Znáte postup, když soud vydá elektronický platební rozkaz?

Právní úpravu elektronického platebního rozkazu nalezneme v ust. § 174a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Tato právní úprava byla do o. s. ř. zakotvena s účinností od 1.7.2008. Cílem tohoto institutu je zjednodušení a zrychlení civilního řízení, a to i jeho co největší automatizací. Neznamená to však, že je o podaných návrzích na vydání elektronického platebního rozkazu rozhodováno automaticky, nadále o podaném návrhu rozhoduje soudce po posouzení všech relevantních skutečností.

Podmínkami pro rozhodnutí soudu formou elektronického platebního rozkazu jsou¹⁾:

Žalobce musí soudu výslovně navrhnout, aby rozhodl formou elektronického platebního rozkazu. Tento návrh žalobce je obsažen v předepsaném formuláři, a to již v jeho názvu²⁾. V tom, že zde musí být výslovný návrh žalobce, se odlišuje elektronický platební rozkaz od platebního rozkazu, kterým může soud rozhodnout i pokud žalobce výslovně rozhodnutí touto formou nežádá.

Žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, musí být podána v předepsané formě. Touto formou je standardizovaný formulář. Tento formulář lze nalézt na stránkách www.justice.cz - odkaz e-podatelna.

Do tohoto formuláře je nutné vyplnit podstatné skutečnosti a další předepsané náležitosti - zejména jde o identifikaci žalobce a žalovaného, vylíčení podstatných skutečností a označení důkazů, či výpočet náhrady nákladů řízení. Povinně vyplňované informace jsou ve formuláři označeny červeným rámováním příslušné kolonky a bez vyplnění těchto údajů nelze návrh odeslat. Vyplněný formulář musí být před odesláním podepsán zaručeným elektronickým podpisem.

Specifický je i způsob podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť formulář je elektronicky odesílán příslušenému soudu. Následně³⁾ jsou žalobci na jím v návrhu uvedený e-mail zaslána potvrzení o doručení návrhu se sdělením spisové značky podaného návrhu⁴⁾ a čísla bankovního účtu příslušeného soudu a variabilního symbolu pro účely zaplacení soudního poplatku.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud není návrh podán na předepsaném formuláři, nemůže soud v dané věci rozhodnout elektronickým platebním rozkazem, a to ani kdyby byl návrh označen jako „návrh na vydání elektronického platebního rozkazu“, i kdyby byl podepsán zaručeným elektronickým podpisem a i kdyby byl zaslán elektronicky. Samozřejmě není vyloučeno, aby soud na základě takovéhoto návrhu v dané věci rozhodl například formou vydání „klasického“ platebního rozkazu dle ust. § 172 a násl. o. s. ř.

Soud může formou elektronického platebního rozkazu rozhodnout pouze v případě, že žalovaná částka činí maximálně 1 000 000 Kč. Podle převládajících názorů je z hlediska tohoto limitu rozhodující jistina a k příslušenství⁵⁾ se nepřihlíží. Výjimku představuje situace, kdy je žalováno pouze příslušenství v tzv. kapitalizované formě. Samozřejmě není vyloučeno, aby bylo žalováno na zaplacení částky v jiné měně, než je koruna česká, pak musí být žalovaná částka přepočtena s ohledem na splnění stanoveného limitu⁶⁾. Pokud je ze strany žalobce překročen stanovený limit, opět soud zpravidla rozhodne „klasickým“ platebním rozkazem.

Aby mohl soud rozhodnout elektronickým platebním rozkazem, musí návrh na jeho vydání obsahovat předepsané náležitosti. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o. s. ř.⁷⁾ a náležitostí podle ust. § 79 odst. 1 o. s. ř.⁸⁾ obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem. Samozřejmě je nezbytné, aby rozhodující skutečnosti byly žalobcem vylíčeny dostatečně tak, že soudu bude toto vylíčení postačovat pro vydání konečného rozhodnutí ve věci. K návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu musí být též přiloženy nezbytné přílohy, jde například o dokumenty prokazující tvrzené skutečnosti, plnou moc či osvědčení plátce DPH. Přílohy, jež musí být dokládány v originále⁹⁾, musí být konvertovány, tj. převedeny z listinné do elektronické podoby stanoveným postupem.

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. V případě tohoto řízení nevyzývá soud žalobce k opravě nebo doplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

Výhodou elektronického platebního rozkazu je zejména snížený soudní poplatek. Za návrh týkající se částky do 10 000 Kč včetně činí soudní poplatek 400 Kč, u částky vyšší než 10 000 Kč až 20 000 Kč včetně činí 800 Kč a u částky vyšší pak činí 4% z této částky. U „klasické“ žaloby činí soudní poplatek 2 000 Kč, pokud je předmětem žaloby částka do 20 000 Kč a 5% z žalované částky, pokud je předmětem žaloby částka vyšší než 20 000 Kč¹⁰⁾. Pokyny k zaplacení soudního poplatku jsou žalobci zaslány automaticky e-mailem po odeslání návrhu, a to na e-mailovou adresu v návrhu uvedenou. Elektronický platební rozkaz nelze vydat, nebyl-li zaplacen poplatek za řízení o vydání elektronického platebního rozkazu splatný podáním návrhu na zahájení řízení ani ve lhůtě soudem k tomu určené.

Z hlediska procesního je institut elektronického platebního rozkazu s výše uvedenými výjimkami totožný s institutem platebního rozkazu, tj. jde o rozhodnutí ve věci samé, jímž se soudní řízení končí.

Opravným prostředkem proti elektronickému platebnímu rozkazu je odpor, resp. odvolání, pokud má být napaden pouze výrok o náhradě nákladů řízení. Odpor musí být podán ve lhůtě 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu. Po podání odporu soud elektronický platební rozkaz zruší a následně probíhá „klasické“ soudní řízení, tj. zpravidla je nařízeno soudní jednání k projednání žaloby. Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu lze podat také na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem. Dle našich zkušeností však tento formulář v praxi není příliš využíván.