29/1984 Sb.
ZÁKON
o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných
škol
(školský zákon)
Změna: 188/1988 Sb.
Změna: 171/1990 Sb.
Změna: 522/1990 Sb.
Změna: 134/1993 Sb.
Změna: 190/1993 Sb.
Změna: 331/1993 Sb.
Změna: 49/1994 Sb.
Změna: 256/1994 Sb.
Změna: 138/1995 Sb.
Změna: 138/1995 Sb.
Změna: 306/1999 Sb.
Změna: 19/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Změna: 284/2002 Sb.
Změna: 182/2003 Sb.
Změna: 18/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
preambule zrušena
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Součástí výchovně vzdělávací soustavy jsou základní
školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální
školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,
předškolních zařízení a školských zařízení; v právních vztazích
vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto
vztahů, pokud není dále stanoveno jinak. Způsob zařazování do sítě
škol, předškolních zařízení a školských zařízení stanoví zvláštní
zákon.1)
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
"ministerstvo") odpovídá za koncepci, stav a rozvoj výchovně
vzdělávací soustavy.
§ 2
(1) Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola,
učiliště, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná
škola a speciální školy.
(2) Školy uvedené v § 1 může zřizovatel slučovat nebo
zřizovat jako jednu právnickou osobu. Je-li zřizovatelem obec,
může školy slučovat se souhlasem územně příslušného krajského
úřadu.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy a názvy jednotlivých
druhů škol uvedených v odstavci 1.
§ 3
(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém.
Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde
o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.
(2) Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu
přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo
na vzdělání v jejich mateřském jazyce.
(3) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání
v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.
§ 4
(1) Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a
středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání.
V soukromých školách a v církevních školách se může právo na
vzdělání zajišťovat za úplatu.
(2) Vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných
státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její výši a způsob
úhrady stanoví vláda nařízením; v těchto školách zřizovaných obcí
od doby, kdy výši a způsob úhrady stanoví obec obecně závaznou
vyhláškou. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných
nákladů na jednoho žáka školy.
(3) V rozsahu stanoveném vládou se žákům bezplatně poskytují
učebnice a učební texty a základní školní potřeby.
ČÁST DRUHÁ
Základní škola
§ 5
(1) Základní škola poskytuje základní vzdělání; zabezpečuje
rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se
zásadami vlastenectví, humanity a demokracie a poskytuje mravní,
estetickou, pracovní, zdravotní tělesnou výchovu a ekologickou
výchovu žáků; umožňuje též náboženskou výchovu.
(2) Základní škola připravuje žáky pro další studium a praxi.
§ 6
(1) Základní škola má devět ročníků a člení se na první
a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem
a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.
(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti
ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá
všechny ročníky. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy,
pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se
všemi ročníky.
(3) Základní škola tvořená jednou nebo dvěma třídami prvního
stupně má průměrný počet nejméně 13 žáků ve třídě. Základní škola
tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně má
průměrný počet nejméně 15 žáků ve třídě. Tyto základní školy mohou
být zřízeny tehdy, jestliže jsou jedinou základní školou v obci.
O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření
krajského úřadu, ministerstvo.
(4) Žáci, kteří ukončí poslední ročník základní školy uvedené
v odstavci 2, pokračují v plnění povinné školní docházky
v základní škole se samostatnými třídami pro každý ročník.
(5) Základní školy, s výjimkou škol uvedených v odstavci 3,
mají průměrný počet nejméně 17 žáků ve třídě. O výjimkách hodných
zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření krajského úřadu,
ministerstvo.
ČÁST DRUHÁ A
§ 6a
Základní umělecká škola
(1) Základní umělecká škola poskytuje základy vzdělání v
jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium učebních
a studijních oborů ve středních školách uměleckého zaměření a v
konzervatoři, připravuje také odborně pro studium na vysokých
školách s uměleckým zaměřením.
(2) V základních uměleckých školách se mohou zřizovat
oddělení hudební, taneční, výtvarná a literárně dramatická nebo
některá z nich.
(3) Základní umělecká škola organizuje studium určené
převážně pro žáky základní školy; může též organizovat studium pro
dospělé.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o organizaci
studia v základních uměleckých školách.
ČÁST TŘETÍ
Střední školy
DÍL PRVNÍ
Výchova a vzdělávání ve středních školách
§ 7
(1) Střední školy poskytují žákům střední odborné vzdělání,
úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání a vyšší
odborné vzdělání a připravují je pro výkon povolání a činností
v národním hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních
oblastech života; připravují žáky i pro studium na vysokých
školách.
(2) Střední školy uplatňují jednotu výchovy a vzdělávání,
spojení školy se životem a usilují o všestranný harmonický rozvoj
osobnosti mladého člověka; vychovávají jej ve smyslu vědeckého
poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity
a demokracie, formují jeho intelektuální a mravní rozvoj,
připravují jej na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání
a poskytují výchovu estetickou, zdravotní, tělesnou a výchovu
ekologickou; umožňují též náboženskou výchovu.
(3) Střední školy se člení na tyto druhy: střední odborné
učiliště, gymnázium a střední odbornou školu.
§ 8
(1) Střední odborné vzdělání zahrnuje všeobecné vzdělání a
odbornou přípravu; ukončuje se úspěšným vykonáním závěrečné
zkoušky ve studijních nebo učebních oborech.
(2) Úplné střední vzdělání a úplné střední odborné vzdělání
zahrnuje obsahově širší a hlubší všeobecné vzdělání a odbornou
přípravu diferencovanou podle druhu středních škol; úplné střední
vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky v
gymnáziu, úplné střední odborné vzdělání se ukončuje úspěšným
vykonáním maturitní zkoušky ve střední odborné škole nebo
konzervatoři nebo ve středním odborném učilišti.
(3) Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích
zahrnuje všeobecné vzdělání, uměleckou nebo umělecko-pedagogickou
přípravu a ukončuje se vykonáním absolutoria.
DÍL DRUHÝ
Střední odborné učiliště
§ 9
Výchova a vzdělávání ve středním odborném učilišti
(1) Střední odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických
povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu
oboru. Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.
(2) Střední odborné učiliště připravuje ve studijních oborech
pro výkon některých náročných dělnických povolání a některých
technickohospodářských činností provozního charakteru. Toto
studium se ukončuje maturitní zkouškou.
(3) Střední odborné učiliště zajišťuje žákům teoretické
vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování; může také
zajišťovat jen teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo
praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví
stanoví vyhláškou učební a studijní obory vhodné pro žáky se
zdravotním postižením.1a)
§ 9a
Středisko praktického vyučování
(1) Středisko praktického vyučování zajišťuje praktické
vyučování a výchovu mimo vyučování pro žáky, kterým střední
odborné učiliště zajišťuje pouze teoretické vyučování.
(2) Středisko praktického vyučování odpovídá za výuku podle
stanovených učebních plánů a učebních osnov, přitom spolupracuje
se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje
teoretické vyučování.
§ 10
Zřizování a zrušování středních odborných učilišť
a středisek praktického vyučování
(1) Vláda stanoví nařízením na návrh ministerstva případy,
kdy ústřední orgán státní správy je povinen zřídit střední odborné
učiliště nebo středisko praktického vyučování. Současně určí
podmínky uzavírání smluv k jejich materiálnímu a finančnímu
zabezpečení.
(2) Ke zřízení, zrušení nebo omezení činnosti středního
odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování je třeba
souhlasu ministerstva.
(3) Příslušný orgán státní správy může zřídit středisko
praktického vyučování pro přípravu žáků, kteří se nepřipravují pro
určitou organizaci.
(4) Pokud státní podnik nebo organizační složka státu, které
převedly právo hospodaření podle § 11a, požádá příslušný orgán
státní správy, na který bylo právo hospodaření převedeno,
o bezplatné užívání majetku středního odborného učiliště nebo
střediska praktického vyučování, uzavře tento orgán státní správy
se státním podnikem nebo státní organizací smlouvu. V této smlouvě
se vymezí podmínky pro provozování středního odborného učiliště
nebo střediska praktického vyučování.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky uzavírání
smluv podle odstavce 4, jejich náležitosti, důvody a způsob jejich
zrušení.
§ 10a
Pracoviště praktického vyučování
(1) Pracoviště praktického vyučování zajišťuje praktické
vyučování pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje
teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování. Pracoviště
praktického vyučování zřizuje se souhlasem ministerstva občan, pro
kterého se žáci připravují.
(2) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování,
odpovídá za výuku podle stanovených učebních plánů a učebních
osnov, přitom spolupracuje se středním odborným učilištěm, které
pro žáky zajišťuje teoretickou výuku.
(3) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování,
hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li na pracovišti
praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné občany, jsou
tito povinni hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich
přípravu.
§ 11
Úkoly orgánů a organizací
(1) Orgány a organizace, které zřizují střední odborná
učiliště, odpovídají za přípravu mládeže pro povolání v těchto
učilištích a v rozsahu své působnosti je řídí; jsou povinny
vytvářet příznivé podmínky pro rozvíjení schopností a iniciativy
žáků a jejich uplatnění v praxi.
(2) Orgány v oboru své působnosti ve středních odborných
učilištích řídí a plánují přípravu mládeže pro povolání.
(3) Orgány, které rozhodly o zrušení, rozdělení, sloučení
nebo splynutí středního odborného učiliště nebo střediska
praktického vyučování, určí střední odborné učiliště nebo
středisko praktického vyučování, které převezme práva a povinnosti
k žákům.
(4) V případě zániku družstva, popřípadě středního odborného
učiliště nebo střediska praktického vyučování v jeho působnosti,
je družstvo povinno přednostně nabídnout majetek sloužící
střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování
kraji, který zřídí střední odborné učiliště nebo středisko
praktického vyučování, nebo takto získaný majetek připojí již
k zřízenému střednímu odbornému učilišti nebo středisku
praktického vyučování.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podrobnější
vymezení úkolů orgánů a organizací při řízení a přípravě mládeže
pro povolání ve středních odborných učilištích a střediscích
praktického vyučování a podmínky pro jejich zřizování.
§ 11a
(1) Pokud je středisko praktického vyučování fyzicky
neoddělitelnou součástí státního podniku nebo organizační složky
státu, uzavřou tyto s příslušným středním odborným učilištěm
nejpozději do 30. 6. 1991 o majetku sloužícím ke dni 30. 6. 1990
převážně pro přípravu mládeže na povolání a odborné činnosti
smlouvu o dočasném užívání 2) nebo výjimečně smlouvu o nájmu.3)
(2) Pokud státní podnik nebo organizační složka státu,
jejichž vnitřní organizační jednotkou je střední odborné učiliště
nebo středisko praktického vyučování, zaniká likvidací, postupuje
se podle odstavce 1 nebo odstavce 2. Ve výjimečných případech,
nelze-li majetek sloužící středisku praktického vyučování takto
převést, poskytne likvidátor příslušnému střednímu odbornému
učilišti finanční náhradu.
(3) Podrobnosti pro uzavírání smluv podle odstavců 1 až 4
stanoví vláda nařízením.
(4) Spory o převod práva hospodaření podle odstavců 1 až 3
rozhodují soudy.
§ 12
Finanční a materiální zabezpečení
středních odborných učilišť
a středisek praktického vyučování
(1) Ze státního rozpočtu se poskytuje příspěvek nebo
dotace 12) prostřednictvím rozpočtů příslušných ústředních orgánů
na:
a) platy a náhrady platů učitelů teoretického vyučování, mistrů
odborné výchovy, vychovatelů a trenérů ve třídách s vrcholovou
sportovní přípravou,
b) neinvestiční náklady na učebnice, učební texty a školní
potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně,
c) neinvestiční náklady na učební pomůcky pro potřeby teoretického
vyučování.
(2) Úhrada ostatních provozních nákladů se provádí z nákladů
fyzických nebo právnických osob, pro něž se žáci připravují na
povolání.
(3) Pokud se žáci nepřipravují pro žádnou fyzickou nebo
právnickou osobu, poskytuje se příspěvek na ostatní provozní
náklady z rozpočtu zřizovatele.
(4) Výše příspěvků podle odstavců 1 a 3 se stanoví na základě
schváleného státního rozpočtu a podle počtu žáků v učebních
a studijních oborech středního odborného učiliště nebo střediska
praktického vyučování.
(5) Na investice středního odborného učiliště a střediska
praktického vyučování zřízeného krajem v samostatné působnosti lze
poskytnout příspěvek ze státního rozpočtu.12)
(6) Středním odborným učilištím a střediskům praktického
vyučování lze přispívat z dalších finančních zdrojů, zejména
orgánů územní samosprávy, zájmových sdružení fyzických nebo
právnických osob nebo sponzorů.
DÍL TŘETÍ
DÍL ČTVRTÝ
Střední odborná škola
§ 16
Střední odborná škola připravuje především pro výkon
odborných činností, zejména technickohospodářských, ekonomických,
pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, správních,
uměleckých a kulturních; připravuje i pro studium na vysoké škole.
Denní studium trvá nejvýše čtyři roky.
§ 17
Konzervatoř
(1) Konzervatoř je specifický typ střední odborné školy,
která připravuje pro obor zpěv, hudba, tanec nebo dramatické
umění. Připravuje i pro studium na vysoké škole. Konzervatoř má
šest ročníků, v oboru tanec osm ročníků.
(2) Studium na konzervatoři se ukončuje zpravidla
absolutoriem (§ 27b). Žáci mohou ukončit studium také maturitou,
nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku
(§ 8 odst. 2).
DÍL PÁTÝ
§ 17a
Učiliště
(1) Učiliště poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání
žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v
nižším než devátém ročníku nebo devátý ročník neukončili úspěšně.
Příprava v učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné
zkoušky.
(2) Učiliště se zřizuje a zrušuje podle § 10 a vztahují se na
něj § 9 odst. 3, § 11, 11a, 12, § 20 odst. 2 a § 22 až 25.
DÍL ŠESTÝ
Studium ve středních školách
Přijímání ke studiu ve středních školách
§ 18
Právo studovat ve středních školách mají žáci a další
uchazeči podle schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní
způsobilosti.
§ 19
(1) Ke studiu na středních školách, kromě škol uvedených
v odstavci 2, se přijímají žáci a další uchazeči, kteří splnili
povinnou školní docházku a kteří při přijímacím řízení splnili
podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí,
zájmů a zdravotní způsobilosti požadované pro zvolený obor
vzdělání.
(2) Do prvního ročníku osmiletého gymnázia a osmileté
konzervatoře v oboru tanec se přijímají žáci, kteří úspěšně
ukončili pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku
šestiletého gymnázia se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili
sedmý ročník základní školy.
(3) V rámci přijímacího řízení do prvních ročníků středních
škol může ředitel školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči
přijímají na základě přijímací zkoušky. Přijímací zkoušky pro
následující školní rok se konají nejdříve v posledním úplném
kalendářním týdnu měsíce dubna. Rozhodnutí o přijetí nebo
nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy
žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po
termínu konání přijímací zkoušky. V případě, že se přijímací
zkoušky nekonají, zašle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo
nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu do sedmi dnů po rozhodnutí,
nejdříve však v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna.
(4) Ke studiu ve středních školách se přijímají též další
uchazeči, kteří získali základní vzdělání nebo základy vzdělání
podle dřívějších předpisů.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah pravomocí
a povinností ředitelů středních škol při přijímání žáků a dalších
uchazečů ke studiu ve středních školách; u středních
zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 20
Formy a průběh studia ve středních školách
(1) Studium ve středních školách se organizuje jako denní
studium, studium při zaměstnání nebo kombinované studium podle
studijních oborů a ve středních odborných učilištích i podle
učebních oborů.
(2) Při studiu ve střední škole se umožňuje změna studijního
nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, opakování ročníku a
přerušení studia.4)
(3) Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka, pokud
je prokazatelným způsobem doloženo. Částečné vzdělání žáka může
ředitel uznat, pokud je prokazatelným způsobem doloženo a od doby
jeho dosažení neuplynulo více než 10 let. Je-li uznáno dosažené
vzdělání žáka, může ředitel školy žáka na základě písemné žádosti
žáka nebo jeho zákonného zástupce uvolnit zčásti z účasti ve
vyučování. Byl-li žák zčásti uvolněn z účasti ve vyučování, není
z příslušného předmětu hodnocen.
(4) Ministerstvo stanoví po projednání se zúčastněnými
ústředními orgány obecně závazným právním předpisem rozsah,
podmínky, délku, průběh studia ve středních školách a soustavu
studijních a učebních oborů; u středních zdravotnických škol
v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 21
Studium při zaměstnání, kombinované studium
a studium jednotlivých vyučovacích předmětů
(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní
(směnné), dálkové nebo externí.
(2) Studium při zaměstnání lze kombinovat s denním studiem
(kombinované studium).
(3) Vzdělání dosažené ve středních školách studiem při
zaměstnání nebo kombinovaným studiem je rovnocenné se vzděláním
získaným v denním studiu.
(4) Pro prohloubení dosaženého vzdělání mohou střední školy
organizovat i studium jednotlivých vyučovacích předmětů.
(5) Ministerstvo stanoví po projednání se zúčastněnými
ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku
a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, jakož
i organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů; u středních
zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 22
Praktické vyučování
(1) Praktické vyučování je nedílnou součástí výchovy a
vzdělávání ve středních školách a v odborných učilištích;
uskutečňuje se v něm spojení výchovy a vzdělávání s praxí,
důsledné osvojení příslušných dovedností a získání schopností
využívat vědomosti v praxi.
(2) Hlavními formami praktického vyučování jsou odborný
výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe. Odborná
(umělecká) praxe může být uskutečňována i v období školních
prázdnin po dobu stanovenou pro jednotlivé studijní (učební) obory
učebními plány a učebními osnovami.
(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských
zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti
ústředních orgánů nebo u dalších právnických osob anebo
u fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru.
§ 23
Společensky prospěšná práce
Společensky prospěšná práce žáků středních škol je dobrovolná
a lze ji konat pouze v době mimo vyučování.
§ 24
Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních
a vyšších odborných škol
(1) Žákům středních odborných učilišť poskytuje střední
odborné učiliště z prostředků organizací nebo příslušných orgánů
státní správy finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují
výchovné cíle. Žákům, kteří se ve středním odborném učilišti
nepřipravují pro žádnou organizaci, se finanční a hmotné
zabezpečení hradí z prostředků příslušných orgánů státní správy.
Žákům, kteří se v praktickém vyučování připravují ve středisku
praktického vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení
v dohodě s příslušným středním odborným učilištěm organizace,
která středisko praktického vyučování zřídila. Žákům, kteří se
v praktickém vyučování připravují na pracovišti praktického
vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení v dohodě
s příslušným středním odborným učilištěm fyzická osoba, která
středisko praktického vyučování zřídila. Finanční zabezpečení se
poskytuje formou odměn. Hmotné zabezpečení zahrnuje stravování
a ubytování; žákům může být poskytnuto i další finanční a hmotné
zabezpečení. Finanční a hmotné zabezpečení lze poskytovat
i v období školních prázdnin. Žákům středních odborných učilišť,
v nichž je to odůvodněno komplexností jejich výchovy, jakož
i žákům, u nichž je to odůvodněno jejich sociálními poměry nebo
zdravotním stavem, lze poskytnout ubytování a stravování
bezplatně.
(2) Žákům gymnázií, středních odborných škol a vyšších
odborných škol může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení
s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu. Hmotné
zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování. Žákům může
být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení ze státních
rozpočtových prostředků nebo z prostředků organizací.
(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků
středních škol a vyšších odborných škol stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 25
Ukončení studia ve středních školách
(1) V osmiletém, šestiletém a ve čtyřletém denním studiu
gymnázia a ve studiu při zaměstnání se studium ukončuje maturitní
zkouškou. Čtyřleté studium na gymnáziu se může pro účely studia
při zaměstnání rozložit na pět let. Ve čtyřletých studijních
oborech denního studia a pětiletých oborech studia při zaměstnání
na střední odborné škole a středním odborném učilišti se studium
ukončuje maturitní zkouškou. Nástavbové studium se ve dvouletém
denním studiu a tříletém studiu při zaměstnání ukončuje maturitní
zkouškou.
(2) Ve studijních oborech středních odborných škol, jejichž
délka studia je kratší než čtyři roky, a v učebních oborech
středních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.
(3) Dnem následujícím po dni, kdy žák vykonal úspěšně
maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, přestává být žákem
školy.
(4) Nevykonal-li žák středního odborného učiliště v určeném
termínu úspěšně závěrečnou zkoušku v učebním oboru a byla mu
povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování,
zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého
kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl závěrečnou
zkoušku konat.
(5) Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní
zkoušku nebo ve středních odborných školách ve studiu kratším než
čtyři roky závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška,
odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva
a povinnosti žáka do konce školního roku, v němž měl studium
ukončit.
(6) Zánikem práv a povinností žáka podle odstavců 4 a 5 není
dotčena možnost vykonat závěrečnou zkoušku nebo maturitní zkoušku.
(7) Žákem přestává být také ten žák, který zanechá studia
nebo mu nebylo povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky
nebo maturitní zkoušky nebo je ze studia vyloučen.
(8) Bylo-li žákovi studium přerušeno přestává být žákem po
dobu přerušení studia.
(9) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem
bližší podmínky ukončování studia ve středních školách;
u středních zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví.
§ 26
Nástavbové studium
(1) Střední školy organizují nástavbové studium, které je
určeno pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání. V
nástavbovém studiu se studující zdokonalují pro kvalifikovaný
výkon povolání a specializují se pro výkon některých
technickohospodářských činností provozního charakteru. Nástavbové
studium se ukončuje maturitní zkouškou.
(2) Ministerstvo, a pokud jde o zdravotnické obory, v dohodě
s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou po projednání se
zúčastněnými ústředními orgány státní správy podmínky, obsah,
organizaci, formu, délku a obory nástavbového studia a způsob jeho
ukončování.
ČÁST TŘETÍ A
Vyšší odborná škola
§ 27a
(1) Vyšší odborná škola připravuje pro kvalifikovaný výkon
náročných odborných činností nebo prohlubuje dosažené vzdělání pro
výkon konkrétních náročných činností.
(2) Vyšší odborná škola poskytuje v jednotlivých studijních
oborech vyšší odborné vzdělání, které zahrnuje všeobecné,
specifické odborné vzdělání, náročnou praktickou přípravu
a ukončuje se absolutoriem; denní studium trvá nejméně dva
a nejvíce tři roky, dálkové studium trvá nejméně tři a nejvíce
čtyři roky. Pokud je součástí denního studia praktická příprava
konaná formou odborné praxe o délce větší než tři měsíce, může
denní studium trvat nejvíce tři a půl roku. Žák, který úspěšně
vykonal absolutorium, má právo užívat za svým jménem označení
absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventů vyšší odborné
školy příslušná jednotlivým studijním oborům a jejich zkrácené
podoby schválí ministr.
(3) Ke studiu ve vyšších odborných školách se přijímají žáci
a další uchazeči, kteří získali úplné střední vzdělání nebo úplné
střední odborné vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel
školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči přijímají na základě
přijímací zkoušky. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo
uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy žákovi nebo
uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po termínu
konání přijímací zkoušky. Nekoná-li se přijímací zkouška, zašle
ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci
rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče nejpozději
do sedmi dnů po rozhodnutí.
(4) Způsob hodnocení a klasifikace upraví škola klasifikačním
řádem, který schvaluje ministerstvo.
(5) Podmínkou pro vykonání absolutoria je úspěšné ukončení
posledního ročníku studia příslušného studijního oboru vyšší
odborné školy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Na studium ve vyšších odborných školách se vztahuje § 20 odst. 1 až 3 obdobně.
§ 27b
(1) Absolutorium je odborná zkouška, která se skládá
z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího
jazyka, absolventské práce a její obhajoby; v konzervatoři dále
z absolventského výkonu, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické
přípravy. Jejich obsah a termíny konání stanoví ředitel školy.
(2) Absolutorium se koná před zkušební komisí jmenovanou
krajským úřadem, jejímž předsedou je pedagogický pracovník z jiné
vyšší odborné školy, popřípadě vysoké školy, který má odpovídající
odbornou a pedagogickou způsobilost. Zkušební komise má stálé
členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda
a třídní učitel. Dalšími členy, kteří jsou jmenováni na základě
návrhu ředitele školy, jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí
absolventské práce nebo vedoucí absolventského výkonu, oponent
a přísedící. O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise
hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy.
Neprospěl-li žák u absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín
jeho opakování. Opakovat absolutorium může žák jen jednou. Žákům,
kteří úspěšně vykonali absolutorium, vydá škola nejpozději do
sedmi dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu a nejpozději
do 30 dnů od jeho vykonání diplom absolventa vyšší školy
s příslušným označením absolventa vyšší odborné školy.
Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium a bylo-li
mu povoleno jeho opakování nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu
práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce
následujícího po dni, kdy měl absolutorium konat.
§ 27c
(1) Podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve
vyšších odborných školách stanoví ministerstvo vyhláškou, pokud
jde o vyšší zdravotnické školy, v dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví.
(2) Ubytování a stravování lze žákům vyšších odborných škol
v domovech mládeže poskytovat za stejných podmínek jako žákům
středních škol.
ČÁST ČTVRTÁ
Speciální školy
§ 28
(1) Speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných
a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům
mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči,
žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným
a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují
tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.
(2) Speciálními školami jsou základní speciální školy
a střední speciální školy; vzdělání získané v těchto školách je
rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních
středních školách.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na
speciální školy ustanovení vztahující se na základní školu nebo na
střední školu.
(4) Speciálními školami jsou také zvláštní školy, odborná
učiliště, praktické školy a pomocné školy.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zařazení žáků do
speciálních základních škol, do zvláštních škol, do pomocných škol
a podmínky přijímání žáků do odborných učilišť a praktických škol.
§ 29
Speciální základní školy
(1) Speciální základní školy poskytují žákům výchovu
a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení;
zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky
zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně
postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné
a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických
zařízeních.
(2) Speciální základní školy mají devět ročníků. Ministerstvo
stanoví vyhláškou, které školy mají deset ročníků.
§ 30
Speciální střední školy
(1) Speciální střední školy poskytují žákům výchovu
a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení;
ve speciálních středních školách se vzdělávají smyslově nebo
tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se
nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol.
(2) Speciální střední školy se člení na tyto druhy: střední
odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.
(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví
může obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve
speciálních středních školách až o dva roky.
§ 31
Zvláštní škola
(1) Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými
rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v
základní škole, ani ve speciální základní škole.
(2) Zvláštní škola má devět ročníků. Ministerstvo stanoví
vyhláškou školy, které mají deset ročníků.
§ 32
Odborné učiliště
(1) Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních
oborech s upravenými učebními plány.
(2) Odborné učiliště připravuje pro výkon povolání
odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až
tři roky. Příprava v odborném učilišti se ukončuje úspěšným
vykonáním závěrečné zkoušky.
(3) Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon
jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně
pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být
řízeno jinými osobami.
(4) Do odborného učiliště se přednostně přijímají žáci, kteří
úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.
(5) Odborné učiliště se zřizuje podle § 10 a vztahují se na
ně ustanovení § 9 odst. 3 a 4, § 10a, § 11, 11a, 12, § 20 odst. 2,
§ 22 až 24 a § 25 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 8.
§ 32a
Praktická škola
(1) Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých
činností. Příprava trvá jeden až tři roky.
(2) Do praktické školy s tříletou přípravou se přednostně
přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu, a dále
žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém
ročníku zvláštní školy, popřípadě základní školy. V odůvodněných
případech lze přijmout i žáky, kteří ukončili neúspěšně devátý
ročník základní školy. Do praktické školy s jednoletou a dvouletou
přípravou se přednostně přijímají žáci, kteří splnili povinnou
školní docházku na zvláštní (§ 31) nebo pomocné škole (§ 33).
(3) Tříletá příprava v praktické škole se ukončuje úspěšným
vykonáním závěrečné zkoušky, v jednoleté a dvouleté přípravě
vydáním závěrečného vysvědčení.
§ 33
Pomocná škola
(1) Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné
žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou
vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si
alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti
se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na
rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty
denní potřeby.
(2) Pomocná škola má deset ročníků.
(3) Před nástupem do pomocné školy a před osvobozením od
povinné školní docházky podle § 37 odst. 2 se dětem s těžkým
mentálním postižením umožňuje příprava na vzdělání v délce jednoho
až tří let.
ČÁST PÁTÁ
Povinná školní docházka
§ 34
Začátek, délka a plnění povinné školní docházky
(1) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku,
který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě,
které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do
konce kalendářního roku, může být přijato do školy, je-li tělesně
i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný
zástupce, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na
základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy (dále jen "zákonný
zástupce").
(2) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo
duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce,
odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden
školní rok. Ředitel rozhodne na základě odborného posouzení
lékaře, pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně
pedagogického centra (dále jen "odborné posouzení").
(3) Pokud se u žáka prvního ročníku základní školy v průběhu
prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo
duševní vyspělost ke školní docházce, může ředitel školy po
projednání se zákonnými zástupci dodatečně odložit plnění povinné
školní docházky na následující školní rok.
(4) Povinná školní docházka trvá devět let a žáci ji splní
ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší
poslední rok povinné školní docházky.
(5) U dětí vzdělávatelných v základní škole nebo ve zvláštní
škole se pro tělesně postižené děti počátek povinné školní
docházky řídí posouzením školní zralosti a ukončení povinné školní
docházky dosažením základního vzdělání. Podmínky pro posuzování
školní zralosti tělesně postiženého dítěte stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 36
Přihlašovací povinnost a péče o školní docházku
Zákonný zástupce dítěte, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav,
jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy,
je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát,
aby docházelo do školy pravidelně a včas; je též povinen vyjádřit
se k přihlášce žáka do střední školy. Přihlásí-li žáka k docházce
do školní družiny nebo do školního klubu, je povinen dbát, aby i
tam docházel žák pravidelně a včas.
§ 37
Osvobození od povinnosti docházet do školy
a osvobození od povinné školní docházky
(1) Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do
školy, zajistí krajský úřad takovou formu vzdělávání, která mu
umožní dosáhnout stejné vzdělání jako při školní docházce.
(2) Těžce zdravotně postižené dítě může krajský úřad na
základě odborného posouzení a souhlasu zákonných zástupců
osvobodit od povinné školní docházky, a to na dobu určitou.
Zároveň stanoví formu vzdělávání, která odpovídá jeho psychickým
a fyzickým možnostem.
§ 37a
Plnění povinné školní docházky dětí osob se státní
příslušností členského státu Evropské unie
(1) Pro děti, které jsou rodinnými příslušníky osoby se
státní příslušností členského státu Evropské unie a které mají
bydliště na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo
vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo
samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky
studuje, nebo získala právo pobytu na území České republiky
z jiného důvodu, a pro něž je školní docházka povinná, zajistí
krajský úřad
a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základní školy,
zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto
dětí,
b) bezplatné vzdělávání v základní škole,
c) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu dítěte podporu
výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude
koordinována s běžnou výukou v základní škole.
(2) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků,
kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 1.
ČÁST ŠESTÁ
Společná ustanovení
§ 38
Školní rok
(1) Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna
následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období
školních prázdnin.
(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem
podrobnosti o organizaci školního roku.
§ 38a
Povinná dokumentace škol
(1) Školy jsou povinny vést tuto dokumentaci:
a) rozhodnutí o zařazení školy do sítě škol, předškolních zařízení
a školských zařízení, včetně všech dokladů a podkladů,
b) třídní knihy, třídní výkazy, popřípadě katalogové listy,
c) evidenci žáků školy, která obsahuje zejména osobní údaje žáka,
údaje o jeho přijetí do školy, o studijním nebo učebním oboru,
o průběhu a ukončení studia, o průběhu a ukončení školní
docházky,
d) školní řád, rozvrh hodin,
e) záznamy z pedagogických nebo uměleckých rad,
f) protokoly o přijímacím řízení, výkazy a protokoly o ukončování
studia, protokoly o konání zkoušek stanovených právními
předpisy,
g) osobní dokumentaci žáků s postižením podle § 28 odst. 1, při
zachování povinné mlčenlivosti o těchto údajích,
h) knihu úrazů,
i) hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci, evidenci
majetku,2a)
j) personální dokumentaci, pokud není vedena zřizovatelem nebo
zaměstnavatelem,
k) protokoly a záznamy o provedených kontrolách,
l) jinou dokumentaci stanovenou právními předpisy.
(2) Ministerstvo vydává seznam a stanoví formu tiskopisů, na
kterých je vedena dokumentace stanovená v odstavci 1. Ministerstvo
vydává přehled platných tiskopisů vysvědčení.
(3) Školy jsou povinny předávat ministerstvu údaje uvedené
v odstavci 1 písm. c) a údaje z dokumentace a evidence vedené
podle ustanovení písmen i), j) a l) ve formě, termínech a na
předepsaném nosiči dat, které stanoví ministerstvo.
§ 39
Učební plány a učební osnovy
(1) Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních
osnov, popřípadě jiných schválených učebních dokumentů, které
zahrnují alespoň nejvýznačnější cíle vzdělávání, celkovou
strukturu učiva, výčet a stručný popis jednotlivých předmětů nebo
jiných strukturních obsahových celků, které byly schváleny
ministerstvem (dále jen "učební dokumenty").
(2) Učební dokumenty pro střední zdravotnické školy vydává
ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví, učební plány
a učební osnovy pro ostatní střední školy vydává ministerstvo po
projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy.
§ 40
Učebnice a učební texty
(1) Při výchově a vzdělávání se vedle učebnic a učebních
textů uvedených v seznamu učebnic vydaném ministerstvem mohou
používat i jiné učebnice a učební texty.
(2) Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů
pro střední zdravotnické školy se vydávají podle seznamu
ministerstva v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví; učebnice
a učební texty odborných předmětů pro tyto školy se vydávají podle
seznamu Ministerstva zdravotnictví.
Rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků
§ 41
V základních a středních školách se vytvářejí podmínky pro
rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků. Mohou se též zřizovat
školy nebo třídy s rozšířenou výukou některých předmětů nebo
skupin předmětů a školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se
jinak získává v základní škole nebo ve střední škole, popřípadě v
základní škole i ve střední škole společně.
§ 42
(1) Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní
školu dříve než za devět let.
(2) Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol
a vyšších odborných škol může ředitel školy v odůvodněných
případech povolit studium podle individuálního studijního plánu,
v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem
a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena
zvláštní organizace výuky a délka studia.
§ 44
Školy s celodenní výchovou a internátní školy
(1) V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat
základní škola, střední školy a speciální školy jako školy
s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní
výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu
a stravování, internátní školy též ubytování.
(2) Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v
místě školy, lze v základní škole nebo ve speciální škole zřídit
internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy,
v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.
§ 45
Součásti škol
(1) Součástí školy mohou být předškolní zařízení, školní
družina, školní klub, knihovna, internát, domov mládeže, školní
jídelna, školní hospodářství, popřípadě jiné součásti, které
schválí ministerstvo a u středních a vyšších zdravotnických škol
Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací
práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy
zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů.5)
§ 46
Výchovné poradenství
Školám, předškolním zařízením a školským zařízením
zabezpečujícím péči o děti a mládež a rozmístění mládeže,
organizacím, žákům a jejich zákonným zástupcům a pěstounům se
v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje
poradenská služba výchovného poradenství. Úkoly a organizaci
výchovného poradenství upravují zvláštní předpisy.6)
§ 47
Pomoc škol zájmovým organizacím dětí a mládeže
Školy poskytují zájmovým organizacím dětí a mládeže prostory
a vybavení pro jejich činnost.
§ 48
Pomoc praxe školám
Ústřední orgány a organizace poskytují základním školám,
středním školám a speciálním školám pomoc při výchově vzdělávací
činnosti, při rozvoji škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy
a vzdělávání a při vytváření personálních a materiálně technických
podmínek pro činnosti škol a pomáhají učitelům a ostatním
pedagogickým pracovníkům v jejich společensky důležité práci.
§ 49
nadpis vypuštěn
(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu
a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka při
činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním,
soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka
a kontrolují jejich dodržování.
(2) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a
vzdělávání, zabezpečují současně i ochranu žáka před riziky poruch
zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou
a vzdělávací činností školy.
(3) Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví
zůstávají nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření obcí při
zhoršených ekologických podmínkách.
(4) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví mohou vydávat
v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce vyhlášky o bezpečnosti
a ochraně zdraví žáka a o ochraně žáka před riziky poruch jeho
zdravého vývoje, které mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou
a vzdělávací činností školy. Zároveň stanoví odpovědnost školy za
bezpečnost zdravotně postižených dětí.
ČÁST SEDMÁ
Pracovníci škol
§ 50
Pedagogičtí pracovníci
(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů
a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních škol,
základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol,
speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických
poraden, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských
zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče, dále vychovatelé
škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně
instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné
výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných
učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek
praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd
středních odborných učilišť.
(2) Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti
a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách
nebo ve speciálních školách nebo vykonávají obdobnou činnost podle
zvláštních předpisů.
§ 51
Způsobilost a povinnosti pedagogických pracovníků
(1) Pedagogickým pracovníkem působícím ve škole, předškolním
zařízení nebo školském zařízení zařazeném do sítě škol,
předškolních zařízení a školských zařízení může být ten, kdo má
odbornou kvalifikaci, sestávající z odborné a pedagogické
způsobilosti, zdravotní způsobilost, úspěšně vykonal zkoušku
z českého jazyka prokazující znalost českého jazyka a nebyl
pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin ani za trestný čin
nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti
pedagogického pracovníka, což prokazuje výpisem z evidence
Rejstříku trestů.
(2) Zkoušku podle odstavce 1, jež prokazuje znalost českého
jazyka mimo rámec požadavků na odbornou a pedagogickou způsobilost
stanovených podle odstavce 4, lze vykonat na pracovišti vysoké
školy zaměřeném na výuku českého jazyka, v zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků nebo ve státní jazykové škole.
Vykonání zkoušky podle odstavce 1 se nevyžaduje u
a) osoby, která získala úplné střední vzdělání nebo úplné střední
odborné vzdělání vzděláváním ve střední škole s českým
vyučovacím jazykem nebo vysokoškolské vzdělání studiem ve
studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v českém
jazyce,
b) osoby, u které není s ohledem na povahu pracovního místa
pedagogického pracovníka znalost českého jazyka nezbytná,
c) osoby, která nebude působit ve škole s českým vyučovacím
jazykem,
d) osoby, která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého
jazyka a literatury.
(3) Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky ve smyslu
vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity
a demokracie; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat
a dále se vzdělávat.
(4) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem práce
a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky
odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.
(5) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem
organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků.
§ 52
Uznávání odborné kvalifikace
(1) O uznání odborných kvalifikací a jiných způsobilostí
požadovaných podle § 51 odst. 1 pro výkon činnosti pedagogického
pracovníka, získaných státními příslušníky členských států
Evropské unie a jejich rodinnými příslušníky7) zcela nebo zčásti
mimo území České republiky, rozhoduje ministerstvo podle
zvláštního zákona o uznávání odborné kvalifikace.8)
(2) Pro účely uznávání podle odstavce 1 se za státní
příslušníky členského státu Evropské unie považují rovněž
a) státní příslušníci smluvních států Dohody o Evropském
hospodářském prostoru,8a) neuvedení v odstavci 1,
b) občané Švýcarské konfederace,8b)
c) státní příslušníci dalších států, pokud tak stanoví mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána,
d) cizinci oprávnění pobývat trvale na území České republiky na
základě povolení k pobytu8c) nebo rozhodnutí o udělení
azylu,8d) neuvedení v odstavci 1 nebo v písmenech a) až c).
ČÁST OSMÁ
Školy řízené jinými orgány
§ 53
(1) Vojenskými školami jsou vojenské střední odborné školy
a vojenské vyšší odborné školy. Ustanovení tohoto zákona se na ně
vztahují s výjimkou ustanovení § 5 až 6a, § 9 až 12, § 17a, § 19 odst. 2, § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 37, § 42 odst.
1, § 46, § 54 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 38a se na
ně vztahuje přiměřeně.
(2) Vojenské školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo
obrany. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě
s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou má ve věcech středních škol a vyšších
odborných škol ministerstvo nebo jiné ústřední orgány, vykonává
vůči vojenským školám Ministerstvo obrany nebo ministr obrany.
(4) Služební poměry žáků a učitelů vojenských škol, kteří
jsou vojáky v činné službě, se řídí zvláštními předpisy.9)
§ 54
(1) Policejními školami jsou střední policejní školy a vyšší
policejní školy; ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují
s výjimkou § 5 až 6a, § 9 až 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 36 a 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 a 47, § 53, § 55 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 25, 27a odst. 2 část věty za středníkem, § 38 a 38a, § 45 odst. 1 a § 51
se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Policejní školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo
vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo
vnitra při řízení policejních škol v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo
nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech policejních škol
Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
(4) Služební poměry žáků a učitelů středních policejních škol
a vyšších policejních škol, kteří jsou ve služebním poměru
příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním
předpisem.10)
§ 55
(1) Školy požární ochrany jsou středními školami nebo vyššími
odbornými školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně
vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 10 a 11, § 12 odst. 2 až 5, 15,
§ 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 25 odst. 4, § 28 až 37,
§ 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 53 a 54, 56 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, 38a, § 51
se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy požární ochrany a vyšší školy požární
ochrany zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech
všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení
škol požární ochrany v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo
nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech škol požární ochrany
Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol požární
ochrany a vyšších odborných škol požární ochrany, kteří jsou ve
služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí
zvláštním právním předpisem.10)
§ 56
(1) Střední školy Vězeňské služby jsou školami podle tohoto
zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení
§ 5 až 6a, § 9 až 14, § 17, § 19 odst. 2, § 24, § 28 až 37, § 41,
§ 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 53 až 55, § 57 až 57c, § 58 písm. b), § 60, 63 a 64; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy Vězeňské služby řídí Ministerstvo
spravedlnosti; ve věcech všeobecně pedagogických postupuje toto
ministerstvo v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost ve věcech středních škol, kterou má
ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává vůči středním
školám Vězeňské služby Ministerstvo spravedlnosti.
(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol Vězeňské
služby, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního
sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10)
§ 57
Na střední odborná učiliště a odborná učiliště, ve kterých se
připravují pro povolání občané ve výkonu trestu odnětí svobody, se
vztahují ustanovení § 1 až 4, § 7 až 9, § 20, 22, § 25 odst. 1 až 3, § 32, § 34 odst. 4 a 5, § 39, 40, § 48 až 51, § 56 odst. 2
a 3, § 58 písm. a) a § 59; ustanovení § 10 až 12, § 21, § 25 odst.
4 a 5, § 28 a 30 se na ně vztahují přiměřeně.
ČÁST OSMÁ A
Školy soukromé a školy církevní
§ 57a
(1) Soukromými školami jsou soukromé základní školy, soukromé
základní umělecké školy, soukromé střední školy, soukromá
střediska praktického vyučování, soukromá učiliště, soukromé vyšší
odborné školy a soukromé speciální školy. Soukromé školy jsou
školami podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují
s výjimkou ustanovení § 6 odst. 5, § 10 a 10a, § 11a, § 18, § 19 odst. 6, § 22 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 43, § 53 až 57, § 58 písm. b) a § 63 odst. 6 a 7.
(2) Působnost při zajišťování povinné školní docházky a ve
věcech všeobecně pedagogických vykonává vůči těmto školám
ministerstvo.
§ 57b
(1) Školy zřízené církví nebo náboženskou společností
registrovanou podle zvláštního právního předpisu12a) (dále jen
"církevní školy") jsou církevní základní školy, církevní základní
umělecké školy, církevní speciální školy, církevní střední školy,
církevní vyšší odborné školy, církevní střediska praktického
vyučování a církevní učiliště; církevní školy jsou školami podle
tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou
ustanovení § 6 odst. 5, § 10, 10a, 11a, 18, § 19 odst. 5, § 22 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 43, § 53 až 57, § 58 písm. b) a § 63 odst. 6 a 7. Církevní školy zařazené v síti předškolních
zařízení, škol a školských zařízení jsou právnickými osobami.12b)
Totéž platí pro předškolní zařízení a školská zařízení12c) zřízená
církví nebo náboženskou společností registrovanou podle zvláštního
zákona.12a)
(2) Působnost při zajišťování povinné školní docházky a ve
věcech všeobecně pedagogických vykonává vůči církevním školám
ministerstvo.
(3) Bližší podmínky pro zřizování a činnost církevních škol
stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
ČÁST DEVÁTÁ
Zvláštní ustanovení
§ 58
Ministerstvo
a) řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy
a vzdělávání v základní škole, ve středních školách, ve vyšších
odborných školách a ve speciálních školách; řídí též pokusné
ověřování způsobu a řízení těchto škol,
b) vydává s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů
pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky
předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných
ministerstvem, kraji a obcemi,
c) vydává po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové
pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných
učilišť a odborných učilišť (§ 52 odst. 1).
§ 58a
V základních školách, v základních uměleckých školách,
učilištích, středních školách a speciálních školách není povolena
činnost politických stran a politických hnutí.
ČÁST DESÁTÁ
Přechodná ustanovení
§ 61
(1) Žáci, kteří ve školním roce 1989/1990 úspěšně ukončili
osmý ročník základní školy a nebyli přijati ke studiu ve střední
škole, do které se přihlásili, nebo si nevybrali žádnou střední
školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve
středních školách, pokračují v plnění povinné školní docházky v
devátém ročníku základní školy.
(2) Žáci, kteří počínaje školním rokem 1990/1991 úspěšně
ukončí osmý ročník základní školy a nepřihlásí se nebo nebudou
přijati do vybraných studijních nebo učebních oborů středních
škol, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku
základní školy. Seznam vybraných učebních a studijních oborů
středních škol vydá po projednání se zúčastněnými ústředními
orgány ministerstvo.
§ 61a
(1) Žáci, kteří ve školním roce 1995/1996 ukončí osmý ročník
základní školy, pokračují v plnění povinné školní docházky
v devátém ročníku základní školy.
(2) Střední školy, s výjimkou víceletých gymnázií
a konzervatoří s oborem tanec, otevřou ve školním roce 1996/1997
první ročník, pokud třída bude mít na základě výsledků přijímacího
řízení nejméně 15 žáků. Ustanovení o minimálním počtu žáků se
nevztahuje na soukromé a církevní střední školy.
(3) Střední školy, které neotevřou první ročník podle
odstavce 2, mohou žáky, kteří ve školním roce 1996/1997 ukončí
povinnou školní docházku v devátém ročníku základní školy,
přijmout do druhého ročníku s tím, že jejich učební plán tomu bude
přizpůsoben.
(4) Podrobnosti organizace přechodu žáků do povinného
devátého ročníku základní školy stanoví vláda nařízením.
§ 62
(1) Žáci, kteří jsou ve školním roce 1989/1990 žáky prvních
ročníků středních škol, splní povinnou školní docházku a získají
základní vzdělání úspěšným ukončením tohoto ročníku.
(2) Žáci speciálních škol, které mají devět ročníků, kteří
jsou ve školním roce 1989/1990 žáky devátých ročníků, splní
povinnou školní docházku a získají základní vzdělání úspěšným
ukončením tohoto ročníku.
(3) Povinnou školní docházku splní také žáci, kteří ve
školním roce 1990/1991 dovrší devět let školní docházky.
§ 63
(1) Deváté ročníky základních škol, speciálních základních
škol a zvláštních škol zavedené tímto zákonem se zřizují postupně
podle potřeby od 1. září 1990.
(2) Gymnázia zavedená tímto zákonem se zřizují od 1. září
1990.
(3) Žáci, kteří jsou k 1. září 1990 žáky druhého, třetího
nebo čtvrtého ročníku středních škol, dokončí studium podle
dosavadních předpisů.
(4) Postavení středních odborných učilišť, zvláštních
odborných učilišť a středisek praktického vyučování zřízených
podle dosavadních předpisů se upravuje podle § 10, § 10a a § 11a
postupně nejpozději do 30. června 1991.
(5) Postavení gymnázií a středních odborných škol se podle §
1 upravuje postupně, nejpozději do 31. prosince 1990.
(6) Úpravu postavení základní školy podle § 1 nebo zrušení
této úpravy může zřizovatel školy provést se souhlasem rady školy,
je-li zřízena, na základě žádosti ředitele školy nebo rozhodnutí
zastupitelstva obce.
(7) V případě zamítnutí žádosti podle odstavce 6 uvede
zřizovatel důvody, které brání jejímu kladnému vyřízení.
§ 63a
(1) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky pomaturitního studia
středních škol, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
(2) Do prvního ročníku pomaturitního studia organizovaného ve
středních zdravotnických školách podle dosavadních předpisů se
přijímají žáci nejpozději pro školní rok 1996/1997.
(3) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky prvního až čtvrtého
ročníku osmiletého gymnázia při základní škole, dokončí tuto část
studia podle dosavadních předpisů.
(4) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky šestiletých
a sedmiletých gymnázií, dokončí studium podle dosavadních
předpisů.
(5) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky pětiletého
jazykového gymnázia, pětiletého studijního oboru střední odborné
školy a středního odborného učiliště, které se ukončuje maturitní
zkouškou, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
§ 64
Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči s devíti
ročníky zřízené podle dosavadních předpisů jsou speciálními
základními školami podle tohoto zákona (§ 29).
§ 64b
(1) zrušen
(2) Označení "zvláštní odborné učiliště" se ve všech
ustanoveních nahrazuje označením "odborné učiliště".
§ 64c
(1) Písemný návrh na zařazení soukromé základní umělecké
školy do sítě škol a školských zařízení pro školní rok 1993/1994
předloží zřizovatel ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne
účinnosti tohoto zákona.
(2) Pro zřizování a činnost soukromých základních uměleckých
škol platí vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
č. 353/1991 Sb., o soukromých školách.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 65
(1) Při praktickém vyučování žáků středních škol a odborných
učilišť (§ 22) se řídí škola i organizace příslušnými učebními
plány a učebními osnovami.
(2) Na právní poměry žáků při praktickém vyučování se
vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a
dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o
pracovníky a pracovní podmínky žen a mladistvých (§ 83 a 84, § 87
až 89, § 90 odst. 1, § 92 odst. 1 a 2 a § 93 a 94, § 99, § 132 až
140, § 148, § 150 odst. 2 a 3, § 163, § 165 až 168 zákoníku
práce).
(3) Za vytvoření podmínek pro praktické vyučování žáků
středních škol a odborných učilišť odpovídají školy, školská
zařízení a organizace, v nichž se praktické vyučování koná.
§ 67
Kde se v pracovněprávních předpisech upravuje odměňování a
hmotné zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická
povolání v učebních nebo studijních oborech, rozumějí se tím též
žáci připravující se na dělnická povolání ve středních odborných
učilištích a odborných učilištích; kde se v právních předpisech
upravuje financování učňovských zařízení, rozumějí se těmito
zařízeními též střední odborná učiliště a odborná učiliště.
§ 70
Zrušují se
1. zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním
poměru (učňovský zákon),
2. zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský
zákon),
3. zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a
středních škol,
4. nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
58/1973 Sb., o internátních středních školách pro pracující a o
hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách,
5. nařízení vlády České socialistické republiky č. 91/1978 Sb.,
jímž se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách
pro mládež vyžadující zvláštní péči,
6. nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 98/1978
Sb., kterým se prodlužuje povinná školní docházka na některých
školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
1) Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve
školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 256/1994
Sb. a zákona č. 139/1995 Sb.
1a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2)§ 348 hospodářského zákoníku.
2a) § 29 odst. 4 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor,
ve znění zákona č. 403/1990 Sb.
4) § 26, 26a a 26b zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR
č. 31/1984 Sb.
§ 26, 26a a 26b zákona SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR
č. 32/1984 Sb.
5) § 18 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních.
§ 18 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských
zařízeních.
6) § 33 až 36 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č.
31/1984 Sb.
§ 33 až 36 zákona SNR č. 78/1978 Sb., ve znění zákona SNR č.
32/1984 Sb.
7) Článek 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října
1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
8) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské
unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné
kvalifikace).
8) § 12 odst. 5 zákona České národní rady č. 564/1990 Sb.
8a) Článek 39 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
§ 37 zákona č. 18/2004
Sb.
8b) Článek 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými
státy, na straně jedné, a Švýcarskou konfederací, na straně
druhé, o volném pohybu osob.
8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
9) Např. branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů.
12) § 5 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s
rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České
republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR
č. 166/1992 Sb.
12a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání
a postavení církví a náboženských společností a o změně
některých zákonů (zákon o církvích a náboženských
společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného
pod č. 4/2003 Sb.
12b) § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku.
12c) Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů.