených zejména pro vlastní spotřebu domácností.

Zákon č. 458/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Tím byl vytvořen právní rámec pro regulaci v energetických odvětvích, pravidla pro uplatňování kompetencí státní správy v těchto odvětvích a stanovil základní rámec a podrobnější pravidla pro podnikání, práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, trhu s plynem a v teplárenství.

Ustanovení zákona v platném znění jsou v souladu s právem EU platným v době přijetí zákona a jeho novelizací. Základní principy, na nichž je zákon postaven, platí v členských státech EU, ale mnohé z nich byly v rámci přijímání 1., 2. a 3. energetického balíčku rozšířeny a upraveny v zájmu zavedení jednotného trhu s elektřinou a s plynem. Pravidla daná směrnicemi a nařízeními EU vytvářejí prostředí s jednotnými znaky pro zajištění stability a bezpečnosti zásobování elektřinou a plynem a zabezpečení ochrany práv jednotlivých účastníků energetického trhu před nežádoucími vlivy a odchylkami od pravidel Jedná se zejména o postupné posilování ochrany spotřebitelů energie - zákazníků.

Energetický zákon naplňuje v prostředí ČR jednotné principy platné v EU pro energetická odvětví. Jedná se zejména o následující pravidla:

Energetický zákon č. 458/2000 Sb. prošel od nabytí své účinnosti řadou novelizací, z nichž nejvýznamnější byly zákony č. 670/2004 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 211/2011 Sb. a č. 165/2012 Sb. Při těchto změnách se vždy jednalo o transpozici směrnic Evropského parlamentu a Rady, které stanovují pravidla pro vnitřní trh s elektřinou, resp. pravidla pro vnitřní trh s plynem (1., 2. a 3. energetický balíček).

Zákon č. 458/2000 Sb. v původní podobě byl přijat na základě tehdy platné směrnice Evropské rady a Evropského parlamentu 96/92/EHS, která stanovila pravidla pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 98/30/EHS, která stanovila pravidla vnitřního trhu s plynem. Následující směrnice, které Evropská rada a Evropský parlament přijaly pod označením 2003/54/ES (trh s elektřinou) a 2003/55/ES (trh s plynem) a 2004/8/ES (podpora kombinované výroby elektřiny a tepla), vyvolaly potřebu výrazným způsobem energetický zákon novelizovat. Novela byla přijata pod číslem 670/2004 Sb. a znamenala transpozici uvedených směrnic do energetického zákona. Tímto procesem byla energetická tehdy platná v Evropské unii plně transponována do našeho právního řádu.

18. ledna 2006 přijal Evropský parlament směrnici č. 2005/89/ES, jejímž cílem bylo zejména zajištění vysoké úrovně bezpečnosti dodávek elektřiny jako klíčové otázky pro fungování vnitřního trhu s elektřinou. Tato směrnice kladla důraz nejen na poskytování veřejné služby související se zabezpečením dodávek elektřiny, ale přiměřenou úlohu dávala i podporování využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem směrnice bylo poskytování služeb ze strany provozovatelů sítí na vysoké úrovni spolehlivosti a bezpečnosti dodávek. S tím souvisí také rozvoj energetických sítí a výrobní kapacity v energetice tak, aby byla zajištěna rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Potřeba zvýšit bezpečnost, spolehlivost, kvalitu dodávek a skloubit tyto záměry s poskytováním veřejné služby vyvolaly úpravy energetického zákona např. i v oblasti schvalování provozních pravidel pro provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribučních soustav, což jsou v našem případě Pravidla provozování, která schvaluje Energetický regulační úřad. Větší důraz byl kladen na spolupráci provozovatelů přenosových soustav se zahraničními provozovateli v případech, kdy existuje vzájemné propojení. Zároveň byla zdůrazněna důležitost vzájemné výměny informací mezi provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav, které se týkají provozu sítí. V současné době, kdy jednotlivé národní sítě jsou vzájemně propojeny, a mezinárodní spolupráce je nedílnou součástí funkce celého evropského energetického systému, vzrůstá i citlivost jednotlivých částí energetické soustavy na, byť vzdálené, poruchy a . Proto bylo třeba přijmout zákonem postupy a opatření v případech vzniku nerovnováhy v elektrizačním systému a pro řešení případů výskytu nestandardních provozních stavů. Zároveň bylo a je třeba účinně těmto stavům předcházet i ve spolupráci s okolními provozovateli přenosových soustav. Toto se týkalo opatření a postupů přijímaných za stavů nouze a při předcházení stavům nouze. Tehdy přijatá opatření jsou trvalou součástí energetického zákona.

Změny v energetickém zákoně vyvolala rovněž směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Cílem přijímaných změn bylo zvýšit energetickou účinnost užití energie u konečného uživatele, podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů a řídit poptávku po energii. Na základě těchto směrnic vznikla novela energetického zákona, která byla přijata 4. června 2009 pod číslem 158/2009 Sb. a která nabyla účinnosti 4. července téhož roku. Novela obsahovala transpozici ustanovení uvedených směrnic, která souvisejí s předmětem a zaměřením energetického zákona. Část směrnice 2006/32/ES byla implementována v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Stejné pravidlo platí i pro transpozici směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Převážná část ustanovení této směrnice EU bude transponována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Na základě transpozice směrnic 2003/54/ES a 2003/55/ES obsahuje energetický zákon mj. také ustanovení o oddělení provozovatelů sítí jak v elektroenergetice, tak v plynárenství. Tato ustanovení energetického zákona jsou v souladu s platnými předpisy EU.

Od 3. března 2011 musí být národní v souladu s předpisy EU v rámci tzv. 3. energetického balíčku. Ten obsahuje následující směrnice a nařízení:

Uvedené legislativní normy Evropského parlamentu a Rady byly plně transponovány (směrnice) a adaptovány (nařízení) do energetického zákona novelou č. 211/2011 Sb. Po této úpravě vyvolané uvedenými předpisy EU energetický zákon obsahuje ustanovení, která se týkají nejen úplné nezávislosti Energetického regulačního úřadu, ale také vlastnického oddělení provozovatele přenosové soustavy v elektroenergetice a provozovatele přepravní soustavy v plynárenství. Do energetického zákona byla včleněna odpovídající ustanovení týkající se certifikace provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy Energetickým regulačním úřadem, která je potvrzením nezávislosti těchto provozovatelů podle požadavků směrnic EU.

Zákon č. 21/2011 Sb. upravil energetický zákon na základě směrnic č. 2009/72/ES a č. 2009/73/ES a nařízení č. 713/2009, č. 714/2009 a č. 715/2009, tzn., že obsahuje ustanovení, která akceptují postup liberalizace trhu s elektřinou a trhu s plynem v Evropské unii včetně oddělení provozovatelů distribučních soustav a přenosových a přepravních systémů od obchodu s elektřinou a s plynem a dalších neregulovaných činností včetně ochrany zákazníků.

Pravidla vnitřního trhu s elektřinou a pravidla vnitřního trhu s plynem se postupně i v rámci EU vyvíjejí. Tento vývoj se odráží v ustanovení směrnic a nařízení, která byla postupně v této oblasti Evropskou Radou a Parlamentem přijímána. V těchto předpisech EU je patrná vývoje a rozvoje trhů s elektřinou a s plynem a směřování k jednotnému trhu s elektřinou a s plynem v rámci EU. Každý z energetických balíčků svým dopadem znamenal rozvinutí již dříve ve směrnicích přijatých ustanovení. Jak je uvedeno výše, v případě transpozice 3. energetického balíčku se jednalo zejména o způsoby vlastnického oddělení provozovatelů přenosových soustav v elektroenergetice a provozovatelů přepravních soustav v plynárenství, certifikování těchto provozovatelů, právní oddělení provozovatelů zásobníků plynu od činností výroby a obchodu s plynem v rámci vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a s tím souvisejících nových povinností pro orgány státní správy a dále o vydávání státního souhlasu k výstavbě nových výroben elektřiny. Tento státní souhlas k výstavbě nových elektráren o instalovaném výkonu 100 kW a výše vydává svým rozhodnutím Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě posouzení zejména souladu se státní energetickou koncepcí, souladu s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, souladu s plánem rozvoje sítí, posouzení umístění výrobny elektřiny a použitých primárních zdrojů energie, posouzení energetické účinnosti výrobny elektřiny a jejího dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy. Nedílnou součástí při rozhodování ministerstva je také bezpečnost osob a majetku a dodávek elektřiny, vliv výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, stanovuje v souladu s právem EU pravidla pro podnikání v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a zároveň určuje okruhy působnosti a vlivu státní správy na tato odvětví. Energetická odvětví patří mezi odvětví regulovaná, v nichž působnost tzv. přirozených monopolů a některých dalších činností je nahrazována státními zásahy, tj. státní regulací, kterou provádí v ČR Energetický regulační úřad. K regulaci energetických odvětví je Energetický regulační úřad kompetentní nejen podle práva ČR, tj. zejména podle energetického zákona, který v obecné části stanoví působnost regulátora a jeho , ale i podle evropských směrnic a nařízení (z nichž energetický zákon vychází). státní správy v energetice zasahují i činnost MPO, které je ústředním orgánem pro energetiku a jehož působnost je vymezena v § 16 energetického zákona. Dalším státním orgánem (v oblasti kontroly, přijímání opatření k nápravě a udělování sankce) je Státní energetická inspekce.

Podnikání v energetických odvětvích je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem na činnosti podle energetického zákona a postupem podle správního řádu v návaznosti na příslušná ustanovení energetického zákona. Licence se udělují na distribuci elektřiny, distribuci plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, výrobu plynu, uskladňování plynu, výrobu tepla a rozvod tepla. Tyto licence se udělují maximálně na dobu 25 let nebo na dobu, na niž prokáže žadatel práva k majetku sloužícímu k výkonu licencované činnosti. Energetický regulační úřad rovněž uděluje licenci na činnosti operátora trhu, což je akciová společnost založená státem, k níž akcionářská práva vykonává vládou pověřený zaměstnanec MPO. Licence na přenos elektřiny, přepravu plynu a na činnosti operátora trhu jsou tzv. výhradní licence, což znamená, že v ČR je pro subjekt vykonávající přenos elektřiny, přepravu plynu a činnosti operátora trhu udělena pouze jedna licence.

Z uvedeného vyplývá, že dotčenými subjekty jsou všichni držitelé licencí, na které se energetický zákon vztahuje a další účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, tj. zákazníci odebírající elektřinu, zákazníci odebírající plyn, zákazníci odebírající teplo pro svou vlastní spotřebu.

Navrhovaná novela přesouvá kontrolní činnosti v oblasti zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, z působnosti Státní energetické inspekce do působnosti Energetického regulačního úřadu a tím rozšiřuje jeho v oblasti kontroly na dohled plnění povinností a naplňování práv u subjektů, na něž se vztahuje zákon o podporovaných zdrojích, tj. problematika podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, biometanu, tepla z obnovitelných zdrojů.

Důvodem a cílem předložené novely energetického zákona je implementace závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/ EU o energetické účinnosti a adaptace příslušných ustanovení energetického zákona na přímo aplikovatelnou komunitární právní úpravu, danou zejména Nařízením č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, v přiměřeném rozsahu novela energetického zákona upřesní a upraví stávající znění s cílem efektivní regulace a minimalizace výkladových potíží v zájmu jednoznačného výkladu a aplikace zákona.

Energetický zákon je základním transpozičním předpisem komunitární právní úpravy liberalizace trhů s elektřinou a plynem. V roce 2000, kdy byl energetický zákon přijat, přizpůsoboval podmínky pro podnikání v oblasti elektroenergetiky a plynárenství předpisům tvořícím tzv. první liberalizační balíček komunitárních předpisů, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Zákon č. 670/2004 Sb., kterým byl novelizován energetický zákon, implementoval do českého právního řádu směrnice tzv. druhého liberalizačního balíčku, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES. Zbývající část požadavků vyplývajících ze směrnic druhého liberalizačního balíčku byly do českého právního řádu implementovány zákonem č. 158/2009 Sb. Obdobný přístup byl zvolen při transpozici 3. liberalizačního balíčku, z něhož bylo pro podnikání a státní správu v energetice rozhodující aplikovat směrnice č. 2009/72/ES o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a směrnice č. 2009/73/ES o pravidlech vnitřního trhu s plynem. Tyto směrnice požadovaly zejména oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od činností výrobu a obchodu s elektřinou a zemním plynem, dále právní a funkční oddělení provozovatelů zásobníků plynu, posílení a sjednocení pravomocí regulačních orgánů členských států a posílení ochrany spotřebitelů v elektroenergetice a plynárenství. Požadavky uvedených směrnic byly do energetického zákona transponovány zákonem č. 211/2011 Sb.

Obecně je možné konstatovat, že harmonizace mezi požadavky vyplývajícími z komunitárního práva a českou právní úpravou byla provedena v minimálně možné míře slučitelné s povinnostmi České republiky jako členského státu. Posuzovaná novela energetického zákona tak má udržet tento stav a zajistit soulad české právní úpravy s komunitárním právem v oblasti liberalizace trhů s elektřinou a zemním plynem. Zákon č. 211/2011 Sb. výrazně posílil a nezávislost Energetického regulačního úřadu. Zatímco směrnice č. 2009/72/ES a směrnice č. 2009/73/ES vyhradila do působnosti regulátorů některé činnosti v oblasti kontroly, zákon č. 211/2011 Sb. přesunul celou problematiku kontroly plnění práv a povinností vyplývajících z energetického zákona do působnosti Energetického regulačního úřadu. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je velmi úzce věcně i pojmově propojen se zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Proto se navrhované úpravy energetického zákona přímo odrážejí i v zákoně o podporovaných zdrojích. Stejné tvrzení platí obráceně. Neboť základní podmínky a pravidla podnikání jsou stanovena v energetickém zákoně a odrážejí se v právech a povinnostech dotčených subjektů podle zákona o podporovaných zdrojích. Stejně to platí i pro výkon státní správy v energetických odvětvích. Navrhuje se mj. přesun výkonu kontrolních pravomocí vztahujících se k zákonu č. 165/2012 Sb. ze Státní energetické inspekce, která jej vykonává dosud, na Energetický regulační úřad. Z toho plyne, že Státní energetická inspekce by nadále kontrolovala naplňování zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Proto je návrh novely energetického zákona doplněn další úpravu a o návrh změny zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, tj. o dalčí část, kterou se do zákona o hospodaření energií doplňují ustanovení, která se týkají Státní energetické inspekce. Z energetického zákona se odpovídající ustanovení navrhuje vypustit.

Pravidla vnitřního trhu s elektřinou a pravidla vnitřního trhu s plynem stanovená pro členské státy EU postupně 1., 2. a 3. energetickým balíčkem a další předpisy EU týkající se činností v energetice jsou již v platném energetickém zákoně zohledněny. Předkládaná novela si klade za cíl mj. upravit příslušná ustanovení energetického zákona o požadavky vyplývající ze směrnice 2012/27/EU a dále nařízení č. 347/2013 a nařízení č. 1227/2011. Úpravy související s těmito právními předpisy EU (včetně přímo účinných nařízení) je třeba v této fázi vykonat, v opačném případě hrozí ze strany orgánů EU zahájení řízení proti ČR s rizikem omezení finančních prostředků plynoucích od Evropské komise do ČR. Některé navržené úpravy znamenají změny vyvolané novým občanským zákoníkem, a proto jsou nutné. Další úpravy energetického zákona jsou třeba zejména vzhledem k vývoji trhu s elektřinou a trhu s plynem a vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a trhu s plynem. Na dosavadní vývoj je nutné reagovat tak, aby uplatnění zákona bylo jednoznačné a pro všechny účastníky trhu s energií transparentní. Příslušná ustanovení návrhu reagují např. na zkušenosti, které byly získány v průběhu platnosti energetického zákona v oblasti kontroly plnění povinností z něj vyplývajících. Ukazuje se, že roztříštění kontrolních činností v oblasti práv a povinností vyplývajících z energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie není z praktického hlediska optimální, a proto se v této činnosti navrhuje provést změna tak, že kontrolou plnění ustanovení energetického zákona i zákona o podporovaných zdrojích bude pověřen Energetický regulační úřad, zejména proto, že mnohé oblasti obou těchto zákonů se překrývají. Tím se odstraní průnik kompetencí a riziko nedůsledného provádění kontrol v energetických odvětvích a v oblasti obnovitelných zdrojů a celkově v oblasti podporovaných zdrojů soustředěním kontrolních činností na Energetický regulační úřad. Podle tohoto konceptu by Státní energetická inspekce měla být pověřena kontrolou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Předkládaný návrh nepředpokládá zásadní změny principů podnikání a státní správy platných v energetických odvětvích, znamená však transpozici nebo adaptaci právních předpisů platných v EU, úpravu kompetencí v kontrolní oblasti, reakci na nové právní předpisy v oblasti občanského a obchodního práva a kontrolního řádu a zahrnuje i upřesnění vyplývající z dosavadní praxe při uplatňování zákona jak v oblasti kompetencí orgánů státní správy, tak v oblasti práv a povinností jednotlivých účastníků trhu s elektřinou nebo s plynem a v teplárenství.

Nejvyšší riziko je spojené s plněním tzv. předběžných podmínek pro čerpání financí z operačních programů 2014 – 2020. Předběžné podmínky jsou uvedeny v tzv. obecném nařízení pro evropské strukturální a investiční fondy (čl. 17). Jejich zavedení vyplývá z požadavku EK zajistit dosahování prokazatelných výsledků intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v programovacím období 2014-2020. Cílem předběžných podmínek je zajistit, aby byly vytvořeny v členských státech EU nezbytné rámcové podmínky pro účinné využívání podpory z ESIF. Předběžné tematické podmínky jsou určeny pro každou oblast zvlášť a v rámci oblasti „Energetiky“ tak mohou mít vliv na čerpání z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operačního programu životní prostředí, Integrovaného regionální operační program, Programu rozvoje venkova a Operační program Praha – Pól růstu ČR. Plnění předběžných podmínek pro ČR znamená mít bezvýhradně implementovanou evropskou energetickou legislativu, tzn. jednak nově přicházející tedy směrnici 2012/27/EU a také tu, která již implementována být musí z minulosti.

V současné době jsou s Českou republikou vedena řízení o porušení smlouvy ze strany Evropské komise. Nedostatky vytýkané České republice Evropskou komisí se týkají konkrétně otázek měření v elektroenergetice a v teplárenství – spotřeba elektřiny, spotřeba tepla. Také na tyto výtky reaguje novela energetického zákona v příslušných ustanoveních tak, aby z navrženého textu bylo zcela zřejmé, že Česká republika napravuje vytýkané nedostatky tak, aby byly odstraněny a přitom byly respektovány specifika energetického trhu v České republice. V nepřijetí navržených opatření spatřujeme riziko prohloubení řízení vedených Evropskou komisí s Českou republikou.

Varianta 1 – nulová varianta

Tato varianta by znamenala ponechat stávající znění energetického zákona bez úprav. To by sice znamenalo potvrzení stávajícího stavu, tj. že platné předpisy EU pro energetická odvětví jsou již v energetickém zákoně aplikována a adaptována – ovšem s výjimkou směrnice 2012/27/EU, nařízení č. 347/2013 a č. 1227/2011. Posledně uvedené předpisy je nutné do energetického zákona transponovat nebo adaptovat. Bez tohoto kroku by zákon č. 458/2000 Sb. již neodpovídal požadavkům kladeným na legislativu ČR z pohledu EU. Nulová varianta by zároveň představovala takovou cestu, kdy uvedený právní předpis nereaguje na vývoj vazeb na trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství, nereaguje na požadavky státní správy, nereaguje na zkušenosti nabyté z aplikace energetického zákona a nereaguje ani na změny vyvolané úpravou občanského práva a obchodního práva v ČR. Tato varianta by nezahrnovala uvažované a nutné vazby na navrhovanou novelu zákona o podporovaných zdrojích vyvolané zejména notifikačním rozhodnutím Evropské komise, ani by neodbourala další problémy, které byly diskutovány v rámci přípravy a meziresortního připomínkového řízení a jeho vypořádání k nyní platnému a účinnému zákonu č. 90/2014 Sb.

Varianta 2

Tato varianta znamená úpravu energetického zákona ve všech jeho částech, tzn. jak v obecné části, která upravuje obecné principy podnikání v energetických odvětvích včetně regulace těchto odvětví, tak i ve zvláštních částech, tzn. v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Varianta 2 znamená zapracování požadavků (adaptaci) vyplývajících z nařízení č. 347/2013 a č. 1227/2011, přičemž vychází ze skutečnosti, že nařízení jsou přímo účinné právní předpisy Evropského parlamentu a Rady. Z tohoto důvodu byla adaptace nařízení v této variantě navržena relativně jednoduchým způsobem. Na základě požadavku vyplývajícího z meziresortního připomínkového řízení na způsob a detail adaptace nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií předkladatel příslušná ustanovení návrhu novely zákona rozšířil. Převážná část směrnice 2012/27/EU se odehrává úpravou ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Energetického zákona se tato transpozice sice týká, ale nikoliv v takovém rozsahu jako v předchozí větě uvedeného právního předpisu. Část navržených úprav v této variantě reaguje na praktické zkušenosti při uplatňování příslušných ustanovení zákona, jak v kontrolní oblasti ve všech třech energetických odvětvích, tak při naplňování povinností a uplatňování práv jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, s plynem a v teplárenství. Základní principy dané předpisy EU a dosud platným energetickým zákonem se nemění, tzn. že podnikání v energetických odvětvích je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem, že základní práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou zůstávají v platnosti a dochází k jejich upřesnění. Autorizační princip pro výstavbu nových výroben elektřiny zůstává v platnosti – úprava příslušných ustanovení provedena na základě nabytých zkušeností. Obdobně tato varianta přistupuje i k dalším úpravám navrženým v energetickém zákoně včetně upřesnění vztahů (i smluvních) mezi účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství. Návrh novely zákona v této variantě reaguje rovněž na aktuální úpravu občanského a korporátního práva.

Ceny v oblasti elektroenergetiky a plynárenství rozdělujeme na část regulovanou státem a část neregulovanou, jejíž výše je určena trhem. Regulovanou část ceny stanovuje Energetický regulační úřad formou cenových rozhodnutí. Na tomto principu cenotvorby v energetických odvětvích, tzn. v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství (věcně usměrňovaná cena tepelné energie), novela zákona nic nemění. V souvislosti s identifikací nákladů a přínosů je nutno uvést, že se upravují Energetického regulačního úřadu o působnost v oblasti vyplývající z Nařízení o transparentnosti velkoobchodních trhů s energií v rámci které bude vykonávat dohled a provádět šetření , do jehož působnosti by měla nadále spadat také kontrola plnění ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., která je doposud v kompetenci státní energetické inspekce a měl by být uveden v život dohledový a kontrolní/řídící orgán Energetického regulačního úřadu – Rada Energetického regulačního úřadu. V souvislosti s tím vzrostou požadavky Energetického regulačního úřadu na personální obsazení, a proto také náklady na finanční krytí činnosti Energetického regulačního úřadu.

Podle informací poskytnutých Energetickým regulačním úřadem lze předpokládat, že náklady na činnost regulátora mohou vzrůst o cca 40% oproti stávajícím hodnotám, kdy poplatek za činnost Energetického regulačního úřadu je energetickým zákonem stanoven ve výši 2 Kč/MWh spotřebované elektřiny a 1 Kč/MWh spotřebovaného plynu, tzn. že náklady na činnost Energetického regulačního úřadu by měly být kryty z poplatku placeném spotřebiteli (zákazníky) elektřiny a plynu. Poplatek na činnosti Energetického regulačního úřadu je sice příjmem státního rozpočtu, ale měl by být zakotven v takové výši, aby plně pokryl náklady regulačního úřadu – bez potřeby jeho činnost dotovat ze státního rozpočtu. Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu je koncipován tak, že je součástí platby za činnosti operátora trhu a tak je od účastníků trhu vybírán a jimi placen.

Sazbu poplatku stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a nejméně 2,60 Kč za měsíc a nejvýše však 3,90 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího plyn.

Nepřepokládá se významné snížení rozpočtu Státní energetické inspekce z důvodu převedení kontrolní činnosti k zákonu č. 165/2012 Sb. na Energetický regulační úřad. Státní energetická inspekce bude i nadále vykonávat kontrolu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Kontrolní spojená s touto činností je rozsáhlá a bude vyžadovat plné nasazení stávajících pracovníků Státní energetické inspekce na tuto problematiku zejména s ohledem na implementaci směrnice o energetické účinnosti a zvýšení požadavků na rozsah a zaměření kontrol vyplývající z nápravných opatření k oblastem vytýkaným Evropskou komisí v rámci vedených řízení o nesprávném provedení implementace předchozích směrnic. Převedení ustanovení, která se týkají Státní energetické inspekce z energetického zákona do zákona č. 406/2000 Sb. je předmětem části navrhovaného zákona.

Lze předpokládat, že posílení kompetencí Energetického regulačního úřadu i v oblasti kontrolních činností bude znamenat důslednější, častější a odborné provádění kontrol v oblasti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. To by se mohlo projevit úsporou prostředků na vyplácení podpory elektřiny z uvedených zdrojů.

Stabilnější a předvídatelnější regulace zlepší investiční prostředí v energetice a měla by snížit rizikovou prémii požadovanou investory jak v oblasti síťových odvětví, tak i na straně výrobních zdrojů.

Snížení administrativních nároků na připojení a provoz malých zdrojů do 10 kW určených zejména k vlastní spotřebě přispěje k rozvoji malých obnovitelných a dalších decentralizovaných zdrojů a spolu s budoucími změnami v tarifních systémech přispět k rozvoji inteligentních domácností a zavádění inteligentních sítí.

Zvýšená ochrana zákazníků jak při uzavírání a vypovídání smluv, tak i při účtování záloh a plateb za služby v energetice podpoří stabilitu a efektivnost konkurenčního prostředí v dodávce elektřiny a plynu.

Vyšší ochrana vlastnických práv ve vztahu vlastníků na podnikatele v energetice vytvoří spravedlivější podmínky v případech, kdy je soukromý zájem omezen ve prospěch veřejného zájmu.

Varianta 1 – tato varianta představuje zachování stávajícího stavu jak v oblasti výkonu státní správy, tak i v dalších souvisejících částech. To znamená, že stávající náklady by byly zachovány a další přínosy nejsou patrné.

Varianta 2 – v oblasti nákladů představuje tato varianta navýšení nákladů Energetického regulačního úřadu v souvislosti s ustanovením Rady Energetického regulačního úřadu. Tato Rada má mít 5 členů jmenovaných na 5-ti leté funkční období. Podle stávajícího energetického zákona je princip financování Energetického regulačního úřadu založen na principu, že zákazník platí za spotřebovanou elektřinu 2 Kč/MWh a za odebraný plyn 1 Kč/MWh. Z těchto prostředků je financována činnost Energetického regulačního úřadu. Na tomto mechanismu se nic nebude měnit, a proto činnost Rady a rozšířená kontrolní činnost Energetického regulačního úřadu bude i nadále hrazena z takto získaných prostředků. Intenzivní kontrolní činnost v oblasti energetických odvětví a kontroly zákona o podporovaných zdrojích prováděná Energetickým regulačním úřadem podle této varianty může znamenat větší množství zjištěných nedostatků a z toho plynoucí větší částky na pokutách udělených Energetickým regulačním úřadem. Tyto položky však nelze zodpovědně predikovat. Na druhé straně odejmutím kontrolní činnosti v oblasti zákona o podporovaných zdrojích Státní energetické inspekci by nemělo dojít ani ke snížení ani ke zvýšení nákladů a přínosů, protože aparát Státní energetické inspekce se bude moci více soustředit na kontrolní činnost spojenou s prováděním zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a na zajištění a rozšíření činností spojených s kontrolou a vynucováním povinností v oblasti zvyšování energetické účinnosti a hospodaření s energií. Z tohoto důvodu pokládáme porovnání nákladů a přínosů varianty 2 za vyrovnanou.

Vzhledem k povinnostem ČR jako členského státu EU varianta 1 nepřichází v úvahu. Jako nejvhodnější řešení se jeví varianta 2, která nejen reaguje na nové předpisy EU v oblasti energetiky, ale i na zkušenosti státní správy podnikatelského sektoru a všech účastníků trhu s elektřinou a s plynem získané při aplikaci energetického zákona. Proto byla jako vhodná varianta vybrána varianta 2, tzn. novelizace energetického zákona.

Předkladatelem návrhu novely energetického zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Za aplikaci navržených úprav bude proto zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu a v oblasti regulace a kontroly v energetických odvětvích podle zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb. Energetický regulační úřad. Praktická realizace vztahů v energetických odvětvích (mimo výkonu státní správy) je a bude na účastnících trhu s elektřinou, účastnících trhu s plynem a na subjektech v teplárenství.

Dopad navržené právní úpravy bude průběžně sledován nejen orgány státní správy ČR, ale i příslušnými orgány EU.

Předkladatelem návrhu zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu. V průběhu přípravy novely probíhaly konzultace s Energetickým regulačním úřadem. Při tvorbě zákona vycházelo Ministerstvo průmyslu a obchodu ze statistických dat Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Některé části návrhu zákona se dotýkají záměru ministerstva na zjednodušení procesů připojování malých výroben elektřiny k distribuční soustavě a výroby elektřiny ve výrobnách s instalovaným výkonem do 10 kW bez licence. To se týká zejména malých energetických zdro