V následujícím článku si ukážeme daňové řešení příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem jeho zaměstnancům na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a dále na soukromé životní pojištění. Budeme se zabývat daňovým řešením u zaměstnance i zaměstnavatele a případy, kdy dojde u soukromého životního pojištění k porušení zákonných podmínek stanovených pro osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů u zaměstnance. V pokračování příspěvku se pak zaměříme na daňové řešení, kdy si výše uvedená pojištění (spoření) hradí občan sám.
Penzijní a životní pojištění v roce 2017
Ing.
Ivan
Macháček
Daňové řešení příspěvků u zaměstnance
V § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se uvádí, že u
zaměstnance je v roce 2017 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně
jako:1.
Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek na doplňkové penzijní spoření
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti.2.
Příspěvek na penzijní pojištění
poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě jeho smrti jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění.3.
Příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění
, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, za podmínky:–
že je v pojistné smlouvě sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy,
–
a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
–
a že podle podmínek pojistné smlouvy
není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
–
a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.
Soukromým životním pojištěním pro účely uplatnění daňových úlev podle ZDP rozumíme
pojištění:
–
pro případ dožití
(pojištěný se dožije určitého věku nebo dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění), nebo–
pro případ smrti nebo dožití
(pojištění končí smrtí, nastane-li v průběhu trvání smlouvy, nebo dožitím dne, který je stanoven ve smlouvě jako konec pojištění), nebo–
na důchodové pojištění
(pojištěný se dožije určitého dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek výplaty důchodu),a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), nebo v případě smrti.
S účinností od 1. 1. 2015 je v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP na základě zákona č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“), stanovena pro účely osvobození poskytnutého příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění od daně z příjmů kromě dosavadních dvou podmínek označených jako dodržení 2 x 60 další třetí podmínka, a to že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
V bodě 11 čl. II přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se stanoví, že:
„Ve zdaňovacím období roku 2015 se má za to, že podmínky podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou splněny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud před 1. dubnem
2015 bude smlouva soukromého životního pojištění upravena tak, aby splňovala podmínky podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Od 1. 1. 2015 je tak vyjmut z daňové úlevy ve formě osvobození od daně z příjmů příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance, umožňující zaměstnanci jeho vybírání v průběhu existence pojistné smlouvy.
Pokud tedy zaměstnanec preferuje možnost předčasných výběrů finančních prostředků v rámci pojistné smlouvy na soukromé životní pojištění před daňovým osvobozením příspěvků zaměstnavatele, pak příspěvek zaměstnavatele poskytovaný na takovéto soukromé životní pojištění není od ledna roku 2015 u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, a příspěvek se posoudí jako zdanitelný příjem plynoucí poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Pokud bude příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění, resp. na soukromé životní pojištění, popřípadě na kombinaci těchto druhů pojištění, poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu nebo u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny převyšovat v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena výše příspěvku převyšující 50 000 Kč ke zdanitelné mzdě zaměstnance a výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů proběhne ze superhrubé mzdy. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Pokud získá zaměstnanec příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění od více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku,
sleduje se limit 50 000 Kč příspěvku osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti u každého zaměstnavatele samostatně.
Půjde například o případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změní zaměstnání a každý ze zaměstnavatelů mu přispívá na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění.Osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně u zaměstnance však nelze uplatnit v případě, že příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo na soukromé životní pojištění je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci.
V tomto případě je finanční příspěvek poskytnutý zaměstnanci v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou ze superhrubé mzdy a je zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Daňové řešení příspěvků u zaměstnavatele
Stěžejním ustanovením ZDP pro daňové řešení
příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům
na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění je V tomto ustanovení se uvádí, že výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.Příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši
a bez ohledu na skutečnost, zda tento příspěvek je anebo není u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňovým výdajem zaměstnavatele je i příspěvek uhrazený za zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud je splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.Na daňové řešení u zaměstnavatele nemá ani vliv daňové řešení u zaměstnance v případě poskytovaných příspěvků na soukromé životní pojištění, když zaměstnanec nedodrží podmínku uvedenou v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP a smlouva na soukromé životní pojištění mu umožňuje průběžné výběry v průběhu trvání pojistné smlouvy. I v tomto případě při dodržení podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP zůstávají příspěvky zaměstnavatele poskytované na soukromé životní pojištění zaměstnance daňově uznatelnými výdaji (náklady), i když se nebude jednat o osvobozené příspěvky od daně z příjmů na straně zaměstnance.
Příklad 1
Zaměstnavatel sjednal v pracovní smlouvě se zaměstnancem, že mu bude přispívat od ledna roku 2017 měsíčně 1 200 Kč na doplňkové penzijní spoření a současně každý rok poskytne příspěvek ve výši 25 000 Kč na jeho soukromé životní pojištění, který zašle v prosinci na účet u pojišťovny. Smlouva s pojišťovnou neumožňuje výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Celková výše příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření zaměstnance činí za rok 1 200 Kč x 12 měsíců = 14 400 Kč, takže poskytnutý benefit z titulu obou pojištění činí 39 400 Kč ročně a je u zaměstnance zcela osvobozen od daně z příjmů.
U zaměstnavatele je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvků podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP a výdaje na příspěvek na doplňkové penzijní spoření a na příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance jsou daňově uznatelné v plné výši.
Příklad 2
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci od roku 2015 na základě kolektivní smlouvy měsíčně 2 000 Kč na doplňkové penzijní spoření a současně měsíčně 2 000 Kč na soukromé životní pojištění. Smlouva na soukromé životní pojištění neumožňuje výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
V letech 2015 a 2016 byla u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena částka v celkové výši 30 000 Kč za oba druhy pojištění. Této limitní výše příspěvku dosáhnul zaměstnanec v srpnu, přičemž za srpen byla již zdaněna částka 2 000 Kč, převyšující limit pro osvobození od daně ve výši 30 000 Kč, a počínaje měsícem září byl příspěvek na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění u zaměstnance zdaněn v plné výši současně s jeho hrubou mzdou.
V roce 2017 s ohledem na zvýšení limitu pro osvobození příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na 50 000 Kč na oba dva druhy pojištění, bude výše příspěvků plně osvobozena od daně z příjmů po celý rok, protože příspěvek zaměstnavatele za rok je 48 000 Kč.
U zaměstnavatele je splněna ve všech zdaňovacích obdobích podmínka daňové uznatelnosti příspěvků podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP a výdaje na příspěvek na doplňkové penzijní spoření a na příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance jsou daňově uznatelné v plné výši bez ohledu na to, zda jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti nebo podléhají zdanění.
Příklad 3
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na základě kolektivní smlouvy příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši 5 000 Kč měsíčně. Počínaje 1. 11. 2017 přechází zaměstnanec k jinému zaměstnavateli a nový zaměstnavatel přispívá zaměstnanci dle uzavřené pracovní smlouvy částkou 2 000 Kč na jeho doplňkové penzijní spoření a současně částkou 2 000 Kč na jeho soukromé životní pojištění (smlouva na životní pojištění neumožňuje výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy).
U prvního zaměstnavatele získá zaměstnanec v roce 2017 příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši 10 měsíců x 5 000 Kč = 50 000 Kč, tato výše příspěvku je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. U nového zaměstnavatele získá zaměstnanec v roce 2017 příspěvky na obě pojištění v celkové výši (2 měsíce x 2 000 Kč + 2 měsíce x 2 000 Kč) = 8 000 Kč, rovněž tato částka je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to přesto, že za rok 2017 získá zaměstnanec na příspěvcích souhrnně částku 58 000 Kč.
V roce 2018 bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů plná výše příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem na doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění, protože souhrnná výše příspěvků zaměstnavatele činí 48 000 Kč a je nižší než limitní výše 50 000 Kč.
U obou zaměstnavatelů je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvku podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP a výdaje na příspěvek na doplňkové penzijní spoření jsou daňově uznatelné v plné výši.
Příklad 4
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci od roku 2016 v souladu s kolektivní smlouvou příspěvek na jeho soukromé životní pojištění, a to v částce 2 000 Kč měsíčně. Smlouva o životním pojištění však umožňuje dílčí výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
U zaměstnance není splněna podmínka pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP a za každý měsíc je vždy společně se mzdou zdaněn poskytnutý příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a tato částka se rovněž zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvku podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
Příklad 5
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v roce 2017 příspěvek na jeho soukromé životní pojištění, a to v částce 1 000 Kč měsíčně a příspěvek 1 500 Kč měsíčně na jeho doplňkové penzijní spoření. Zaměstnanec doložil zaměstnavateli smlouvu s pojišťovnou, na základě které není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Zaměstnavatel však nemá ve vnitřním předpisu ani v pracovní smlouvě zakotveno poskytování výše uvedených příspěvků zaměstnancům.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2017 osvobozena plná výše poskytovaného příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění. U zaměstnavatele není splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvků podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP, proto musí být tyto příspěvky hrazeny ze zisku nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 6
Zaměstnavatel uzavře s novým zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, v níž se zaváže, že bude zaměstnanci kromě sjednané výše odměny poskytovat i příspěvek ve výši 500 Kč měsíčně na jeho doplňkové penzijní spoření.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena plná výše poskytovaného příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření. U zaměstnavatele je splněna podmínka daňové uznatelnosti příspěvku podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
Porušení podmínek pro osvobození příspěvku na soukromé životní pojištění
V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let:
–
k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo
–
k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
–
k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,
osvobození na straně zaměstnance zaniká a příjmem zaměstnance podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Dle bodů 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele hrazené na soukromé životní pojištění zaměstnance po 1. 1. 2015.
Výše uvedený postup dodanění se neuplatní:
–
v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo
–
v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
–
v případě smrti,
–
a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele.
Důležitá je skutečnost, že
dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění
z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí plátce daně (zaměstnavatel), ale ve smyslu znění § 38g odst. 6 písm. a) ZDP provádí dodanění přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle § 6 ZDP.
V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015. Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP je v souvislosti s porušením podmínek pro osvobození uložena zaměstnanci povinnost oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž nastala změna, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.
Příklad 7
Občan má od roku 2010 uzavřenu smlouvu na soukromé životní pojištění, na kterou mu přispívá zaměstnavatel od roku 2013 pravidelně měsíčně 1 000 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. V roce 2017, kdy dosáhne zaměstnanec 61 let, je uzavřen s pojišťovnou dodatek smlouvy a občan si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití.
Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat současně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože došlo k výplatě části naspořené částky, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, až po dosažení věku 60 let zaměstnance, nezaniká ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených zaměstnavatelem před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání a nemusí tyto vyplacené příspěvky zaměstnavatele zdaňovat.
Příklad 8
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci od roku 2012 na soukromé životní pojištění měsíčně 1 200 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. V roce 2017, kdy dosáhne zaměstnanec 55 let, je uzavřen s pojišťovnou dodatek smlouvy a občan si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití.
Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože došlo k výplatě části naspořené částky, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, před dosažením věku 60 let zaměstnance, zaniká ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec musí ve smyslu znění § 38g bodu 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2017, ve kterém zdaní poskytnuté příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 jako příjem ze závislé činnosti. Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nemůže za rok 2017 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň.
Příklad 9
Zaměstnanec uzavřel v roce 2011 smlouvu o soukromém životním pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel měsíčně 1 000 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. Zaměstnanec na soukromé životní pojištění sám nepřispívá. V roce 2017, kdy dosáhne zaměstnanec 55 let, je smlouva předčasně ukončena s výplatou odkupného, stanoveného pojišťovnou.
V daném případě došlo k porušení zákonných podmínek pro osvobození příspěvků zaměstnavatele u zaměstnance, protože není splněna zákonná podmínka dosažení věku 60 let pojištěného.
Ve smyslu znění bodu 9 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených před 1. 1. 2015 se v případě příspěvků zaměstnavatele poskytnutých před 1. 1. 2015 postupuje podle § 8 odst. 7 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2014. Z výše uvedeného vyplývá, že pojišťovna při zdanění odkupného odečte od částky odkupného příspěvky zaměstnavatele zaplacené za období roku 2015 až 2017. Ze zbylé částky srazí daň ve výši 15 %.
Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od ledna 2015 do roku 2017, kdy dochází k předčasnému ukončení smlouvy s výplatou odkupného, podléhají zdanění jako příjem dle § 6 ZDP, a zaměstnanec musí ve smyslu znění § 38g bodu 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2017. V tomto daňovém přiznání zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 do roku 2017 včetně jako příjem ze závislé činnosti. Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nemůže za rok 2017 požádat o roční zúčtování záloh na daň svého zaměstnavatele.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.