Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže

Zákon o náhradě škody provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104 EU ze dne 26. listopadu 2014 o žalobách na náhradu škody, která vyžaduje, aby všechny členské státy měly minimálně sjednocena základní pravidla zajišťující účinnou právní ochranu a účinný výkon soukromoprávního vymáhání škody v této oblasti. To znamená, že obdobnou právní úpravu nalezneme i v ostatních státech Evropské unie. Zákon má zlepšit postavení poškozených subjektů v oblasti hospodářské soutěže. Cílem tohoto článku je zmínit nejdůležitější instituty, které tento zákon přináší:

Zákon o náhradě škody obsahuje ustanovení, která se použijí namísto úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Popřípadě je v tomto zákoně výslovně uvedeno, že se konkrétní ustanovení občanského zákoníku nepoužije.

Takovýmito ustanoveními jsou například ustanovení:

Zákon o náhradě škody zakotvuje domněnku vzniku škody v případě omezování hospodářské soutěže ve formě kartelu¹⁾. V důsledku této skutečnosti dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného (tj. osobu, která omezila hospodářskou soutěž), který musí v soudním řízení dokazovat, že škoda nevznikla.

Zákon o náhradě škody výslovně stanoví délku subjektivní promlčecí lhůty na 5 let. Právní úprava obsažená v občanském zákoníku stanovící 3letou subjektivní promlčecí lhůtu a 10letou objektivní promlčecí lhůtu se tedy nepoužije. Zákonem o náhradě škody jsou navíc vyjmenovány případy, kdy promlčecí doba neběží, resp. se prodlužuje.

Tato promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o škodě, o osobě povinné k její náhradě a o omezování hospodářské soutěže, nebo se o těchto skutečnostech dozvědět měla a mohla, nejdříve však ode dne, kdy došlo k ukončení omezování hospodářské soutěže.

Zákon o náhradě škody zakotvuje institut řízení o zpřístupnění důkazního prostředku. Cílem tohoto řízení je zlepšit procesní postavení poškozených subjektů, kdy tyto subjekty mohou dosáhnout již před zahájením řízení²⁾ o náhradě škody zpřístupnění důkazních prostředků. Navrhovatel však musí složit jistotu k zajištění náhrady škody či jiné újmy, která by mohla zpřístupněním dokumentů vzniknout, a to ve výši 100 000 Kč. Soud může výši této jistoty ještě svým rozhodnutím zvýšit. Zákon o náhradě škody obsahuje též právní úpravu ukládání pokut za protiprávní jednání v této oblasti. Jde o pokuty za porušení pravomocným soudním rozhodnutím uložené povinnosti zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, nebo za znemožnění nebo podstatné ztížení splnění těchto povinností. Výše pokuty může činit až 10 000 000 Kč nebo až 1 % čistého obratu pachatele dosaženého za poslední ukončené účetní období.

K řízením v této oblasti jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. Zákon o náhradě škody pak obsahuje speciální úpravu některých institutů -příkladem je institut přerušení řízení, vázanost soudu rozhodnutím jiného soudu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Evropské komise, či speciální případy nepřípustného provedení důkazu. V ostatním (tj. tam, kde zákon o náhradě škody neobsahuje speciální úpravu) se pak postupuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o náhradě škody výslovně řeší problematiku přenesení navýšení ceny poškozeným na další osoby.

V souvislosti s přijetím zákona o náhradě škody se do zákona o ochraně hospodářské soutěže doplňuje právní úprava týkající se vyloučení určitých částí spisu z možnosti nahlížení. Jde o části, které obsahují žádost o neuložení nebo snížení pokuty, jakož i podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. S tímto souvisí i doplnění úpravy týkající se zpřístupnění informací obsažených ve spise.