405/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2012,
kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury,
ve znění zákona č. 209/2011 Sb.
Změna: 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vyvlastnění
Čl. I
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; bylo-li vlastnické
právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění
závazku4), je vyvlastňovaným také povinný ze zajišťovacího převodu práva, který k
zajištění svého závazku vlastnické právo převedl na oprávněného“.
2. § 5 zní:
㤠5
(1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě
90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění
účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným
počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy3) vyvlastňovanému.
(2) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit
a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za
získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a
b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který
nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného,
s upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat
tato práva vyvlastněním.
(3) Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí návrhu
smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující.
(4) Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle
odstavce 1 musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud
nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy.
(5) Splnění podmínky podle odstavce 1 se nevyžaduje,
a) není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo nepodařilo-li
se mu doručit na známou adresu, nebo
b) je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti právními předpisy,
rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým mu bylo zakázáno
převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného.
(6) Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a
vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění nelze dosáhnout
zrušením tohoto spoluvlastnictví.“.
3. § 6 zní:
4. V § 7 odst. 1 se za slova „nájmu bytu“ vkládají slova „ , nebytového
prostoru, stavby nebo pozemku“.
5. V § 7 odst. 2 se za slova „vypovědět nájem bytu“ vkládají slova „ ,
nebytového prostoru, stavby nebo pozemku“, za slovo „jestliže“ se vkládá slovo „jejich“
a slova „bytu nájemcem“ se zrušují.
6. V § 8 se slova „nájem pozemku nebo jeho části, nájem nebytového prostoru
a“ zrušují a slovo „zatěžovaly“ se nahrazuje slovem „zatěžovala“.
7. § 9 se zrušuje.
8. V § 10 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „stavby“ zrušuje a slova
„všech jejích součástí a“ se nahrazují slovem „jejich“.
9. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
10. V § 10 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno
podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě,
že obvyklá cena7) pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího
předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího
předpisu.
(5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle
jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom
se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem
vyvlastnění.“.
11. V § 11 se slovo „obvyklé“ zrušuje.
12. V § 12 se slova „nájemní práva nebo“ a slova „nájemci a“ zrušují a
slova „těchto práv“ se nahrazují slovy „tohoto práva“.
13. V § 14 odstavec 1 zní:
„(1) Vyvlastnitel poskytne vyvlastňovanému určenou náhradu v plné výši,
neváznou-li na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním
zanikají a pokud z jeho náhrady nemají být zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli
nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva uhrazeny dosud nesplacené pohledávky.
Vyvlastnitel poskytne určenou náhradu oprávněnému z věcného břemene, které vyvlastněním
zanikne, vždy samostatně.“.
14. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 19 zní:
„(2) Váznou-li na pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním zanikají,
a mají-li být z náhrady pro vyvlastňovaného uhrazeny zástavnímu věřiteli, podzástavnímu
věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva dosud nesplacené pohledávky,
vyvlastňovací úřad rozhodne o náhradě pro vyvlastňovaného a určí, jakou část z této
náhrady vyvlastnitel poskytne uvedeným osobám na základě předložené dohody o rozdělení
náhrady s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, jinak uloží vyvlastniteli složit
náhradu do úschovy soudu10), 19), v jehož obvodu je pozemek nebo stavba.
19) § 185f občanského soudního řádu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
15. V § 14 odst. 3 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
16. V § 17 odst. 1 se čárka za slovy „podzástavní věřitel“ nahrazuje slovem
„a“ a slova „ , a nájemce pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, nebo jejich
částí s výjimkou nájemce bytu“ se zrušují.
17. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění
týká, převedeno k zajištění splnění závazku4), je účastníkem vyvlastňovacího řízení
také oprávněný z tohoto zajišťovacího převodu práva.“.
18. V § 17 odst. 4 se slova „v cizině“ zrušují.
19. V § 18 odstavec 3 zní:
„(3) K žádosti vyvlastnitel připojí
a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění,
doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy
k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny;
navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím
vyhotovení,
b) územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění
zvláštní právní předpis2) a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím
úřadem,
c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5,
včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat
dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě,
d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20 odst. 1 věty první,
který v případě stanovení náhrady podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu
i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; § 10
odst. 5 platí obdobně,
e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle § 20
odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle § 12 obsahuje výši náhrady
pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného
ke dni podání žádosti,
f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném
pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena
před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici.“.
20. V § 19 odst. 3 se věta první nahrazuje větami „Po doručení uvědomění
o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou,
kterých se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony,
kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě
smluv uzavíraných s vyvlastnitelem.“.
21. V § 20 odst. 1 se slova „uvedená v § 10
odst. 1“ a slova „ ; znalecké posudky nesmí být při zahájení řízení starší 90 dnů“
zrušují.
22. V § 23 odst. 5 se slova „podléhající evidenci“ nahrazují slovem „zapsaná“.
23. § 24 a 25 včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:
㤠24
(1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění,
vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost
zapsaná v katastru nemovitostí, vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu
úřadu ke zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
žádosti o vyvlastnění. Ustanovení § 23 odst. 4 o povinnosti vyvlastnitele nahradit
vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti,
se použije obdobně.
(2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění
jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě
a o náhradě za vyvlastnění.
(3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací
úřad
a) rozhodne o
1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému
břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo
2. omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele
a vymezí jeho obsah, anebo
3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku
nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele,
b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s
pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou,
c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování
účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí.
(4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad
a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného
z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby
jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází
do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně
vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího
předpisu účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí
být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí,
c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel
povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze
zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla
předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do
úschovy u příslušného soudu19),
d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené
náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší
než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.
§ 25
(1) Rozhodnutí vydané podle § 23 a 24 nelze oznámit ústním vyhlášením.
(2) Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků
podle § 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Odkladný účinek
takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a přípustné odvolání směřující pouze
proti některému z výroků podle § 24 odst. 4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky
rozhodnutí.
(3) Vyvlastnitel zaplatí stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě
třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění; náhrada může být složena
u soudu19) v případě, že oprávněný z náhrady neposkytne vyvlastniteli potřebnou součinnost.
(4) Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v
neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob. Bude-li pravomocně stanovena náhrada
vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.
(5) Pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění zašle vyvlastňovací úřad k zápisu
do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s vyrozuměním o tom,
která věcná práva k vyvlastněným nemovitostem zapsaná v katastru nemovitostí zanikla
podle § 6.
(6) Lhůtu určenou podle § 24 odst. 3 písm. c) může vyvlastňovací úřad
prodloužit na žádost vyvlastnitele podanou ještě před jejím uplynutím, a to jen v
případech hodných zvláštního zřetele, jen jednou a nejdéle o další 2 roky.
20) § 68 odst. 5 a 6 správního řádu.“.
24. V § 26 odst. 1 se slova „odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „odst. 4
písm. a) nebo b)“, slova „odst. 2 písm. g)“ se nahrazují slovy „odst. 3 písm. c)“
a slova „odst. 4“ se nahrazují slovy „odst. 6“.
25. V § 26 odst. 2 se slova „§ 6, § 7 odst. 2 a § 9“ nahrazují slovy „§
6 a § 7 odst. 2“.
26. § 28 zní:
㤠28
(1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení15);
příslušný v prvním stupni je krajský soud.
(2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst.
4 byl projednán v občanském soudním řízení15), musí být podána ve lhůtě 30 dnů od
právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout.
Zrušením výroku podle § 24 odst. 3 pozbývá platnosti i výrok podle § 24 odst. 4.
(3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak,
aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší
s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě
k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout
vyvlastňovanému
a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst.
1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku
vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu,
b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst.
1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území,
c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst.
1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní
architektonickou hodnotou, případně se zvláštní historickou hodnotou, nebo
d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst.
1 písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou
činnost.
(4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm.
a) má odkladný účinek.“.
27. V § 29 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje a za slovo
„Ustanovení“ se vkládají slova „správního řádu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se projednají a rozhodnou
podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení ve věcech vyvlastnění projednávaných v občanském soudním řízení,
která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dosud nebyla pravomocně
skončena, se dokončí podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Čl. IV
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické
infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., se mění takto:
1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění
stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení
uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo
terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého
v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční
spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí
tato dohoda obsahovat alespoň
a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento
účastník podílet,
b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související
stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici,
c) způsob a termíny plnění.
(2) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění
stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení
uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění
věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň
a) vymezení věcného plnění,
b) způsob zajištění věcného plnění,
c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.
(3) Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní
infrastruktury požádá stavební úřad o přerušení územního řízení za účelem uzavření
dohody podle odstavce 1 nebo 2, stavební úřad přeruší územní řízení na dobu navrženou
žadatelem.“.
2. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
3. V § 3 odst. 5 se věta první a věta druhá zrušují.
4. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek pod čarou
č. 6 až 9 znějí:
㤠3a
Návrh smlouvy o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle
zákona upravujícího vyvlastnění6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku
nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, založit též
právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na
vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5
let od uzavření smlouvy.
§ 3b
(1) Výši kupní ceny v kupní smlouvě, získávají-li se koupí potřebná
práva podle § 3a, lze sjednat maximálně do výše
a) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 100 % v případě pozemku
s výjimkou stavebního pozemku7),
b) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 15 % v případě stavebního
pozemku7) nebo stavby.
(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny
v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8),
včetně všech jejich součástí a příslušenství. Ocenění se provede podle oceňovacího
předpisu účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy a cena pozemku nebo stavby
se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití k tomuto
dni; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s
tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury.
(3) V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají směnnou
smlouvou, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 obdobně.
V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají smlouvou o zřízení,
změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu, použije se omezení výše
sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 přiměřeně.
(4) Omezení uvedená v odstavcích 1 až 3 se na získávání potřebných práv
podle § 3a použijí jen v případě, že jejich nabyvatelem je Česká republika nebo právnická
osoba zřízená státem.
§ 3c
Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní
infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit
uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4
roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího
vyvlastnění9) tím není dotčena.
6) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012
Sb.
7) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
8) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.
9) § 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb.“.
5. V § 4 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadní právní úpravy.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.