Plátce daně splácel úvěr za nakoupený osobní automobil, ovšem po dohodě s bankou a třetím účastníkem došlo podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k převzetí dluhu („Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu“, § 1888 odst. 1 občanského zákoníku ) a k převodu vlastnictví vozidla na nového dlužníka. Nový vlastník (dlužník) bude za původního vlastníka (dlužníka) bance dále splácet zbývající část úvěru.
Otázky a odpovědi: Úvěr za nakoupený osobní automobil – převod vlastnictví vozidla na nového dlužníka
Ing.
Václav
Benda
Mám za to, že v důsledku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník došlo ke zdanitelnému plnění a plátce je povinen uplatnit daň na výstupu (úplatou se rozumí i nepeněžní plnění). Z jaké částky by se měla daň vypočítat? Je to hodnota nesplaceného úvěru (výpočet „shora“), nebo by se měla použít cena obvyklá v době převzetí dluhu a převodu vozidla ve smyslu § 36 odst. 6 zákona o DPH?
Odpověď
Podle § 13 odst. 1 zákona o DPH se dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Souhlasím s názorem, že v uvedeném případě dochází mezi původním a novým dlužníkem k dodání zboží, které je zdanitelným plněním, protože vlastnické právo k automobilu přejde v souvislosti s převzetím dluhu z původního na nového dlužníka. Zdanitelné plnění se považuje pro původního dlužníka jako plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, za uskutečněné podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona o DPH dnem dodání podle § 13 odst. 1 zákona o DPH, tj. dnem, kdy nabyde práva nakládat s automobilem jako vlastník nový dlužník. Základem daně je podle § 36 odst. 1 zákona o DPH obecně vše co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. Úplatou se přitom podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o DPH obecně rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním. V uvedeném případě to podle mého názoru znamená, že pro původního dlužníka bude prakticky základem daně částka, kterou jako úplatu obdrží od nového dlužníka, tj. hodnota nesplaceného úvěru, kterou nový dlužník převezme a uhradí věřiteli (bance) a případná peněžní částka nad tuto hodnotu, kterou obdrží původní dlužník od nového dlužníka. Bude-li na základě dohody původního a nového dlužníka chápána tato celková částka jako částka včetně daně, daň se z ní vypočte podle § 36 písm. b) zákona o DPH. Pro stanovení základu daně podle § 36 odst. 6 zákona o DPH nejsou podle mého názoru v uvedeném případě splněny podmínky.