Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má jako zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci vyřešen z pohledu zdravotního pojištění svůj pojistný vztah.
Péče o dítě a zdravotní pojištění v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Mateřská dovolená
Zákoník práce upravuje mateřskou dovolenou jako důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a stanoví její minimální i maximální délku včetně okamžiku nástupu této dovolené. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí žena žádat, postačí, když zaměstnavateli oznámí nástup dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném příslušným lékařem. Doba mateřské dovolené je dobou pracovního volna, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit. Nástup na mateřskou dovolenou nemůže zaměstnavatel nařídit, zaměstnankyně si jej určuje sama. Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí vzít na vědomí, že na mateřské dovolené je pouze žena, neboť státní kategorií je jednoznačně míněna žena na mateřské dovolené.
Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. U osoby samostatně výdělečně činné se navíc vyžaduje její účast na pojištění po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
Rodičovská dovolená