262/2017 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. července 2017
o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001
Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské
soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské
soutěže)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
NÁHRADA ŠKODY V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje některé
otázky spojené s povinností nahradit škodu způsobenou porušením pravidel o hospodářské
soutěži stanovených zákonem upravujícím ochranu hospodářské soutěže, právními předpisy
jiného členského státu Evropské unie upravujícími ochranu hospodářské soutěže nebo
předpisy Evropské unie, a to dohodou soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení
soutěžitelů (dále jen "omezování hospodářské soutěže") a uplatňováním práva na náhradu
škody z omezování hospodářské soutěže v těchto případech.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) přímým odběratelem osoba, která pořídila přímo od osoby omezující hospodářskou
soutěž zboží nebo služby, kterých se týkalo omezování,
b) nepřímým odběratelem osoba, která pořídila nikoli přímo od osoby omezující hospodářskou
soutěž, ale od jejího přímého odběratele nebo následného odběratele zboží nebo služby,
kterých se týkalo omezování, nebo zboží a služby od nich odvozené nebo je obsahující,
c) navýšením ceny rozdíl ceny mezi cenou skutečně zaplacenou a cenou, která by jinak
byla obvyklá v případě, že by nedošlo k omezování hospodářské soutěže,
d) orgánem ochrany hospodářské soutěže
1. Evropská komise,
2. Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže nebo jiný orgán určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie k
uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie2) a
3. orgán určený
jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie uvedeného v
bodě 2,
e) kartelem horizontální dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma nebo více
soutěžiteli, jejímž cílem je koordinovat jejich soutěžní chování na trhu nebo ovlivňovat
příslušné parametry hospodářské soutěže, a to prostřednictvím praktik, jako je zejména
stanovování nebo koordinace kupních nebo prodejních cen nebo jiných obchodních podmínek,
včetně práv duševního vlastnictví, přidělování produkčních nebo prodejních kvót,
sdílení trhů a odběratelů, včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů nebo
jednání narušující hospodářskou soutěž namířené vůči dalším soutěžitelům,
f) programem shovívavosti program týkající se uplatňování článku 101 Smlouvy o fungování
Evropské unie podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže3), podle příslušného
ustanovení vnitrostátního práva členských států nebo podle předpisů Evropské unie,
na jehož základě účastník tajného kartelu spolupracuje nezávisle na ostatních účastnících
tohoto kartelu při šetření orgánu ochrany hospodářské soutěže tím, že dobrovolně
poskytne informace o kartelu a o své úloze v něm, za což je u tohoto účastníka na
základě rozhodnutí orgánu hospodářské soutěže upuštěno od uložení pokuty, která by
mu jinak byla za jeho účast na kartelu uložena, nebo je mu pokuta snížena,
g) spolupracujícím škůdcem osoba, u které bylo na základě programu shovívavosti orgánem
ochrany hospodářské soutěže rozhodnuto o upuštění od uložení pokuty,
h) smírným vyrovnáním konečné uspořádání práv a povinností, které je výsledkem jakéhokoliv
postupu umožňujícího dosáhnout smírného vyřešení sporu týkajícího se nároku na náhradu
škody, zejména uzavření mimosoudní dohody, dohody o narovnání podle občanského zákoníku
nebo uzavření a schválení soudního smíru podle občanského soudního řádu.
(2) Důvěrnou informací chráněnou povinností mlčenlivosti jsou
a) prohlášení dobrovolně předložené soutěžitelem nebo fyzickou osobou orgánu ochrany
hospodářské soutěže nebo záznam takového prohlášení, popisující poznatky soutěžitele
nebo fyzické osoby ohledně kartelu a jejich úlohy v něm, vyhotovené výslovně za účelem
upuštění od uložení pokuty nebo snížení pokuty v rámci programu shovívavosti; toto
prohlášení nezahrnuje informace existující bez ohledu na řízení orgánu ochrany hospodářské
soutěže, ať již je taková informace součástí spisu, nebo nikoliv,
b) prohlášení dobrovolně předložené soutěžitelem orgánu ochrany hospodářské soutěže,
v němž soutěžitel přiznává nebo potvrzuje svou účast na omezování hospodářské soutěže
a svou odpovědnost za omezování hospodářské soutěže nebo uvádí, že svou účast a odpovědnost
nezpochybňuje, vyhotovené výslovně za tím účelem, aby mohl orgán ochrany hospodářské
soutěže provést příslušná řízení,
c) podklady a informace, které byly předloženy výslovně pro účely správního řízení
nebo výkonu dozoru orgánem ochrany hospodářské soutěže, podklady a informace za takovým
účelem vypracované tímto orgánem a prohlášení podle písmene b), která byla vzata
zpět.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ ŠKODY A PROMLČENÍ
§ 3
Domněnka vzniku škody v důsledku kartelu
Má se za to, že omezováním hospodářské soutěže ve formě kartelu vzniká
škoda.
§ 4
Rozsah a způsob náhrady škody
(1) Škoda se nahrazuje v plné výši; ustanovení § 2953 občanského zákoníku
se nepoužije. Škoda je nahrazena v plné výši, jestliže je poškozenému nahrazeno také
znehodnocení peněz, ke kterému došlo s ohledem na plynutí času od vzniku škody. Náhrada
škody nesmí vést k nadměrnému odškodnění.
(2) Je-li to potřeba k náhradě škody v plné výši, může poškozený požadovat
po škůdci také zaplacení úroku, aby výše náhrady zohledňovala znehodnocení peněz,
ke kterému došlo od vzniku škody do splatnosti její náhrady.
(3) Pokud by zaplacení úroku z prodlení nevedlo k náhradě škody v plné
výši pro dobu po splatnosti její náhrady, může poškozený po škůdci vedle úroku z
prodlení požadovat v odpovídající výši také úrok zohledňující znehodnocení peněz.
Poškozený však nemůže požadovat zaplacení úroku zohledňujícího znehodnocení peněz
za dobu, po kterou poškozený nemůže po škůdci požadovat úrok z prodlení.
(4) Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého
uvážení jednotlivých okolností případu soud.
Škoda způsobená několika škůdci a jejich vzájemné vypořádání
§ 5
(1) Dojde-li k omezení hospodářské soutěže společným jednáním více škůdců,
nahradí tito škodu společně a nerozdílně; soud nemůže rozhodnout, že škůdce nahradí
škodu podle své účasti na škodlivém následku.
(2) Kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá
se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.
§ 6
(1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí spolupracující
škůdce škodu pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům; jiným
poškozeným nahradí škodu jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších
škůdců, kteří se podíleli na způsobení škody, nedobytné.
(2) Spolupracující škůdce není povinen k náhradě škody jiným poškozeným
než svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na
náhradu škody jiných poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny.
(3) Při vypořádání mezi škůdci není spolupracující škůdce povinen vyrovnat
více, než činí výše škody, kterou způsobil svým přímým nebo nepřímým odběratelům
a dodavatelům; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou jiným poškozeným než přímým
nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům.
§ 7
(1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí škůdce, který
je malým a středním podnikatelem4), škodu způsobenou omezováním hospodářské soutěže
pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, pokud
a) jeho tržní podíl na relevantním trhu po celou dobu omezování hospodářské soutěže
je nižší než 5 % a
b) při povinnosti nahradit škodu společně a nerozdílně by si přivodil nezvratné ohrožení
hospodářské životaschopnosti a způsobení ztráty celé hodnoty aktiv.
(2) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky
podle odstavce 1 nahradí škodu také jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým
odběratelům a dodavatelům, pokud
a) řídil omezování hospodářské soutěže nebo k účasti na takovém jednání přinutil
jiné,
b) již dříve prokazatelně omezoval hospodářskou soutěž, nebo
c) jsou pohledávky na náhradu škody nedobytné od dalších škůdců, kteří se podíleli
na způsobení škody.
(3) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky
podle odstavce 1 není povinen k náhradě škody jiným poškozeným než svým přímým nebo
nepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na náhradu škody jiných
poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny.
§ 8
(1) V případě škody způsobené několika škůdci se její náhrada sníží o
podíl škůdce zúčastněného na smírném vyrovnání odpovídající jeho účasti na způsobení
vzniklé škody. Zbývající část náhrady škody škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání
nahradí jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců nedobytné;
to lze ve smírném vyrovnání výslovně vyloučit.
(2) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen nahradit zbývající
část náhrady škody podle odstavce 1, jsou-li pohledávky na náhradu škody vůči dalším
škůdcům promlčeny.
(3) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnání není povinen se s ostatními
škůdci vypořádat; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou poškozenému, který není účasten
na smírném vyrovnání.
(4) Škůdce, který poškozenému nahradil škodu na základě smírného vyrovnání,
může v případě povinnosti k náhradě škody jinému poškozenému požadovat, aby byl snížen
jeho podíl při vzájemném vypořádání mezi škůdci. O snížení rozhodne soud s ohledem
na výši náhrady škody poskytnuté na základě smírného vyrovnání.
§ 9
Zvláštní ustanovení o promlčení
(1) Promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody podle tohoto
zákona trvá 5 let; ustanovení § 629 a 636 občanského zákoníku se nepoužijí.
(2) Promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla
o škodě, o osobě povinné k její náhradě a o omezování hospodářské soutěže, nebo se
o těchto skutečnostech dozvědět měla a mohla, nejdříve však ode dne, kdy došlo k
ukončení omezování hospodářské soutěže.
(3) Promlčecí lhůta neběží po dobu šetření nebo řízení orgánu ochrany
hospodářské soutěže, které se týká stejného omezování hospodářské soutěže, a po dobu
1 roku ode dne, kdy
a) nabylo právní moci konečné rozhodnutí vydané orgánem ochrany hospodářské soutěže
nebo soudem o tom, že došlo k takovému omezování hospodářské soutěže, nebo
b) bylo šetření nebo řízení orgánu ochrany hospodářské soutěže nebo řízení před soudem
skončeno jinak.
(4) Promlčecí lhůta neběží po dobu řízení o zpřístupnění důkazního prostředku
podle tohoto zákona nebo podle právních předpisů jiného členského státu Evropské
unie.
(5) Promlčecí lhůta neskončí dříve než za 1 rok ode dne, kdy se oprávněná
osoba dozvěděla o tom, že pohledávka na náhradu škody je nedobytná od těch, kteří
a) nejsou spolupracujícím škůdcem,
b) nejsou malým a středním podnikatelem, nebo
c) nebyli zúčastněni na smírném vyrovnání.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Díl 1
Řízení o zpřístupnění důkazního prostředku
§ 10
(1) Před zahájením řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské
soutěže předseda senátu na návrh navrhovatele, který s určitostí odpovídající dostupným
skutečnostem osvědčí věrohodnost svého práva na náhradu škody způsobené omezováním
hospodářské soutěže, uloží, je-li to nezbytné a přiměřené k uplatnění práva navrhovatele
na náhradu škody, usnesením povinnost tomu, kdo
a) má pod svou kontrolou písemnosti nebo jiné prostředky, kterými lze zjistit stav
věci, vymezené jednotlivě nebo souborně jejich společnými vlastnostmi požadované
v návrhu (dále jen "dokumenty"), aby je zpřístupnil navrhovateli, nebo
b) měl pod svou kontrolou dokumenty, aby navrhovateli sdělil, kde se podle jeho poznatků
dokumenty nacházejí.
(2) Má se za to, že osoba měla dokumenty pod svou kontrolou také tehdy,
pokud měla právo pořídit si výpis, opis nebo kopii dokumentů nebo měla právo se s
obsahem dokumentů seznámit jinak.
(3) Návrh na zpřístupnění dokumentů nebo sdělení, kde se nacházejí, podle
odstavce 1 (dále jen "návrh na zpřístupnění dokumentů") musí kromě náležitostí podle
§ 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 občanského soudního řádu obsahovat co nejpřesnější označení
dokumentů, jak to odpovídá dostupným skutečnostem.
(4) Soud o návrhu na zpřístupnění dokumentů vyrozumí orgán ochrany hospodářské
soutěže, který by byl příslušný k šetření omezování hospodářské soutěže, a poskytne
mu lhůtu k podání vyjádření k návrhu.
§ 11
(1) K řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů je příslušný soud, který
by byl příslušný k řízení o věci samé.
(2) Účastníky řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů jsou navrhovatel,
ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o řízení o věci samé, a ten, komu má být podle
návrhu uložena povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí.
(3) Při rozhodování o návrhu na zpřístupnění dokumentů nařídí předseda
senátu jednání, jestliže ve věci nelze rozhodnout na základě písemných podání a účastníky
předložených písemných důkazů.
(4) Rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů je vykonatelné, jakmile
uplyne lhůta k plnění; lhůta počíná běžet od právní moci rozhodnutí.
§ 12
(1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout
zpřístupněním dokumentů, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den,
kdy podal u soudu návrh, jistotu ve výši 100 000 Kč.
(2) Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje
k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by zpřístupněním dokumentů mohla
vzniknout, bezodkladně vyzve navrhovatele, aby do 8 dnů složil doplatek jistoty ve
výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu, nedojde-li tím k nepřiměřenému
ztížení přístupu k dokumentům. Podalo-li návrh na zpřístupnění dokumentů více navrhovatelů,
jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.
(3) Nebudou-li jistota a doplatek jistoty složeny, předseda senátu návrh
na zpřístupnění dokumentů odmítne.
(4) Byl-li návrh na zpřístupnění dokumentů pravomocně odmítnut, zamítnut
nebo bylo-li řízení o něm pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě,
že soud nařídil zpřístupnění dokumentů, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula
lhůta k žalobě na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů nebo
jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě a z tohoto rozhodnutí vyplývá,
že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé
zpřístupněním dokumentů.
§ 13
(1) Povinnosti k náhradě škody nebo újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů
se nelze zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.
(2) Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů
je třeba podat do 6 měsíců ode dne splnění povinnosti zpřístupnit dokumenty; zmeškání
lhůty nelze prominout. Příslušným k řízení o žalobě je soud, který rozhodoval o zpřístupnění
dokumentů.
(3) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem
složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud
jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která
nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.
§ 14
(1) Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na zpřístupnění
dokumentů, předseda senátu uloží usnesením tomu, kdo dokumenty má pod svou kontrolou,
povinnost zpřístupnit je v přiměřeném rozsahu, nebo uloží usnesením tomu, kdo pod
svou kontrolou dokumenty měl, povinnost sdělit, kde se podle jeho poznatků nacházejí;
ke splnění povinností určí předseda senátu lhůtu.
(2) Při určení rozsahu a způsobu zpřístupnění dokumentů přihlédne předseda
senátu zejména k
a) tomu, zda dokumenty, které se mají zpřístupnit, mohou být potřebné ke zjištění
rozhodujících skutečností a důkazů v řízení o věci samé,
b) rozsahu a nákladům zpřístupnění pro povinného nebo třetí osoby včetně předcházení
neurčitému vyhledávání dokumentů, které nejsou potřebné pro uplatnění práv navrhovatele,
a
c) tomu, zda dokumenty obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné
tajemství.
(3) Předseda senátu vyzve toho, jemuž má být podle návrhu na zpřístupnění
dokumentů uložena povinnost, aby se k němu vyjádřil.
(4) Určení rozsahu zpřístupnění dokumentů se provede tak, aby byla šetřena
povinnost mlčenlivosti advokáta a jiná obdobná povinnost mlčenlivosti stanovená zákonem,
právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo právem Evropské unie.
§ 15
(1) Nelze zpřístupnit důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo
b). Navrhovatel může kdykoli za řízení v odůvodněných případech požadovat, aby byly
soudu dokumenty předloženy za účelem ověření, že obsahují tyto informace. Nepodá-li
navrhovatel žádost a má-li předseda senátu za to, že dokumenty mohou obsahovat důvěrné
informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), vyzve předseda senátu navrhovatele
k podání žádosti v určené lhůtě.
(2) Neprovede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle
odstavce 1, vypořádá se s důvody svého postupu v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na
zpřístupnění dokumentů.
(3) Provede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle odstavce
1, vyhotoví o průběhu ověření protokol obsahující rovněž závěr ověření. Při nahlížení
do spisu nelze nahlížet do protokolu o ověření. Ověření se provede mimo jednání bez
přítomnosti účastníků. O součinnost při ověřování může soud požádat pouze příslušný
orgán ochrany hospodářské soutěže. Dokumenty se po ověření vrátí tomu, kdo je předložil.
(4) Uložit povinnost zpřístupnit důvěrné informace podle § 2 odst. 2
písm. c) lze nejdříve po právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěže
o ukončení správního řízení.
(5) Orgánu ochrany hospodářské soutěže lze uložit povinnost zpřístupnit
dokumenty, které jsou obsaženy v jeho spisu, jen pokud je nelze opatřit jinak.
§ 16
(1) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy
ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda by
zpřístupnění nebylo v rozporu s požadavkem na účinné veřejnoprávní prosazování právních
předpisů o hospodářské soutěži, pokud
a) jde o dokumenty obsahující důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c),
b) o to žádá orgán ochrany hospodářské soutěže ve svém vyjádření k přiměřenosti návrhu
na zpřístupnění dokumentů, nebo
c) by měl orgánu ochrany hospodářské soutěže uložit povinnost zpřístupnit dokumenty
obsažené v jeho spisu.
(2) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy
ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda je
návrh na zpřístupnění dokumentů určitý s ohledem na povahu, předmět a obsah požadovaných
dokumentů a není jen neurčitou žádostí týkající se těchto dokumentů.
(3) Dokumenty obsahující důvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c)
lze za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit až po ukončení šetření nebo právní
moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení.
(4) Dokumenty obsažené ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěže lze
za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit, pokud je lze opatřit jinak pouze za
vynaložení úsilí, které nelze spravedlivě požadovat.
(5) Předseda senátu vyzve původce dokumentu, který má být podle návrhu
na zpřístupnění dokumentů zpřístupněn, aby se k němu vyjádřil.
§ 17
(1) V případě, že to odůvodňují důležité zájmy povinného nebo třetích
osob na ochraně obchodního, bankovního nebo obdobného zákonem chráněného tajemství
a navrhne-li to povinný nebo i bez návrhu, může předseda senátu v rozhodnutí o návrhu
na zpřístupnění dokumentů
a) určit omezený okruh osob, kterým budou dokumenty zpřístupněny,
b) určit jednu nebo více nestranných osob s potřebnými předpoklady pro to, aby z
obsahu dokumentů vypracovaly dostatečně podrobný výpis v podobě šetřící právo na
zpřístupnění dokumentů, který tajemství neobsahuje, a schválit zpřístupnění dokumentů
prostřednictvím zpřístupnění výpisu z nich, nebo
c) nařídit jiná vhodná opatření k ochraně těchto zájmů povinného nebo třetích osob.
(2) Určit osobu podle odstavce 1 písm. a) a b) nelze bez jejího souhlasu.
(3) V rozhodnutí uloží předseda senátu povinnost chránit obchodní,
bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství osobám, které se s tajemstvím seznámí.
V rozhodnutí předseda senátu uloží navrhovateli, aby
a) zaplatil odměnu osobám podle odstavce 1 písm. b) určeným v rozhodnutí; výši odměny
nebo způsob jejího výpočtu, její splatnost, popřípadě další podmínky odměňování,
určuje předseda senátu v rozhodnutí, a
b) nahradil účelně vynaložené náklady opatření podle odstavce 1 písm. c) nařízených
v rozhodnutí; výši nákladů a podmínky jejich nahrazení určí předseda senátu v rozhodnutí.
(4) Navrhovatel a osoby podle odstavce 1 jsou povinni o dokumentech zachovávat
mlčenlivost.
(5) Zpřístupněné dokumenty včetně výpisů z nich může navrhovatel použít
pouze pro potřeby řízení o věci samé nebo pro potřeby dalšího návrhu na zpřístupnění
dokumentů.
§ 18
(1) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost
zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, také po zahájení řízení o věci
samé.
(2) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost
zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí
a) v řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů zahájeném před zahájením řízení o
věci samé také na návrh toho, kdo by byl v řízení o věci samé žalovaným, a
b) po zahájení řízení ve věci samé také na návrh žalovaného,
osvědčí-li tato osoba s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem, že je to třeba
k jejímu úspěchu v řízení o věci samé.
§ 19
(1) Je-li uložena pravomocně povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit,
kde se nacházejí, postupuje předseda senátu i bez dalších návrhů v řízení tak, aby
byla povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, a povinnost chránit
obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství splněna, nebo aby bylo
postiženo její nesplnění.
(2) Po pravomocném uložení povinnosti zpřístupnit dokumenty jsou účastníky
řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech
má být jednáno.
Pokuty
§ 20
(1) Tomu, kdo se bez vážného důvodu dopustil protiprávního činu tím,
že
a) porušil pravomocným soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty
nebo sdělit, kde se nacházejí, nebo
b) splnění povinností podle písmene a) znemožnil nebo podstatně ztížil,
může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 1
% jeho čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.
(2) Je-li ten, kdo se protiprávního činu dopustil, součástí soutěžitele5),
vyměřuje se procentuálně stanovená pokuta z čistého obratu dosaženého za poslední
ukončené účetní období soutěžitelem.
(3) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a
při stanovení její výše zejména k výši škody, která měla omezováním hospodářské soutěže
vzniknout, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, k dodatečnému splnění
povinnosti zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, jakož i k dodatečnému
odstranění následků protiprávního činu.
§ 21
(1) Tomu, kdo se dopustil protiprávního činu tím, že porušil soudem
pravomocně uloženou povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné
tajemství, může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
(2) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a
při stanovení její výše zejména k výši škody vzniklé nebo hrozící v souvislosti s
protiprávním činem, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, jakož i k jejich
dodatečnému odstranění.
(3) Ten, kdo se protiprávního činu dopustil, nahradí škodu tím způsobenou.
Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého
úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat.
§ 22
(1) Pokutu lze uložit do 3 let od okamžiku, kdy předseda senátu započal
činit úkony směřující k rozhodnutí o pokutě, nejpozději však do 5 let od okamžiku,
kdy došlo k protiprávnímu činu.
(2) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(3) Je-li ten, kdo se dopustil protiprávního činu a komu má být uložena
pokuta, součástí soutěžitele, uloží se zaplacení pokuty společně a nerozdílně každému,
kdo je součástí soutěžitele, ledaže to nelze spravedlivě žádat.
§ 23
(1) Pokud předseda senátu pokutu neuloží, usnesením řízení zastaví;
usnesení předseda senátu odůvodní.
(2) Není-li povinnost splněna ani poté, kdy byla uložena pokuta, předseda
senátu v řízení uloží za podmínek podle § 20 až 22 další pokutu nebo řízení usnesením
zastaví.
(3) Dozví-li se předseda senátu po zastavení řízení dodatečně o skutečnostech,
které by mohly odůvodňovat uložení pokuty, vydá usnesení o pokračování v řízení a
i bez dalších návrhů pokračuje v řízení; proti usnesení není odvolání přípustné.
Díl 2
Náhrada škody a nároky škůdců zavázaných společně a nerozdílně
Oddíl 1
Řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže
§ 25
Příslušnost
K řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže jsou
v prvním stupni příslušné krajské soudy.
§ 26
Přerušení řízení
(1) Sdělí-li účastníci soudu, že vedou ve věci náhrady škody jednání,
které má vést ke smírnému vyrovnání, přeruší soud řízení o věci samé, nejdéle však
na dobu 2 let.
(2) Po uplynutí doby určené soudem nebo sdělil-li soudu některý z účastníků,
že se jednání, která mají vést ke smírnému vyrovnání, již nevedou, pokračuje soud
v řízení i bez návrhu.
§ 27
(1) Soud je v řízení o náhradě škody vázán rozhodnutím jiného soudu,
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise o tom, že došlo k omezování
hospodářské soutěže a kdo se jej dopustil.
(2) Pokud bylo vydáno rozhodnutí o tom, že došlo k omezování hospodářské
soutěže a kdo se jej dopustil, orgánem ochrany hospodářské soutěže v jiném členském
státě, má se v řízení o náhradě škody za to, že došlo k omezování hospodářské soutěže
a že se jej tato osoba dopustila, není-li prokázán opak.
§ 28
(1) Jestliže účastník řízení bez vážného důvodu porušil pravomocným
soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí,
nebo splnění těchto povinností znemožnil, má se skutečnost, která se jimi měla prokázat,
za prokázanou.
(2) Jestliže byla porušena pravomocně uložená povinnost chránit obchodní,
bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, může soud rozhodnout, že není přípustné
provedení důkazu dokumenty, kterých se porušení týká.
§ 29
Přenesení navýšení ceny
Žalovaný, který měl způsobit škodu omezováním hospodářské soutěže,
může v řízení o náhradě škody namítat, že žalobce navýšení ceny přenesl zcela nebo
částečně na odběratele nebo dodavatele.
§ 30
Nepřímý odběratel a přenesení navýšení ceny
(1) Má se za to, že na žalobce bylo přeneseno zcela nebo částečně
navýšení ceny, osvědčí-li, že
a) došlo k omezování hospodářské soutěže žalovaným,
b) omezování hospodářské soutěže žalovaným vedlo k navýšení ceny pro přímého odběratele
žalovaného a
c) sám od tohoto přímého odběratele nebo následného odběratele pořídil zboží nebo
služby dotčené omezováním hospodářské soutěže, nebo zboží nebo služby od nich odvozené
nebo je obsahující.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže žalovaný osvědčí, že k přenesení
navýšení ceny zcela nebo částečně nedošlo.
§ 31
(1) Není přípustné provedení důkazu dokumenty, které obsahují důvěrné
informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) a které byly získány výhradně v rámci
výkonu práva nahlížet do spisu.
(2) Není přípustné provedení důkazu dokumenty, které obsahují důvěrné
informace podle § 2 odst. 2 písm. c) a které byly získány výhradně v rámci výkonu
práva nahlížet do spisu, a to do ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí orgánu
ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení.
(3) Není přípustné provedení důkazu ani jinými dokumenty, které byly
získány výhradně v rámci výkonu práva nahlížet do spisu, neuvedenými v odstavcích
1 a 2, ledaže se jich dovolává ten, kdo je takto získal, nebo jeho právní nástupce.
(4) Soud řízení na návrh přeruší do doby, než bude provedení důkazu
podle odstavce 2 přípustné, jestliže se to nepříčí účelu řízení.
§ 32
Náhrada nákladů řízení
Účastníkovi řízení, který bez vážného důvodu porušil pravomocným soudním
rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, nebo
splnění těchto povinností znemožnil nebo podstatně ztížil nebo porušil pravomocně
uloženou povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství,
může soud uložit povinnost nahradit náklady řízení.
Oddíl 2
Řízení o nárocích škůdců zavázaných k náhradě škody společně a nerozdílně
§ 33
K řízení o nárocích škůdců na vypořádání podle tohoto zákona, kteří
jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně, je příslušný soud, který je
příslušný k řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže; soud
je v řízení vázán rozhodnutím jiných orgánů v rozsahu podle občanského soudního řádu.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Vztah k předpisům o občanském soudním řízení
§ 34
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení o návrhu na
zpřístupnění dokumentů přiměřeně podle občanského soudního řádu, a není-li to při
rozhodování o uložení pokuty možné, podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení o náhradě škody
způsobené omezováním hospodářské soutěže a v řízení o nárocích škůdců na vypořádání,
kteří jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně, podle občanského soudního
řádu.
§ 35
Povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, a povinnost
chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství nemohou být předmětem
výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Je-li oprávněným podán návrh na výkon rozhodnutí,
soud příslušný k nařízení výkonu rozhodnutí jej odmítne; o podaném exekučním návrhu
rozhodne soudní exekutor obdobně.
§ 36
Přechodné ustanovení
Řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže, jakož
i řízení o nárocích škůdců, kteří jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně,
na vypořádání podle tohoto zákona, zahájená po dni 25. prosince 2014 se dokončí podle
tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
ČÁST DRUHÁ
§ 37
Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých
zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona
č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona
č. 360/2012 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 293/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 21c odstavec 5 zní:
"(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují
žádost o upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst.
5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen "žádost o neuložení
nebo snížení pokuty"), jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány
pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro
výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník
řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.".
2. Za § 21c se vkládá nový § 21ca, který včetně nadpisu zní:
"§ 21ca
Zpřístupnění informací obsažených ve spise
(1) Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty jsou důvěrnými informacemi.
Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu
činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty podle
§ 22ba odst. 6, která byla žadatelem vzata zpět.
(2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely
probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru
Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto
účely, je možno zpřístupnit orgánům veřejné moci až po ukončení šetření nebo právní
moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti
Úřadu ve správním soudnictví.
(3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o neuložení nebo snížení
pokuty pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím
jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba
protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího
nezpřístupnění.".
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014
o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva
v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské
soutěži.
2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel
hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
3) § 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých
zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona
č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.