Účetní závěrka neziskových organizací

Jedná se tedy zejména o následující politické strany a politická hnutí, spolky,

církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, nadace, nadační fondy a ústavy, společenství vlastníků jednotek, veřejné vysoké školy, jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání, s výjimkou obchodních korporací.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Jak již vyplývá ze samotného pojmu, sestavení účetní závěrky ve zkráceném rozsahu znamená menší rozsah poskytovaných údajů, resp. větší agregaci takto poskytovaných údajů. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavují účetní jednotky uvedené v § 3a prováděcí vyhlášky, tedy pouze mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. S tím koresponduje také úprava zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), konkrétně § 18 odst. 4, podle kterého ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Z § 20 zákona o účetnictví potom vyplývá, že tuto povinnost nemají mikro účetní jednotky a malé účetní jednotky nesplňující stanovená kritéria týkající se výše aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců.

Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje údaje obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. A to platí jak pro účetní závěrku sestavenou v plném rozsahu, tak i ve zkráceném rozsahu. Pokud účetní jednotka sestavuje ve zkráceném rozsahu, znamená to, že postupuje podle přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky, stejně jako účetní jednotka sestavující rozvahu v plném rozsahu, ale tato rozvaha zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. To znamená, že např. v případě dlouhodobého hmotného majetku nebudou vykazovány samostatně pozemky, umělecká díla, předměty a sbírky, stavby, hmotné movité věci a jejich soubory atd., ale všechny tyto údaje budou souhrnně vykázány v položce II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem, podrobnější členění nebude uváděno.

Obdobně tomu bude v případě kdy ve zkráceném rozsahu bude postupováno podle přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky, ale tento výkaz bude zahrnovat pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Takže obdobně např. místo samostatného vykazování mzdových nákladů, zákonného sociálního pojištění, ostatního sociálního pojištění, zákonných sociálních nákladů a ostatních sociálních nákladů, tedy položek samostatně uváděnými pod č. 10 až 14, bude vykázána pouze souhrnná nákladová položka III. Osobní náklady.

A v případě nebude ve zkráceném rozsahu uváděn způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků, dále nebudou uváděny informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou, informace o výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, a ani informace o celkové odměně přijaté auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměně přijaté auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. V ostatním se bude příloha ve zkráceném rozsahu shodovat s přílohou sestavenou v plném rozsahu.

V případě účetní závěrky sestavené v plném rozsahu budou výkazy sestaveny podle přílohy č. 1 a přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky bez jakéhokoliv zjednodušení, budou tedy uváděny všechny položky uvedené v obou přílohách. V případě přílohy k účetní závěrce bude rozsah vykazovaných údajů odpovídat ustanovení § 30 odst. 1 prováděcí vyhlášky.

Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.

Další důležitou oblastí je Účetní závěrku mají povinnost zveřejnit ty účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, případně ty, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena, tedy v plném nebo ve zkráceném rozsahu, a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Tato problematika souvisí se zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů. Jak totiž vyplývá z § 21a odst. 4 zákona o účetnictví, účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin. Tato úprava koresponduje také s úpravou § 66 zákona o veřejných rejstřících, podle kterého sbírka listin obsahuje výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob, tedy zákon o účetnictví, a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon. Dále také návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.

To znamená, že povinnost zveřejnění mají všechny účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. V některých případech může být povinnost zveřejnění upravena také speciálním právním předpisem i pro osoby, které se do veřejného rejstříku nezapisují, příkladem může být § 19h zákona č. 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro politické strany a politická hnutí.

Dále je nutné se zmínit o Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Znamená to tedy, že nejzazším termínem pro zveřejnění účetní závěrky je do 12 měsíců následujících po rozvahovém dni.