V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.
Obchodní majetek versus paušální výdaje
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení obchodního majetku v občanském zákoníku
Vymezení pojmu „obchodní majetek“ jsme do konce roku 2013 našli v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“). Zde se v § 6 odst. 1 uvádělo, že obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí:
–
majetek
(věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání
Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se dle téhož ustanovení ObchZ rozuměl veškerý jeho majetek. V novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), ani v zákonu o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
již pojem “obchodní majetek” není definován
. Pouze v § 495 ObčZ se uvádí, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek
. V § 1011 ObčZ je pak uvedeno, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Z toho vyplývá, že v definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví. Pojem „obchodní majetek“ je s účinností od roku 2014 vymezen pouze pro daňové účely, a to pro účely daně z příjmů v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a pro účely daně z přidané hodnoty v zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Přitom v každém z těchto daňových zákonů je obchodní majetek vymezen jinak.
Obchodní majetek pro účely daně z příjmů fyzických osob
–
Podle znění § 4 odst. 4 ZDP se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro