V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.
CFC pravidla v české legislativě: Zdaňování příjmů zahraničních společností ovládaných českým daňovým rezidentem – 2. část
Ing.
Michaela
Krčmová
Posouzení kritérií pro aplikaci CFC
Prvním a stěžejním krokem postupu zdanění ovládané zahraniční společnosti je určení toho, zda ovládající společnost, daňový rezident ČR, musí CFC pravidla při stanovení daně z příjmů právnických osob aplikovat či nikoli. Jak již bylo zmíněno v 1. části příspěvku, je nutné posoudit hlavní tři skutečnosti, jmenovitě:
–
podíl společnosti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech nebo na právech na podíl na zisku v zahraniční společnosti; v případě, že je za ovládanou zahraniční společnost považována stálá provozovna ovládající společnosti, pak stát, ve kterém je umístěna;
–
výši daně zaplacené v zahraničí;
–
charakter ekonomických činností vykonávaných ovládanou zahraniční společností.
Důležité je připomenout, že důkazní břemeno leží na straně poplatníka. Ten musí CFC pravidla aplikovat v případě, že jsou kumulativně naplněna všechna tři kritéria, tj. pokud:
–