Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém došlo od zdaňovacího období roku 2019 k některým dílčím změnám, z nichž se poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří podávají za toto zdaňovací období daňové přiznání, týkají zejména tyto změny.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019
Ing.
Jiří
Vychopeň
Novelou ZDP obsaženou v části první zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, došlo s účinností od 1. 4. 2019 v § 7 odst. 7 a v § 9 odst. 4 ZDP ke
zvýšení limitu příjmů pro uplatnění procentních výdajů z dosavadních 1 000 000 Kč na 2 000 0000 Kč
s tím, že podle přechodného ustanovení v čl. II zákona 80/2019 Sb. se tato změna použije poprvé pro zdaňovací období roku 2019.Tato změna znamená, že poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, kteří ve zdaňovacím období roku 2019 uplatní namísto výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokázané výši výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, mohou uplatnit výdaje ve výši:
–
80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP] a z příjmů ze živností řemeslných (jsou uvedeny v příloze č. 1 ŽZ);
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč
,–
60 % z ostatních příjmů na základě živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP] mimo příjmy ze živností řemeslných;
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč
,–
30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka;
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč
,–
40 % z ostatních příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti mimo příjmy společníků v. o. s. a komplementářů k. s. [viz § 7 odst. 1 písm. d) ZDP] a mimo příjmy z autorských honorářů do 10 000 Kč měsíčně, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně vybírané srážkou (viz § 7 odst. 6 ZDP);
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč
,Poplatníci s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, kteří ve zdaňovacím období roku 2019 uplatní namísto výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokázané výši výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, mohou uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů z nájmu;
nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč
.Ve zdaňovacím období roku 2019 nadále platí, že pokud poplatník u příjmů podle § 7 nebo § 9 ZDP uplatňuje namísto skutečně vynaložených výdajů výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, může si za stanovených podmínek snížit daň o slevu na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a může uplatnit i daňové zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c ZDP.
S účinností od 1. 4. 2019 došlo pro všechny poplatníky ke
změnám i v pravidlech pro uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
, například:–
podle nového § 34ba ZDP je poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, povinen oznámit tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje; podáním tohoto oznámení je určen přesný časový okamžik, od něhož může podle § 34b ZDP poplatník začít zahrnovat výdaje (náklady) vynaložené na realizaci projektu výzkumu a vývoje do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje,
–
v § 34c ZDP byla provedena řada dílčích změn a doplnění, zejména v návaznosti na novou oznamovací povinnost podle § 34ba ZDP, a
–
několik dílčích změn bylo provedeno také v § 34e ZDP, který upravuje možnost závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu,
Podle přechodného ustanovení v čl. II zákona č. 80/2019 Sb. se ustanovení § 34a až 34c a § 34e ZDP ve znění účinném od 1. 4. 2019 použijí od tohoto dne, avšak na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno před tímto dnem, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e ZDP ve znění účinném před 1. 4. 2019.
Na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 mohou mít významný dopad i některé další změny, například:
-
nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, byla od 1. 1. 2019
zvýšena základní měsíční sazba minimální mzdy na 13 350 Kč.
Změna měsíční sazby minimální mzdy má jako obvykle dopad na tato ustanovení ZDP:
–
§ 4 odst. 1 písm. h), podle kterého je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. dnu zdaňovacího období (tj. v roce 2019 je příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozen od daně až do výše 480 600 Kč),
–
§ 35c odst. 4, podle kterého může poplatník ve zdaňovacím období uplatnit daňový
bonus
jen při dosažení příjmu podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. pro uplatnění daňového bonusu musí v roce 2019 dosáhnout příjem poplatníka ze závislé činnosti nebo ze samostatné činnosti alespoň 80 100 Kč),–
§ 35bb odst. 4, podle kterého lze slevu za umístění dítěte uplatnit za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy (tj. v roce 2019 lze uplatnit za každé vyživované dítě slevu za umístění dítěte až do výše 13 350 Kč),
–
pro zdaňovací období roku 2019 platí nová
limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP, a to ve výši 1 569 552 Kč
.Podle ustanovení § 16a odst. 2 ZDP činí solidární zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi:
a.
b.
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (pro zdaňovací období roku 2019 činí průměrná mzda 32 699 Kč).
Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob má každá fyzická osoba, jejíž roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy:
–
od daně osvobozené, nebo
–
z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP).
Poznámka
Srážková daň může být uplatněna jak u příjmů ze závislé činnosti, tak u vybraných příjmů ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku anebo u vybraných ostatních příjmů.
Bez ohledu na limit 15 000 Kč musí poplatník daně z příjmů fyzických osob vždy podat daňové přiznání v případě, že přiznává daňovou ztrátu.
Poznámka
Daňovou ztrátu lze vykázat pouze u příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 ZDP) nebo u příjmů z nájmu (§ 9 ZDP).
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je
kalendářní rok
.Poplatník, který má ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), nemusí podat daňové přiznání, pokud:
–
má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (viz § 38ch odst. 4 ZDP),
–
se nejedná o nerezidenta v České republice, který by uplatňoval slevy na dani na manželku, svou invaliditu nebo za umístění dítěte [viz § 35ba odst. 1 písm. a) až e) a g) ZDP], daňové zvýhodnění na dítě (viz § 35c ZDP) nebo nezdanitelnou část základu daně (viz § 15 ZDP),
–
učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (viz § 38k ZDP),
–
vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Daňové přiznání nemusí poplatník daně z příjmů fyzických osob podat také tehdy, pokud mu ve zdaňovacím období plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění (§ 38f ZDP).
Povinnost podat daňové přiznání ale vzniká i poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti:
–
jestliže si chce uplatnit snížení základu daně o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté do zahraničí (viz § 15 odst. 1 ZDP), a to i přesto, že se podmínky pro uznání daru jako nezdanitelné částky řídí výhradně ustanoveními tuzemského zákona,
–
kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly (podle § 5 odst. 4 ZDP) za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Příklad 1
Zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci za prosinec 2018 hrubou mzdu ve výši 30 000 Kč, ale i když srazil a včas odvedl zálohu na daň a pojistné za zaměstnance, částku čisté mzdy mu nevyplatil v měsíci lednu 2019, ale až 4. 2. 2019. Takový příjem zaměstnance je příjmem roku 2019 a sražená záloha se započte až na daň roku 2019. Zaměstnanec si v tomto případě musí sám podat za rok 2019 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je povinen podat daňové přiznání také v případě, že se u něj daň za zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně (viz § 16a ZDP).
Povinnost podat daňové přiznání má také:
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP, a
–
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP.
Poznámka
Na rozdíl od předchozích zdaňovacích období nedošlo pro zdaňovací období roku 2019 k žádným změnám výše daňového zvýhodnění.
Podle § 36 odst. 7 ZDP může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které jsou podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na daň za toto zdaňovací období. Do daňového přiznání ale nelze zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, tj. příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které jsou podle uvedeného ustanovení rovněž samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, avšak daň sraženou z těchto příjmů nelze započíst na daň za toto zdaňovací období.
Pokud jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.
Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice) anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP.
Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
Podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.
Daňové přiznání v insolvenčním řízení
I fyzická osoba může spadnout do úpadku (dříve označovaného jako konkurz), tedy do situace, kdy má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky. Podnikající fyzická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena, tj. jestliže souhrn závazků této osoby je vyšší než hodnota jejího majetku. Konkurz je pouze jedním z možných způsobů řešení úpadku dlužníka, dalšími možnostmi je reorganizace nebo oddlužení.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v souvislosti s insolvenčním řízením je poplatník povinen podat:
-
nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (podává se řádné daňové přiznání za část roku, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno),
-
do 15 dnů ode dne, kdy došlo k předložení konečné zprávy (za uplynulou část kalendářního roku, za kterou nebylo dosud podáno).
V těchto případech nelze uplatnit žádné snížení základu daně (ani podle § 15 ZDP, ani podle § 34 ZDP) a ani slevy na dani, s výjimkou základní slevy na poplatníka [§ 35ba písm. a) ZDP], která se zohlední ve výši 2 070 Kč (tj. 1/12 z 24 840 Kč) za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
Daňové přiznání za zůstavitele
Daňové přiznání za zůstavitele (který pro účely daní „žije“ až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti) podává osoba spravující pozůstalost (vlastním jménem na účet pozůstalosti), a to:
-
řádné daňové tvrzení do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele,
-
dále pak každoročně až do vyřešení dědictví a
-
naposledy do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti.
V daňovém přiznání za období po smrti zůstavitele lze uplatnit kromě daňové ztráty i další odčitatelné položky podle § 34 ZDP a také lze uplatnit i slevu na dani za zaměstnance se zdravotním nebo s těžším zdravotním postižením podle § 35 ZDP; nelze však uplatnit jinou slevu na dani ani daňové zvýhodnění a ani nezdanitelnou část základu daně.
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 musí být podáno nejpozději ve středu
1. 4. 2020
, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období zpracovává a předkládá poradce (tím se podle § 29 odst. 2 daňového řádu rozumí daňový poradce nebo advokát), musí být daňové přiznání podáno nejpozději ve středu 1. 7. 2020
(v tomto případě musí být nejpozději do 1. 4. 2020 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 do 1. 7. 2020 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2019 ověřenou auditorem.Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o tři měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
V případě úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob se řídí přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období ustanoveními § 239a až 239d daňového řádu.
Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 daňového řádu jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení.
Důsledky nepodání nebo opožděného podání daňového přiznání
Nebude-li řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podáno, pak podle § 145 daňového řádu správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč.
Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než pět pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit
pokutu za opožděné tvrzení daně,
která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:-
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
-
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 daňového řádu dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 daňového řádu stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
Podle § 250 odst. 7 daňového řádu je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud:
a)
daňový subjekt podá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b)
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.
Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně.
Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019
Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.
Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle § 72 odst. 4 daňového řádu povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Totéž platí pro poplatníka, který vede účetnictví, pokud má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Pro zdaňovací období roku 2019 se použije stejný vzor
základního tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob
jako pro minulé zdaňovací období (tiskopis MFin 25 5405 – vzor č. 25), při jehož vyplnění se poplatníci řídí novými Pokyny dle tiskopisu MFin 25 5405/1 – vzor č. 27.Pro zdaňovací období roku 2019 jsou v databázi aktuálních daňových tiskopisů na internetových stránkách Finanční správy obsaženy vzory příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to:
Příloha č. 1
(tiskopis MFin 25 5405/P1)-
Tato příloha slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.
Příloha č. 2
(tiskopis MFin 25 5405/P2)Příloha č. 3
(tiskopis MFin 25 5405/P3)-
Tato příloha je určena pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Podle § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list k Příloze č. 3 (tiskopis MFin 25 5405a).
Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP
(tiskopis MFin 25 5405/P6)-
Tato příloha se použije při uplatnění daňové ztráty z minulých zdaňovacích období ke snížení základu daně.
Pro účely zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 jsou v databázi aktuálních daňových tiskopisů na internetových stránkách Finanční správy obsaženy ještě tyto další tiskopisy:
Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP
(tiskopis MFin 25 5405b)Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP
(tiskopis MFin 25 5405c)-
Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle § 35 odst. 2 ZDP.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky
(tiskopis MFin 25 5405/D) s novým vzorem Pokynů k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/D/1).Příklad 2
Vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019
Pan Martin V. (rodné číslo 791102/xxxx), který má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21, žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Helenou (rodné číslo 845319/xxxx), se synem Markem (rodné číslo 140225/xxxx) a dcerou Monikou (rodné číslo 156111/xxxx). Obě děti byly v roce 2019 umístěny v mateřské školce.
V roce 2019 byl pan Martin V. jednatelem obchodní společnosti MV, s. r. o., ve které je od jejího vzniku v roce 2012 jediným společníkem a jednatelem. Za výkon funkce jednatele pobíral měsíčně odměnu ve výši 2 000 Kč. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného plátcem daně (tj. s. r. o.) činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden až prosinec 2019 celkem 24 000 Kč, pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem činilo 2 160 Kč, nebyly sraženy žádné zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Od roku 2017 pan Martin V. provozuje na základě živnostenského oprávnění vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ a na základě osvědčení od Ministerstva průmyslu a obchodu vykonává také „činnost energetického specialisty“. Pro účely zdaňování příjmů z uvedených samostatných činností vede pan Martin V. v souladu s § 7 odst. 8 ZDP pouze evidenci dosažených příjmů z jednotlivých samostatných činností a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s těmito činnostmi, jelikož výdaje uplatňuje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP.
Za zdaňovací období roku 2019 dosáhly příjmy pana Martina V. z provozování vázané živnosti celkem 2 200 000 Kč a příjmy z vykonávání činnosti energetického specialisty celkem 220 000 Kč. U uvedených příjmů uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle příslušných ustanovení § 7 odst. 7 ZDP, tj.:
-
u příjmů ze živnosti uplatní výdaje podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. b) ZDP ve výši 60 % z dosažených příjmů, nejvýše lze však uplatnit výdaje ve výši 1 200 000 Kč,
-
u příjmů z činnosti energetického specialisty uplatní výdaje podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. d) ZDP ve výši 40 % z dosažených příjmů, tj. 88 000 Kč (40 % z 220 000).
V roce 2019 provozoval pan Martin V. po celý rok samostatnou činnost za spolupráce s manželkou, na kterou by chtěl za toto zdaňovací období rozdělit 50 % příjmů a výdajů.
Pan Martin V. je společníkem veřejné obchodní společnosti MV, v. o. s. (DIČ: CZ8886622), která za rok 2019 dosáhla účetní ztrátu ve výši 180 000 Kč. Po úpravách podle § 23 až 33 ZDP činí daňová ztráta v. o. s. za uvedené zdaňovací období 160 000 Kč. Veřejná obchodní společnost má dva společníky, kteří se na zisku nebo ztrátě společnosti podílí rovným dílem.
Za příspěvky do odborných časopisů obdržel pan Martin V. v roce 2019 autorské honoráře v celkové výši 28 226 Kč. U tohoto příjmu uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP, tj. ve výši 11 290 Kč (40 % z 28 226).
Ve zdaňovacím období roku 2019 měl pan Martin V. také tyto další příjmy:
-
úroky plynoucí z poskytnuté zápůjčky peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč,
-
za prodaný pozemek obdržel částku 720 000 Kč (pozemek nabyl pan Martin V. darem od rodičů v roce 2012),
-
za prodané akcie obdržel částku 120 000 Kč (akcie koupil pan Martin V. v roce 2017 za 80 000 Kč),
-
dividendy od zahraničního podílového fondu ve výši 32 000 Kč.
Manželé V. mají ve společném jmění manželů dům v Brně, ve kterém pronajímají bytové a nebytové prostory, přičemž příjmy z nájmu zdaňuje pan Martin. Za zdaňovací období roku 2019 činily příjmy z nájmu celkem 420 000 Kč. U těchto příjmů pan Martin V. uplatní výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 126 000 Kč (30 % ze 420 000 Kč).
Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 použije pan Martin V. tyto další podklady, které budou uvedeny v seznamu povinných příloh na straně 4 základního tiskopisu daňového přiznání:
-
potvrzení od penzijní společnosti, podle kterého zaplatil v roce 2019 na své penzijní připojištění se státním příspěvkem částku v celkové výši 36 000 Kč (měsíčně 3 000 Kč),
-
potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2019 pojistné ve výši 30 000 Kč,
-
potvrzení o třech odběrech krve v roce 2019, při kterých nebyla dárci, tj. panu Martinovi V., poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve,
-
potvrzení od mateřské školky, podle kterého činily výdaje vynaložené manžely V. za umístění obou jejich dětí v tomto předškolním zařízení za rok 2019 celkem 28 000 Kč,
-
potvrzení zaměstnavatele manželky, že manželka u něj neuplatňuje daňové zvýhodnění.
Ve zdaňovacím období roku 2019 pan Martin V. zaplatil dvě zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a to v měsíci červnu roku 2019 ve výši 34 400 Kč a v měsíci prosinci roku 2019 ve výši 38 800 Kč.
K podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 použije pan Martin V. základní tiskopis přiznání včetně příloh č. 1 a 2. Podání daňového přiznání včetně dalších povinných příloh učiní pan Martin V. v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, kterou odešle prostřednictvím své datové schránky ve stanovené lhůtě, tj. do 1. 4. 2020.
Poznámky k řešení
Při zpracování daňového přiznání se bude pan Martin V. řídit příslušnými ustanoveními ZDP a příslušnými pokyny k vyplnění tiskopisů.
Podle ustanovení § 7 odst. 4 ZDP je u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, součástí základu daně (v případě poplatníka daně z příjmů fyzických osob dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Podle uvedených ustanovení tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na výsledku hospodaření veřejné obchodní společnosti. U společníka veřejné obchodní společnosti, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, je podíl na zisku příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Tento příjem nelze rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osobu podle § 13 ZDP a u tohoto příjmu nelze uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Pokud má ale poplatník vedle podílu na zisku veřejné obchodní společnosti i jiné příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, může u těchto jiných příjmů ze samostatné činnosti uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Pro pana Martina V. z toho vyplývá, že součástí jeho dílčího základu daně podle § 7 ZDP za rok 2019 bude poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 80 000 Kč (50 % ze 160 000). V tabulce I. Přílohy č. 1 pan Martin V. uvede DIČ veřejné obchodní společnosti a výši svého podílu.
Podle § 13 odst. 3 ZDP se v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, rozdělují příjmy a výdaje (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti) tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracujícího manžela nečinil více než 50 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. S ohledem na toto omezení může ve zdaňovacím období roku 2019 činit podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující manželku maximálně 47 %.
Na příjem z prodeje pozemku se vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, tudíž tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání.
Na příjem z prodeje akcií se nevztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, jelikož tento příjem přesáhl částku 100 000 Kč, a nevztahuje se na něj ani osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP, protože mezi nabytím a prodejem akcií neuplynula doba 3 let. Pan Martin V. uvede příjem z prodeje akcií v daňovém přiznání jako příjem podle § 10 ZDP, přičemž jako výdaj uplatní v souladu s § 10 odst. 5 ZDP nabývací cenu akcií.
Z výdajů vynaložených manžely V. za umístění jejich dvou dětí v předškolním zařízení uvedených na potvrzení vystaveném mateřskou školkou pan Martin V. uplatní jako slevu za umístění dítěte na řádku 69a základního tiskopisu daňového přiznání částku 26 700 Kč (ve zdaňovacím období roku 2019 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte maximálně do výše 13 350 Kč).
Daňové zvýhodnění uplatní ve zdaňovacím období roku 2019 na obě děti pan Martin V.
Za zdaňovací období roku 2019 vznikl panu Martinovi V. přeplatek na dani z příjmů fyzických osob ve výši 26 748 Kč (viz řádek 91 základního tiskopisu daňového přiznání), který mu bude vrácen na základě vyplněné žádosti o vrácení přeplatku na poslední straně základního tiskopisu daňového přiznání. Jestliže bude pan Martin V. žádat o vrácení přeplatku na účet vedený u peněžního ústavu, uvede v žádosti účet (popřípadě jeden z účtů), který má registrován u správce daně. Pokud by žádal o vrácení přeplatku daně na jiný účet, správce daně by s ohledem na § 155 odst. 3 daňového řádu takové žádosti nevyhověl (viz Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci, které bylo opakovaně zveřejněno na internetových stránkách Finanční správy České republiky).
Tiskopis si můžete stáhnout zde.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 02/2020.