Aktuální koronavirová krize má kromě řady lidských tragédií také bezpočet podnikatelských „obětí“. Přičemž v určitých situacích to nejlepší, co může společník pro svou společnost s ručením omezeným udělat, je, že ji opustí. To je obecně možné realizovat dvěma základními způsoby. Jednodušší cestou je převod podílu – obvykle za úplatu formou prodeje – jinému stávajícímu nebo nově příchozímu společníkovi. V těchto případech odcházející společník nemůže počítat s vypořádacím podílem od s. r. o. a jedinou úplatou za konec účastenství ve firmě je sjednaná převodní (prodejní) cena hrazená nabyvatelem podílu. Složitější cestou je odchod společníka za vypořádací podíl vyplacený dotyčnou firmou coby úplatu za konec jeho účastenství. Jenže takto uvolněný podíl nemůže zůstat bez „pána“, přičemž samotná s. r. o. svůj podíl držet nemůže, takže co s ním?
Vypořádací podíl s. r. o. – právně, účetně a daňově
Ing.
Martin
Děrgel
Mám podíl v s. r. o. – co vlastně mám?
Společnost s ručením omezeným
je tzv. kapitálovou obchodní společností, protože povinností jejích členů
alias
společníků není osobní účast na podnikání, ale majetkový vklad do základního kapitálu, který se stává majetkem s. r. o. Protiplněním za vklad společníka – vnos do firmy – se vyjadřuje právě podíl na s. r. o., který tímto získal do svého vlastnictví. Učeně řečeno dle § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „
“):„Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.“
To někdy mylně chápou společníci hlavně menších s. r. o., kteří dříve podnikali jako OSVČ, s přesvědčením, že jim „samozřejmě“ patří i veškerý majetek firmy a její zaměstnanci. Takže zcela běžně používají pro osobní potřeby, i pro svá případná podnikatelská snažení v roli OSVČ, volně a bezúplatně auta, počítače, prostory i personál s. r. o. Dá velkou práci jim vysvětlit – a naučit je respektovat – samostatnou právní osobnost jejich s. r. o., v níž jim právně nic nepatří kromě onoho podílu. Podíl v s. r. o. lze přirovnat k opratím koně, díky nimž jeho majitel může jezdit, kde se mu zlíbí, ale nemůže použít pro své potřeby jeho srdce, plíce ani oči, které patří pouze tomu koníčkovi.
Nejviditelnějším znakem s. r. o. je zajisté omezené ručení a povinný vklad, což tvoří základ její definice:
„Společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.“
Zatímco před rokem 2014 požadoval obchodní zákoník základní
kapitál
s. r. o. alespoň 200 000 Kč a vklad společníka nejméně 20 000 Kč, dle § 142 odst. 1 ZOK stačí symbolická 1 Kč – při jediném zakladateli, jinak násobek jejich počtu. Paradoxně ale ZOK přesto snížil rizika věřitelů s. r. o. Jde o to, že
základní
. Peníze nebo jiný majetek odpovídající výši základního kapitálu nemusí s. r. o. držet, společníci jej klidně mohou druhý den tzv. vyvést z firmy nebo přijmout i daleko více závazků. Nově však tuto nejistou garanci základním kapitálem nahradila
kapitál
, což je úhrn vkladů společníků, již dávno ztratil garanční významefektivnější ochrana věřitelů tzv. testem insolvence
(§ 40 ZOK),
pravidly podnikatelského úsudku
(§ 51 až 53 ZOK), vydáním prospěchu a ručením jednatele při úpadku (§ 62 až 69 ZOK) a povinnou
správou „dobrého hospodáře“
.Podíl tedy představuje účast společníka v s. r. o. a práva a povinnosti z této účasti plynoucí a jeho výše se stanoví s ohledem na vklad. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak,
výše podílu společníka
se dle § 133 ZOK
určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu s. r. o.
Přičemž výše podílu má pro společníka – který je mimochodem členem s. r. o., i když je jediný – stěžejní význam, podle něj se totiž návazně určuje například výše jeho podílu na zisku nebo vypořádacího podílu, anebo podílu na likvidačním zůstatku, což ale opět případně může změnit (a tedy pravidla zkomplikovat) společenská smlouva.Poněkud odlišný právní význam má
hlasovací právo společníků
na valné hromadě, které se odvíjí od počtu jejich hlasů. Obecným pravidlem stanoveným v § 169 odst. 2 ZOK přitom je, že za každou 1 Kč vkladu má společník 1 hlas. Ovšem toto základní pravidlo mohou zase změnit společníci v rámci společenské smlouvy.Příklad 1
Hrátky společníků s podíly a hlasy
ABC, s. r. o., založili tři osoby – A, B a C – peněžitými vklady jednotlivě ve výši 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Celkový základní
kapitál
firmy tak činí 100 000 Kč, na kterém se společníci podílejí z 50, 30 a 20 %.