Obchodní majetek byl do konce roku 2013 definován ve třech různých podobách. Od roku 2014 má obchodní majetek již "jen" dvě různé podoby, přičemž se jedná o zvláštní daňový pojem, který je definovaný jinak pro účely daní z příjmů a jinak pro účely daně z přidané hodnoty. Tuto dvojí podobu obchodního majetku je nutno důsledně rozlišovat, a to zejména podle účelu, ke kterému příslušný majetek slouží nebo je určen.
Obchodní majetek
Ing.
Jiří
Vychopeň
Od roku 2014 je „obchodní majetek“ vymezen výhradně jen pro daňové účely, a to:
–
pro poplatníky daně z příjmů v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“),
–
pro plátce DPH v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“).
V každém z výše uvedených zákonů je obchodní majetek vymezen jinak, ačkoli v praxi to mnohdy není důsledně rozlišováno.
Poznámka
Do konce roku 2013 byl pojem „obchodní majetek“ používán i v obchodním zákoníku, pro jehož účely se obchodním majetkem rozuměl
–
u podnikatele, který je fyzickou osobou, majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání,
–
u podnikatele, který je právnickou osobou, veškerý jeho majetek
Od 1. 1. 2014 byl obchodní zákoník v souvislosti s rekodifikací soukromého práva zrušen a v nové právní úpravě soukromého práva se již pojem „obchodní majetek“ nepoužívá. Od uvedeného data je v § 495 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanoveno, že
–
majetek tvoří souhrn všeho, co osobě patří, a
–
jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejich dluhů.
Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů fyzických osob
Podle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů se obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí
část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci
.
K tomuto ustanovení je v pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů uvedeno, že „majetkem zahrnutým v obchodním majetku se rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 zákona účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci“.
Daňovou evidencí se pro daný účel rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů, která podle § 7b odst. 1 zákona o daních z příjmů obsahuje údaje o
a)
příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b)
majetku a dluzích.
V pokynu GFŘ D-22 je také obsaženo upřesnění k ustanovení § 9 odst. 6 zákona o daních z příjmů, podle kterého se pronajímaný majetek evidovaný podle tohoto ustanovení nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
Poznámka
V § 9 odst. 6 zákona o daních z příjmů je výslovně stano