Články

Zájem o nástroje, které umožní snadnější správu účetnictví, roste téměř každým dnem. Víte, jak propojit aplikace s umělou inteligencí (AI) s běžnými účetními programy, aby vám usnadnily práci – například při vytěžování faktur? Zbavili byste se rádi rutinního zadávání dokladů? Jaké existují možnosti propojení a které jsou pro vás a váš účetní software nejvýhodnější? To vše si můžete přečíst v tomto článku nebo si poslechnout v podcastu, jehož hostem byl Ing. Jaroslav Ždímal z české firmy Redque, která účetním zjednodušuje práci pomocí aplikace Alice.

Otázka úroků z úroků neboli anatocismu není aktuální judikaturou zatím jednoznačně vyřešena. Záleží tak na přístupu správců daně, jakou cestou se vydají. V následující analýze vývoje soudní praxe v této oblasti podrobně popisujeme klíčové rozsudky Nejvyššího správního soudu a jejich dopady. Významným momentem, na nějž upozorňujeme, se stal zásah Ústavního soudu, který reviduje dosavadní přístupy k problematice úroků z úroků. Kromě rozsudků se zaměřujeme také na legislativní změny, které přinesla novela daňového řádu účinná od 1. 1. 2021, i na výhled do budoucna. K finálnímu uzavření této komplikované právní otázky by totiž mohlo dojít v okamžiku přijetí novely DŘ , která se nyní nachází ve fázi poslaneckého návrhu č. 784/0, tzv. celnického balíčku.

Budeme se věnovat významu účetní závěrky jako nástroje pro zhodnocení finanční situace firmy a splnění zákonných povinností. Uvedeme si základní právní předpisy, které upravují účetní závěrku v České republice, vysvětlíme si, z jakých částí se účetní závěrka skládá (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) a navrhneme harmonogram přípravných prací pro účetní závěrku, ale také si popíšeme proces uzavření účtů, sestavení účetní závěrky a způsob zveřejnění účetní závěrky.

Po předchozím příspěvku o pracovních cestách se dnes zaměříme na oblast stravování zaměstnanců. Společné stravování může být chápáno jako jeden z nástrojů pro budování silné firemní kultury. Neformální setkávání při jídle umožňuje zaměstnancům navázat osobnější vztahy, což má pozitivní dopad na týmovou spolupráci a celkovou atmosféru na pracovišti. Tímto způsobem může společnost posilovat svou identitu a podporovat loajalitu zaměstnanců.

Dnes se zaměříme na vnitropodnikovou směrnici na téma inventury a inventarizace. Jedná se o zákon o účetnictví (ZoÚ ), který nám ukládá povinnost provádět inventury a inventarizaci. Hlavním cílem této činnosti je ověřit, zda údaje o majetku a závazcích v účetnictví odpovídají skutečnosti. Je však dobré připomenout, že inventury a inventarizace plní i další důležité funkce, jako je např.: – ochrana před daňovými problémy (správně provedená inventarizace je základem pro přesné určení daňové povinnosti a usnadňuje průběh daňových kontrol), – ochrana majetku firmy (inventarizace pomáhá majiteli firmy sledovat a chránit svůj majetek a vymezuje odpovědnost za jeho ochranu), – poskytuje přehled o využití majetku (přehled o tom, jak je majetek firmy využíván) atd.

Pracovní cesty jsou součástí práce mnohých jednotlivců. Abychom si usnadnili život, připravíme si přehledný návod, jak vyřídit všechny potřebné rituály. Tuto směrnici bychom (s trochou nadsázky) mohli nazvat „Průvodce šťastného cestovatele“. Žádné složitosti, jen rutina. Tato směrnice slouží jako praktický nástroj a poskytuje přehledný návod na to, jak správně vyřídit všechny potřebné formality a zajistit, aby byly výdaje v souladu s platnými zákony a vnitřními poměry v účetní jednotce. Klíčovými aspekty směrnice je definice pracovní cesty, schvalovací proces, typy náhrad, výpočet náhrad, dokladování výdajů.

V Česku se tzv. tatraktory vyrábějí a provozují už více než pět let. Ale poslední dobou jakoby jich příbývalo více a více… Proč?

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu daňového řádu. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Mezi několik desítek zákonů, k jejichž změně má dojít, zařadila vláda i změny dopadající do oblasti daňového procesu. Cílem je podle Ministerstva financí zpřesnění některých základních definic a reakce na poznatky z aplikační praxe a poslední rozhodovací praxe vrcholných soudů. Pokud bude návrh zákona schválen, má být většina změn v rámci daňového řádu účinná od 1. července 2025.

V příspěvku se zaměříme na nejčastější dotazy, které nám pokládáte v souvislosti s dlouhodobým hmotným majetkem. Zjistíte, jak vymezit náklady související s pořízením dlouhodobého majetku koupí nebo vlastní činností, co vše zahrnout do pořizovací ceny stroje nebo nemovitosti, a že se vyplatí věnovat pozornost interpretacím Národní účetní rady.

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

Pokud chce správce daně využít možnosti stanovit daň v návaznosti na odsouzení v trestním řízení, musí dodržet několik zásadních pravidel. Daňové a trestní řízení jsou dva zcela samostatné světy, jak konstantně tvrdí judikatura Nejvyššího správního soudu. Nicméně za určité konstelace může dojít k tomu, že svět trestního práva zásadním způsobem ovlivní daňové řízení konkrétního daňového subjektu: Vydání trestního rozhodnutí vede k ovlivnění lhůty pro stanovení daně. Pravomocný rozsudek ovlivní daňové řízení, protože bude zdrojem potenciálních důkazních prostředků pro správce daně. Pravomocný trestní rozsudek však na druhou stranu není pro správce daně závazný co do výše správné daňové povinnosti. Správce daně je povinen zohlednit veškeré okolnosti, které z protnutí dvou jinak samostatných odvětví práva vyplývají. Jinak hrozí, že se dopustí nezákonnosti znemožňující mu ve výsledku včas stanovit daňovou povinnost ve správné výši tak, jak požaduje cíl správy daní.

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

Základní norma pracovního práva, tedy zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce doznal v posledních několika málo letech celé řady změn. S některými se již zaměstnavatelé sžili, některé ještě na adekvátní aplikaci čekají, a i přesto se již chystají změny další. V tomto článku se zaměříme zejména na změny v dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti, pravidla pro výkon práce z domova, novinky v doručování a nový valorizační mechanismus minimální mzdy, tedy zásadní novinky, které zasahují do denní praxe organizací neziskového a veřejného sektoru. Kromě popisu jednotlivých změn se dočtete doporučení k jejích praktické aplikaci i možné výhledy do budoucna.

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“). Rada monitoruje činnosti výborů pro audit pomocí těchto zpráv a prostřednictvím informací, které výbory pro audit zveřejňují na internetových stránkách subjektů, ve kterých působí.