Dotazy a odpovědi: K dani z příjmů fyzických osob

Způsob zdanění příjmů fotbalových rozhodčích byl předmětem jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců (příspěvek 449/18.03.15 - Daňový režim rozhodčích na úrovni výkonnostního fotbalu), se závěrem zveřejněným na webových stránkách Finanční správy. Ve stanovisku Generálního finančního ředitelství se uvádí mimo jiné, že způsob zdanění odměn rozhodčích je třeba odvozovat od charakteru dané činnosti a od právního vztahu, na jehož základě je činnost rozhodčího prováděna. Fotbalový rozhodčí může vykonávat tuto činnost pouze na základě splnění podmínek stanovených FAČR a po zapsání do příslušného seznamu rozhodčích. Jedná se fakticky o licenci opravňující k řízení příslušné soutěže. V případě neexistence pracovněprávního vztahu na výkon činnosti rozhodčího je tuto činnost třeba považovat za nezávislé povolání, z něhož příjmy podléhají zdanění podle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Součástí zdaňovaných příjmů jsou i vyplacené náhrady cestovních výdajů.

V tomto případě pak lze příjmy snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, případně uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 40 % z příjmů, maximálně 400 000 Kč počínaje rokem 2018 (podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů).

Možnost kvalifikace příjmu z činnosti rozhodčího jako nahodilého či jednorázového příjmu dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je velmi oslabena charakterem této činnosti. Pokud je rozhodčí zapsán do seznamu rozhodčích pro stanovenou úroveň soutěže a vlastní platnou licenci, předpokládá se, že rozhoduje zápasy systematicky (opakovaně). Generální finanční ředitelství se nedomnívá, že by se jednalo o činnost nahodilou či jednorázovou, z níž příjmy podléhají zdanění podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, i když výskyt takového ojedinělého případu nelze předem vyloučit. Předpokladem přiřazení příjmu pod § 10 zákona o daních z příjmů je přitom podmínka, že se nejedná o příjmy podle § 6 až 9 zákona o daních z příjmů.

Výkon činnosti rozhodčího zapsaného v seznamu rozhodčích je z hlediska sociálního zdravotního pojištění považován za výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud příjmy z této činnosti se považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti [§ 9 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů].

Tento student je proto považován za OSVČ již v roce 2017. Je třeba, aby oznámil na OSSZ a zdravotní pojišťovně zahájení výdělečné činnosti a v roce 2018 podal za rok 2017 přehled o příjmech a výdajích. Zálohy na pojistné ani na sociální a ani na zdravotní pojištění v roce zahájení činnosti neplatí. S ohledem na výši dosahovaného příjmu nebude v roce 2017 povinně účasten důchodového pojištění. Pokud se dobrovolně nepřihlásí k důchodovému pojištění jako OSVČ, pojistné na důchodové pojištění za rok 2017 nebude platit (přehled ale musí podat). Pojistné na zdravotní pojištění bude platit z dosažených příjmů, tj. z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Od podání přehledu za rok 2017 bude v roce 2018 platit zálohy na zdravotní pojištění.

Bude-li tento student i po skončení studia dnem 31.8.2018 vykonávat pouze činnost rozhodčího, bude považován za OSVČ vykonávající z hlediska sociálního pojištění hlavní samostatnou výdělečnou činnost a z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ, na kterou se vztahuje minimální vyměřovací základ. Od měsíce září 2018 bude již povinen platit zálohy na pojistné i na důchodové pojištění. V době, v níž bude tento student považován za OSVČ, nemůže být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Doporučuje se, aby zaměstnání hledal již v době studia a aby do něho nastoupil co nejdříve.

Pojistné na sociální pojištění nebude tento student po skončení studia platit z příjmů rozhodčího, pokud budou náležet v dosavadní výši a ze zaměstnání bude účasten nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění zakládá příjem ve výši alespoň rozhodné částky, která v současné době činí 2 500 Kč; očekává se, že nejpozději od 1.1.2019 bude činit 3 000 Kč měsíčně. U dohody o provedení práce zakládá účast na nemocenské pojištění v kalendářním měsíci příjem vyšší než 10 000 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění bude muset tento student platit po skončení studia za každý kalendářní měsíc alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda a u OSVČ polovina průměrné měsíční mzdy stanovená podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.