Jsme agentura (s. r. o.), která zajišťuje vystoupení uměleckého souboru. Jednotliví umělci jsou OSVČ, daňoví rezidenti ČR, někteří plátci DPH, a naší agentuře své honoráře fakturují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. V červenci jsme zajišťovali vystoupení souboru v zahraničí, které naše agentura fakturovala německému odběrateli. Ten si vyžádal informaci, kolik činí konkrétní honoráře jednotlivých umělců a z této částky v Německu srazil daň z příjmů umělců ve výši 18,8 %. Jak bude vypadat daňový doklad vystavený českým umělcem naší agentuře? Bude základem daně částka původně dohodnutá ve smlouvě (+ DPH), nebo zde bude uvedena částka po sražení německé srážkové daně (+ DPH)? Příklad: Dohodnutý honorář činí 10 000 Kč. Standardně by umělec fakturoval 10 000 Kč + DPH. Z částky 10 000 Kč však byla v Německu stržena daň z příjmů 18,8 %. Pokud by tedy umělec fakturoval 10 000 Kč + 15 % DPH, celkem 11 500 Kč, na účet bychom mu mohli poslat pouze 9 620 Kč a na rozdíl ve výši 1 880 Kč obdrží potvrzení od německého finančního úřadu o zaplacení daně v Německu. Je to v pořádku? Jak toto případně zaúčtovat v našem účetnictví?
Otázky a odpovědi: Základ DPH vs. sražená daň z příjmů v zahraničí
Ing.
Martin
Děrgel
Na příjmy českého umělce (daňový rezident ČR) za jeho veřejné vystoupení v Německu pamatuje smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SRN (vyhláška č. 18/1984 Sb.) v článku 17 Umělci a sportovci:
1.
Příjem, který pobírají umělci z povolání, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci jakož i sportovci z této své osobní činnosti, může být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněn ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.
2.
Jestliže příjem z této osobní činnosti umělce nebo sportovce nepřipadá umělci nebo sportovci samotnému, nýbrž jiné osobě, může být příjem bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněn ve státě, ve kterém se vykonává činnost umělce nebo sportovce.
Podstatné je, že odměny českých umělců za jejich veřejné vystoupení v Německu je možno zdanit podle tamních daňových zákonů. A to bez ohledu na to, plynou-li z jejich závislé nebo nezávislé (podnikatelské) činnosti, přičemž nerozhoduje ani to, jestli tyto příjmy – z osobně vykonávané umělecké činnosti – plynou umělci nebo jiné osobě (např. zastupující umělecké agentuře). Výjimkou nezdanitelnou v Německu (v místě vystoupení) jsou umělecká veřejná vystoupení v rámci kulturní výměny dohodnuté mezi vládami obou států.
Předmětem tohoto zdanění v Německu je celý hrubý příjem náležející umělci za dané vystoupení, ať už je v peněžité nebo zčásti také nepeněžité formě (např. ubytování, doprava a strava během pobytu). Pokud se jedná o podnikatele, resp. o osobu samostatně výdělečně činnou, bude tento svůj honorář fakturovat zásadně v plné (hrubé) výši, k níž případně standardně připočte DPH (jde-li o plátce, který je současně osobou povinnou přiznat příslušnou DPH). Nebude tedy umělec fakturovat pouze čistou část honoráře bez sražené německé daně, tato daň je totiž srážena dotyčnému poplatníkovi (umělci) z jeho příjmu; obdobně jako je tomu např. ohledně české srážkové daně z bankovních úroků. Umělec tedy bude např. konkrétně fakturovat za svůj umělecký výkon v Německu dohodnutou plnou částku 10 000 Kč, k níž v souladu s pravidly DPH připočte příslušnou českou DPH na výstupu v první snížené sazbě daně 15 %, tedy + 1 500 Kč. Přičemž pokud by umělec fakturoval přímo německému podnikateli, tak by se uplatnil režim „reverse charge“ a německou DPH by přiznával tamní příjemce služby, takže by český umělec (plátce) fakturoval svůj honorář (úplatu za zdanitelné plnění) bez jakékoli DPH. V souladu s článkem 17 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a německým zákonem o dani z příjmů plátce příjmu srazí z hrubé částky honoráře (bez DPH) 10 000 Kč příslušnou německou daň, např. 18,8 %, tedy po přepočtu 1 880 Kč. A proto umělci vyplatí čistou výši honoráře jen 8 120 Kč + případnou českou DPH 1 500 Kč.
Tím to ale ještě neskončí. Jelikož je umělec daňovým rezidentem České republiky, podléhá v souladu s § 2 odst. 2 českého zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), u nás plné daňové povinnosti vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí – bez ohledu na to, zda byly u zdroje zdaněny. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění honoráře ještě také v České slouží zmínění Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SRN. Která konkrétně v článku 23 odst. 2 písm. b) nařizuje České republice u těchto příjmů jeho rezidenta – za veřejnou uměleckou produkci podle článku 17 Smlouvy – umožnit uplatnění tzv. metody prostého zápočtu zaplacené německé daně na českou daňovou povinnost poplatníka. Uplatnění metody prostého zápočtu zahraniční daně upřesňuje § 38f ZDP spolu s tiskopisem daňového přiznání k české dani z příjmů fyzických osob (konkrétně bude nutno vyplnit Přílohu č. 3) – kam je potřeba uvést příjem v celé, hrubé výši před zdaněním v Německu, samozřejmě v úrovni bez případné DPH, která není „příjmem“ pro účely daně z příjmů.
(2) Osobě, která má bydliště či sídlo v Československé socialistické republice, se daň stanoví takto:
a)
Příjmy pocházející ze Spolkové republiky Německa – s výjimkou příjmů spadajících pod ustanovení písmene b)…, se v Československé socialistické republice vyjímají ze zdanění. …
b)
Při vyměřování československých daní se do daňového základu zahrnou příjmy ze Spolkové republiky Německa, které podle článků 10, 12, 13 odstavce 3, 16 a 17 mohou být zdaněny ve Spolkové republice Německa. Daň zaplacená ve Spolkové republice Německa podle článků 10, 12, 13 odstavce 3, 16 a 17 se započte na daň vybíranou v Československé socialistické republice z těchto příjmů. Částka, která se započte, však nemůže překročit takovou část daně vypočtené před započtením, která poměrně připadá na tyto příjmy podléhající zdanění ve Spolkové republice Německa.