134/1946 Sb.
Zákon
ze dne 15. května 1946
o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku.
Změna: 173/1946 Sb.
Změna: 68/1949 Sb.
Změna: 116/1949 Sb.
Změna: 88/1950 Sb.
Změna: 168/1950 Sb.
Změna: 122/1951 Sb.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
Část první
Přihlášení majetku. Předmět
§ 1
Všeobecně
(1) Přihlašovací povinnosti pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky
z majetku podle ustanovení tohoto zákona podléhá:
a) majetek v tuzemsku;
b) majetek
v cizině, patří-li fysickým osobám, které v tuzemsku v rozhodný den konečný (§ 2,
odst. 1, č. 2 a odst. 5) bydlely nebo tu pobývaly déle jednoho roku, dále československým
státním občanům, kteří, vykonávajíce tuzemskou státní službu, měli v tento den bydliště
v cizině, nebo právnickým osobám, které měly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní
vedení);
c) dluhy a břemena.
(2) Majetek, dluhy a břemena podléhají přihlašovací povinnosti podle stavu,
v jakém byly ve dnech rozhodných pro přihlášení majetku (§ 2).
(3) Majetkem v tuzemsku jsou:
a) majetkové předměty, které jsou v tuzemsku,
a to i tehdy, jsou-li částí hospodářského celku, který z části leží v tuzemsku, z
části v cizině. U platidel a cenných papírů jest rozhodné místo úschovy;
b) majetková
práva, včetně pohledávek, projevují-li se jejich právní nebo hospodářské účinky nebo
mají-li se projeviti v tuzemsku. Tuzemskými majetkovými právy jsou zejména užívací
a požívací práva na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné na tuzemských
nemovitostech, podíly na podniku, který má sídlo (obchodní vedení) v tuzemsku, nebo
na majetku tuzemské pobočky cizozemského podniku, není-li právo na podíl spojeno
s držbou akcií nebo kuksů, a výsady a patenty udělené v tuzemsku.
§ 2
Doba rozhodná pro přihlášení majetku
(1) Dnem rozhodným pro přihlášení majetku, pokud není stanoveno jinak
(odstavce 2 a 5, § 22, odst. 2 a 3), jest:
1. 1. leden 1939, ke kterémužto dni se
určí počáteční stav majetku (rozhodný den počáteční), a
2. 15. listopad 1945, ke
kterémužto dni se určí konečný stav majetku (rozhodný den konečný). Časové období
mezi oběma dny jest v dalších ustanoveních nazýváno zkráceně "rozhodná doba".
(2) Vlastníci (držitelé) zemědělského a lesního majetku nebo výdělečného
majetku, kteří vedou řádné obchodní nebo hospodářské knihy, mohou vzíti pro tento
majetek za rozhodný den počáteční den, ke kterému pořídili poslední pravidelnou účetní
závěrku před 1. lednem 1939, nebo po 1. lednu 1939, nejdéle však do konce února 1939.
(3) Pro vyrovnání přesunů mezi majetkem uvedeným v odstavci 2 a ostatním
majetkem (odstavec 4), které nastaly u téže osoby v době mezi dnem závěrky a jiným
rozhodným dnem počátečním pro ostatní majetek, platí tato ustanovení:
a) byly-li
majetkový předmět nebo právo vyloučeny z majetku uvedeného v odstavci 2 a převedeny
do ostatního majetku, nakládá se s majetkovým předmětem nebo právem tak, jako by
v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního majetku ještě patřily k majetku,
z něhož byly vyloučeny;
b) byly-li majetkový předmět nebo právo vyloučeny z ostatního
majetku a převedeny do majetku uvedeného v odstavci 2, nakládá se s majetkovým předmětem
nebo právem tak, jako by v den rozhodný pro zjištění počátečního stavu ostatního
majetku ještě patřily k ostatnímu majetku.
(4) Ostatním majetkem podle ustanovení odstavce 3 jest také jiný zemědělský
a lesní majetek nebo výdělečný majetek (výdělečný podnik) než jest majetek, z něhož
byly majetkový předmět nebo právo podle ustanovení pod písm. a) vyloučeny, nebo do
něhož byly podle ustanovení pod písm. b) převedeny.
(5) Vlastníci (držitelé) výdělečného majetku, kteří vedou řádné obchodní
knihy, mohou vzíti za rozhodný den konečný 31. prosinec 1945. Tento den musí však
býti vzat za rozhodný den konečný tehdy, byla-li přihláška podle vyhlášky ministra
financí ze dne 12. prosince 1945, č. 153 Sb., o přihlášení některých majetkových
hodnot, podána podle stavu k 31. prosinci 1945. V tomto případě platí pro vyrovnání
přesunů mezi jednotlivými druhy majetku téže osoby obdobně ustanovení odstavce 3.
§ 3
Druhy majetku
Majetkem podle ustanovení § 1 jest majetek:
a) zemědělský a lesní,
b)
pozemkový a domovní,
c) výdělečný a
d) jinaký.
§ 4
Zemědělský a lesní majetek
(1) Zemědělským a lesním majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva,
které jsou věnovány trvale zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo hospodářství
rybničnímu jako hlavnímu účelu. K zemědělskému a lesnímu majetku patří zejména:
a) pozemky (včetně zvláštních zařízení jako jest na př. zařízení vinic nebo chmelnic),
b) obytné a hospodářské budovy,
c) zemědělské stroje, nářadí, tažný a chovný dobytek
a pod.,
d) vedlejší podniky, zpracovávají-li se v nich v podstatě vlastní výrobky
hospodářství a nejde-li o podniky, které mají převážně ráz průmyslový,
e) pozemky
a zařízení, sloužící těžbě podstaty parifikační půdy (na př. lámání kamene nebo vybírání
písku) pro vlastní potřebu hospodářství.
(2) Součástí zemědělského a lesního majetku však nejsou platidla, vklady,
cenné papíry a pohledávky, jež podléhají přihlášení jako jinaký majetek (§ 7).
§ 5
Pozemkový a domovní majetek
(1) Pozemkovým a domovním majetkem jsou všechny nemovitosti, práva spojená
s držbou nemovitostí, právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení se
počítají k nemovitým věcem, včetně příslušenství (odstavec 3). Pozemkovým a domovním
majetkem však nejsou pozemky, budovy a práva, jež patří k zemědělskému a lesnímu
majetku (§ 4) nebo k výdělečnému majetku (§ 6). Pozemkovým a domovním majetkem jsou
podle toho zejména stavební pozemky, činžovní a rodinné domy a domovní zahrady.
(2) Pozemky věnované zemědělství, lesnictví, zahradnictví, vinařství nebo
hospodářství rybničnímu patří k pozemkovému a domovnímu majetku tehdy, jsou-li parcelovány
podle zastavovacího plánu, nebo byly-li již jako stavební pozemky koupeny.
(3) Příslušenstvím nemovitosti jsou předměty, které jsou trvale fysicky spojeny
s nemovitostí, nebo které jejich vlastník určil k trvalému užívání nemovitosti. Předpokladem
pro to jest, že tyto předměty patří vlastníku nemovitosti nebo příslušníkům jeho
rodiny (§ 16, odst. 6).
§ 6
Výdělečný majetek
(1) Výdělečným majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které slouží
zcela nebo převážně provozu výdělečného podniku a patří vlastníku podniku nebo příslušníkům
jeho rodiny (§ 16, odst. 6). Výdělečným majetkem však nejsou majetkové předměty a
práva, které patří k zemědělskému a lesnímu majetku a tvoří samostatný závod, jakož
i majetkové předměty a práva, uvedené v § 9, č. 2.
(2) Výdělečný podnik vzniká každou trvalou samostatnou činností, která směřuje
k dosažení zisku. Činností, která směřuje k dosažení zisku, jest mimo jiné též výkon
svobodných povolání a živností jim podobných. Výdělečným podnikem jest také těžba
podstaty parifikační půdy provozovaná po živnostensku, na př. získávání rašeliny,
lámání kamene a dobývání půdy.
Jinaký majetek
§ 7
Jinakým majetkem jsou všechny majetkové předměty a práva, které nejsou
částí ani zemědělského a lesního majetku (§ 4) ani pozemkového a domovního majetku
(§ 5) ani výdělečného majetku (§ 6) a nejsou z jinakého majetku výslovně vyloučeny
podle dalších ustanovení.
§ 8
Jinakým majetkem jsou zejména:
1. tuzemská a cizozemská platidla;
2.
úsporné vklady a vklady na běžné účty, včetně úroků (§ 25, odst. 3, písm. b));
3.
cenné papíry všeho druhu, jako akcie, zástavní listy, losy a pod., včetně státních
a jiných veřejných dluhopisů. Za cenné papíry se považují též podíly na sběrné úschově,
kuksy, jakož i akcie a veřejné půjčky, na něž nebyly vydány kusy;
4. podíly u společností
s ručením obmezeným, závodní podíly u výdělkových a hospodářských společenstev (družstev)
a ostatní společenské vklady. Podíly společníků veřejných obchodních společností,
společností komanditních a jiných společností, u nichž jest společníky považovati
za podnikatele (spolupodnikatele), jsou však výdělečným majetkem společníků;
5. kapitálové
pohledávky všeho druhu s úroky [§ 25, odst. 3, písm. c)];
6. požívací a užívací práva
a práva na jiná opětující se plnění;
7. jiná samostatná majetková práva, na př. práva
původská, patenty, nároky na náhradu za majetek, který byl znárodněn a pod.;
8. pohledávky
z náhrad válečných škod, pokud nahražovaná škoda vznikla na majetku, který by podléhal
přihlašovací povinnosti, pohledávky z nároků na vrácení majetku, jehož vlastník pozbyl
z důvodů národní, rasové nebo politické persekuce, jakož i pohledávky z přeplatků
na daních, poplatcích a jiných veřejných dávkách, pokud se tyto pohledávky vztahují
na dobu před rozhodným dnem počátečním nebo konečným, a to i tehdy, vznikla-li pohledávka
po uvedených rozhodných dnech;
9. dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového
a nároky z pojištění důchodového; tyto nároky se považují za majetek jiné osoby než
pojistníka tehdy, nabyla-li tato osoba proti pojišťovně na pojištěnou částku nároku,
který jí opatřením pojistníkovým již nemůže býti odňat;
10. nároky, které byly v
rozhodné době získány:
a) pojištěncem na podkladě smlouvy o individuálním připojištění
podle platných předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění podle § 122 zákona ze
dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách, ve znění novel, nebo podle § 128 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb.,
o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, za jednorázovou prémii
jím samým zaplacenou,
b) pojištěncem k nabytí nebo k zvýšení nároků na pojistné dávky
u příplatkových ústavů zřízených podle § 119 zákona č. 26/1929 Sb., u jiných zaopatřovacích
zařízení podléhajících dozoru ministerstva ochrany práce a sociální péče podle §
121 zákona č. 26/1929 Sb. nebo podle § 258 zákona č. 221/1924 Sb., po případě pojištěnou
osobou u menších vzájemně pojišťovacích spolků zřízených podle § 44, č. 1 až 4 pojišťovacího
regulativu (ministerské nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání,
zařízení a hospodaření pojišťoven, po případě vládní nařízení ze dne 19. října 1922,
č. 307 Sb., o zřizování, zařízení a hospodaření pojišťoven na Slovensku a Podkarpatské
Rusi) za jednorázovou prémii zaplacenou pojištěncem nebo pojištěnou osobou;
11. přísliby
získané za jednorázovou úhradu v rozhodné době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích
zařízení, obdobných zařízením uvedeným pod č. 10, která provozují činnost na území
Československé republiky, bez ohledu na to, v jaké právní formě jsou zřízena;
12.
nároky a přísliby získané v rozhodné době účastníky pojišťovacích nebo zaopatřovacích
zařízení, uvedených v § 15, odst. 1, č. 6 a 7, a jiných obdobných zařízení, pokud
tyto nároky a přísliby byly získány splacením částek potřebných k zajištění důchodu
převyšujícího Kčs 70.000,- ročně u jednotlivce, byly-li tyto částky placeny zaměstnavatelem
bez právního závazku za zaměstnance;
13. drahé kovy, drahokamy a perly;
14. předměty
z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), jakož
i sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod.
§ 9
Jinakým majetkem nejsou a přihlašovací povinnosti nepodléhají:
1. domácí
zařízení (včetně šatstva, prádla a obuvi) s výjimkou předmětů uvedených v § 8, č.
14, slouží-li v rozhodný den konečný osobní potřebě přihláškou povinného nebo příslušníků
jeho rodiny (§ 16, odst. 6), nikoliv účelům výdělečným nebo účelům jiného druhu (na
př. uložení zisku). Na jiný účel než osobní potřebu lze usuzovati, nebude-li prokázán
opak, na př. tehdy, převyšuje-li hodnota domácího zařízení, získaného v rozhodné
době, částku Kčs 25.000,-. Tato částka se zvýší za každého rodinného příslušníka
o dalších Kčs 25.000,-. Hodnotou se rozumí částka, kterou by se domácí zařízení ocenilo
jako majetkový přírůstek (§§ 23 až 28);
2. původská práva k dílům výtvarného umění,
písemnictví a hudby, ani tato díla sama, jsou-li ve vlastnictví původce nebo po jeho
smrti ve vlastnictví vdovy (vdovce, družky) nebo jeho nezletilých dětí;
3. výměnky,
které si vymínili zemědělci od přejímatelů při postupu zemědělské usedlosti, pokud
se tyto platí převážně z výtěžku postoupeného majetku a nepřesahují míry v místě
obvyklé a pokud jsou příjemci svojí výživou na ně převážně odkázáni;
4. nároky vůči
všem pojišťovnám a zaopatřovacím zařízením, které nepodléhají přihlašovací povinnosti
podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení
vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění
a cenných papírů, s výjimkou ustanovení § 8, č. 10, 11 a 12;
5. nároky na kapitál
nebo důchod při úrazovém nebo nemocenském pojištění nebo na odškodné za úraz nebo
nemoc;
6. nároky spočívající na zákonné alimentační povinnosti.
§ 10
Majetkové předměty, uvedené v § 8, č. 14, jakož i všechny jiné majetkové
předměty a práva patřící k jinakému majetku a v § 8 výslovně neuvedené, podléhají
přihlašovací povinnosti pouze tehdy, byly-li získány v rozhodné době a mají-li jednotlivě
větší hodnotu než Kčs 5.000,-, nebo převyšuje-li jejich úhrnná hodnota částku Kčs
25.000,-. Hodnotou se rozumí částka, jakou se zmíněné majetkové předměty a práva
ocení jako majetkový přírůstek (§§ 23 až 28).
§ 11
Dluhy a břemena
(1) Dluhy se rozumějí peněžité částky, které v den rozhodný pro přihlášení
majetku skutečně zmenšovaly hodnotu majetku. Splatnost dluhu se nevyžaduje.
(2) Břemeny se rozumějí závazky něco plniti nebo trpěti, které nelze označiti
za dluh ve smyslu ustanovení odstavce 1. Jinak o břemenech platí obdobně ustanovení
odstavce 1.
§ 12
Pojistně-technické reservy
U pojišťovacích společností a u společenských zaopatřovacích ústavů (pensijních
ústavů) počítají se z vykázaných reserv za dluh jen ty pojistně-technické reservy,
jež určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.
§ 13
Daně, poplatky a jiné veřejné dávky
(1) Za dluh se považují též nedoplatky na daních a jiných opětujících se
veřejných dávkách, které připadají podle vyměření u přímých daní na berní rok 1945
a leta předchozí, u daně z obratu a daně přepychové na vyměřovací (daňové) období
1945 a předchozí, u ostatních opětujících se daní a dávek na dobu do dne rozhodného
pro přihlášení majetku. Nedoplatky na poplatcích a ostatních veřejných dávkách se
považují za dluh tehdy, vznikl-li nárok státu na tyto poplatky a dávky nejpozději
v den, rozhodný pro přihlášení majetku. K dodatečně vyměřeným daním, poplatkům a
jiným veřejným dávkám přihlédne se pouze tehdy, bylo-li původní vyměření nesprávné
nebo nedošlo-li k němu vůbec bez zanedbání povinnosti stranou.
(2) Ministerstvo financí nebo jiný jím zmocněný úřad může v případě zvláštní
tvrdosti uznati za dluh též sedm osmin předpisu přímých daní na berní rok 1946, po
případě celý předpis na berní rok 1946, je-li rozhodným dnem konečným 31. prosinec
1945.
§ 14
Které závazky nejsou dluhem
(1) Dluhy a břemeny nejsou nesplatné výdaje, které podle zákona nebo podle
stanov (zřizovacích listin) nebo z jiného právního důvodu mají býti hrazeny z běžných
příjmů.
(2) Dluhy a břemeny nejsou, třebaže jsou v účetních uzávěrkách uváděny jako
pasiva, zejména základní nebo kmenové jmění, reservní fondy a rozvahové přebytky
z minulých let. Dluhy jsou však závodní podíly hospodářských a výdělkových společenstev
(družstev) znějící na jméno, pokud jsou vypověditelny.
§ 15
Osvobození
(1) Od přihlašovací povinnosti jest osvobozen:
1. majetek státu a jeho
podniků, ústavů a fondů, pokud nespadají pod ustanovení odstavce 2, včetně majetku,
propadlého ve prospěch státu podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne
19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů
a o mimořádných lidových soudech, podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze
dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu a podle nařízení Slovenské národní
rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců,
okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, jakož i majetku konfiskovaného
podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb.,
o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Majetek propadlý nebo
konfiskovaný podle ustanovení těchto dekretů a nařízení se určuje přímo k účelům
stanoveným v § 80, s výjimkou majetku, uvedeného v § 18 dekretu č. 108/1945 Sb.;
2. majetek konfiskovaný podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 21.
června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a majetek
konfiskovaný podle nařízení Předsednictva Slovenské národní rady ze dne 27. února
1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku
Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa;
3. majetek zemí, okresů
a obcí včetně jejich podniků, ústavů a fondů, slouží-li tyto podniky, ústavy a fondy
účelům veřejné správy nebo veřejné dopravy;
4. majetek, který vlastní hlavy cizích
států, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby,
jimž přísluší podle mezinárodního práva exteritorialita, a konsulové z povolání cizích
států i s příslušníky svých rodin, nejsou-li tyto osoby československými příslušníky
a je-li zaručena vzájemnost. Osvobození se nevztahuje na tuzemský nemovitý majetek,
na pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, na tuzemský výdělečný majetek
a na majetek vázaný na tuzemsko nuceným uschováním nebo právními předpisy. Osvobození
v témže rozsahu a za týchž podmínek požívá také majetek úředníků a zřízenců, jichž
zmínění diplomatičtí zástupcové nebo konsulové z povolání používají pouze k pracím
vyslanectví nebo konsulátu anebo ve svých rodinách;
5. majetek Národní banky Československé;
6. majetek nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění včetně příplatkových ústavů,
fondů a zaopatřovacích zařízení, zřízených na podkladě právních ustanovení o veřejnoprávním
sociálním pojištění, a menších vzájemných spolků pojišťovacích, zřízených podle oddílu
E pojišťovacího regulativu;
7. jiný majetek, který slouží výlučně a trvale účelům
sociálního zaopatření (zabezpečení, podporování a pod.) osob pro případ nemoci, invalidity,
stáří, úmrtí, nouze a nezaměstnanosti a nemůže býti těmto účelům odňat. Osvobození
platí za týchž podmínek i pro majetek pensijních a podpůrných fondů, které nejsou
právnickými osobami. Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil bližší podmínky tohoto
osvobození;
8. majetkové předměty, které slouží účelům bohoslužebným, jakož i veřejné
hřbitovy;
9. nároky a přísliby uvedené v § 8, č. 10 a 11, pokud nepřevyšují úhrnem
částku Kčs 25.000,-;
10. udržovací jistiny (fondy) vodních družstev, zřízených podle
vodních zákonů.
(2) Osvobození podle ustanovení odstavce 1, č. 1 se nevztahuje na majetek
podniků uvedených v dekretech presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100
Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ze dne 24. října 1945, č.
101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ze dne 24. října
1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, a ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb.,
o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen "znárodněné podniky"), a to i tehdy,
byl-li před tím konfiskován podle ustanovení dekretů, uvedených v odstavci 1, č.
1.
(3) Od přihlašovací povinnosti není dále osvobozen majetek, který byl v rozhodné
době darován zemím, okresům a obcím nebo jejich podnikům, ústavům a fondům, převyšuje-li
hodnota darovaného majetku částku Kčs 100.000,-. Za téže podmínky podléhá přihlašovací
povinnosti též majetek, který byl v rozhodné době věnován účelům, uvedeným v odstavci
1, č. 7. Dary (věnování), poskytnuté týmž dárcem témuž obdarovanému, se pro zjištění
hranice hodnoty, uvedené ve větě prvé, sčítají. Hodnotou se rozumí obecná cena (§
28). Přihláškou jest povinen nejen obdarovaný (§ 16, odst. 1), ale i osoba, která
majetek darovala (věnovala). Nesplnění přihlašovací povinnosti podle ustanovení tohoto
odstavce se trestá pokutou až do výše dvojnásobku obecné ceny darovaného (věnovaného)
majetku.
(4) Vláda může osvoboditi na návrh ministra financí, pokud jde o Slovensko
na návrh pověřence financí, od přihlašovací povinnosti i jiné majetky, než které
jsou uvedeny v odstavci 1.
Podmět
§ 16
Všeobecně
(1) Majetek jest povinen přihlásiti vlastník (jeho zákonný zástupce), po
případě osoba, která majetek drží jako by jí patřil (odstavec 5), nebo orgán pověřený
správou majetku znárodněných podniků (§ 15, odst. 2). Orgánem, pověřeným správou
majetku znárodněného podniku, z jehož majetkové podstaty nebyl v době podání přihlášky
(§ 18) ještě zřízen národní podnik (§ 12 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 8 dekretu č.
101/1945 Sb.), jest osoba (orgán), uvedená v § 27 dekretu č. 100/1945 Sb. Byl-li
z majetkové podstaty znárodněného podniku v době podání přihlášky již zřízen národní
podnik, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku tento národní podnik.
Vplynul-li majetek znárodněného podniku po rozhodném dni konečném do jednoho nebo
více národních podniků, jest povinen přihlásiti majetek znárodněného podniku národní
podnik, který převzal veškerý majetek znárodněného podniku nebo jeho převážnou část.
V pochybných případech přihlásí majetek znárodněného podniku národní podnik, který
bude k podání přihlášky vyzván příslušným finančním úřadem (§ 32). Majetek znárodněných
podniků tvoří pro účely přihlašovací povinnosti celek v tom rozsahu, v jakém byl
u osoby, které majetek patřil až do dne znárodnění.
(2) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti majetek tehdy,
má-li veškerý majetek podléhající přihlášení větší hodnotu než Kčs 100.000,-, nebo
převyšuje-li majetkový přírůstek, zjištěný podle ustanovení §§ 23 až 31, u fysických
osob částku Kčs 20.000,-, u právnických osob částku Kčs 10.000,-. Hodnotou se rozumí
obecná cena (§ 28) v rozhodný den konečný (bez odečtení případných dluhů a břemen).
Přihlašovací povinnost postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. Za právnické
osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené)
pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.
(3) Osoby, uvedené v odstavci 1, jsou povinny přihlásiti, a to i tehdy,
nepřevyšuje-li hodnota majetku podléhajícího přihlášení částku Kčs 100.000,-, nebo
majetkový přírůstek částku Kčs 20.000,- nebo Kčs 10.000,-:
a) majetkové hodnoty,
které podléhaly přihlášení podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb. U vkladových a
jiných věřitelských účtů se při tom přihlásí nejen stav ke dni 15. listopadu 1945,
jak jest uveden v přihlášce podle ustanovení citovaného dekretu, ale i stav ke dni
počátku účinnosti tohoto zákona, zvýšil-li se tento stav po 15. listopadu 1945 převody
z jiných účtů, zejména z účtů vázaných podle ustanovení dekretu presidenta republiky
ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny;
b) vkladové nebo
jiné věřitelské účty, které jsou vázány podle ustanovení dekretu č. 91/1945 Sb.,
avšak vznikly až po 15. listopadu 1945. Tyto vkladové (kreditní) účty se přihlásí
podle jejich stavu ke dni počátku účinnosti tohoto zákona;
c) majetkové hodnoty, k
jejichž uvolnění jest podle zvláštních ustanovení třeba průkazu o tom, že byly přihlášeny
pro účely dávek podle tohoto zákona;
d) veškerý majetek (§§ 3 - 10) na výzvu přihlašovacího
úřadu (§ 32).
(4) Hlava rodiny jest povinna přihlásiti k oběma rozhodným dnům (§ 2, odst.
1) spolu s vlastním majetkem též majetek příslušníků své rodiny (odstavec 6). Majetek
rodinných příslušníků se při tom připočte k majetku hlavy rodiny.
(5) Osoba drží majetek jako by jí patřil zejména tehdy, nebyly-li dosud
splněny všechny formálně-právní předpoklady nabytí vlastnictví (jako na př. vklad
práva vlastnického k nemovitosti v pozemkové knize), nebo tehdy, nabyla-li majetku
protiprávně. Vzniknou-li o vlastnictví k majetku pochybnosti, jest majetek povinna
přihlásiti osoba, která jej má ve skutečné moci nebo ve správě.
(6) Za příslušníky rodiny se považují manželka nebo družka a nezletilé
děti (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li rozhodného dne konečného s hlavou
rodiny ve společenství domácnostním. Nezletilci, kteří ztratili oba rodiče, považují
se za samostatné podměty přihlašovací povinnosti.
(7) U neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí splní přihlašovací povinnost
osoba, která spravuje pozůstalostní jmění, a není-li jí, osoba, kterou k tomu pozůstalostní
soud určí.
(8) V případech uvedených v § 8, č. 12 splní přihlašovací povinnost zaměstnavatel,
který příslušnou částku zaplatil.
§ 17
Majetek ve vlastnictví více osob
Je-li majetek ve vlastnictví více osob, které nejsou příslušníky téže rodiny,
splní přihlašovací povinnost každá z nich stran celého majetku. Při tom vyznačí výši
podílu, který jí na majetku (majetkovém přírůstku) přísluší (na př. 1/2, 1/4 a pod.),
a jména a bydliště spoluvlastníků.
§ 18
Lhůta k podání přihlášky
Přihlášku jest podati do 60 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.
Přihlašovací úřad může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden
měsíc. První žádost o prodloužení lhůty jest kolku prosta.
§ 19
Vzor a obsah přihlášky
(1) Majetek se sepíše na úředním tiskopise přihlášky, jehož vzor vydá
ministerstvo financí, a přihlásí u příslušného úřadu (§ 32). V přihlášce se uvedou
zejména:
a) počáteční a konečné stavy jednotlivých druhů majetku podle hlavních
znaků;
b) majetkové přírůstky a majetkové úbytky a jejich ocenění (§ 23);
c) údaje
podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) až c);
d) doplňky, vysvětlivky a poznámky
k jednotlivým položkám.
(2) Počáteční ani konečný stav majetku se neuvede u vozidel, strojů, kancelářského
zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků, ocení-li se majetkový přírůstek
podle ustanovení § 26, odst. 2 a 3.
(3) Pouze konečný stav majetku a majetkový přírůstek a jeho ocenění se
uvede u majetkových předmětů a práv, uvedených v § 10.
(4) Pro majetek znárodněných podniků (§ 15, odst. 2), pro majetek darovaný
nebo věnovaný podle ustanovení § 15, odst. 3, jakož i pro majetek věnovaný účelům
uvedeným v § 34, odst. 3, může ministerstvo financí stanoviti vyhláškou v Úředním
listě jiný způsob přihlášení, než jak jest uveden v předchozích odstavcích 1 až 3.
§ 20
Zjištění počátečního stavu majetku
(1) Majetkové předměty a práva mohou býti zahrnuty do počátečního stavu
majetku pouze tehdy, bude-li hodnověrně prokázáno, že byly části majetku podléhajícího
přihlášení již k rozhodnému dni počátečnímu. Hodnověrnými průkazy majetkových předmětů
a práv, jejichž výnos, držba, převod a podobně v rozhodný den počáteční nebo v době
předchozí podléhal daním, poplatkům nebo jiným veřejným dávkám, jsou data (původní,
opravená nebo doplněná), obsažená v příslušných vyměřovacích spisech k 30. červnu
1945. To však neplatí tehdy, byly-li vyměřovací spisy zničeny, nebo nebyl-li poplatník
povinen podle platných ustanovení určité majetkové hodnoty nebo jejich výnos přiznávati,
jako na př. zásoby u podniků bez kupeckého účetnictví podle ustanovení odstavce 2,
písm. j) prováděcího nařízení k § 10, odst. 1 zákona o přímých daních, úroky z úsporných
vkladů až do částky Kčs 1.000,- podle § 34 citovaného zákona a podobně. K amnestijním
podáním, učiněným do uvedeného dne, se však přihlédne pouze tehdy, budou-li údaje
v nich uvedené na výzvu vyměřovacího úřadu hodnověrně prokázány. Tohoto průkazu není
třeba, nezvýší-li se údaji amnestijních podání počáteční stav majetku o více než
Kčs 50.000,-. Průkaz počátečního stavu majetku u úsporných vkladů nebo vkladů na
běžný účet jest přípustný také:
a) vkladními knížkami (listy) nebo běžnými účty,
znějí-li na jméno osoby povinné přihláškou nebo na jméno osob, které byly nebo jsou
jejími rodinnými příslušníky (u provdaných žen též na jméno, které měly za svobodna)
nebo na jméno zůstavitele, po němž osoba povinná přihláškou nebo její rodinní příslušníci
majetek zdědili;
b) jinými vkladními knížkami (listy) nebo běžnými účty než jest uvedeno
pod písmenem a), bude-li připojen doklad peněžního ústavu o tom, že vklad byl založen
osobami, uvedenými pod písmenem a), nebo bude-li prokázáno, že osoba přihláškou povinná
nebo příslušníci její rodiny disponovali vkladem do 30. června 1944 jako vlastníci.
Nemá-li osoba přihláškou povinná vkladní knížky (listu), lze vésti důkaz za stejného
předpokladu také potvrzením peněžního ústavu o výši vkladu v rozhodný den počáteční;
c)
přihláškou podle dekretu č. 95/1945 Sb., je-li v ní počáteční stav vkladu vyznačen.
Vyměřovací úřad může však v pochybných případech žádati ještě průkaz podle ustanovení
písmene b).
Ze zásad, uvedených v tomto odstavci, může ministerstvo financí nebo jím
zmocněný úřad povoliti výjimku osobám vyjmenovaným v § 7, odst. 3 dekretu č. 108/1945
Sb. nebo v jiných zvlášť odůvodněných případech. (2) V ostatních případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, jsou
hodnověrnými průkazy zejména:
a) výpisy z pozemkových knih a katastrů;
b) vkladní
knížky (listy) a výpisy z běžných nebo jiných podobných účtů, po případě potvrzení
peněžních ústavů o těchto účtech, lze-li z nich zjistiti stav vkladů k rozhodnému
dni počátečnímu;
c) depositní listy peněžních ústavů a zástavní listy veřejných zastaváren,
osvědčují-li úschovu, uložení nebo zástavu cenin k rozhodnému dni počátečnímu a nepřipouštějí-li
pochyb ani o druhu, ani o hodnotě cenin;
d) notářské spisy osvědčující koupi nebo
směnu majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, je-li poplatník
k rozhodnému dni konečnému dosud jejich vlastníkem, nebo prokáže-li, že je prodal
nebo daroval v rozhodné době, po případě, že byly v této době zničeny, ztraceny nebo
odcizeny;
e) jiná než pod písmenou d) uvedená písemná osvědčení nebo jiné průkazy
o koupi nebo směně majetkových předmětů a práv, za podmínek uvedených pod písmenou
d), prokáže-li poplatník, že byl vzhledem k svým majetkovým nebo výdělkovým poměrům
schopen podmínkám koupě (směny) vyhověti;
f) notářské spisy osvědčující darování
majetkových předmětů a práv z doby před rozhodným dnem počátečním, po případě i jiná
písemná osvědčení za týchž podmínek, prokáže-li v těchto případech obdarovaný, že
darovanými předměty (právy) po rozhodném dni skutečně disponoval jako vlastník.
(3) Není-li průkaz o počátečním stavu majetku dostatečný, vyšetří jej přihlašovací
úřad podle pomůcek, jež má po ruce, po případě výslechem svědků nebo znalců. Při
tom přihlédne též k vlastním znalostem. Počáteční stav platidel, vkladů a cenných
papírů nesmí býti uznán, s výjimkou případů uvedených v odstavci 1, zejména tehdy,
neodůvodní-li osoba přihláškou povinná dostatečně, že vzhledem k majetkovým a výdělkovým
poměrům osoby, které majetek patřil, byla zde vůbec možnost, aby vlastnila platidla,
vklady a cenné papíry v udané výši.
§ 21
Zjištění konečného stavu majetku
Ustanovení § 20, odst. 2 a 3 platí obdobně pro zjištění a přezkoumání konečného
stavu majetku. Přihlašovací úřad jest jmenovitě oprávněn přezkoumati důvod majetkového
úbytku, je-li konečný stav jednotlivých druhů majetku nižší než stav počáteční.
§ 22
Zvláštní ustanovení pro určení počátečního stavu majetku
(1) Při určení počátečního stavu majetku se hledí na fysické osoby, které
v rozhodné době přestaly býti příslušníky rodiny ve smyslu ustanovení § 16, odst.
6 tak, jako by jimi přestaly býti již před rozhodným dnem počátečním.
(2) U fysických osob, jejichž majetek v cizině podléhá přihlašovací povinnosti
podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b), a které získaly v tuzemsku bydliště nebo
pobyt teprve v rozhodné době, určí se počáteční stav majetku v cizině ke dni jejich
vstupu na území Československé republiky.
(3) U právnických osob, které vznikly v rozhodné době, určí se počáteční
stav majetku ke dni vzniku. U právnických osob, které v rozhodné době přenesly své
sídlo (obchodní vedení) do tuzemska, určí se počáteční stav jejich majetku v cizině
ke dni, kdy se tak stalo. Vznikla-li právnická osoba splynutím jiných právnických
osob nebo přeměnou svého právního útvaru, jest počátečním stavem majetku majetek,
který patřil zaniklým právnickým osobám nebo původnímu právnímu útvaru v rozhodný
den počáteční. Zanikla-li právnická osoba tím, že splynula v rozhodné době s jinou
právnickou osobou, připočte se majetek, který vlastnila v rozhodný den počáteční,
k počátečnímu stavu majetku právnické osoby, s kterou splynula.
(4) Vznikem podle ustanovení odstavce 3 se rozumí okamžik, ve kterém právnické
osoby započaly v tuzemsku svoji činnost. Okolnost, zda byly splněny formálně-právní
předpoklady vzniku (na př. zápis do obchodního rejstříku, schválení zakládacích listin
a pod.), nerozhoduje.
(5) K zvýšení základního kapitálu právnických osob (na př. akciového kapitálu,
kmenového kapitálu, závodních podílů, kuksů, kmenového jmění a pod.) hotovým splacením
v rozhodné době se hledí tak, jako by k tomuto zvýšení došlo již v rozhodný den počáteční.
To však neplatí tehdy, jde-li o závodní podíly, odčitatelné jako dluh podle ustanovení
§ 14, odst. 2. Majetkové převody, které se staly v souvislosti s převody pojistných
kmenů soukromých pojišťoven v rozhodné době, posuzují se tak, jako by byly provedeny
před rozhodným dnem počátečním.
(6) U znárodněných podniků (§ 15, odst. 2) jest počátečním stavem majetku
majetek, který sloužil provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného (národního),
v rozhodný den počáteční (§ 2). Mimo majetek, uvedený ve větě prvé, se považují za
počáteční stav majetku znárodněných podniků také ty majetkové předměty a práva, jež
sice byly věnovány trvale provozu výdělečného podniku, nyní znárodněného, až v rozhodné
době, avšak v rozhodný den počáteční patřily k ostatnímu majetku osoby (po případě
jejích rodinných příslušníků), která byla vlastníkem tohoto podniku až do dne znárodnění.
Totéž platí tehdy, byly-li majetkové předměty nebo práva, uvedené v předchozí větě,
zpeněženy, a teprve jejich výnos byl věnován provozu výdělečného podniku. Ostatním
majetkem podle předchozích ustanovení jest také jiný výdělečný majetek (podnik),
než jest ten, do něhož byly majetkové předměty nebo práva (jejich výnos) převedeny.
(7) U neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest počátečním stavem
majetku zpravidla majetek, který patřil zůstaviteli v rozhodný den počáteční.
(8) U majetkových nabytí (§ 35, odst. 1, písm. a) až e) a odst. 3) jest
počátečním stavem majetku majetek, který patřil zůstaviteli nebo dárci (převodci)
v rozhodný den počáteční.
Ocenění
§ 23
Všeobecně
(1) Není-li stanoveno jinak, ocení se u přihlášeného majetku pouze majetkový
přírůstek nebo úbytek. Majetkovým přírůstkem (úbytkem) jsou majetkové předměty a
práva, o něž jest konečný stav majetku vyšší (nižší) než stav počáteční, jakož i
majetková zlepšení (ztráty), jež nastaly na majetku v rozhodné době a trvají v rozhodný
den konečný.
(2) Majetkovým zlepšením podle ustanovení odstavce 1 se rozumějí investice,
které byly učiněny vlastníkem nebo v jeho prospěch třetí osobou, a jimiž byla zvýšena
hodnota majetku proti stavu k rozhodnému dni počátečnímu. Ztrátou se rozumí i zničení
a poškození majetku. K opotřebení, způsobenému normálním užíváním, se nepřihlíží,
není-li stanoveno jinak. Za ztracené majetkové předměty budou považovány, bez újmy
ustanovení § 26, pouze ty předměty, jejichž ztráta byla řádně hlášena bezpečnostním
úřadům, nebo jejichž ztráta nastala v důsledku okupace, národní, rasové nebo politické
persekuce, nebo válečných poměrů.
(3) Počáteční i konečný stav majetku se ocení pouze:
a) u zásob všeho
druhu, jakož i u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných
podniků, u nichž se majetkový přírůstek ocení způsobem uvedeným v § 26, odst. 1 a
4;
b) u platidel, vkladů, nesplatných nároků ze životního pojištění kapitálového
nebo důchodového a peněžních pohledávek a dluhů, bez ohledu, zda tyto majetkové předměty
(práva) jsou částí výdělečného majetku či jinakého majetku.
(4) Počáteční stav majetku a majetkový úbytek se však neocení u nároků
ze všech druhů životního pojištění kapitálového nebo důchodového, zanikly-li tyto
nároky v rozhodné době výplatou pojistného kapitálu, odkupní sumy nebo důchodů. Tyto
výplaty se odečtou podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. g).
§ 24
Úbytek u některých druhů jinakého majetku
Majetkové předměty, uvedené v § 8, č. 14, jakož i všechny jiné majetkové
předměty a práva, patřící k jinakému majetku a v § 8 výslovně neuvedené, považují
se za majetkový úbytek tehdy, nejsou-li již v rozhodný den konečný částí majetku
podléhajícího přihlášení a měly-li v rozhodný den počáteční jednotlivě obecnou cenu
vyšší než Kčs 5.000,-, nebo převyšovala-li jejich úhrnná obecná cena v tento den
částku Kčs 25.000,-. Podmínkou však jest, aby bylo prokázáno, že je osoba přihláškou
povinná nebo příslušníci její rodiny vlastnili v rozhodný den počáteční.
§ 25
Ocenění majetkového přírůstku a úbytku
(1) Majetkový přírůstek, není-li v § 26, odst. 2, 3 a 5 stanoveno jinak,
se ocení:
a) kupní cenou, t.j. částkou odpovídající cenovým předpisům, za kterou
byly majetkové předměty nebo práva, o něž se majetek zvýšil, koupeny. Kupní cenou
jest vše, co kupující prodávajícímu z titulu převodu majetku plnil, bez ohledu na
to, jak tato plnění byla stranami označena a zda byla písemně osvědčena či nikoliv;
b) částkou, odpovídající cenovým předpisům, jež byla v rozhodné době vynaložena na
opravu předmětu, který byl poškozen již v rozhodný den počáteční;
c) částkou, která
byla vynaložena za tím účelem, aby byl získán majetkový předmět nebo právo jinak
než koupí (na př. stavební náklad, je-li majetkovým přírůstkem budova, třeba rozestavěná).
Podmínkou však jest, aby tato částka odpovídala cenovým předpisům, nebo aby byla
považována podle platných ustanovení za plnou náhradu;
d) částkou, která byla nebo
má býti vyplacena jako náhrada za majetek, který byl znárodněn a který jest majetkovým
přírůstkem;
e) částkou, která byla zaplacena v rozhodné době na ryzí prémii (úhradu)
podle § 8, č. 10 a 11 nebo na získání nároků a příslibů podle ustanovení § 8, č.
12;
f) obecnou cenou majetkového předmětu (práva), u něhož přírůstek nastal, v rozhodný
den konečný (§ 28), nelze-li použíti ustanovení písmen a) až e).
(2) Majetkový úbytek se ocení:
a) prodejní cenou, t.j. částkou odpovídající
cenovým předpisům, za kterou byly majetkové předměty nebo práva, o něž se majetek
snížil, prodány, nebo obecnou cenou v rozhodný den počáteční (§ 28), je-li vyšší
než zmíněná prodejní cena. Ustanovení předchozího odstavce písm. a), poslední věty,
platí obdobně. Úbytek na cenných papírech se však ocení vždy způsobem uvedeným pod
písm. c);
b) částkou, odpovídající cenovým předpisům, kterou by bylo třeba v rozhodný
den konečný vynaložiti, aby majetkový předmět (právo), poškozený v rozhodné době,
byl uveden do stavu, v jakém byl v rozhodný den počáteční, ne však výše než obecnou
cenou tohoto majetkového předmětu (práva) v rozhodný den počáteční;
c) obecnou cenou
majetkového předmětu (práva), u něhož úbytek nastal, v rozhodný den počáteční, nelze-li
použíti ustanovení písmen a) a b).
(3) Počáteční a konečný stav majetku (§ 23, odst. 3) se ocení:
a) u
zásob, vozidel, strojů, kancelářského zařízení a u ostatního inventáře výdělečných
podniků způsobem uvedeným v § 26, odst. 1 a 4;
b) u platidel, vkladů a dluhů jmenovitou
cenou, t.j. částkou, na kterou platidla, vklady nebo dluhy znějí. K jmenovité ceně
se připočtou všechny úroky splatné u počátečního stavu majetku do rozhodného dne
počátečního, u konečného stavu majetku do 31. prosince 1944 nebo, byly-li peněžními
ústavy vykázány, do 30. června 1945;
c) u peněžních pohledávek jmenovitou cenou,
neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. K nedobytným pohledávkám
se nehledí. Ustanovení písmene b) platí jinak obdobně;
d) u nesplatných nároků ze
životního pojištění kapitálového nebo důchodového částkou, vypočtenou jako hodnota
životního pojištění kapitálového nebo důchodového podle tabulek, vydaných ministrem
financí (§ 10, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.).
(4) Ministr financí vydá na návrh pověřence financí a v dohodě s ním směrnice,
jimiž se ocenění podle předchozích odstavců na Slovensku provede tak, aby se vyrovnal
rozdíl v cenách, vyplývající z nižší cenové hladiny v zemích České a Moravskoslezské.
§ 26
Ocenění majetkového přírůstku nebo úbytku u některých druhů výdělečného
majetku a zemědělského a lesního majetku
(1) Majetkový přírůstek nebo úbytek u vozidel, strojů, kancelářského zařízení
a ostatního inventáře výdělečných podniků se ocení srovnáním počátečního stavu a
konečného stavu zmíněných předmětů, pokud osoba přihláškou povinná nepoužije ustanovení
odstavců 2 a 3. Počáteční stav majetku se přitom ocení pořizovací cenou po odečtení
částek odpovídajících skutečnému opotřebení nebo znehodnocení do rozhodného dne počátečního,
konečný stav majetku pak podle ustanovení § 51.
(2) Majetkový přírůstek u předmětů, uvedených v odstavci 1, může býti oceněn
u výdělečných podniků 50% investičního nákladu. Investičním nákladem se rozumějí
částky, odpovídající cenovým předpisům, které byly v rozhodné době prokazatelně vynaloženy
na pořízení předmětů uvedených ve větě prvé.
(3) Prokáže-li se, že skutečné opotřebení včetně mimořádných ztrát a poškození,
jež v rozhodný den konečný dosud trvají, činí u předmětů uvedených v odstavci 1 více
než 50% investičního nákladu, může býti majetkový přírůstek oceněn níže, musí však
býti oceněn nejméně 30% investičního nákladu.
(4) Majetkový přírůstek nebo úbytek u zásob všeho druhu výdělečných podniků
se ocení obdobně podle ustanovení odstavce 1.
(5) Majetkový přírůstek u strojů, patřících k zemědělskému a lesnímu majetku,
může býti oceněn 50% částky, za kterou byly stroje v rozhodné době prokazatelně opatřeny.
§ 27
Ocenění majetkových zlepšení
Majetkový přírůstek, který nastal zlepšením (investicemi) podle ustanovení
§ 23, odst. 1 a 2, se ocení částkou, odpovídající cenovým předpisům, která byla na
zlepšení vynaložena.
§ 28
Obecná cena
(1) Nelze-li použíti ustanovení §§ 25 až 27, ocení se majetkový přírůstek
nebo úbytek (po případě počáteční stav a konečný stav majetku) obecnou cenou.
(2) Obecnou cenou jest částka, které by se dosáhlo za šetření platných
cenových předpisů prodejem majetkového předmětu nebo práva v rozhodný den v běžném
obchodním styku podle jejich stavu a jakosti, bez ohledu na mimořádné okolnosti nebo
osobní poměry. Za osobní poměry jest považovati též omezení v nakládání, která tkví
v osobě poplatníka nebo jeho právního předchůdce.
§ 29
Dluhy a břemena
(1) Za majetkový přírůstek se považují:
a) dluhy, které zanikly po
rozhodném dni počátečním;
b) rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dluhů, je-li
konečný stav nižší než počáteční;
c) břemena, která po rozhodném dni počátečním zanikla
zcela nebo zčásti proto, že se oprávněný svého práva vzdal zcela nebo zčásti za plat.
(2) Od celkového majetkového přírůstku se odečtou:
a) dluhy, které vznikly
po rozhodném dni počátečním a trvají k rozhodnému dni konečnému;
b) rozdíl mezi počátečním
a konečným stavem dluhů, je-li konečný stav vyšší než počáteční;
c) břemena, jež
vznikla po rozhodném dni počátečním, trvají-li k rozhodnému dni konečnému.
§ 30
Ocenění dluhů a břemen
(1) Dluhy se ocení jako peněžité pohledávky (§ 25, odst. 3, písm. c)).
(2) Břemena se ocení částkou, která byla při jejich vzniku nebo zániku
oprávněným nebo povinným vyplacena, nebo obecnou cenou plnění (§ 28), byla-li náhrada
poskytnuta jinak než v penězích. Podmínkou však jest, aby náhrada byla přiměřená
hodnotě břemene. Vzniklo-li břemeno při postupu nebo prodeji majetku, zejména zemědělského
a lesního, ocení se kupní (postupní) cenou nebo poměrnou její částí. Břemena, jež
nemohou býti oceněna žádným ze shora uvedených způsobů, se ocení, jde-li o právo
užívání, požívání nebo právo na jiné opětující se užitky, způsobem uvedeným v §§
56 až 58, jinak obecnou cenou (§ 28).
Přihlašovací řízení
§ 32
Přihlašovací úřad
Pro přihlášení majetku jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu měl
přihláškou povinný dne 1. listopadu 1945 bydliště, po případě, jde-li o osoby právnické,
sídlo (obchodní vedení). Pro majetek neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest
příslušna berní správa, v jejímž obvodu jest pozůstalostní soud. Pro majetek osob,
které nemají v tuzemsku ani bydliště ani sídlo, jest příslušna berní správa, v jejímž
obvodu jest majetek nebo jeho nejcennější část.
§ 33
Spolupůsobení veřejných úřadů, korporací a jiných osob
(1) Veřejné úřady a soudy, jakož i osoby fysické nebo právnické jsou povinny
na požádání finanční správy spolupůsobiti v přihlašovacím řízení. Žádosti musí býti
vyhověno bez průtahu. K vynucení této povinnosti může býti fysické osobě nebo u právnických
osob osobě, která podle platných právních předpisů jest oprávněna k jejich zastupování,
uložena pořádková pokuta až do výše Kčs 100.000,-.
(2) Osoby, které nejsou československými státními zaměstnanci, musí, budou-li
k tomu vyzvány, vykonati příslušnému přihlašovacímu úřadu slib.
(3) Osobám, uvedeným v odstavci 1, přísluší odměna za ztrátu času, a to
podle směrnic, jež vydá ministerstvo financí.
Část druhá
Dávka z majetkového přírůstku. Předmět dávky
§ 34
Všeobecně
(1) Dávce z majetkového přírůstku podléhají majetkové přírůstky, zjištěné
podle ustanovení části prvé, snížené o majetkové úbytky, zjištěné podle týchž ustanovení,
a o majetková nabytí, uvedená v § 35.
(2) Od dávky z majetkového přírůstku jest osvobozen majetek, uvedený v §
15, odst. 1 a 3. Vláda může rozšířiti toto osvobození též na jiný majetek.
(3) Ministerstvo financí, na Slovensku na návrh pověřence financí, osvobodí
od dávky z majetkového přírůstku majetek, který slouží bezprostředně, trvale a výlučně
účelům obecně užitečným nebo dobročinným, zejména pokud takovým účelům slouží majetek
nevýdělečných veřejnoprávních korporací a institucí, které plní úkoly vědecké, náboženské,
umělecké, vzdělávací a tělovýchovné.
§ 35
Majetková nabytí
(1) Majetkovým nabytím podle ustanovení § 34, odst. 1 jest majetek (§§
3 až 10), jehož bylo v rozhodné době nabyto:
a) nápadem dědictví nebo odkazů včetně
nápadů na podkladě povinného dílu;
b) darováním, mají-li dary, věnované týmž dárcem
témuž obdarovanému v rozhodné době, dohromady hodnotu vyšší než Kčs 10.000,-; darováním
se tu rozumí také věno, výbava, odbytné spočívající na zákonné alimentační povinnosti
a všechna jiná věnování, jež se mají při dědickém nápadu po tom, kdo je dal, započítati
do povinného dílu;
c) svatebními smlouvami, nastal-li převod po smrti manželově;
d)
plněním, které bylo nabyvateli uloženo ve prospěch třetích osob pro případ smrti,
nebo které nabyvatel poskytl třetím osobám podle posledního přání zůstavitelova;
e) částečně bezplatným převodem, t.j. převodem, při němž obecná cena převedeného
majetku převyšovala v době převodu hodnotu plnění, k němuž se nabyvatel zavázal.
Za účelem zjištění, zda jde o částečně bezplatný převod, se ocení předmět plnění
obecnou cenou (§ 28). Je-li plněním právo užívací, požívací nebo právo na jiné opětující
se plnění, ocení se právo způsobem uvedeným v §§ 56 až 58;
f) výplatou pojistného
kapitálu nebo důchodů při úrazovém nebo nemocenském pojištění nebo výplatou odškodného
za úraz nebo nemoc;
g) výplatou pojistného kapitálu, odkupní částky nebo důchodu
při všech druzích životního pojištění po odečtení prémií zaplacených v rozhodné době;
h) věnováním jako náhrada, podpora (výtěžek sbírky) či zadržený plat, jež od veřejných
úřadů, institucí, fondů a veřejných i soukromých zaměstnavatelů obdržely v hotovosti,
věcných hodnotách nebo pohledávkách osoby, vyjmenované v § 7, odst. 3 dekretu č.
108/1945 Sb.;
ch) výplatou odbytného osobám při ukončení služebního poměru, jde-li
o náhradu za nabyté pensijní nároky.
(2) Dluhy a břemena, které v době nabytí souvisely s majetkem uvedeným v
odstavci 1 a v rozhodný den konečný dosud trvají, nemohou býti odečteny u nabyvatele
od celkového majetkového přírůstku podle ustanovení § 29, odst. 2.
(3) Na majetek, uvedený v odstavci 1, písm. a) až e), se hledí pro výpočet
dávky z majetkového přírůstku tak, jako by rozhodného dne konečného byl dosud ve
vlastnictví zůstavitelově nebo dárcově.
Podmět dávky
§ 36
(1) Dávkou z majetkového přírůstku jest povinen, bez újmy ustanovení §
83, odst. 1, věty třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by
jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí
pečovati o to, aby dávka mohla býti řádně uložena.
(2) Povinnost k dávce z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce
1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob se zdaní společně
s hlavou rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují
též těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti,
nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.
(3) U majetkových nabytí, podrobených dávce z majetkového přírůstku podle
ustanovení § 35, odst. 3, jest dávkou povinen:
a) u darování a částečně bezplatných
převodů [§ 35, odst. 1, písm. b) a e)] dárce (převodce), je-li na živu, jinak neodevzdaná
(nerozdělená) pozůstalost, nebo obdarovaný (nabyvatel), byla-li pozůstalost již projednána.
Je-li obdarovaných (nabyvatelů) více, jsou povinni zapraviti dávku poměrně podle
celkové výše darů;
b) v ostatních případech osoba, která nabytím byla obohacena. Ustanovení
písmene a), druhé věty platí obdobně.
(4) V případech uvedených v § 8, č. 12 jest dávkou z majetkového přírůstku
povinen zaměstnavatel, který příslušnou částku zaplatil.
Vyměřovací základ
§ 37
(1) Základem pro vyměření dávky z majetkového přírůstku jest celková hodnota
majetkových přírůstků, snížená o hodnotu majetkových úbytků a majetkových nabytí.
Majetková nabytí, vyjmenovaná v § 35, odst. 1, písm. a) až e), se při tom ocení stejnou
částkou, jakou byla oceněna jako majetkový přírůstek, majetková nabytí uvedená v
§ 35, odst. 1, písm. f) až ch) pak částkou, která byla před rozhodným dnem konečným
vyplacena jako pojistný kapitál nebo jako náhrada za utrpěné škody nebo jako odbytné.
(2) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických
osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují,
nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:
1.
Kčs 20.000,- pro poplatníka,
2. Kčs 20.000,- pro manželku (manžela, družku) a
3.
Kčs 5.000,- pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).
(3) U zletilého poplatníka, který v rozhodný den konečný nemá nároku na
veřejnoprávní pojištění nebo starobní důchod podle platných předpisů pro soukromé
nebo veřejné zaměstnance, anebo podle zvláštních služebních smluv, sníží se vyměřovací
základ, uvedený v odstavci 1, o další částku Kčs 20.000. U osob, které byly část
rozhodné doby povinně pojištěny, po případě v povinném pojištění důchodovém dobrovolně
pokračovaly, snižuje se tato částka o dvojnásobek pojistného, odvedeného v rozhodné
době za tyto osoby na veřejnoprávní důchodové pojištění. Ustanovení předchozích vět
však neplatí tehdy, byly-li majetkové přírůstky sníženy o odbytné podle ustanovení
§ 35, odst. 1, písm. ch).
(4) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých
tisíc korun dolů.
Sazba dávky
§ 38
(1) Dávka z majetkového přírůstku činí:
z prvých Kčs 5.000,- vyměřovacího základu ........ 5%, z dalších Kčs 10.000,- vyměřovacího základu ..... 10%, z dalších Kčs 10.000,- vyměřovacího základu ..... 20%, z dalších Kčs 20.000,- vyměřovacího základu ..... 30%, z dalších Kčs 30.000,- vyměřovacího základu ..... 40%, z dalších Kčs 40.000,- vyměřovacího základu ..... 50%, z dalších Kčs 50.000,- vyměřovacího základu ..... 60%, z dalších Kčs 100.000,- vyměřovacího základu .... 70%, z dalších Kčs 100.000,- vyměřovacího základu .... 80%, z dalších Kčs 200.000,- vyměřovacího základu .... 90%, z dalších částek ............................... 100%.
(2) Je-li majetkový přírůstek nepřiměřený hospodářským poměrům a slušným
výdělkovým možnostem poplatníka, buď vyzván, aby prokázal původ tohoto majetkového
přírůstku. Majetkové přírůstky, které nejsou těmto okolnostem přiměřené, buďtež postiženy
dávkou ve výši 100% vyměřovacího základu. Za nepřiměřené majetkové přírůstky se považují
zejména:
a) majetkové přírůstky, které vznikly z prodejů za ceny vyšší než úředně
stanovené;
b) majetkové přírůstky, jichž bylo dosaženo využitím poměrů vyvolaných
okupací nebo národní, rasovou nebo politickou persekucí, podporou válečného úsilí
okupantů nebo neoprávněným využitím tísně druhého.
(3) Okresní národní výbory se zmocňují snížiti na žádost dávku z majetkového
přírůstku poplatníkům výdělku neschopným, jakož i poplatníkům, jejichž schopnost
výdělku jest pro stáří, nemoc nebo invaliditu trvale snížena, jsou-li poplatníci
nebo osoby, o jejichž výživu pečují, zcela nebo převážně odkázáni na výnos poplatníkova
majetku, a klesla-li by hodnota tohoto majetku po zapravení dávky z majetkového přírůstku
pod částku Kčs 300.000,-. Okresní národní výbory se dále zmocňují ze sociálních důvodů
snížiti nebo prominouti na žádost dávku z majetkového přírůstku výtvarným umělcům,
pokud majetkový přírůstek u nich nastal prodejem vlastních uměleckých děl. Tato zmocnění
mohou býti zcela nebo zčásti přenesena na podřízené úřady.
Přiznání
Splatnost dávky a poplatek z prodlení
§ 40
(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetkového přírůstku
podle své přihlášky (§ 39) ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného
vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přihlášky
(§ 18). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky
rozhodný.
(2) Pokud poplatník nemůže zcela a včas zapraviti dávku z majetkového přírůstku
vlastními majetkovými hodnotami podle ustanovení § 68, odst. 1, č. 1 až 4, může mu
vyměřovací úřad povoliti placení ve splátkách tak, aby nejméně polovina dávky z majetkového
přírůstku byla zapravena nejdéle do 6 měsíců, zbytek pak nejdéle do 1 roku po uplynutí
lhůty uvedené v odstavci 1.
(3) Dávka vyměřená dodatečným platebním rozkazem jest splatna do 30 dnů
po doručení tohoto platebního rozkazu.
(4) Nebyla-li dávka zaplacena včas (odstavec 1 až 3), jest dlužník povinen
zaplatiti 1/2% poplatek z prodlení z nedoplatku dávky k poslednímu dni lhůty splatnosti
a z nedoplatku dávky s příslušenstvím k poslednímu dni každého dalšího měsíce.
(5) Byla-li vyměřená dávka zčásti nebo úplně odepsána v důsledku rozhodnutí
o odvolání proti platebnímu rozkazu, neopraví se poplatek z prodlení, ale přizná
se poplatníkovi náhradní dobropis sazbou, stanovenou pro poplatek z prodlení, ke
dnům rozhodným pro předpis tohoto poplatku, a to z částky odepsané dávky od její
splatnosti až do vyrozumění poplatníka o odpisu, podléhal-li poplatník v této době
zásadně poplatku z prodlení.
Část třetí
Dávka z majetku
Předmět dávky
Podmět dávky
§ 42
(1) Dávkou z majetku jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst. 1, věty
třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by jí patřil (§ 16, odst.
5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka
mohla býti řádně uložena.
(2) Povinnost k dávce z majetku podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak
osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob zdaní se společně s hlavou
rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují též
těžířstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv
však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.
Rozhodný den
Ocenění majetku
§ 44
Předmět ocenění
Každou hospodářskou jednotku jest oceniti samostatně. Tvoří-li hospodářskou
jednotku více majetkových předmětů nebo práv, ocení se všechny majetkové předměty
a práva dohromady jako celek. To platí i tehdy, je-li hospodářská jednotka společným
majetkem několika osob. Cena ideálního podílu spoluvlastníkova se řídí rozsahem práv
a povinností, které spoluvlastníci mají k sobě navzájem, a vyjádří se penízem, který
by na spoluvlastníka připadl, kdyby se spoluvlastnictví zrušilo k rozhodnému dni.
§ 45
Způsob ocenění
(1) Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce podrobený majetek obecnou
cenou (§ 28).
(2) Ustanovení § 25, odst. 4 platí obdobně.
§ 46
Příslušenství nemovitosti
(1) Při zjišťování obecné ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti též
k právům spojeným s držbou nemovitosti a k příslušenství (§ 5, odst. 3).
(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení jsou postavena
na roveň nemovitým věcem, ocení se samostatně.
§ 47
Ocenění zemědělského a lesního majetku
Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, na Slovensku na návrh pověřence
financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě způsob oceňování jednotlivých
druhů zemědělského a lesního majetku. Takto stanovené ceny nesmějí býti vyšší než
obecná cena (§ 28).
Ocenění pozemkového a domovního majetku
§ 48
(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí býti nižší než obecná cena, kterou
by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.
(2) Obecnou cenou pozemku se započatou stavbou, která nebyla v rozhodný
den (§ 43) dokončena, jest obecná cena pozemkové plochy s připočtením nákladů, které
byly vynaloženy na stavbu až do této doby. Při tom se přihlédne k znehodnocení, které
nastalo tím, že stavba nemohla býti dokončena.
(3) Byly-li na budově prováděny stavební změny (na př. přístavby nebo nástavby),
připočtou se k její obecné ceně náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební změny
až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí obdobně.
(4) Při oceňování pozemkového a domovního majetku nutno přihlédnouti též
k znehodnocení, vzniklému válečnými událostmi nebo jinou vyšší mocí.
§ 49
(1) Má-li býti určena obecná cena práva stavby nebo pozemku zavazeného
tímto právem, zjistí se nejprve obecná cena pozemku včetně stavby tak, jako by nebyl
tímto právem zatížen.
(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté nebo zřízené
z práva stavby (§ 6 zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, na
Slovensku ustanovení zvykového práva o superedifikátu), se určí tolika setinami obecné
ceny pozemku včetně stavby podle odstavce 1, kolik let čítá období mezi rozhodným
dnem (§ 43) a dnem zániku práva stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li šest
měsíců, počítají za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.
(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby jest částka, která vychází,
odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná
cena práva stavby, zjištěná podle odstavce 2.
(4) Není-li určitá doba trvání práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo
je-li tato doba závislá na výmince, která se v rozhodný den dosud nesplnila, určí
se obecná cena způsobem, uvedeným v odstavcích 2 a 3, podle nejdelší doby, která
jest podle smlouvy možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková nejdelší doba,
doby možné podle ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z. nebo na Slovensku
podle ustanovení zvykového práva o superedifikátu.
§ 50
Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby vydal, na Slovensku na
návrh pověřence financí a v dohodě s ním, pro oceňování jednotlivých druhů pozemkového
a domovního majetku, zejména činžovních a rodinných domů, závazné oceňovací směrnice,
které vyhlásí v Úředním listě. Takto stanovené ceny nesmějí býti vyšší než obecná
cena (§ 28).
§ 51
Ocenění výdělečného majetku
(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného majetku jest zásadně rozhodná
cena, které by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával za účelem dalšího provozování,
nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji jednotlivých majetkových předmětů a
práv.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, na Slovensku na návrh pověřence
financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním listě jiný způsob oceňování výdělečného
majetku pro případy, ve kterých nelze použíti ocenění podle předchozího odstavce.
Ocenění jinakého majetku
§ 52
Platidla a vklady
Tuzemská platidla a vklady, znějící na československé koruny, se ocení
cenou jmenovitou. Cizozemská platidla a vklady, znějící na cizí měnu, se přepočtou,
bez újmy ustanovení § 55, odst. 1, věty prvé, na československé koruny podle přepočítacího
kursu, který určí ministr financí vyhláškou v Úředním listě.
Cenné papíry a podíly
§ 53
Cenné papíry se ocení cenou, kterou stanoví ministr financí po slyšení
znalců vyhláškou v Úředním listě.
§ 54
Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena zvláštní cena (§ 53), podíly
u společností s ručením obmezeným a závodní podíly u hospodářských a výdělkových
společenstev (družstev) se ocení:
a) jmenovitou hodnotou, jde-li o cenné papíry
a podíly na znárodněných podnicích (§ 15, odst. 2), pokud není známa výše náhrady.
Bude-li stanovená náhrada vyšší nebo nižší než je jmenovitá cena, upraví se vyměření
dávky, jestliže celkový rozdíl bude činiti více než 3% vyměřovacího základu a celkový
rozdíl na dávce více než 500 Kčs;
b) jmenovitou hodnotou závodních podílů u hospodářských
a výdělkových společenstev (družstev), nepřevyšuje-li 200 Kčs;
c) obecnou cenou (§
28) ve všech ostatních případech. Ministerstvo financí vydá směrnice pro výpočet
obecné ceny. Při stanovení cen podle těchto směrnic přihlédne se k dávkám, jimiž
jsou příslušné právnické osoby povinny.
§ 55
Pohledávky
(1) Peněžité pohledávky se ocení cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní
okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Pohledávky, které znějí na jiný předmět než peníze,
se ocení obecnou cenou předmětu (§ 28). O přepočtení na československé koruny u pohledávek
znějících na cizí měnu platí obdobně ustanovení § 52.
(2) Bezúročné a doložkou času obmezené peněžité pohledávky se ocení částkou,
která zůstane z jistiny po srážce 3% ročních úroků až do dne splatnosti.
(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.
Požívací a užívací práva
§ 56
(1) Požívací a užívací práva, jakož i práva na jiná opětující se plnění
(dále zkráceně pouze užitky a plnění) se ocení kapitálovou cenou.
(2) Podkladem pro výpočet kapitálové ceny jest obecná cena (§ 28) užitku
nebo plnění za jeden rok (roční cena). Roční cenou užitku z peněžité částky jsou,
není-li jinak stanoveno, 3% jistiny.
(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem roční ceny užitku nebo plnění,
zjištěným podle doby jejich trvání.
§ 57
(1) Kapitálovou cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu určitou jest
úhrn jejich ročních cen, nejvýše však 25násobek.
(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků a plnění jest 25násobek, kapitálovou
cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu neurčitou pak 12násobek roční ceny užitků
nebo plnění, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Při výpočtu kapitálové ceny užitků a plnění, jejichž trvání závisí
na více skutečnostech, se přihlédne pouze k té skutečnosti, pro niž v daném případě
platí násobek nejvyšší. Je-li jednou z rozhodujících skutečností věk jedné nebo více
osob, nesmí býti překročena hranice uvedená v § 58.
§ 58
(1) Kapitálová cena užitků a plnění, obmezených na dobu života jedné
osoby, se určí podle stáří této osoby násobkem roční ceny užitků nebo plnění, a to
při věku.................do 15 let ............ 18násobkem, při věku více než 15 let do 25 let ............ 17násobkem, při věku více než 25 let do 35 let ............ 16násobkem, při věku více než 35 let do 40 let ............ 15násobkem, při věku více než 40 let do 45 let ............ 14násobkem, při věku více než 45 let do 50 let ............ 13násobkem, při věku více než 50 let do 55 let ............ 11násobkem, při věku více než 55 let do 60 let ............ 9násobkem, při věku více než 60 let do 65 let ............ 7násobkem, při věku více než 65 let do 70 let ............ 6násobkem, při věku více než 70 let do 75 let ............ 5násobkem, při věku více než 75 let do 80 let ............ 4násobkem, při věku více než 80 let do 85 let ............ 3násobkem, při věku ...............nad 85 let ............ 2násobkem.
(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění na životě více osob tak, že užitky
a plnění zanikají smrtí první osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové ceny věk
osoby nejstarší; trvají-li užitky a plnění až do smrti osoby poslední, jest rozhodným
věk osoby nejmladší.
§ 59
Nároky ze životního pojištění
Dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového
se ocení hodnotou vypočtenou podle tabulek vydaných ministrem financí (§ 10, odst.
1 dekretu č. 95/1945 Sb.).
§ 60
Dluhy a břemena
(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem jako pohledávky (§ 55). Je-li
dluhem nebo břemenem právo požívací, užívací nebo právo na jiná opětující se plnění,
ocení se dluh nebo břemeno způsobem uvedeným v §§ 56 až 58.
(2) Dluhy a břemena, jež nelze oceniti žádným ze způsobů uvedených v odstavci
1, se ocení obecnou cenou (§ 28).
Vyměřovací základ
§ 61
(1) Základem pro vyměření dávky z majetku je celková hodnota veškerého
majetku (§ 41) po srážce dluhů a břemen (§§ 11 až 14) a případné dávky z majetkového
přírůstku podle části druhé tohoto zákona.
(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud nesouvisejí s majetkem, který
dávce z majetku není podroben. U fysických osob, které v tuzemsku v rozhodný den
(§ 43) nebydlely nebo tu nepobývaly déle jednoho roku, a u právnických osob, které
neměly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení), lze odečísti dluhy a břemena
jen, pokud souvisejí s tuzemským majetkem.
(3) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických
osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují,
nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:
1.
Kčs 150.000,- pro poplatníka,
2. Kčs 150.000,- pro jeho manželku (manžela, družku),
3. Kčs 50.000,- pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).
(4) U poplatníků, uvedených v § 37, odst. 3, se sníží vyměřovací základ
podle odstavce 1 za každý rok, o který věk poplatníka v rozhodný den konečný přesahuje
30 let, o další částku Kčs 10.000,-, nejvýše však o částku Kčs 300.000,-.
(5) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých
tisíc korun dolů.
Sazba dávky
§ 62
Dávka z majetku činí: z prvých 200.000 Kčs ................ 5%, z dalších 300.000 Kčs ................ 7%, z dalších 400.000 Kčs ................ 9%, z dalších 500.000 Kčs ................ 12%, z dalších 600.000 Kčs ................ 15%, z dalších 2,000.000 Kčs ................ 18%, z dalších 6,000.000 Kčs ................ 21%, z dalších 10,000.000 Kčs ................ 25%, z částek přes 20,000.000 Kčs ................ 30%.
Přiznání
§ 63
(1) Dávka z majetku se vyměří na podkladě přihlášky (§ 19) a zvláštního
přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo financí. Přiznání jest podati u berní správy,
příslušné podle ustanovení § 32 do 60 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.
Berní správa může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden měsíc.
Delší lhůtu může povoliti jen finanční úřad II. stolice. První žádost o prodloužení
lhůty jest kolku prosta.
(2) Přiznání k dávce z majetku jsou povinny podati osoby, které jsou podrobeny
dávce (§§ 42 a 61), jakož i osoby, které byly k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť vyzvány.
Splatnost dávky
§ 64
(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetku připadající na
přiznaný majetek ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu
nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přiznání (§ 63,
odst. 1). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky
rozhodný.
(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí tu obdobně.
Část čtvrtá
Společná a závěrečná ustanovení.
Přiznání a paušalování dávek
§ 65
(1) Podání přiznání může býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených v § 71,
odst. 2 až 8, pokutami až do výše Kčs 10.000, třeba opětovnými.
(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše se, bez újmy trestů uvedených
v § 71, odst. 2 až 8, zvýšení až do výše 10% vyměřené dávky z majetkového přírůstku
nebo dávky z majetku.
(3) Vláda stanoví na návrh ministra financí, kdy a za jakých podmínek může
býti dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku vyměřena paušální částkou.
Příslušnost úřadů k vyměření a placení dávek
§ 66
(1) Dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku vyměří berní správa,
příslušná podle § 32 jako přihlašovací úřad. Dávku z majetkového přírůstku podle
ustanovení § 35, odst. 3 vyměří berní správa, která by byla příslušna, kdyby zůstavitel
nebo dárce byl dosud na živu.
(2) Vyměření dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku oznámí berní
správa poplatníkovi platebním rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník podati
odvolání do 30 dnů po jeho doručení k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne
s konečnou platností.
(3) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se vyměří i v tom případě,
připadá-li na majetkový přírůstek nebo majetek, o němž bylo podle ustanovení § 71,
odst. 2, písm. a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě náhradní trest peněžitý.
(4) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se platí a účtuje u
berního úřadu příslušného podle bydliště poplatníkova nebo podle jiných znaků uvedených
v § 32.
§ 67
(1) Ministerstvo financí může vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení delegovati
k přijetí přihlášek nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku
všeobecně jiné úřady, než úřady příslušné podle ustanovení § 32 a podle § 66, odst.
1.
(2) Ministerstvo financí může též v jednotlivých případech z důležitých
důvodů na žádost poplatníkovu nebo z úřední moci delegovati k přijetí přihlášky nebo
k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku jiný úřad, než úřad
příslušný podle § 32 a podle § 66, odst. 1.
Placení dávek
§ 68
(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví podle volby poplatníka:
1.
hotově;
2. vklady u tuzemských peněžních ústavů, a to jak volnými, tak i vázanými;
3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního
státního dluhu československého včetně dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem a
t. zv. Slovenskou republikou, dále cennými papíry znárodněných podniků;
4. uznanými
nároky na náhradu válečných škod;
5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní správa
má zájem na jich získání na místě placení. O jejich přijetí na místě placení rozhodne
ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad.
O ocenění hodnot, uvedených pod čísly
2 až 5, platí obdobně ustanovení §§ 44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka z
majetkového přírůstku, ustanovení § 25. (2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady a jiné peněžní pohledávky,
přihlášené podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem berní správy, příslušné
pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), převedeny až do výše 75% částek přihlášených
podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b) na úhradu dávek, které byly předepsány
podle tohoto zákona vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž vlastník přísluší (§ 16,
odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu vlastníka vkladů (pohledávek), ani
jejich exekučního zabavení. Výměr o převodu se doručí jak příslušnému peněžnímu ústavu
(podniku), tak i poplatníkovi. Proti výměru může poplatník podati odvolání do 30
dnů po jeho doručení. O odvolání rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností.
Odvolání nemá odkladného účinku. Peněžní ústav (podnik) jest povinen žádaný převod
ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě stanovil,
kterých jiných majetkových hodnot může býti k úhradě dávek podle tohoto zákona obdobně
použito.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě, byly-li vklady, jiné peněžní
pohledávky, po případě jiné majetkové hodnoty, jichž podle ustanovení poslední věty
předchozího odstavce bude lze použíti obdobně k úhradě dávek, po 15. listopadu 1945
darovány jiným osobám nebo převedeny na případ smrti.
(4) K zapravení dávek, pokud je poplatník nebude moci uhraditi způsobem
uvedeným v odstavci 1, č. 1 až 4 a v § 83, odst. 1, větě třetí, poskytnou peněžní
a pojišťovací ústavy v rámci předpisů svých stanov a svých prostředků poplatníkovi
úvěr za těchto dalších podmínek:
a) úvěr bude poskytnut ve vázaných vkladech nebo
v majetkových hodnotách, uvedených v odstavci 1, č. 3 a 4, které budou převedeny
věřitelem přímo příslušnému bernímu úřadu. Listiny o poskytnutí tohoto úvěru jsou
bezpodmínečně poplatku prosté;
b) úrokovou sazbu z tohoto úvěru stanoví ministr financí,
pokud jde o Slovensko na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, vyhláškou v Úředním
listě. Úvěr budiž umořen nejdéle v 20ti letech od poskytnutí zápůjčky. Dlužník jest
povinen na požádání věřitele umořování zesíliti, zlepší-li se jeho majetkové nebo
výdělkové poměry. Nevyhoví-li této povinnosti, může věřitel požadovati okamžité splacení
celé zápůjčky;
c) zástavnímu právu, vloženému ve veřejné knize pro pohledávku z tohoto
úvěru, přísluší přednost přede všemi knihovními závadami v rozsahu určeném v § 70,
odst. 1. Knihovní žádost ani vklad nepodléhají poplatkům. Věřitel vyžádá si od dlužníka
jinou náležitou jistotu, nemá-li dlužník nemovitosti nebo není-li zajištění na nemovitostech
dostatečné;
d) za ztráty z úvěru, které věřiteli bez jeho zavinění vzniknou z důvodu
nedobytnosti, ručí podpůrně zvláštní fond, který bude zřízen v souvislosti s řešením
měnově-finančních otázek. Do té doby, než bude tento fond zřízen, ručí podpůrně stát.
Záruka se proplatí v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut. Částka, která
bude fondem nebo státem z důvodu záruky zaplacena, je veřejnoprávní pohledávkou a
platí pro ni všechna ustanovení o zajištění a vymáhání dávek.
Případné přeplatky dávek
zaplacených tímto způsobem budou vráceny věřiteli na splacení poskytnutého úvěru,
a to rovněž v týchž hodnotách, v kterých byl úvěr poskytnut.(5) V případech, ve kterých žádný peněžní ústav neposkytne úvěr podle ustanovení
odstavce 4, určí na žádost poplatníka příslušný okresní národní výbor který peněžní
ústav jest povinen úvěr poskytnouti.
(6) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s předsedou nejvyššího účetního
kontrolního úřadu upravil vyhláškou v Úředním listě způsob placení dávek podle tohoto
zákona vázanými vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č. 91/1945 Sb. a č.
95/1945 Sb.), po případě jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v odstavci 1, č.
5, aby týmž způsobem stanovil bližší podmínky záruky fondu, pokud se týká státu za
úvěr podle ustanovení odstavce 4, písm. d), a aby upravil způsob placení dávek z
tohoto úvěru.
Ručení
§ 69
Osobní
(1) Za dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku ručí příslušníci
rodiny (§ 16, odst. 6) v poměru, v jakém dávky, předepsané hlavě rodiny, připadají
na majetkový přírůstek u jejich vlastního majetku nebo na jejich vlastní majetek.
Ustanovení § 68, odst. 2 není tím dotčeno.
(2) Za dávku z majetkového přírůstku ručí obdarovaný (nabyvatel), jde-li
o majetkové nabytí podle ustanovení § 35, odst. 1, písm. b) nebo e) a je-li dávkou
povinen podle ustanovení § 36, odst. 3, písm. a) dárce (převodce).
(3) Zaplatila-li hlava rodiny předepsané dávky, může nárok na náhradu částky,
která poměrně připadá na přírůstek majetku, pokud se týče na majetek osob společně
s ní zdaněných, uplatňovati pořadem civilního práva proti těmto osobám. Vyměřovací
úřad je povinen sděliti na požádání dotčených osob, kolik z celkového předpisu dávek
připadá na přírůstek na majetku, pokud se týče na majetek jednotlivých účastníků.
(4) Za dávku z majetkového přírůstku, připadající na částky uvedené v §
8, č. 12, ručí osoba, v jejíž prospěch byla částka splacena.
§ 70
Věcné
(1) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku požívá na všech nemovitostech,
které patřily v rozhodný den (§ 43) poplatníku nebo příslušníkům jeho rodiny (§ 16,
odst. 6), zákonného zástavního práva do výše 30% obecné ceny nemovitosti. Toto zástavní
právo předchází všem právům a pohledávkám váznoucím na nemovitosti.
(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se promlčuje do šesti let po roce,
ve kterém prošla poslední zákonná nebo prodloužená platební lhůta. Promlčení se přetrhuje
každým úkonem, kterým se zahajuje podle zákona soudní vymáhání dávek na nemovitosti;
nová promlčecí lhůta počíná běžeti po projití roku, ve kterém byl proveden poslední
exekuční krok anebo prošla poslední platební lhůta.
(3) Zástavní právo podle odstavce 1 trvá bez ohledu na to, zda vlastníkem
věcně ručící nemovitosti je osoba dávkou povinná či nikoliv. Nabyvatel (kupec) věcně
ručící reality, po případě zcizitel, může si od příslušného vyměřovacího úřadu vyžádati
potvrzení o tom, že realita věcně neručí. Toto potvrzení, jsou-li pro ně dány předpoklady,
jest vyměřovací úřad povinen kdykoliv vydati. Věcné ručení pak nemůže býti uplatněno
ani v tom případě, zjistí-li se dodatečně, že potvrzení neodpovídá skutečnosti. Jinak
se kupec věcně ručící nemovitosti zhostí věcného ručení pouze tím, že odvede část
kupní ceny ve výši 30% obecné ceny nemovitosti příslušnému bernímu úřadu (§ 66, odst.
4).
Přezkoušení přihlášek
§ 76
(1) Berní správa, příslušná pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), oznámí
peněžním ústavům (podnikům), soukromým pojišťovnám a úschovnám, které byly pověřeny
přijímáním nebo vyhotovováním přihlášek podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb.,
ty majetkové hodnoty přihlášené podle ustanovení citovaného dekretu, které byly přiznány
k dávce z majetkového přírůstku. Berní správa zároveň oznámí stav vkladových (věřitelských)
účtů ke dni počátku účinnosti tohoto zákona, pokud tyto účty byly přihlášeny podle
ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b).
(2) Oznámení podle ustanovení odstavce 1 zašle berní správa, jakmile vyměří
dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku, nebo jakmile zjistí, že tyto
dávky vyměřeny nebudou.
(3) Peněžní ústavy (podniky), soukromé pojišťovny a úschovny
a) přezkoumají
oznámení podle ustanovení odstavce 1 a neshledají-li závady, poznamenají přiznání
majetkových hodnot, v těchto oznámeních uvedené, ve svých účetních záznamech. Oznámení
pak uschovají po dobu nejméně 10 roků;
b) vrátí oznámení podle ustanovení odstavce
1, jsou-li neúplná nebo nesouhlasí-li z jiných důvodů s údaji jejich účetních záznamů.
Oznámení vrátí berní správě, jež je zaslala, ihned, jakmile se závada zjistí;
c)
ohlásí majetkové hodnoty, o nichž jim oznámení podle ustanovení odstavce 1 do 31.
prosince 1946 nedošla, do 31. ledna 1947 berním správám, v jejichž obvodu měl vlastník
těchto hodnot bydliště dne 1. listopadu 1945.
(4) V případech, uvedených v odstavci 3, písm. b) a c), lze s majetkovými
hodnotami nakládati jen se souhlasem berní správy, příslušné podle citovaných ustanovení.
(5) Majetkové hodnoty uvedené v odstavci 1, které nebyly do 31. března
1949 přihlášeny podle ustanovení §§ 16 a 19, propadají uvedeným dnem ve prospěch
československého státu, a to podle stavu ke dni 31. března 1949. Za propadlé nároky
z pojistných smluv odvedou pojišťovny částky odpovídající premiovým reservám vypočteným
podle směrnic ministerstva financí (§ 11 dekretu č. 95/1945 Sb.), a to i u pojištění,
která pojišťovna není podle pojistných podmínek povinna odkupovati. Pojistné smlouvy,
u nichž byly tyto částky odvedeny, zanikají dnem 31. března 1949.
(6) Ministr financí se zmocňuje rozšířiti vyhláškou v Úředním listě oznamovací
povinnost podle obdoby ustanovení odstavců 1 až 3 též na jiné majetkové hodnoty a
na jiné subjekty, než které jsou v těchto odstavcích uvedeny, jde-li o majetkové
hodnoty, k jejichž uvolnění jest podle zvláštních ustanovení třeba průkazu o tom,
že byly přihlášeny pro účely dávek podle tohoto zákona. Ustanovení odstavců 4 a 5
platí v takovém případě obdobně.
Poměr k cizině
Odčitatelnost
Nepřípustnost samosprávných přirážek
Účel dávek
§ 80
Výnos dávek podle tohoto zákona jest určen výhradně k nápravě měny a plyne
do fondu, který bude zřízen v souvislosti s řešením měnově-finančních otázek. Finanční
správa jest povinna výnos těchto dávek účetně i pokladně spravovati odděleně od ostatních
příjmů státních. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, na Slovensku nejvyšší kontrolní
dvůr, bdí v rámci své působnosti nad přesným dodržením těchto ustanovení.
Podpůrná platnost ustanovení o přímých daních
§ 81
(1) V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona
o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, s výjimkou
ustanovení § 213, odst. 2, § 276, odst. 3 a § 283, odst. 1.
(2) Pro výslech svědků, znalců a přezvědných osob platí ustanovení hlavy
IX zák. o př. d. s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených
v § 301, odst. 3, č. 1 a 3 a že podle § 301, odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď.
V případech, uvedených v § 301, odst. 4, č. 2 nemůže býti výpověď odepřena z důvodů,
že by výpovědí vzniklo svědkům, znalcům a přezvědným osobám nebezpečí trestního stíhání
nebo stíhání pro trestný čin daňový, důchodkový nebo devisový; stíhání pro trestné
činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti proti nim zavedeno.
Zmocnění k doplňujícím ustanovením
§ 82
Ministr financí může nařízením vydati doplňující předpisy k zamezení úniku
majetku z přihlašovací povinnosti nebo z povinnosti platiti dávku z majetkového přírůstku
nebo dávku z majetku. Okresní národní výbory mohou povolovati k zamezení nesrovnalostí
nebo tvrdostí výjimky z ustanovení tohoto zákona.
Dávky u znárodněných a národních podniků
§ 83
(1) Dávkám podle ustanovení tohoto zákona nepodléhá majetek podniků, znárodněných
podle ustanovení dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb., který jest uveden v §
8, odst. 3 dekretu č. 100/1945 Sb. Náhrada za znárodněný majetek podle ustanovení
§ 8 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. se určí bez ohledu na dávky
podle tohoto zákona, kterými jsou znárodněné podniky povinny. Částka, odpovídající
výši těchto dávek, bude však při poskytnutí náhrady podle ustanovení § 9 dekretu
č. 100/1945 Sb. a § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. sražena a odvedena na úhradu těchto
dávek. Osoba, které bude náhrada poskytnuta, nemá proti znárodněnému podniku žádného
nároku z důvodu provedené srážky dávek.
(2) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona národním podnikům, utvořeným
podle dekretu č. 102/1945 Sb., se považují v náhradovém řízení podle oddílu II tohoto
dekretu za závazky akciových bank (§ 1, odst. 2 dekretu č. 102/1945 Sb.) ke dni,
ke kterému se náhrada vypočte. Podléhá-li však u těchto národních podniků dávkám
též majetek, ke kterému se nepřihlédne při výpočtu náhrady, nelze z vyměřených dávek
považovati za závazek akciové banky podle ustanovení předchozí věty částku vyšší,
než jaká z dávek poměrně připadá na majetek, ke kterému se při výpočtu náhrady přihlédne.
(3) Dávky, vyměřené podle ustanovení tohoto zákona pojišťovnám uvedeným
v dekretu č. 103/1945 Sb., považují se při stanovení náhrady za majetkové újmy, vzešlé
znárodněním podle tohoto dekretu, za pasivum (§ 18 dekretu č. 103/1945 Sb.) pojišťovny
(§ 23, odst. 5 dekretu č. 103/1945 Sb.). Ustanovení poslední věty předcházejícího
odstavce platí obdobně.
(4) Vláda se zmocňuje, aby upravila způsob placení dávek znárodněnými podniky,
uvedenými v odstavci 1, jakož i národními podniky a pojišťovnami, uvedenými v odstavci
2 a 3, odchylně od ustanovení tohoto zákona, bude-li toho v zájmu řádného jejich
podnikání třeba.
(5) Náhrada za znárodněný majetek, která přísluší podle ustanovení § 8
dekretu č. 100/1945 Sb. a podle § 7 dekretu č. 101/1945 Sb. fysickým nebo právnickým
osobám, zahrne se do konečného stavu majetku těchto osob v té výši, jak byla určena
podle ustanovení odstavce 1, věty druhé. Částka, sražená z této náhrady na dávku
z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce 1, věty třetí, započte se však
na dávku z majetkového přírůstku, kterou jsou tyto osoby povinny. Nejsou-li osoby,
jimž náhrada přísluší, dávkou z majetkového přírůstku vůbec povinny, nebo jsou touto
dávkou povinny v částce nižší než jaká byla podle ustanovení odstavce 1, věty třetí
z náhrady sražena, bude jim rozdíl vrácen, a to z prostředků, jež byly získány k
účelům uvedeným v § 80.
(6) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně též pro dávku z majetku.
Prominutí trestních následků
§ 84
(1) Trestní řízení pro trestné činy podle vyhlášek ministra financí, vydaných
podle zákona ze dne 22. listopadu 1945, č. 147 Sb., o mimořádných opatřeních k účelům
evidence majetku, nebude zavedeno za podmínky, že osoby, které se dopustily trestného
činu, oznámí do 60 dnů od počátku účinnosti tohoto zákona u příslušného finančního
úřadu všechny okolnosti spáchaného trestného činu a - jsou-li přihláškou povinny
(§ 16) - podají v zákonné lhůtě správnou a úplnou přihlášku podle tohoto zákona (§
19). Za téže podmínky bude zavedené trestní řízení a do vyhlášení tohoto zákona pravoplatně
neskončené zastaveno.
(2) Tresty (upouštěcí částky), které nebyly zcela nebo zčásti vykonány,
se promíjejí.
(3) Propadnutí majetku podle ustanovení § 1, odst. 1, písm. b) zákona č.
147/1945 Sb., po případě jemu odpovídajících ustanovení jednotlivých vyhlášek, nelze
vysloviti a vyslovené výroky o propadnutí se zrušují.
Zrušení daně z majetku
Součinnost pověřence pro finance
Dr. Beneš v.r.
Fierlinger v.r.
Dr. Šrobár v.r.