438/2020 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. října 2020
o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při
epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů
Změna: 173/2021 Sb.
Změna: 183/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVNÉHO V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII
§ 1
(1) Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí
a) krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového
zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona
o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření
infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí,
žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v § 39 odst.
1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění
COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění
COVID-19“),
b) nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. b)
v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,
c) opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů,
kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu
1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti
s onemocněním COVID-19.
(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době platnosti mimořádného
opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2021.
(3) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, platí zákon o nemocenském pojištění.
(4) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo
použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).
§ 2
(1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení podle § 39 odst. 1
písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu
1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též opatření
uvedené v § 1 odst. 1 písm. c).
(2) Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském
pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů se rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé
na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních
službách.
(3) Pro nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona
o nemocenském pojištění a pro nárok na ošetřovné podle tohoto zákona se po dobu platnosti
mimořádného opatření při epidemii neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském
pojištění, a jde-li o zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, též
§ 39 odst. 5 písm. g) zákona o nemocenském pojištění.
§ 3
(1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání
práci z důvodu péče o
a) nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve
stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat
školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje
podle zákona o důchodovém pojištění,
b) osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v
§ 2 odst. 2, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při
epidemii,
c) nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona,
jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více
vadami nebo autismem4),kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení
za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání5) (dále jen "dítě se
speciálními vzdělávacími potřebami"), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu
mimořádného opatření při epidemii.
(2) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanec
činný na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu,
kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla
potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění
aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci,
v němž vznikla potřeba péče.
(3) Nárok na ošetřovné, na které vznikl nárok podle tohoto zákona, zaniká
skončením zaměstnání.
(4) Nárok na výplatu ošetřovného není v období školních prázdnin a volných
dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku.
(5) Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud
zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní
den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba
péče trvala.
(6) Podmínkou nároku na ošetřovné je, že nezaopatřené dítě nebo osoba podle
odstavce 1 nebo dítě mladší 10 let, jde-li o ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b)
bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění, žije se zaměstnancem v domácnosti; to
neplatí v případě péče o toto dítě nebo o tuto osobu jejím příbuzným v linii přímé
nebo v linii vedlejší podle § 772 občanského zákoníku.
§ 4
(1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření
zařízení nebo školy nebo jejich části z důvodu mimořádného opatření při epidemii
uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény
uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).
(2) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání
podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž
vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné
období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče.
(3) Při výplatě ošetřovného za podpůrčí dobu prodlouženou podle odstavce
1 se postupuje obdobně podle § 110 zákona o nemocenském pojištění.
(4) Výše ošetřovného za kalendářní den činí po dobu platnosti mimořádného
opatření při epidemii 80 % denního vyměřovacího základu.
§ 5
(1) Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče
vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 4 odst. 2 se na tomto
tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval druhý oprávněný.
(2) Při uplatnění nároku na výplatu ošetřovného podle § 109 odst. 5 písm.
b) zákona o nemocenském pojištění v případě uzavření zařízení uvedeného v § 39 odst.
1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a § 2 odst. 2 nebo jeho části na
základě nařízení příslušných orgánů se potvrzení o uzavření tohoto zařízení nahrazuje
prohlášením zaměstnance, který žádá o dávku; to platí obdobně pro trvání nebo ukončení
tohoto uzavření. V žádosti o dávku se uvede jméno, příjmení a rodné číslo dítěte
a název a adresa zařízení, které dítě navštěvuje. Nárok na výplatu ošetřovného v
případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením,
že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Ustanovení
§ 97 odst. 1 věty poslední a § 106 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o potvrzení
o uzavření zařízení podle věty první, se nepoužijí.
(3) Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit skutečnosti
rozhodné pro nárok na ošetřovné v případě zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 2. Porušení
této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském
pojištění.
(4) Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného,
že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm.
c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 6 věty první se považuje za porušení
povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění.
§ 6
Zařízení uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění
a § 2 odst. 2 sděluje pro účely kontroly na žádost orgánu nemocenského pojištění
údaje potřebné pro ověření skutečností uvedených v § 5 odst. 2. Žádosti se podávají
a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nedojde-li
mezi zařízením a orgánem nemocenského pojištění k jiné dohodě.
§ 7
(1) U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného
nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní
nebo služební dobu2) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu3), činí výše
ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč
a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako
podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební
doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené
týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti
mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény
podle § 1 odst. 1 písm. b).
(2) Uplatňuje-li zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru nárok na ošetřovné
z více zaměstnání a v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá
stanovené týdenní pracovní nebo služební době, činí výše ošetřovného za kalendářní
den nejméně částku stanovenou postupem podle odstavce 1 vět druhé a třetí, je-li
výše ošetřovného za kalendářní den vypočtená z denního vyměřovacího základu stanoveného
podle § 20 zákona o nemocenském pojištění nižší než 400 Kč. Koeficientem zkrácení
pracovní doby je součet těchto koeficientů stanovených podle odstavce 1 věty třetí
pro tato zaměstnání; tento koeficient může mít maximálně hodnotu 1.
(3) Pro účely stanovení výše ošetřovného podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel
povinen uvést na předepsaném tiskopisu údaj o stanovené týdenní pracovní nebo služební
době zaměstnance a při kratší pracovní nebo služební době koeficient zkrácení pracovní
doby vypočtený postupem uvedeným v odstavci 1 větě třetí. Porušení této povinnosti
se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije jen při stanovení výše ošetřovného,
na které vznikl nárok z důvodu péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm.
b) z důvodu vyhlášení mimořádného opatření při epidemii podle § 1 odst. 1, nejdříve
však v období ode dne 14. října 2020.
§ 8
(1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst.
2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního
sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu v případech
uvedených v § 3 odst. 1.
(2) Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst.
2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu,
po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii
uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény
uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).
§ 9
Pro účely důchodového pojištění se za dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé
písm. a) zákona o důchodovém pojištění považuje i doba poskytování ošetřovného podle
tohoto zákona.
§ 10
(1) Podle § 4 odst. 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba podle zákona
o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle
§ 8 odst. 2 se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu
vyčerpáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné
za období od 5. října 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 5. října 2020
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená
podle § 4 odst. 4 tohoto zákona, se bez žádosti doplatí do 90 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 11
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006
Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010
Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/ /2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného
opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015
Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona
č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019
Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona
č. 300/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 96 se za větu druhou vkládá věta „Zaměstnavatel je dále povinen
po dobu uvedenou ve větě první uschovávat originály žádostí svých zaměstnaných osob,
jde-li o dávky podle § 4 písm. b) až f), a dalších podkladů, jejichž kopie předal
okresní správě sociálního zabezpečení postupem podle § 97 odst. 1 věty druhé.“.
2. V § 97 odstavec 1 zní:
„(1) Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob
o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku
na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek
předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Žádosti a podklady podle věty první
zaměstnavatel převede do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie je předává
okresní správě sociálního zabezpečení datovou zprávou způsobem uvedeným v § 162 odst.
1; pro předávání žádostí a podkladů platí ustanovení § 162 odst. 2 písm. a) v části
věty první za středníkem a § 162 odst. 3 písm. b) obdobně. Údaje pro výpočet dávek
zaměstnavatel zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní
správou sociálního zabezpečení. Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel
tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po
uplynutí podpůrčí doby podle § 38b, a jde-li o žádost o ošetřovné, předává zaměstnavatel
tuto žádost po uplynutí podpůrčí doby podle § 40 nebo po vydání potvrzení o trvání
potřeby ošetřování podle § 69 písm. a).“.
3. V § 97 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro předávání podkladů
pro stanovení nároku na nemocenské platí odstavec 1 věta druhá obdobně.“.
4. V § 97 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Podklady uvedené v tomto
odstavci zaměstnavatel nemusí předávat okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické
podobě postupem podle odstavce 1.“.
5. V § 97 odst. 7 se za slovo „odstavci“ vkládá text „1 a“.
6. V § 109 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Jde-li o zaměstnané osoby, za žádost o dávku podle odstavce 1 písm.
b) se považuje též prostá kopie žádosti, kterou zaměstnavatel předal okresní správě
sociálního zabezpečení v elektronické podobě postupem podle § 97 odst. 1; to platí
obdobně též pro podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu
podle odstavce 3 písm. c) a odstavců 4 až 8.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 173/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ošetřovné náleží za kalendářní dny v období ode dne 1. března 2021 do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši podle § 4 odst. 4 zákona č. 438/2020 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. března 2021
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená
podle § 4 odst. 4 zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se doplatí bez žádosti nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, za které ošetřovné náleží.
3. Nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona
č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká
ode dne 1. března 2021.
Čl. II zákona č. 183/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro účely stanovení nároku na ošetřovné v případech podle § 3 odst. 6 zákona
č. 438/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za den
vzniku potřeby péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 zákona č. 438/2020
Sb. považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v tento den tato potřeba péče
trvá; to neplatí, trvá-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na ošetřovné,
který zaměstnanci vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při splnění podmínky
podle § 3 odst. 1 závěrečné části ustanovení zákona č. 438/2020 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 39 odst. 2 zákona č. 187/2006
Sb.
1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29.
dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24.
listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení
(ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud
nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
2) § 80 zákoníku práce.
3) § 79 zákoníku práce.
4) § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
5) § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.