Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-576/15 , Maya Marinova, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Zatajené tržby
Ing.
Jan
Rambousek
LL.M.
K předpisům:
-
§ 98 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád
Článek 2 odst. 1 písm. a), článek 9 odst. 1, článek 14 odst. 1 a články 73 a 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, jakož i zásada daňové neutrality musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle které v případě absence zboží, které jí bylo dodáno, ve skladu osoby povinné k dani a neevidování příslušných daňových dokumentů v účetnictví této osoby povinné k dani může správce daně předpokládat, že uvedená osoba povinná k dani následně prodala toto zboží třetím osobám, a může podle pravidel, která nejsou stanovena touto směrnicí, stanovit základ daně pro prodeje uvedeného zboží na základě skutkových poznatků, kterými disponuje. Předkládajícímu soudu však přísluší ověřit, že ustanovení této vnitrostátní právní úpravy nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k zajištění správného výběru DPH a předcházení daňovým únikům.
Bulharský správce daně zjistil, že společnosti MM bylo dodáno zboží, které ovšem tato nezaevidovala ve svém účetnictví, a to jak na vstupu, tak ani na výstupu. Správce daně nabyl dojmu, že společnost MM zatajila tržby a doměřil jí daň podle pomůcek. SDEU tento postup potvrdil. Tento případ je ukázkou toho, že aktivní správce daně má plno možností, jak zjistit daňové úniky, a nebylo nutné zavádět nákladný systém EET.