221/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. června 2012,
kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých
zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. I
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon
o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb.,
zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č.
444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,
zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č.
329/2011 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:
„§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služeb, podmínky pro poskytování a provozování
poštovních služeb, práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jakož i
zvláštní práva a zvláštní povinnosti těch provozovatelů poštovních služeb, kteří
mají povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, a výkon státní správy a regulaci
v oblasti poštovních služeb.
(2) Poštovní službou je činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za
podmínek stanovených tímto zákonem. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání,
třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna
za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Za poštovní službu se považuje i dodání
poukázané peněžní částky.
(3) Poštovní službou není:
a) přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která
k těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo dodání,
b) služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem
nebo s ním propojenou osobou.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince
1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství
a zvyšování kvality služby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června
2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb
Společenství hospodářské soutěži.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008,
kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních
služeb Společenství.“.
2. V § 2 písmeno a) zní:
„a) poštovní zásilkou adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být
provozovatelem dodána; poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík,“.
3. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo zajišťující
zahraniční poštovní služby“.
4. V § 2 písmeno i) zní:
„i) zahraniční poštovní službou služba, jejíž poskytnutí bylo sjednáno
v zahraničí a jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky v České
republice a která spadá do oblasti poštovních služeb v té fázi, jež je provozovatelem
zajišťována na území České republiky,“.
5. V § 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
n), které zní:
„n) poštovní sítí systém organizace činností a technologické prvky, technická
zařízení, síť provozoven nebo specifické služby provozovatele, které využívá pro
zajištění poskytování poštovních služeb.“.
6. V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
o), které zní:
„o) expresní zásilkovou službou se rozumí služba, která se mimo větší rychlosti
a spolehlivosti sběru a dodávání poštovních zásilek vyznačuje poskytováním služeb
s těmito znaky nebo některým z nich: záruka dodání ke stanovenému dni, sběr zásilek
z výchozího místa, předání adresátovi do vlastních rukou, možnost změny místa určení
a adresáta během přepravy, potvrzení odesílateli převzetí jeho zásilky, kontrola
a sledování odeslaných zásilek, osobní služba zákazníkům a poskytování služby podle
požadavků zákazníka, pokud je požadována.“.
7. § 3 včetně nadpisu zní:
„§ 3
Základní služby
(1) Základní služby zahrnují
a) službu dodání poštovních zásilek do 2 kg,
b) službu dodání poštovních balíků do 10 kg,
c) službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,
d) službu dodání doporučených zásilek, kterou se rozumí služba poskytující
záruku náhrady škody v paušální výši pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu
poštovní zásilky a dávající odesílateli důkaz o poštovním podání poštovní zásilky
a případně na jeho žádost důkaz o jejím dodání adresátovi,
e) službu dodání cenných zásilek, kterou se rozumí služba poskytující
záruku náhrady škody pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilky,
a to až do výše odesílatelem udané hodnoty poštovní zásilky,
f) službu bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé
osoby,
g) služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících
z členství České republiky ve Světové poštovní unii.
(2) Základní služby musí být poskytovány
a) trvale na celém území České republiky,
b) ve stanovené kvalitě, která je v souladu s potřebami veřejnosti,
c) za dostupné ceny umožňující využívání základních služeb v rozsahu
odpovídajícím běžné potřebě osob,
d) každý pracovní den a musí umožnit v těchto dnech nejméně jedno
poštovní podání a dále alespoň jedno dodání na adresu každé fyzické nebo právnické
osoby, nebo ve výjimečných případech, zejména je-li místo dodání nebezpečné nebo
neúměrně obtížně dostupné, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem podle
odstavce 3, jedno dodání do vhodného zařízení nebo dodávací schrány,
e) způsobem, který odpovídá požadavkům úředního doručování písemností
podle zvláštního právního předpisu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnou technickou specifikaci
jednotlivých základních služeb včetně rozměrů poštovních balíků a jiných poštovních
zásilek a dále stanoví podle odstavce 2 způsob poskytování a zajišťování základních
služeb tak, aby byl realizován v kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná (dále
jen „základní kvalitativní požadavky“). Základní kvalitativní požadavky zabezpečí
zejména rychlost, spolehlivost a pravidelnost základních služeb, dostatečnou hustotu
obslužných míst zajišťujících poštovní podání, jakož i nezbytnou úroveň informovanosti
uživatelů o způsobu zajištění základních služeb.“.
8. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Provozovatel je povinen zpřístupnit v každé své provozovně a rovněž
způsobem umožňujícím dálkový přístup poštovní podmínky. Tímto zpřístupněním nabízí
každému uzavření poštovní smlouvy.“.
9. V § 4 odst. 2 se slovo „mu“ zrušuje a slovo „navrhne“ se nahrazuje slovem
„požaduje“.
10. V § 4 odstavec 3 zní:
„(3) Provozovateli nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže
jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností, které se mají stát obsahem
právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo jejich doplnění. Takovou poštovní
smlouvu může provozovatel uzavřít, pokud je na takovou možnost v poštovních podmínkách
upozorněno a pokud se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní
služby.“.
11. V § 5 odstavec 1 zní:
„(1) Poštovní smlouvou se provozovatel zavazuje odesílateli, že dodá poštovní
zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci
do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit
provozovateli dohodnutou cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva,
jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby.“.
12. V § 5 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 3 písm. b) a c)“ nahrazují
slovy „podle § 6 odst. 2 písm. c) a d)“.
13. V § 6 odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí:
„(2) Poštovní podmínky musí srozumitelným, úplným a snadno přístupným
způsobem obsahovat minimálně
a) popis poskytované poštovní služby,
b) způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu,
c) požadovanou úpravu poštovní zásilky, její rozměry a hmotnost,
d) ustanovení určující, který obsah poštovní zásilky je považován za
nebezpečný nebo vyžaduje zvláštní zacházení, jakož i povinnou zvláštní úpravu takové
poštovní zásilky,
e) ustanovení určující nedovolený obsah poštovní zásilky,
f) způsob a podmínky dodání,
g) cenu poštovní služby, způsob její úhrady a rozsah nároku odesílatele
na její vrácení, jestliže provozovatel porušil povinnost vyplývající z poštovní smlouvy,
h) postup provozovatele při nemožnosti dodání poštovní zásilky,
i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované poštovní služby, včetně
údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit a lhůty o jejím vyřízení,
j) postup provozovatele při otevření poštovní zásilky podle § 8,
k) postup provozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilky nebo
její části podle § 9 a 10, včetně lhůty, jejímž uplynutím je takové nakládání se
zásilkou podmíněno,
l) rozsah odpovědnosti za vzniklou škodu podle § 13
odst. 1,
m) omezení výše náhrady škody podle § 13 odst. 4,
n) výčet ustanovení, od nichž se nelze odchýlit dohodou stran,
o) podmínky pro zaslání poštovní zásilky nebo peněžní částky do zahraničí,
pokud takovou službu nabízí.
(3) Provozovatel je povinen nejméně 30 dnů před nabytím účinnosti změny
poštovních podmínek uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(4) Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) vyzve provozovatele, aby
ve lhůtě ne kratší než 10 dnů provedl změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu
s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu
se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých obchodních
praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele17); v tomto případě se odstavec 3
nepoužije. Nedojde-li k nápravě ve lhůtě stanovené ve výzvě, Úřad zahájí řízení o
správním deliktu.
17) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších
předpisů.“.
14. V § 6 se odstavec 5 zrušuje.
15. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
„§ 6a
Námitky proti vyřízení reklamace
(1) Pokud provozovatel nevyhoví nebo nevyřídí reklamaci vad poskytované
poštovní služby, je odesílatel nebo adresát oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení
řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však
do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její
vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku.
(2) Neuzavřou-li účastníci řízení smír nebo Úřad tento smír neschválí,
Úřad rozhodne o tom, zda byla reklamace vyřízena řádně či nikoli. Na návrh Úřad rozhodne
v řízení podle odstavce 1 o právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících
z poštovní smlouvy nebo tohoto zákona.
(3) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu
nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení,
který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může
Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků
řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen
částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně
nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo
na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v
případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem
podán důvodně.“.
16. V § 7 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní:
„(2) Jiné osoby a orgány neuvedené v odstavci 1 mohou s poštovní zásilkou
nebo poukázanou peněžní částkou až do doby jejího dodání nakládat jen tehdy, je-li
to v souladu s poštovní smlouvou nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis3a).
3a) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č.
265/2001 Sb., § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
ve znění zákona č. 290/2005 Sb., § 8 až 12 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství,
zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
17. V § 15 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.
18. V § 16 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí obdobně i na zahraniční poštovní
služby.“.
19. § 17 až 22 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 18 až 24 znějí:
„§ 17
Podmínky podnikání v oblasti poštovních služeb
(1) Podnikat v oblasti poštovních služeb mohou za podmínek stanovených
tímto zákonem fyzické nebo právnické osoby, které splňují obecné podmínky pro podnikání
podle tohoto zákona.
(2) Obecnými podmínkami pro podnikání v oblasti poštovních služeb
se rozumí
a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let a plná způsobilost
k právním úkonům,
b) bezúhonnost,
c) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá v evidenci daní
u orgánů Finanční správy České republiky ani u orgánů Celní správy České republiky
evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady
nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen
a) pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
v trvání alespoň 1 roku,
b) pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním,
na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v
souvislosti s podnikáním v oblasti poštovních služeb,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.(4) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 3 splňovat
členové statutárního orgánu.
(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních
osob doklady podle § 18 odst. 3 písm. b). Úřad si vyžádá výpis z evidence Rejstříku
trestů podle zvláštního právního předpisu18). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(6) Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická
osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty
v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu19),
b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování
podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku.
(7) Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická
osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního
návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního
řízení. Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže dále fyzická nebo právnická osoba,
a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto,
že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs
zrušen z jiného důvodu, překážka podnikání v oblasti poštovních služeb uvedená v
odstavci 6 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.
§ 18
Oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb
(1) Oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb vzniká dnem doručení
písemného oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3, Úřadu,
a to prostřednictvím formuláře (dále jen „oznámení“), jehož vzor Úřad stanoví prováděcím
právním předpisem. Úřad uveřejní formulář též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Oznámení obsahuje náležitosti podle § 37
odst. 2 správního řádu a dále
a) u zahraniční fyzické osoby adresu místa trvalého pobytu mimo území
České republiky, adresu místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, adresu
umístění organizační složky na území České republiky, pokud ji zřizuje; u zahraniční
právnické osoby adresu sídla a adresu umístění organizační složky na území České
republiky,
b) výčet základních služeb nebo jiných poštovních služeb, které hodlá
poskytovat,
c) územní rozsah, na kterém hodlá poštovní služby poskytovat,
d) údaje o poštovní síti, jejímž prostřednictvím mají být poštovní
služby poskytovány,
e) datum předpokládaného zahájení poskytování poštovních služeb.
(3) K oznámení podle odstavce 1 se připojí
a) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud
zápis do obchodního rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická
osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud
byl již zápis proveden; u zahraniční právnické osoby výpis z obchodního nebo obdobného
rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad
o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední
správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské
unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
b) u zahraniční fyzické osoby výpis z cizozemské evidence trestů
nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde
se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6
měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před
příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší
než 3 měsíce,
c) u zahraniční fyzické osoby doklad o trvalém pobytu, byl-li jí
udělen; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační
složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky a doklady
o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského
státu Evropské unie,
d) potvrzení příslušného finančního úřadu o splnění podmínky podle
§ 17 odst. 2 písm. c),
e) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního
předpisu20).
(4) Provozovatel, který splnil oznamovací povinnost podle odstavců 2
a 3, je povinen Úřadu písemně bez zbytečného odkladu sdělit změny údajů a dokladů,
které jsou stanoveny pro oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb, a bez zbytečného
odkladu předložit o nich doklady; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané
v základních registrech21), v obchodním rejstříku22) nebo v informačním systému evidence
obyvatel23), pokud je provozovatel státním občanem České republiky, anebo v informačním
systému cizinců24), pokud je provozovatel cizincem.
(5) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila podnikání
v oblasti poštovních služeb, je povinna ve lhůtě 10 dnů ode dne ukončení nebo přerušení
podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu.
(6) Fyzická a právnická osoba, která přerušila podnikání v oblasti poštovních
služeb podle odstavce 5, je povinna v případě opětovného zahájení podnikání v oblasti
poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu přede dnem opětovného zahájení
podnikání.
§ 19
Osvědčení a evidence provozovatelů poštovních služeb
(1) Do 10 dnů ode dne doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 17
odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 18, a současně
jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo
poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických
osob a orgánů veřejné moci. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 18 odst. 2
a 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne kratší než
14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad rozhodne,
že oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb nevzniklo.
(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a) tyto identifikační údaje:
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě
jména, a příjmení, popřípadě název nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu
a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“); u zahraniční osoby
dále adresu místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa trvalého
pobytu v České republice, byl-li povolen,
2. u právnické osoby obchodní firmu, adresu
sídla, identifikační číslo; u zahraniční osoby dále adresu umístění organizační složky
na území České republiky,
b) vymezení druhu a územního rozsahu poštovních služeb, jejichž poskytování
bylo oznámeno,
c) den vzniku oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb,
d) datum a místo vydání osvědčení.
(3) Úřad vede v elektronické podobě evidenci provozovatelů, kteří splnili
oznamovací povinnost podle § 18 odst. 1. Evidence obsahuje údaje nejvýše v rozsahu
údajů uvedených v odstavci 2 a je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Na žádost provozovatele vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených
údajů v rozsahu podle odstavce 2.
§ 20
Provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem
Provozovat službu dodání peněžní částky poštovním poukazem může pouze
držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto službu.
§ 21
Poštovní licence
(1) Obsahem poštovní licence je povinnost zajistit všeobecnou dostupnost
některých nebo všech základních služeb na celém území České republiky nebo na jeho
části (dále jen „poštovní povinnost“) a doba platnosti této poštovní licence.
(2) Držitelem poštovní licence je provozovatel, který má povinnost poskytovat
a zajišťovat základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
§ 22
Udělení poštovní licence
(1) Povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území
státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům Úřad ukládá udělením
poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby
všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.
(2) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní na úřední desce a v Poštovním
věstníku. Ve vyhlášení uvede náležitosti žádosti, lhůtu pro podání žádostí, podmínky
účasti a dále výčet základních služeb, požadavky na kvalitu a dostupnost základních
služeb a kritéria hodnocení žádosti.
(3) Kritéria hodnocení žádostí stanoví Úřad. Kritéria zahrnují zejména
a) finanční, technické a odborné podmínky provozovatele,
b) výši čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb
v požadovaném rozsahu a kvalitě.
(4) Žádost musí obsahovat způsob výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování
základních služeb, který je v souladu s § 34b, a výši čistých nákladů v členění za
jednotlivé kalendářní roky, na které má být povinnost uložena.
(5) Úřad může po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady,
kterými prokáže, že je způsobilý zajistit poskytování základních služeb uvedených
ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2.
(6) Úřad rozhodnutím udělí poštovní licenci provozovateli, který podal
žádost ve lhůtě podle odstavce 2, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a
nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí.
(7) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí
o udělení poštovní licence podle odstavce 6 uveřejní v Poštovním věstníku.
(8) Úřad může, pokud se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele zejména
v důsledku podstatné změny okolností, vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit,
a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Rozhodnutí o zastavení řízení
Úřad oznámí všem provozovatelům, kteří již podali žádost, a dále toto rozhodnutí
uveřejní v Poštovním věstníku.
(9) Nezúčastní-li se žádný provozovatel výběrového řízení nebo nebude-li
žádný provozovatel vybrán pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím
hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat
a zajišťovat základní služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce
2 provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí.
18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
21) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších
předpisů.
22) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
23) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
24) § 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,
zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.“.
20. V § 23 se odstavce 2 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
21. V § 23 úvodní části ustanovení se slova „na návrh držitele poštovní
licence nebo“ zrušují.
22. V § 23 písm. b) se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy
„Evropské unie1)“.
23. V § 23 písmeno c) zní:
„c) zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5,
že poskytování některé základní služby, která je obsažena v poštovní licenci, je
zajištěno na celém území České republiky za podmínek srovnatelných s požadavky na
zajištění dotčené základní služby podle tohoto zákona.“.
24. V § 24 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
25. V § 25 písm. b) se za slova „právnické osoby“ vkládají slova „bez právního
nástupce“ a na konci písmene b) se doplňuje slovo „nebo“.
26. V § 25 písm. c) se slova „podle § 24 odst. 1, nebo“ nahrazují slovy
„podle § 24.“.
27. V § 25 se písmeno d) zrušuje.
28. § 26 až 31 se včetně nadpisů zrušují.
29. V § 32 se za slova „odnětí poštovní licence“ vkládají slova „ , včetně
práv a povinností z ní vyplývajících“ a slova „ , rozhodnutí o udělení, změně a odnětí
zvláštní poštovní licence a sdělení o jejím zániku, základní kvalitativní požadavky,
jakož i poštovní podmínky, s nimiž vyslovil souhlas,“ se zrušují.
30. V části první nadpis hlavy V zní: „PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE
POŠTOVNÍCH SLUŽEB A DRŽITELE POŠTOVNÍ LICENCE“.
31. V hlavě V se pod nadpis vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů
znějí:
„§ 32a
Informační povinnost provozovatele poštovních služeb
(1) Provozovatel je povinen na písemnou žádost poskytovat Úřadu ve stanovené
lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace, včetně finančních informací, a
údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž má podle tohoto zákona
Úřad působnost. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který
Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad vyžaduje informace, údaje a podklady
od provozovatelů rovněž na žádost Evropské komise. Úřad nevyžaduje více informací,
než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(2) Provozovatel předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce
1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství,
nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu3),
14a).
(3) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad sběr
informací a provozovatel je povinen poskytnout tyto informace prostřednictvím programové
aplikace na elektronickém formuláři, nestanoví- li se forma poskytnutí informací
v žádosti podle odstavce 1 jinak.
(4) Úřad může provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených
podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu.
(5) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců
1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.
§ 32b
Evidence výnosů a příjmů
(1) Provozovatel, který je účetní jednotkou podle zvláštního právního
předpisu, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty pro účtování o výnosech z činností
spojených s provozováním poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb a z činností
spojených s jinou podnikatelskou činností tak, aby mohl být určen procentní podíl
a výše platby podle § 34c odst. 7
a 8. Provozovatel, který není účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,
vede samostatnou evidenci příjmů z těchto činností.
(2) Provozovatel je povinen předkládat Úřadu výsledky evidence výnosů
a příjmů vedené podle odstavce 1 do 30. června za předchozí kalendářní rok. Úřad
je oprávněn provést kontrolu výsledků podle zvláštního právního předpisu14a).
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení evidence výnosů a
příjmů podle odstavce 1 a formulář pro vykazování výsledků podle odstavce 2.“.
32. V § 33 odst. 1 písm. b) se slova „ , s nimiž Úřad vyslovil souhlas“
zrušují.
33. V § 33 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy
„podle § 6 odst. 2 písm. b) až e)“.
34. V § 33 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Držitel poštovní licence je povinen
a) zajistit, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování nebo znevýhodňování
zájemců o základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
b) vhodně poskytovat informace o základních službách, které jsou obsaženy
v jeho poštovní licenci, a způsobu jejich užití,
c) zajistit rychlé a účinné projednávání námitek uživatelů základních
služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci; informace o počtu námitek a
způsobu jejich vyřízení se uveřejňují podle písmene e),
d) dodržovat technické normy pro poštovní odvětví závazné podle předpisů
Evropské unie a vhodně poskytovat informace o těchto normách a provádět nezávislá
měření přepravních dob poštovních zásilek a výsledky uveřejňovat podle písmene e),
e) každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat úplné a pravdivé
informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb, které jsou obsaženy
v jeho poštovní licenci, a vyhodnocení plnění parametrů kvality podle stavu k 31.
prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního
roku; obsah, formu a způsob uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Držitel poštovní licence má povinnost poskytovat základní služby, které
jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, za nákladově orientované ceny s výjimkou podle
odstavce 6, § 3 odst. 1 písm. f) a § 34a. Nákladově orientovanou cenou se rozumí
cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která
se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a
zohlednila příslušná rizika.“.
35. V § 33 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:
„(6) Držitel poštovní licence může sjednat ceny, které zahrnují nižší míru
zisku, než je přiměřený zisk odpovídající nákladově orientovaným cenám základních
služeb podle odstavce 5; nevzniká mu však právo na úhradu čistých nákladů stanovených
podle § 34b z rozdílu mezi uplatňovaným a přiměřeným ziskem.
(7) Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služeb,
které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a nediskriminačně. Pokud
za určitých podmínek sjedná cenu některé z těchto základních služeb specificky, je
povinen za srovnatelných podmínek nabídnout každému takto sjednanou cenu.
(8) Držitel poštovní licence je povinen písemně Úřadu oznámit
a) zvýšení cen základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní
licenci,
b) veškeré změny technické, organizační nebo právní povahy vztahující
se k tomuto držiteli poštovní licence, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit poskytování
a zajišťování základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(9) Oznámení podle odstavce 8 písm. a) je držitel poštovní licence povinen
učinit alespoň 90 dnů přede dnem, od kterého hodlá zvýšit ceny základních služeb,
a oznámení podle odstavce 8 písm. b) alespoň 30 dnů přede dnem rozhodné události.“.
36. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:
„§ 33a
Oddělená evidence nákladů a výnosů spojených s poskytováním a zajišťováním
jednotlivých základních služeb
(1) Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím právním
předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním
jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních
služeb tak, aby byly zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladů pro jednotlivé
základní služby, pro regulaci cen základních služeb a pro prokázání skutečnosti,
že nedochází ke křížovému financování mezi základními službami, které jsou obsaženy
v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence
nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování
včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných informací.
(3) Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat
přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při přiřazování společných
nákladů používat způsoby, které vycházejí z charakteru a původu nákladů, a používat
za stejných podmínek stejná pravidla pro přiřazení nákladů na základní služby a na
ostatní služby. Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů
a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu zisku a ztráty
sestaveném v rámci roční účetní závěrky.
(4) Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž budou
náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým
základním službám, které jsou obsaženy v jeho licenci, mohou nabýt platnosti až po
jejich schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených
pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně
způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena
Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
(5) Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky oddělené
evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za předchozí účetní období.“.
37. Za § 33a se vkládá označení nové hlavy VI, které včetně nadpisu zní:
Dosavadní hlavy VI až VIII se označují jako hlavy VII až IX.
38. § 34 zní:
„§ 34
(1) Držitel poštovní licence je povinen transparentním a nediskriminačním
způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelům k prvkům
poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní
infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje
databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než
odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací
schrány, službu dosílky, službu vrácení odesílateli, službu dodání na adresy uvedené
na poštovních zásilkách.
(2) Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy
podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související
s poskytováním a zajišťováním základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní
licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.
(3) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne
zahájení jednání o návrhu smlouvy, Úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a
povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany
na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li
předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí
sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 6. Lhůta pro vydání rozhodnutí o sporu činí
4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad
v Poštovním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do výše
100 000 Kč.
(5) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v případě,
že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem
podán důvodně.
(6) Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní infrastruktuře
za nákladově orientované ceny.
(7) Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní
směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst anebo adresátů
zavedená pro účely dodávání poštovních zásilek.
(8) Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů
a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v souladu s prováděcím
právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení § 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.
(9) Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle
§ 4 odst. 2 s provozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodání poštovních
zásilek, které byly podány u tohoto provozovatele.“.
39. Za § 34 se vkládá označení nové hlavy VII, které včetně nadpisu zní:
Dosavadní hlavy VII až IX se označují jako hlavy VIII až X.
40. § 34a včetně nadpisu zní:
„§ 34a
Ceny základních služeb
(1) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen základních služeb a pravidelně
přezkoumává jejich cenovou dostupnost zejména s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci
a průměrnou mzdu.
(2) Zjistí-li Úřad, že ceny základních služeb jsou v rozporu s ustanovením
§ 3 odst. 2 písm. c), uplatní regulaci cen vydáním rozhodnutí o ceně podle správního
řádu. Úřad při regulaci cen použije způsoby regulace cen stanovené zákonem o cenách3).
Takto stanovené ceny jsou závazné pouze pro držitele poštovní licence v rámci základních
služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(3) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na službu dodání peněžní částky poštovním
poukazem.“.
41. Za § 34a se vkládá označení nové hlavy VIII, které včetně nadpisu zní:
Dosavadní hlavy VIII až X se označují jako hlavy IX až XI.
42. V hlavě VIII se pod nadpis vkládají nové § 34b a 34c, které včetně
nadpisů znějí:
„§ 34b
Stanovení čistých nákladů
(1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými
náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z
poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný.
Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl
mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož
provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů
se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních
výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na
přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní
rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen „zúčtovací
období“).
(2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností
týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet
čistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou
základní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých
nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.
(3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví
jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých
základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých
nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.
(4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací
období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých
nákladů podle § 34c odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost
jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v
průběhu ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence
nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu.
Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů,
provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů,
kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní
licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady
držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu
k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené
lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze
základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých
nákladů na poskytování základních služeb.
(5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů
uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad
rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů
a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel
poštovní licence povinen doložit.
(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60
dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří
třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní
licence. Rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních služeb
Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů
jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností
podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 34c
Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž
(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je držitel poštovní licence povinen
doručit Úřadu nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení
zúčtovacího období, jinak jeho právo zanikne. Účastníkem řízení o úhradě čistých
nákladů je pouze žádající držitel poštovní licence.
(2) Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování základních služeb
stanovená podle § 34b představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční
zátěž. Za nespravedlivou finanční zátěž se nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta
celkových nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Úhradě podléhají
čisté náklady ve výši, od které jsou odečteny čisté náklady nepředstavující nespravedlivou
finanční zátěž stanovené podle věty druhé.
(3) K úhradě vzniklých čistých nákladů Úřad zřídí účet pro financování
základních služeb (dále jen „účet“), který spravuje. Účet není součástí státního
rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle
tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího.
Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením
účtu jsou výdajem státního rozpočtu.
(4) Příjmy účtu tvoří platby plátců a penále podle odstavce 11. Úřad
vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby držitelům poštovní licence.
(5) Plátcem je každý provozovatel, který poskytuje poštovní služby nebo
zahraniční poštovní služby na území České republiky.
(6) Za plátce se nepovažuje provozovatel, jehož výnosy v zúčtovacím období
z poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jsou v souhrnu nižší
než 10 000 000 Kč.
(7) Úřad stanoví rozhodnutím procentní podíly výnosů za poskytování poštovních
služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců na celkových výnosech
za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců v
daném zúčtovacím období. Pravomocné rozhodnutí Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
(8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně
stanoví z čistých nákladů určených podle § 34b výši platby plátce. Na stanovenou
výši platby Úřad vystaví platební výměr; lhůta splatnosti nesmí být kratší než 30
dnů. Povinnost provést platbu vzniká plátci dnem uvedeným v platebním výměru. Držitel
poštovní licence, který je příjemcem úhrady čistých nákladů podle odstavce 10, není
povinen platbu provést. Řízení o platebním výměru se vede s každým plátcem samostatně.
Žaloba proti rozhodnutí o platebním výměru nemá odkladný účinek.
(9) Výše platby podle odstavce 8 nesmí být pro plátce z hlediska jeho
výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb za zúčtovací
období zjevně nepřiměřená.
(10) Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní prostředky
držiteli poštovní licence na úhradu čistých nákladů stanovených postupem podle §
34b po odečtení výše jeho platby podle odstavce 8.
(11) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě nesprávných
nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, je tento držitel poštovní licence
povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit na účet nejpozději do 15 dnů
ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu. Zároveň je držitel poštovní licence povinen
zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků, nejvýše
však do výše této částky. Penále je příjmem účtu.
(12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých
plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví Úřad na základě
opraveného výpočtu procentního podílu povinnost tomuto plátci uhradit rozdíl mezi
původně stanovenou výší platby a novou platební povinností platebním výměrem. Takto
uhrazená částka bude použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší
následující zúčtovací období.
(13) Při vyměřování, vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle
daňového řádu.“.
43. V § 35 odst. 3 se slovo „Držitel“ nahrazuje slovy „Pouze držitel“ a
slovo „výhradní“ se zrušuje.
44. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má držitel poštovní licence,
jehož poštovní licence obsahuje povinnost poskytovat základní službu podle § 3
odst. 1 písm. a) na celém území České republiky nebo na jeho největší části v případě,
že tato základní služba je obsažena ve více poštovních licencích. Není-li povinnost
poskytovat základní službu podle § 3 odst. 1
písm. a) uložena, práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má provozovatel, který
je měl jako držitel poštovní licence poslední.“.
45. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně poznámky pod čarou č. 25
zní:
„§ 36a
(1) Úřad podle tohoto zákona
a) provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služeb a přezkoumává
nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby,
b) vede evidenci provozovatelů a uděluje určenému provozovateli,
který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci,
c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních
služeb, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na
úhradu čistých nákladů a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro držitele
poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž,
d) vydává rozhodnutí o ceně základních služeb a vykonává kontrolu
cen v oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za
přístup k poštovní infrastruktuře,
e) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
f) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských
států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání
údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo
právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních
služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
g) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,
h) vykonává státní kontrolu v oblasti poštovních služeb,
i) vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti
poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb,
j) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených
tímto zákonem,
k) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služeb v
rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
l) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených
tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,
m) rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,
n) stanovuje, vybírá a vymáhá platby na účet pro financování základních
služeb.
(2) Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37
odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává
rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady
Úřadu není přípustný opravný prostředek.
(3) Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě
čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služeb podle § 34b a ve sporech
o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34.
(4) Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25)
stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce
2.
(5) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni
nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce
2.
(6) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování
o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.
25) § 107 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“.
46. V § 37 se nadpis zrušuje.
47. V § 37 odstavec 1 zní:
„(1) Úřad dohlíží, zda provozovatelé plní své povinnosti podle tohoto zákona.“.
48. V § 37 odst. 2 úvodní části ustanovení se věta první zrušuje.
49. V § 37 odst. 3 písm. a) se slova „základních služeb držitelem poštovní
licence nebo držitelem zvláštní poštovní licence“ nahrazují slovy „poštovních služeb“.
50. V § 37 odst. 3 písm. b) se slova „a držitelům zvláštní poštovní licence“
zrušují.
51. V § 37 odst. 3 písmeno d) zní:
„d) v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o poštovní
službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu.“.
52. V § 37 odst. 3 se písmeno e) zrušuje.
53. V § 37 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a
zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České
republiky podle základních kvalitativních požadavků; v případě přezkumu všeobecné
dostupnosti služby dodání peněžní částky poštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné
služby v oblasti platebního styku, které nejsou poštovními službami. Úřad rovněž
pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat
základní služby. Na základě výsledku přezkumu a po konzultaci s dotčenými subjekty
podle odstavce 5 může Úřad zahájit výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení
o změně poštovní licence podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o
neuložení povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služeb. Přezkum
podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních měsíců před koncem platnosti
poštovní licence.
(5) Úřad konzultuje podle odstavce 4
a) rozsah základních služeb, které budou předmětem neuložení nebo uložení
povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby, a území, jehož se bude neuložení
nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby týkat,
b) odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou
základní službu
1. neuložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území
státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění
základních služeb podle tohoto zákona, aniž by bylo nutné tuto povinnost uložit,
2.
uložit, neboť poskytování dotčené základní služby na celém území státu nebo na jeho
části není zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních
služeb podle tohoto zákona.
(6) Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.“.
54. § 37a zní:
„§ 37a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) zjišťuje obsah poštovní zásilky v rozporu s § 16
odst. 5,
b) podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění nebo v rozporu
s obecnými podmínkami podnikání podle § 17,
c) poskytuje poštovní službu nebo zajišťuje zahraniční poštovní službu
bez oprávnění podle § 18
odst. 1,
d) nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo
e) provozuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem bez
poštovní licence v rozporu s § 20.
(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1,
b) neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2,
c) v rozporu s § 6 odst. 4 neprovede ve lhůtě stanovené Úřadem změnu
poštovních podmínek,
d) neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst.
3,
e) zachází s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v
rozporu s § 7 odst. 1,
f) otevře nebo prohlíží poštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2
a 4,
g) neinformuje o otevření poštovní zásilky při dodání adresáta, popřípadě
odesílatele při vrácení poštovní zásilky podle § 8 odst. 3,
h) prodá poštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2,
i) nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3,
j) zničí poštovní zásilku v rozporu s § 10,
k) nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11,
l) v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilku nebo neumožní
jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky,
m) nesplní povinnost podle § 18 odst. 4,
n) neplní informační povinnost podle § 32a, nebo
o) neplní některou z povinností podle § 32b odst. 1
a 2.
(3) Držitel poštovní licence se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší poštovní povinnost podle § 33 odst. 1
písm. a),
b) nabízí poštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b),
c) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 4,
d) poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5, 7, 8 nebo 9,
e) neplní některou z povinností podle § 33a,
f) poruší některou z povinností podle § 34 odst. 7 nebo 8, nebo
g) nabízí základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
b), c) nebo e), nebo podle odstavce 2 písm. o), nebo podle odstavce 3 písm. e),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
nebo podle odstavce 2 písm. f) a l), nebo podle odstavce 3 písm. a), c), d), f) nebo
g),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m) nebo n), nebo podle odstavce 3 písm.
b), nebo
d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
c), d), g), h) nebo j).“.
55. V § 37c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje
se písmeno c), které zní:
„c) jako osoba jednající jménem nebo v zastoupení nositele poštovního tajemství
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1 až 3.“.
56. V § 37c odst. 2 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“.
57. V § 38 odstavec 2 zní:
„(2) Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím podle
§ 22 odst. 6 nebo 9 nebo § 34 odst. 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až
do celkové výše 10 000 000 Kč.“.
58. V § 38 se odstavec 3 zrušuje.
59. § 40 zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel poštovních služeb (dále jen „provozovatel“), který je oprávněn
poskytovat poštovní služby podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, je povinen do konce 3. kalendářního měsíce, který následuje
po kalendářním měsíci, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, doručit Českému telekomunikačnímu
úřadu (dále jen „Úřad“) oznámení podnikání podle § 18 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Živnostenské oprávnění k provozování
poštovních a zahraničních poštovních služeb podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho
základě podniká, doručila Úřadu oznámení podnikání podle § 18 zákona č. 29/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však uplynutím
lhůty podle věty první; toto oznámení nepodléhá správnímu poplatku.
2. Držitelem poštovní licence je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do
31. prosince 2017 Česká pošta, s. p., případně její právní nástupce, který je na
celém území České republiky povinen poskytovat a zajišťovat základní služby podle
§ 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
v souladu s poštovní licencí podle bodu 3.
3. Úřad udělí poštovní licenci osobě podle bodu 2 do 60 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Účastníkem řízení o udělení poštovní licence je pouze osoba
uvedená v bodu 2. Úřad v této poštovní licenci stanoví všechny základní služby podle
§ 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Tato poštovní licence může být případně změněna podle § 23 zákona č. 29/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ode dne 1. ledna
2016.
4. Pokud zvláštní právní předpisy za účelem zajištění jiných činností než
poskytování poštovních služeb stanoví jako povinnou osobu držitele poštovní licence,
rozumí se jí Česká pošta, s. p., popřípadě její právní nástupce.
5. Provozovatel je povinen uvést do souladu poštovní podmínky podle § 6 zákona
č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Provozovatel je povinen vést oddělenou evidenci výnosů a příjmů podle
§ 32b zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
ode dne 1. července 2013.
7. Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a
výnosů podle § 33a zákona
č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne
1. července 2013.
8. Držitel poštovní licence je povinen dodržovat povinnosti uložené mu rozhodnutími
vydanými Úřadem podle § 33 odst. 5 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do doby, než uplatní způsob vedení oddělené
evidence nákladů a výnosů podle bodu 7.
9. Úřad stanoví případné čisté náklady za období ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do konce roku 2013 podle § 34b odst. 4 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a procentní podíl a výše platby jednotlivých
provozovatelů podle § 34c odst. 7 a 8 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, takto:
a) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2013 na základě
informací získaných podle § 32a zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a podle bodu 8,
b) ode dne 1. července 2013 do 31. prosince 2013 na základě informací
podle bodů 6 a 7.
10. Cenová rozhodnutí vydaná Úřadem a Ministerstvem financí podle zákona
č. 29/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zrušují.
11. Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 512/2005 Sb., o stanovení rozsahu poštovního oprávnění,
se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen
Čl. IV
V § 2b odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, ve znění zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
95/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se slova „do zahraničí a služeb souvisejících
s poskytováním poštovních služeb do zahraničí a zahraničních poštovních služeb“ nahrazují
slovy „ , včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře,“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená v oblasti poštovních služeb, ke kterým má působnost Český
telekomunikační úřad nebo Ministerstvo financí podle zákona č. 265/1991 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zastavují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o živnostenském podnikání
Čl. VI
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona
č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994
Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona
č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996
Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona
č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998
Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona
č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000
Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona
č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000
Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona
č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001
Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona
č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002
Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona
č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona
č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003
Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona
č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona
č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005
Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona
č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006
Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona
č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona
č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007
Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010
Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona
č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011
Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 53/2012 Sb. a zákona č. 119/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
aj), které zní:
„aj) provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle
zvláštního právního předpisu.“.
2. V příloze č. 4 se bod 54 zrušuje.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Řízení ve věci oboru činnosti náležející do živnosti volné „Provozování poštovních
a zahraničních poštovních služeb“ zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a k tomuto dni nedokončená, se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VIII
Položka 113 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve
znění zákona č. 361/2005 Sb., zní:
„Položka 113
a) Vydání osvědčení o oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb Kč 1 000,-
b) Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-
c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu týkajícího se přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů Kč 10 000,-
d) Podání návrhu na zahájení řízení o námitce podle § 6a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů Kč 100,-.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. IX
V § 23 odst. 15 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č.
110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb.,
zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č.
477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003
Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona
č. 217/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006
Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009
Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona
č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb. a zákona č. 468/2011
Sb., se slova „až 10“ zrušují a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „a poštovních
služeb“.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.