Srážková daň – aneb jak snadno ostříhat hodně ovcí najednou
První kapitola bude jen zdánlivě o jiném tématu… Daně z příjmů fyzických osob dopadají na všechny naše občany a případně i cizince, s čímž je principiálně spjata obtíž správy této daně. Drtivá většina zdaňovaných osob jsou daňoví laici, kteří si ani neuvědomují daňové povinnosti. Bylo by tedy značně komplikované, neefektivní a drahé nutit tuto masu poplatníků přiznávat všechny příjmy formou daňového přiznání. Proto byla pro řadu druhů příjmů zavedena alternativní technika zdanění, která je administrativně vůbec nezatěžuje a současně zefektivňuje výběr daní. Jde o tzv.
srážkovou daň, kterou mají na starosti firmy vyplácející dané příjmy
. Výhodou je, že plátců je podstatně méně než poplatníků a v daních se lépe orientují, což snižuje chybovost a usnadňuje kontrolu berním úřadem. Protože plátce zodpovídá za správné a včasné zdanění příjmů poplatníka – tedy jiné (cizí) osoby – navíc ani nemívá důvod vymýšlet daňovou optimalizaci anebo vyložené podvody ohledně srážkové daně.
Zjednodušeně lze srážkovou daň z příjmů připodobnit systému daně z přidané hodnoty
(„DPH“) v maloobchodě. Tam působí také relativně úzká skupina plátců daně, kteří musejí přiznávat a platit (odvádět) DPH finančním úřadům. Na rozdíl od nich se početně převažující poplatníci DPH, jejich zákazníci z řad neplátců, se správou DPH nemusejí vůbec trápit, třebaže ekonomicky jsou to právě a jenom oni, kdo nesou tíhu (břemeno) daně, protože ji platí v kupních cenách plátcům daně, kteří zde působí v nezáviděníhodné roli výběrčích daní. Proto při koupi pěti rohlíků v Pekárně, s. r. o. (plátce daně) nemusí zákaznice paní Nováková (poplatník daně) spěchat s DPH na finanční úřad, ale jednoduše ji zaplatí v kupní ceně za dodané zboží (pečivo) a ostatní záležitosti nechává (pravděpodobně aniž si to vůbec uvědomí) na bedrech pekárny. Pekárna prodej pečiva paní Novákové zahrne do přiznání k DPH za daný měsíc (čtvrtletí), stejně jako tisíce dalších svých prodejů, a úhrnnou DPH (po snížení o odpočet daně z nákupů od plátců DPH) jednorázově odvede správci daně. Pokud bude chtít finanční úřad prověřit zdanění pečiva DPH, navštíví a zkontroluje pouze Pekárnu, s. r. o., tedy plátce daně, a nemusí obtěžovat paní Novákovou.
U daní z příjmů
máme u některých druhů příjmů obdobnou situaci, např. u úroků ze spořicích účtů občanů:
–
na jedné straně značný počet poplatníků (příjemců úroků), kteří se v daních nevyznají a bydlí na různých místech,
–
na druhé straně relativně malý počet osob vyplácejících tyto příjmy (plátců daně – v daném případě bank a kampeliček), které mají pro daňové záležitosti interní nebo externí profesionály a sídlí v České republice.
Taková konstelace přímo volá po přenesení daňové odpovědnosti z poplatníků na plátce daně.
Princip metodiky srážkové daně
z příjmu fyzické osoby na příkladu úroků ze spořicích účtů v bance
Poplatník obdrží příjem po zdanění a nemusí se u něj daní z příjmů již nijak zabývat
– dokonce jej ani nesmí uvádět do daňového přiznání, až na malé výjimky. Plátce příjmu (banka) v roli plátce daně platbu úroku rozdělí na dvě části: a) 15 % připadajících na srážkovou daň pro finanční úřad, b) 85 % pro poplatníka. A správce daně má výrazně usnadněnou práci, protože splnění daňové povinnosti všech tisíců klientů (poplatníků) banky jednoduše prověří přímo u ní, přičemž za případné prohřešky postihne rovněž přímo ji coby plátce daně. Nepřímé srážkové zdanění plátcem daně má i další výhody pro veřejné rozpočty. Plátce t&iac
