Snížení záloh OSVČ ve zdravotním pojištění

Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících v roce 2019 samostatnou výdělečnou činnost, činí 2 208 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji podnikatelskou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 208 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci řádně vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v kalendářním roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i zálohu vyšší než minimální.

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2019 odváděno pojistné nejméně z (minimálního) vyměřovacího základu 13 350 Kč, přičemž toto zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ (zaměstnanec by zaměstnavateli formou čestného prohlášení dokladoval, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy).

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

Ze zákona není povinností u osob, za které současně hradí pojistné stát, platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti. Vykážou-li však tyto osoby za rok 2019 kladný výsledek hospodaření, zálohy již v příštím roce (2020) platit budou, a to od měsíce podání Přehledu podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Pokud se v podnikání daří, potěší úspěchy nejen samotného podnikatele, ale například i jeho zdravotní pojišťovnu. Důsledkem vysokých příjmů v jednom roce (2018) je povinnost platit vyšší zálohy v dalším roce (2019), a to od měsíce, ve kterém podá OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled. Podmínky pro snížení záloh jsou upraveny v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud zdravotní pojišťovna snížení záloh povolí, může platba této zálohy klesnout až na minimální hodnotu, kterou je v roce 2019 již zmíněná částka 2 208 Kč. U těch OSVČ, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje zákonné minimum podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., se může platba záloh snížit dokonce až na 0 Kč, pokud je tato OSVČ v aktuálním roce (2019) ve ztrátě, neboli taková OSVČ nemusí platit žádné zálohy.

Tak hovoří zákon č. 592/1992 Sb.

Jinak řečeno, OSVČ může požádat v roce 2019 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2019 je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2018. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2018 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2019 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech – viz dále. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze podat nejdříve 1. 4. 2019, neboť v tomto roce musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červenci 2019, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden–červen 2019, který se pak porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2018.

Osoba samostatně výdělečně činná, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

Za účelem zjištění, zda situace u OSVČ vyhovuje podmínkám pro snížení zálohy, se v běžném roce (2019) vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá.

V roce, ve kterém OSVČ zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené ve výše citovaném § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím.

Osoba samostatně výdělečně činná platí (většinou minimální) zálohy od měsíce zahájení samostatné výdělečné činnosti a následně pak platí:

Nově stanovenou zálohu pak platí OSVČ (pokud nepožádá o její snížení) až do kalendářního měsíce přecházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v dalším kalendářním roce podá, resp. měla podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Dnem platby je připsání úhrady na příslušný příjmový účet nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

I přes aktuálně nepříznivý vývoj ekonomické situace v roce 2019 může OSVČ platit v průběhu roku vysoké (vyšší) zálohy, vyplývající z výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2018, neboť při zúčtování roku 2019 (v roce 2020) bude OSVČ případně vzniklý přeplatek zdravotní pojišťovnou buď vrácen, nebo může být s jejím souhlasem použit na úhradu záloh na další období.

Snížení záloh se prakticky netýká těch OSVČ, pro které je jejich samostatná činnost vedlejším zdrojem příjmů, neboť takto podnikající osoby nejsou povinny zálohy platit. Nicméně pokud by jednorázová úhrada doplatku mohla způsobit OSVČ finanční potíže, je v takové situaci možné zálohy (v přiměřené výši) odvádět.

Pro úplnost dodávám, že maximální záloha OSVČ byla naposled stanovena v roce 2012 a činila 20 361 Kč. V souvislosti s trvalým zrušením maxima ve zdravotním pojištění již není od roku 2013 výše zálohy OSVČ (a ani celkové roční částky pojistného) omezena horní hranicí.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.