V článku se budeme zabývat případy, kdy dojde k použití hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku i pro soukromé účely poplatníka. Příklady zaměříme na zemědělského podnikatele.
Obchodní majetek použitý pro soukromé účely
Ing.
Ivan
Macháček
VYMEZENÍ OBCHODNÍHO MAJETKU
Do konce roku 2013 byl vymezen pojem „obchodní majetek“ v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – dále jen „ObchZ“ – zrušen). V § 6 odst. 1 se uvádělo, že obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí:
-
majetek
(věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty),-
který patří podnikateli,
-
a slouží nebo je určen k jeho podnikání.
Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se dle téhož ustanovení ObchZ rozuměl veškerý jeho majetek.
Návazně byl do konce roku 2013 vymezen obchodní majetek pro účely daně z příjmů fyzických osob v § 4 odst. 4 ZDP jako souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno nebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů.
S účinností od 1. 1. 2014
byl ObchZ zrušen v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a ani v novém zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „NOZ“, ani v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – dále jen „ZOK“ – již pojem „obchodní majetek“ není použit ani definován.
Pouze v § 495 NOZ se uvádí, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek.
Jmění osoby pak tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. V § 1011 NOZ je pak uvedeno, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Z toho vyplývá, že v definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví.Pojem „obchodní majetek“ je s účinností od roku 2014 vymezen již pouze pro daňové účely, a to pro účely daně z příjmů v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a pro účely daně z přidané hodnoty v zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Přitom v každém z těchto daňových zákonů je obchodní majetek vymezen jinak.
Podle znění § 4 odst. 4 ZDP se
obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob
rozumí:-
část majetku poplatníka,
-
o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci.
Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
Majetek lze do obchodního majetku zahrnout pouze při vedení daňové evidence anebo při vedení účetnictví.
Pokud poplatník zakoupí hmotný majetek pro účely podnikání ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje paušální výdaje, nemůže tento hmotný majetek vložit do svého obchodního majetku, protože obchodní majetek při vedení paušálních výdajů u poplatníka neexistuje.
Majetek však zůstává v obchodním majetku poplatníka, který vede účetnictví, i když poplatník přejde na uplatnění výdajů procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože o tomto majetku účtuje.
Vymezení obchodního majetku poplatníka daně z příjmů právnických osob nalezneme v § 20c ZDP.
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který:
a)
mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b)
k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
Podle znění § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se obchodním majetkem pro účely DPH rozumí
souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.
Osoba povinná k dani
je dle § 5 odst. 1 ZDPH fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti.Ekonomickou činností se
dle § 5 odst. 2 pro účely DPH rozumí:
-
soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby,
-
a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců,
-
za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.
Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.
Podle znění § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je povinen plátce vést v evidenci pro účely DPH přehled obchodního majetku.
Z rozdílné definice obchodního majetku v ZDP a v ZDPH vyplývá, že plátce daně, který jakožto poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatňuje paušální výdaje, pro účely daně z příjmů nemá obchodní majetek a nevede ho tudíž v daňové evidenci, ale podle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je povinen vést evidenci obchodního majetku pro účely DPH.
PODNIKÁNÍ MANŽELŮ A OBCHODNÍ MAJETEK
Z § 7 odst. 9 ZDP vyplývá, že jde-li o
věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.
Z hlediska uplatnění daňových odpisů hmotného majetku ve společném jmění manželů odpisuje majetek vždy ten manžel, který má majetek zahrnutý ve svém obchodním majetku.
V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a věc je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů,
lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.
POUŽITÍ MAJETKU V OBCHODNÍM MAJETKU I PRO SOUKROMÉ POTŘEBY
Poplatníkovi s příjmy ze samostatné činnosti, který má příslušný hmotný majetek zařazen ve svém obchodním majetku, nic nebrání, aby tento hmotný majetek používal i pro svou soukromou potřebu. V tomto případě však musí krátit výdaje související s tímto majetkem uplatněné jako daňové výdaje, a to v příslušném poměru použití tohoto majetku pro soukromé účely. Jedná se nejen o krácení daňových odpisů, ale i o krácení dalších provozních výdajů souvisejících s tímto hmotným movitým nebo nemovitým majetkem využívaným jak pro podnikatelské, tak pro soukromé účely.
Krácení daňových odpisů
Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se dle § 28 odst. 6 ZDP zahrnuje do daňových výdajů pouze poměrná část odpisů. Ve smyslu znění pokynu GFŘ č. D-22 bod 2 k § 28 ZDP si poměrnou část daňově uznatelných odpisů stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kritéria. Například u nemovitých věcí to bude využívaná plocha k podnikání v poměru k celkové ploše nemovité věci, u motorového vozidla to bude počet ujetých kilometrů pro podnikatelské účely v poměru k celkově ujetým kilometrům vozidlem za zdaňovací období, v případě služeb to bude poměr výkonů a služeb v souvislosti s podnikáním k celkové výši poskytnutých služeb.
Příklad
Zemědělský podnikatel zakoupil v roce 2013 nový osobní automobil a vložil jej do obchodního majetku. Automobil odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 450 000 Kč. V letech 2015 a 2016 používá osobní automobil nejen k podnikatelským účelům, ale rovněž pro soukromé účely, přičemž podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činí 20 % za rok 2015 a 35 % za rok 2016 z celkového počtu najetých kilometrů.
Podnikatel musí krátit daňové odpisy následovně:
I-----------I---------------------------------I------------------------------I IZdaňovacíIDaňový odpis v KčIUplatnění daňových odpisů doI IobdobíI Idaňových výdajů v KčI I-----------I---------------------------------I------------------------------I I 2013 I 450 000 x 11 / 100 = 49 500 I 49 500 I I-----------I---------------------------------I------------------------------I I 2014 I 450 000 x 22,25 / 100 = 100 125 I 100 125 I I-----------I---------------------------------I------------------------------I I 2015 I 450 000 x 22,25 / 100 = 100 125 I 100 125 x 0,80 = 80 100 I I-----------I---------------------------------I------------------------------I I 2016 I 450 000 x 22,25 / 100 = 100 125 I 100 125 x 0,65 = 65 082 I I-----------I---------------------------------I------------------------------I
V poměru krácení 80 a 65 % musí podnikatel ve zdaňovacích obdobích 2015 a 2016 krátit rovněž veškeré výdaje související s provozem vozidla kromě silniční daně, kterou lze uplatnit v plné výši jako daňový výdaj poplatníka.
Nemožnost použití nižších sazeb u rovnoměrného odpisování hmotného majetku
Při uplatnění rovnoměrného odpisování jsou roční odpisové sazby uvedené v tabulkách v § 31 odst. 1 ZDP maximální roční odpisové sazby
a poplatník (odpisovatel) může v souladu se zněním § 31 odst. 7 ZDP na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální.
Pokud v daném zdaňovacím období zvolí nižší výši odpisu, než odpovídá roční odpisové sazbě, nemůže v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu. Této možnosti lze využít pouze u rovnoměrného odpisování, nelze ji využít u zrychleného odpisování.Poplatník tak může při rovnoměrném odpisování uplatnit ve zdaňovacím období odpis v rozmezí od nuly až do výše odpovídající maximální roční odpisové sazbě, a to dle svého rozhodnutí.
Nižší sazby než maximální sazby však nemůže použít poplatník daně z příjmů fyzických osob,
který:-
uplatňuje výdaje procentem z příjmů
ze samostatné činnosti zdaňované podle § 7 odst. 7 ZDP anebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP a je povinen vést odpisy pouze evidenčně dle § 26 odst. 8 ZDP,-
anebo
poplatník používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu
a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP.Příklad
Zemědělský podnikatel má vložen v obchodním majetku traktor pořízený v roce 2013 o vstupní ceně 680 000 Kč. Odpisuje jej rovnoměrným způsobem dle odpisových sazeb uvedených v § 31 odst. 1 písm. b) ZDP. Má vlastní zahrádku a traktor používá i pro soukromé účely. Za rok 2016 dle evidence počtu ujetých kilometrů činí poměr jízd pro soukromé účely 20 %. Za zdaňovací období roku 2016 dosáhne dle daňové evidence základu daně bez uplatnění odpisů 218 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Výpočet daňových odpisů u traktoru za rok 2016:
680 000 Kč x 17,25 / 100 x 0,8 = 117 300 Kč
I---------------------------------------------------------------I------------I IUkazatel roku 2016IÚdaj v KčI I---------------------------------------------------------------I------------I I Základ daně bez odpisů I 218 000 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Daňové odpisy I 117 300 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Základ daně včetně odpisů I 100 700 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Vypočtená daň z příjmů I 15 105 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I---------------------------------------------------------------I------------I IDaňová povinnostI0I I---------------------------------------------------------------I------------I
S ohledem na uplatnění daňových odpisů z traktoru vychází poplatníkovi za rok 2016 daň z příjmů, která neumožňuje uplatnit si plnou výši základní slevy na poplatníka. Pokud by poplatník nepoužil v roce 2016 traktor zahrnutý v obchodním majetku k soukromým účelům, bylo by pro něho výhodné při rovnoměrném odpisování traktoru uplatnit nižší výši odpisu, než odpovídá roční odpisové sazbě tak, aby mohl využít plnou výši základní slevy na poplatníka. V případě použití traktoru i k soukromým účelům tato možnost nepřichází v úvahu a výsledkem je, že poplatník nemůže v plném rozsahu uplatnit slevu na poplatníka, a částka 9 735 Kč z této slevy na dani propadá.
Řešením v daném případě může být přerušení odpisování ve zdaňovacím období 2016 ve smyslu znění § 26 odst. 8 ZDP. V tomto případě by však byl nucen podnikatel odvést za rok 2016 daň z příjmů ve výši:
I---------------------------------------------------------------I------------I IUkazatel roku 2016IÚdaj v KčI I---------------------------------------------------------------I------------I I Základ daně bez odpisů I 218 000 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Vypočtená daň z příjmů I 32 700 I I---------------------------------------------------------------I------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I---------------------------------------------------------------I------------I IDaňová povinnostI7 860I I---------------------------------------------------------------I------------I
Paušální výdaj na dopravu a použití vozidla k soukromým účelům
Pokud se poplatník rozhodne využít paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem podle znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a
poplatník používá silniční motorové vozidlo pouze zčásti k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, musí uplatnit tzv. krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc
zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.Při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu z titulu používání automobilu i pro soukromé účely se nepřihlíží k tomu, v jakém poměru je příslušné silniční motorové vozidlo používáno k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a k soukromým účelům.
Krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za kalendářní měsíc se použije pro jakýkoliv poměr využívání automobilu k podnikání a k soukromým účelům.
Stanovená výše paušálního výdaje na dopravu a kráceného paušálního výdaje na dopravu je jednotná pro kterékoliv silniční motorové vozidlo, tedy platí jak pro osobní automobil, autobus nebo nákladní automobil, popř. motocykl. Důležitou omezující podmínkou pro uplatnění paušálních výdajů na dopravu je, že paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Poplatník se může rozhodnout, zda u motorového vozidla uplatní prokazatelné výdaje na dopravu anebo uplatní paušální výdaj na dopravu. V průběhu zdaňovacího období však nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP a naopak.
Dle § 21d odst. 3 ZDP se na finanční leasing nevztahují ustanovení ZDP o nájmu.
Z výše uvedeného vyplývá, že paušální výdaje na dopravu lze dle výše uvedeného § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit pouze u vlastních silničních motorových vozidel zahrnutých nebo nezahrnutých v obchodním majetku a u vozidel v nájmu (tedy např. v rámci operativního leasingu). Paušální výdaj na dopravu u vozidel pořízených v rámci finančního leasingu v průběhu trvání leasingové smlouvy však uplatnit nelze.
Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit při přenechání vozidla k užívání jiné osobě ani po část příslušného kalendářního měsíce.
Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem:
-
spolupracující osobou nebo
-
zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely
(zaměstnanec využívá vozidlo k pracovním cestám, nejde o tzv. manažerské vozidlo).Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se podle znění § 28 odst. 6 ZDP poměrnou částí odpisů, které lze uznat jako daňový výdaj, rozumí 80 % odpisů. Z toho vyplývá, že při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu z titulu používání automobilu i pro soukromé účely se nekrátí odpisy v poměru využívání silničního motorového vozidla k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a k soukromým účelům podle pokynu GFŘ č. D-22, ale odpisy se krátí v jednotném poměru 80 %.
Z § 25 odst. 1 písm. x) ZDP vyplývá, že
daňově uznatelnými nejsou u vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaje na dopravu, následující výdaje:
-
výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu,
-
20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu – u kráceného paušálního výdaje na dopravu tak není možno uznat jako daňový výdaj 20 % výdajů na opravy, mytí vozidla, pojistné a další provozní výdaje,
-
u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu,
nelze uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady.
Příklad
Zemědělský podnikatel má ve svém autoparku tři vozidla (dvě osobní vozidla o různé kubatuře a jedno nákladní vozidlo), všechna zahrnutá v obchodním majetku. Tato tři vozidla používá nejen k podnikání, ale i k soukromým účelům. U všech vozidel uplatňuje podnikatel v roce 2016 paušální výdaj na dopravu.
Pokud poplatník používá silniční motorové vozidlo pouze zčásti k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, musí uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč.
Ze znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP však vyplývá, že pokud poplatník u některého vozidla uplatní krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Podnikatel v naší situaci uplatní u jednoho libovolného vozidla krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč/měsíc. U zbývajících dvou vozidel již může uplatnit nekrácený paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč/měsíc, přestože i tato vozidla využívá k soukromým účelům.
Příklad
Zemědělský podnikatel má zařazen osobní automobil v obchodním majetku a v roce 2016 jej využívá jak k podnikání, tak k soukromým účelům. Vede knihu jízd, ze které vyplývá, že pro účely podnikání najede 71 % celkového počtu kilometrů a zbývajících 29 % počtu kilometrů najede pro soukromé účely.
Varianta A – podnikatel uplatňuje výdaje na dopravu prokazatelným způsobem
Podnikatel může do daňových výdajů za zdaňovací období uplatnit pouze 71 % roční výše odpisů vozidla podle znění pokynu GFŘ č. D-22 k § 28 odst. 6 ZDP. V tomtéž poměru krátí veškeré provozní výdaje související s provozem vozidla kromě silniční daně.
Varianta B – podnikatel uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu 4 000 Kč/měsíc
Podnikatel může do daňových výdajů za zdaňovací období uplatnit 80 % roční výše odpisů vozidla. Rovněž tak může uplatnit jako daňový výdaj 80 % veškerých provozních výdajů souvisejících s provozem vozidla. Výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla nemůže uplatnit.
Příklad
Zemědělský podnikatel zaměstnává 10 až 15 zaměstnanců. Vedoucím oddělení poskytuje bezplatně osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku k využití pro služební i soukromé účely zaměstnance.
Jednou z omezujících podmínek pro uplatnění paušálních výdajů na dopravu nebo kráceného paušálního výdaje na dopravu je, že poplatník vozidlo nepřenechá ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.
Pokud zaměstnanec využívá služební auto pouze k pracovní cestě pro zaměstnavatele, lze uplatnit u tohoto vozidla paušální výdaj na dopravu. Jakmile však dojde k bezplatnému přenechání služebního vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnancům i k využití pro soukromé účely, dochází k přenechání služebního vozidla k jiným než pracovním účelům k užívání jiné osobě. V tomto případě nemůže zaměstnavatel použít u tohoto vozidla paušální výdaj na dopravu, i když toto vozidlo má zahrnuto v obchodním majetku; na zaměstnance se aplikuje § 6 odst. 6 ZDP (za nepeněžní příjem zaměstnance se považuje částka 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc, přičemž tento příjem je pro účely zdanění navýšen o pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen zaměstnavatel z tohoto příjmu odvést).
Příklad
Zemědělský podnikatel používá ke svému podnikání v rostlinné výrobě v roce 2016 dva osobní automobily, které má zařazeny v obchodním majetku. První automobil byl pořízen v roce 2013, je odpisován ze vstupní ceny 510 000 Kč rovnoměrným způsobem a podnikatel jej využívá i k soukromým účelům. Druhý automobil byl pořízen v červnu 2015 za vstupní cenu 480 000 Kč a poplatník uplatňuje u tohoto automobilu zrychlené odpisy. Tento automobil používá výlučně k podnikatelským účelům. U obou vozidel podnikatel uplatňuje paušální výdaje na dopravu. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Ve zdaňovacím období 2016 může poplatník uplatnit jako daňové výdaje:
a)
U automobilu pořízeného v roce 2013:
-
krácený paušální výdaj na dopravu 4 000 Kč x 12 měsíců = 48 000 Kč,
-
daňový odpis 80 % x 510 000 Kč x 22,25 / 100 = 90 780 Kč,
-
výdaje na opravy, údržbu, pojištění, dálniční poplatky ve výši 80 % prokázané výše (kromě výdajů na spotřebované PHM a parkovného při pracovní cestě).
b)
U automobilu pořízeného v roce 2015:
-
paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč x 12 měsíců = 60 000 Kč,
-
daňový odpis ve druhém roce odpisování činí 2 x 384 000 Kč / (6 – 1) = 153 600 Kč (zůstatková cena po 1. roce odpisování zrychleným způsobem je 480 000 Kč – 480 000 Kč / 5 = 384 000 Kč),
-
výdaje na opravy, údržbu, pojištění, silniční daň, dálniční poplatky v prokázané výši (kromě výdajů na spotřebované PHM a parkovného při pracovní cestě).