254/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. května 2002,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona
č. 155/2000 Sb. a zákona č. 129/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:
"(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup
a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního
poměru (dále jen "uchazeč") a se všemi vojáky při vytváření
podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu
a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění
a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů
a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace,
víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu,
majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností
k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně
kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které
diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové
jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se
nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod
spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro
výkon této služby nezbytný.
(4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv
a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného
vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování
důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy
a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti
vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující
a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané,
nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako
podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností
vyplývajících ze služebního poměru.".
2. V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
3. Za § 2 se do části druhé hlavy I vkládá nový § 2a, který
včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 1b) a 1c) zní:
"§ 2a
Osobní údaje
(1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají
služební orgány tyto osobní údaje1) vojáka:
a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení a rodného
příjmení,
b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejich přiznání,
c) rodné číslo,
d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště,
e) státní občanství,
f) získané vzdělání,
g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě,1a)
h) přehled o předchozích pracovních a služebních poměrech
a o samostatných výdělečných činnostech,
i) jazykové znalosti a zkoušky z nich,
j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a oprávnění,
k) trestní bezúhonnost,
l) rodinný stav,
m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu a bydliště osob
blízkých.1b)
(2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen
předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnosti
podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence
Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců.
(3) Služební orgány vedou osobní údaje v osobním spisu vojáka
a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost
a přesnost osobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka
doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údaje
jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky.
(4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny
v osobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo.
(5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů
osobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona.
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování,
uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání
osobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle
zvláštního právního předpisu.1c)
1) § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů.
1a) Vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti
k vojenské činné službě.
1b) § 116 občanského zákoníku.
1c) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
4. V § 3 odst. 2 písm. b) se slovo "stanovené" zrušuje.
5. § 4 včetně nadpisu zní:
"§ 4
Výběr uchazeče
(1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti
o povolání do služebního poměru. Výběr provádějí služební orgány.
(2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajů podle
§ 2a odst. 1, doložení osobních údajů podle § 2a odst. 2
a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů jsou podmínkami
pro výběr uchazeče.
(3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky
stanovené v § 3. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně
vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.
(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební
orgán písemně seznámí s předpokládaným dnem vzniku služebního
poměru a dobou jeho trvání, služebním zařazením, místem nástupu
služby, se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením,
platovými náležitostmi a výplatním termínem, délkou řádné
dovolené, podmínkami výkonu služby, podmínkami zániku služebního
poměru a opatřeními zajišťujícími rovné zacházení.
(5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do
služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány
osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po
dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup
při výběru a vzor osobního dotazníku.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje.
6. V § 5 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e),
které zní:
"e) zkušební dobu,".
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
7. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják
nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu
neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby
započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.".
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
8. V § 6 odst. 2 se za slova "právnických osobách" vkládají
slova "a organizačních složkách státu", za slovo "zřizovatelem" se
vkládají slova "nebo zakladatelem" a na konci odstavce se doplňují
tato slova: ", anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích
nebo orgánech".
9. V § 6 odst. 6 se za slova "právnické osoby" vkládají slova
"a organizační složky státu" a za slovo "zřizovatelem" se vkládají
slova "nebo zakladatelem".
10. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmenovat do nižší
hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl.".
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
11. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Doby výkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka
do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl,
zůstávají vojákovi započteny.".
12. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který
zní:
"(3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení
studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních
a nadnárodních organizacích nebo orgánech.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
13. V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
"(1) Voják může být přeložen k výkonu služby do jiného místa
výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve
stejném místě výkonu služby. Jiným místem výkonu služby se rozumí
obec,5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu služby
(dále jen "místo přeložení").
5a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.".
14. V § 16 odst. 2 se za slova "výkonu služby" vkládají slova
"nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě
výkonu služby".
15. V § 17 odst. 2 se za slova "jeho odborné a" vkládají
slova "psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení," a za slova
"zdravotní způsobilosti" se vkládají slova "a fyzické zdatnosti".
16. V § 18 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou
a doplňují se písmena g), h), i) a j), která včetně poznámky pod
čarou č. 6a) znějí:
"g) pozbytím státního občanství České republiky,
h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné
komise,6a)
i) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,
j) zrušením ve zkušební době.
6a) § 36 zákona č. 218/1999 Sb.".
17. § 19 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7), 7a), 9)
a 9a) zní:
"§ 19
Propuštění ze služebního poměru
(1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud
a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního
právního předpisu,7)
b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního
právního předpisu,7a) přičemž dosáhl důchodového věku
stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7)
c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu
v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů
souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního
předpisu9) není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním
služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení,
d) se přestal připravovat k výkonu služby studiem a není pro něho
jiné služební zařazení,
e) není pro něho v důsledku organizačních změn jiné služební
zařazení,
f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody,
g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve
služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil,
h) podle závěrů služebního hodnocení není způsobilý pro další
výkon služby,
i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo
odborové organizace,
j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo
činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních
předpisů,9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů
právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost,
s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech
nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového
fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž
zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný
správní úřad,
k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru,
l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják
ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2.
(2) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendářních měsíců
následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze
služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou
stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního
poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká
posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky
nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší,
a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím
6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti
o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební
poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů
následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním
poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu
uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze
služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán
o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od
nabytí právní moci rozsudku.
7) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění.
7a) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.
9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.".
Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.
18. V § 20 odst. 1 se slova "Voják nesmí být ze služebního
poměru propuštěn" nahrazují slovy "O propuštění vojáka ze
služebního poměru nesmí být rozhodnuto".
19. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova "plat v nemoci a"
zrušují.
20. V § 20 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu,
a v době, kdy vojákyně kojí,".
21. V § 20 odst. 1 písm. d) se za slovo "povolení" vkládá
slovo "lázeňského".
22. V § 20 odst. 2 se slova "e) a h)" nahrazují slovy "c), f)
a i)".
23. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:
"§ 21a
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve
zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká
posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno
vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru
ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno
písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební
době. Rozhodnutí nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru
ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů
přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.".
24. V nadpisu § 22 a v odst. 1 a 2 se slovo "zániku"
nahrazuje slovy "propuštění ze".
25. V § 25 odst. 3 se slova "vojenské lékařské" nahrazují
slovem "přezkumné".
26. V § 31 odst. 1 se slovo "služebního" zrušuje.
27. V § 31 odst. 2 se slovo "služební" zrušuje.
28. § 36 včetně nadpisu zní:
"§ 36
Krátká dovolená
Vojákovi může být na jeho žádost poskytnuta krátká dovolená
v rozsahu do 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě rodiny, pokud
nemá v obci výkonu služby byt a nemůže denně dojíždět k rodině.
Krátká dovolená se poskytuje ve dnech, které jsou obvyklými dny
služby vojáka. Krátkou dovolenou nelze poskytnout vojákovi, který
pobírá přídavek na bydlení.".
29. V § 41 odst. 2 se za slova "Těhotná vojákyně" vkládají
slova ", vojákyně, která kojí".
30. V § 41 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí:
"(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého
měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost,
která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její
mateřské poslání.
(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého
měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně
oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro
posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu
zařazení.
(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví
stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány
vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce
po porodu a vojákyním, které kojí.".
31. V § 47 odstavec 4 zní:
"(4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle
zvláštních právních předpisů9a) ani být členem statutárních nebo
kontrolních orgánů právnických osob, které provozují
podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo
kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke
správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek
státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo
jiný správní úřad.".
32. V § 49 písm. d) se na konci tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno e), které zní:
"e) seznamovat vojáky s vojenským řádem a jeho změnami.".
33. V § 50 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil stanoví ve
vojenském řádu podrobnou úpravu vojenského kázeňského práva.".
34. V § 51 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou:
"Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají
a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních
právních předpisů.15)".
35. V § 56 se za slovem "uložit" čárka zrušuje a vkládají se
slova "nebo vykonat, byl-li kázeňský trest prominut anebo".
36. V § 59 odst. 1 až 3 se slova "Česká republika" nahrazují
slovem "Ministerstvo".
37. V § 59 odst. 2 se slovo "povinna" nahrazuje slovem
"povinno".
38. V § 59 odst. 2 písm. e) se slova "nebo byt" zrušují.
39. V § 59 odst. 3 se za slova "jejich manželkám," vkládá
slovo "manželům," a za slova "popřípadě vdovám" se vkládají slova
"nebo vdovcům".
40. V § 60 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou:
"Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka
podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a),
b), c) a e).".
41. V § 61 odstavec 1 zní:
"(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné
denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí
ministerstvo vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování
nebo mu může zabezpečit byt.".
42. V § 61 odst. 3 písmena a) a b) znějí:
"a) ztratil zdravotní způsobilost následkem služebního úrazu nebo
nemoci z povolání a jeho služební poměr zanikl podle § 18
písm. h),
b) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. a)
a b),".
43. V § 61 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17)
znějí:
"(4) Voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci jeho
výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do
místa pravidelného výkonu služby, má nárok na měsíční přídavek na
bydlení (dále jen "přídavek na bydlení"). Přídavek na bydlení
náleží ve výši od 1,4 do 1,7násobku minimální mzdy17) (dále jen
"koeficienty") podle obce výkonu služby a podle počtu obyvatel
žijících v místě výkonu služby. Nárok na přídavek na bydlení
zaniká při zániku služebního poměru nebo po přidělení služebního
bytu v obci výkonu služby vojáka nebo v obci, ze které je možné
denní dojíždění do místa pravidelného výkonu služby. Přídavek na
bydlení vojákovi nenáleží, jestliže bez vážných důvodů odmítne
služební byt zajištěný ministerstvem; nenáleží rovněž po dobu jeho
služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu
přerušení služebního poměru podle § 11 nebo pokud je mu
ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu
služby v zahraničí. Vojákovi, který má nárok na přídavek na
bydlení, nenáleží náhrady jako při služební cestě ani náhrady při
denním dojíždění.
(5) Vojákovi, který koná službu v obci, kde nebydlí ve
služebním bytě a kde dopravní spojení neumožňuje denní dojíždění
do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí ministerstvo
ubytování za úhradu.
17) § 111 odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění
pozdějších předpisů.".
44. V § 61 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:
"(6) Vojákovi, který se připravuje k výkonu služby studiem,
se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode
dne zahájení studia do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při
cestách a pobytu mimo vojenskou školu, které nejsou v zájmu
ozbrojených sil, a v době čerpání řádné a krátké dovolené.
(7) Při služební cestě a odvelení se vojákovi poskytuje
bezplatné ubytování.
(8) Ubytování se poskytuje ve vojenských ubytovacích
zařízeních, výjimečně jej lze zajistit v ubytovacím zařízení
jiného provozovatele.
(9) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby
a koeficienty pro výpočet přídavku na bydlení. Výše násobků se
zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Vláda upraví nařízením výši
koeficientů vždy při změně minimální mzdy.".
45. V § 62 se slova ", jeho manželce a nezaopatřeným dětem"
nahrazují slovy "a jeho rodině".
46. V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Nárok na plat nebo na náhradu platu nevzniká vojákovi
vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokud je mu plat poskytován
z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu.".
47. V § 68 odstavec 2 zní:
"(2) Voják je povinen vrátit plat vyplacený za dobu řádné
dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu
nárok nevznikl.".
48. V § 69 odst. 1 se číslice "15 000" nahrazuje číslicí
"30 000" a číslice "80 000" se nahrazuje číslicí "130 000".
49. V § 69 odstavec 2 zní:
"(2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, pokud se zaváže
vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část,
zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby
trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19
odst. 1 písm. f) až l).".
50. V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojákovi vyplácí
20 % po 6 měsících trvání služebního poměru, nejdříve však po
uplynutí zkušební doby, 30 % po 12 měsících trvání služebního
poměru a 50 % po 24 měsících trvání služebního poměru.".
51. § 70 zní:
52. V § 71 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 22),
22a), 22b) a 22c) znějí:
"(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují,
mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-li s vojákem
v domácnosti,22) jeho manželka (manžel) nebo družka (druh)
a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti
svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona
se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním
předpisem.22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle
věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti
nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na
adrese vojáka k trvalému pobytu.22b)
(6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce,22c) na kterém je
dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení
anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen.
22) § 115 občanského zákoníku.
22a) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve
znění zákona č. 2/2002 Sb.
22c) § 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb.".
53. V § 72 odst. 1 písmeno e) zní:
"e) náhrada jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu
vojáka nebo do jiné obce pobytu jeho rodiny předem dohodnutého
mezi nadřízeným a vojákem a zpět, je-li to hospodárnější
a trvá-li služební cesta více než 7 po sobě následujících
kalendářních dnů, a to jednou týdně.".
54. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo
rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi
vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle
odstavce 1. Stravné náleží za dny účasti na studijních
soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné
obci, než je jeho stanovené místo výkonu služby nebo místo
trvalého pobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží
náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li
vojákovi poskytnuto studijní volno.".
55. V § 73 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Vojákovi vyslanému na služební cestu do místa jeho
trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu jeho rodiny na dobu
delší než jeden kalendářní den náleží stravné pouze za dobu výkonu
služby.".
56. V § 74 odst. 3 se číslice "51" nahrazuje číslicí "50".
57. V § 74 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Při služební cestě, kdy vojákovi náleží náhrada jízdních
výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se poskytuje náhrada jízdních
výdajů ve výši prokázaných jízdních výdajů za druhou vozovou třídu
osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality
nebo náhrada za použití autobusu včetně místenky náleží při
vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále náleží jízdní
výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho
hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný.
Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě do
místa svého trvalého pobytu nebo do jiné obce pobytu jeho rodiny,
na kterém se předem s nadřízeným dohodl, a zpět jiné než služební
silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních
výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu
dálkové přepravy.".
58. V § 76 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní:
"(2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle
cen pohonných hmot prokázaných dokladem, který se datem shoduje
s datem služební cesty. Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty,
vypočte se výše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené
zvláštním právním předpisem.24a) Spotřeba pohonné hmoty se vypočte
aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu
vozidla. Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje,
náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen prokáže-li
spotřebu pohonných hmot technickým průkazem vozidla shodného typu
se shodným objemem válců.
24a) Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování
cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb
základních náhrad za používání silničních motorových vozidel
a výše průměrných cen pohonných hmot.".
59. V § 77 odst. 1 se slova "nového místa výkonu služby"
nahrazují slovy "místa přeložení".
60. V § 77 odst. 2 se slova "Ženatému vojákovi" nahrazují
slovem "Vojákovi" a na konci odstavce se doplňuje tato věta:
"Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrady jako při
služební cestě mu nenáležejí.".
61. V § 77 odstavce 4 až 7 znějí:
"(4) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu
služby denně dojíždí z obce výkonu služby do místa trvalého
pobytu, náhrada prokázaných jízdních výdajů, popřípadě náhrada za
použití jiného než služebního silničního motorového vozidla za
cesty z místa trvalého pobytu do obce výkonu služby a zpět,
nejvýše však 75 % z denní částky náhrad jako při služební cestě.
(5) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu
služby denně dojíždí z pravidelného místa výkonu služby do místa
trvalého pobytu rodiny, náhrada při denním dojíždění, trvá-li jeho
nepřítomnost v místě trvalého pobytu rodiny z důvodu zaměstnání
nejméně 11 hodin v kalendářním dnu. Denní částka náhrady náleží ve
výši 25 % z denní částky náhrady jako při služební cestě. Je-li
voják služebně zařazen jako čekatel, náhrada při denním dojíždění
mu nenáleží.
(6) Náhrada jako při služební cestě nebo náhrada při denním
dojíždění vojákovi nenáleží, je-li mu poskytnuto bezplatné
stravování. Poskytuje-li se vojákovi částečné bezplatné
stravování, náhrady jako při služební cestě se úměrně krátí
a náhrada při denním dojíždění nenáleží.
(7) Vojákovi, který po přeložení vykonává službu mimo místo
svého trvalého pobytu a nemůže denně dojíždět, náleží náhrada
jízdních výdajů za cesty z místa trvalého pobytu do místa
přeložení a zpět ve výši jízdného hromadnými dopravními prostředky
dálkové přepravy. Náhrada jízdních výdajů náleží nejvýše pětkrát
měsíčně vojákovi, který žije v domácnosti alespoň s jedním
příslušníkem rodiny, a jednou měsíčně ostatním vojákům. Vykoná-li
voják z místa trvalého pobytu cestu do místa ubytování namísto
cesty do místa přeložení, lze mu poskytnout náhradu prokázaných
jízdních výdajů, a to až do výše jízdného za cestu z místa
trvalého pobytu do místa přeložení. Obdobně se postupuje, pokud ve
stejném kalendářním dni náleží vojákovi náhrada prokázaných
jízdních výdajů z místa trvalého pobytu do místa ubytování
a současně náhrada jízdních výdajů z místa přeložení do místa
ubytování. Totéž platí při cestě z místa ubytování do místa
trvalého pobytu. Náhrada se poskytuje podle § 74 odst. 5.".
62. V § 77 odst. 8 se slova "jeho výkonu služby" nahrazují
slovem "přeložení".
63. V § 77 odstavec 9 zní:
"(9) Náhrady podle odstavců 2 až 8 vojákovi nenáležejí ode
dne následujícího po dni, kdy
a) se přestěhoval do obce výkonu služby,
b) mu vznikl nárok na přídavek na bydlení, nebo
c) začal vykonávat službu v místě, které mu bylo určeno jako
pravidelné místo výkonu služby v zahraničí.".
64. V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta:
"Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží
stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi,
kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.".
65. V § 81 odstavec 3 zní:
"(3) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni 12
a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně ve výši, která se
určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného
v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty
strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční služební
cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než
1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží.".
66. V § 81 se na začátek odstavce 4 vkládá tato nová věta:
"Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží.".
67. V § 85 se za slovo "požaduje" vkládají slova "při
služební cestě".
68. V § 86 odst. 1 se slova "podle tohoto zákona" nahrazují
slovy "při služební cestě".
69. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:
70. V § 88 se za slova "Výše částek" vkládají slova ", výše
náhrady při denním dojíždění".
71. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
"§ 88a
Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lze paušalizovat.
Při výpočtu paušální částky vychází služební orgán z průměrných
podmínek rozhodných pro poskytování náhrad vojákovi nebo skupině
vojáků. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka
stanovena, je služební orgán povinen tuto částku přezkoumat
a upravit.".
72. § 89 zní:
"§ 89
Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup při přiznávání
cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při
přeložení.".
73. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1
a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Pokud se při služební cestě poskytuje vojákovi místo
bezplatného stravování náhrada v penězích, má voják nárok pouze na
stravné nebo na náhradu v penězích, a to podle toho, co je pro
něho výhodnější.".
74. V § 92 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou:
"Při
zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo
podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje
vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo
hraničního přechodu na území České republiky.".
75. V § 92 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta:
"Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle
odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu
náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití
vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.".
76. V § 97 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který
zní:
"(5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, se
preventivní rehabilitace neposkytuje.".
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
77. § 98 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27a) zní:
"§ 98
Povinnosti nadřízených
(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu
služby zajišťují služební orgány. Služební orgány jsou povinny
zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby
s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života
a zdraví (dále jen "rizika") a přijímat opatření k prevenci rizik;
tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby, které se
s jejich vědomím zdržují v prostorech, za které odpovídají.
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření, která směřují
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu služby,
a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je
nebo minimalizovat jejich působení. Služební orgány jsou povinny
rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím
účelem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu
zdraví vojáků při výkonu služby.
(3) Při přijímání a provádění technických, technologických,
organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházejí
služební orgány ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potřebám vojáků s cílem
omezit působení negativních vlivů výkonu služby na jejich
zdraví,
d) plánování při provádění prevence rizik.
(4) Služební orgány jsou dále povinny
a) zajistit vojákům školení o právních předpisech a interních
normativních aktech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
vojáků při výkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost,
vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
b) zajistit vojákům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných
intervalech dostatečné a přiměřené informace a interní
normativní akty o bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při
výkonu služby; těhotné vojákyně, vojákyně do konce devátého
měsíce po porodu a vojákyně, které kojí, informovat o rizicích
spojených s výkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich
bezpečnosti nebo zdraví,
c) vést evidenci o školeních, informacích a interních normativních
aktech k bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu služby,
d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc,
e) nepřipustit, aby voják vykonával službu, jejíž výkon by
neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti,
f) zajistit dodržování zákazu kouření stanoveného zvláštními
právními předpisy,27a)
g) přizpůsobovat těhotným a kojícím vojákyním prostory pro jejich
odpočinek,
h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace
o služebních, popřípadě pracovních úrazech a nemocech
z povolání,
i) poskytovat vojákům osobní ochranné prostředky, jestliže to
vyžaduje výkon služby, udržovat je v použivatelném stavu
a provádět kontrolu jejich používání,
j) poskytovat vojákům mycí, čisticí a dezinfenkční prostředky,
jestliže to vyžaduje výkon služby.
(5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví
vojáků při výkonu služby hradí ministerstvo.
27a) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem
a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.".
78. V § 116 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno g), které zní:
"g) náhradu za věcnou škodu.".
79. V § 117 odst. 1 se slova "platem v nemoci" nahrazují
slovy "náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3".
80. V § 117 odst. 2 se slova "plat v nemoci" nahrazují slovy
"náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3".
81. V § 119 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:
"(2) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených
s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada
se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad
cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního
předpisu.34a)
34a) § 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů.".
82. V § 120 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve
výši, která je pro vojáka výhodnější.".
83. V § 122 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova:
"; § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně".
84. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta:
"Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které
byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné
odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům
vojáka.".
85. V § 132 odstavec 1 zní:
"(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a),
h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l),
má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr
trval alespoň po dobu 15 let.".
86. V § 134 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 37),
37a) a 38) zní:
"(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na
plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo starobní
důchod37) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí
pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve
výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se
zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního
důchodu nebo částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem
nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,37a) a to
nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní
důchod z důchodového pojištění;38) od tohoto dne náleží výsluhový
příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem
a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně
zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení
výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového
pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy
přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku.
37) § 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
37a) § 67 zákona č. 155/1995 Sb.
38) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
87. V § 135 odst. 2 se za slova "služebního poměru" vkládají
slova "příslušníků bezpečnostních sborů".
88. § 138 zní:
89. V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního
poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního
poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku
služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo
odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení
služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému
zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově
náležejícím odbytným, odbytné nenáleží.".
90. V § 140 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
91. V § 140 odst. 2 větě první se slova "propuštění ze"
nahrazují slovem "zániku".
92. V § 141 odst. 2 se za slovo "dětem" vkládají slova
"uvedeným v odstavci 1".
93. V § 142 odst. 4 se slova "v tomto zákoně" nahrazují slovy
"v této části zákona".
94. V § 143 odstavec 3 zní:
"(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze
služebního poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem
služebního poměru (dále jen "rozhodné období"). Trval-li služební
poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění
průměrného měsíčního hrubého platu celá doba trvání služebního
poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního
roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl
vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11
a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je
rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení
služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení do
dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení
dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li
vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle
zvláštních právních předpisů,4),10) vypočtou se výsluhové
náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by
náležel, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci
nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který
konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného měsíčního
hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením
v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před
vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.".
95. V § 143 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 42a)
a 42b) zní:
"(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních
předpisů42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného
měsíčního hrubého platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného
platovým výměrem platným v první den rozhodného období. Při
výpočtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží
a) ke krácení platu při dočasném zproštění výkonu služby,
b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám
poskytnutým při prvním zániku služebního poměru po přiznání
plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní
důchod,
c) k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu,42b)
d) k doplatkům platů vyúčtovaných za období předcházející
rozhodnému období.
42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových
poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů
a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární
ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební
platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb.
42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních
a sociálních potřeb.".
96. V § 143 odstavec 6 zní:
"(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle
§ 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru
se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou;
ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží.
Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti
podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na
které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.".
97. V § 143 odst. 7 se slova "h) až j) a písm. l) a § 19
odst. 2 písm. c)" nahrazují slovy "g) a i) až l)" a slova "písm.
g)" se nahrazují slovy "písm. h)".
98. V § 143 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 42c) zní:
"(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci
této dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo
přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních
předpisů39) anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenské péče
v ozbrojených silách podle zvláštních právních předpisů.27)
Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal
plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo
částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po
dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod
z důchodového pojištění42c) o přiznání starobního důchodu, výplata
výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce
výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později,
stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé
a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
42c) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
99. V § 164 odst. 4 se slova "písm. d)" nahrazují slovy
"písm. e)".
100. V § 165 odstavec 1 zní:
"(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle
a) § 18 písm. a), h), i) a § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g),
b) § 19 odst. 1 písm. h), k) a l) a splnil závazek ke službě podle
předpisů platných před 1. prosincem 1999 nebo konal vojenskou
činnou službu alespoň po dobu 20 let,
si může místo výsluhového příspěvku podle § 132 a odchodného podle
§ 140 zvolit nárok na výsluhový příspěvek a odchodné podle
předpisů platných před 1. prosincem 1999; vojákovi náleží
výsluhový příspěvek a odchodné, jako kdyby byl propuštěn ze
služebního poměru podle předpisů platných před 1. prosincem 1999
z organizačních důvodů.".
101. V § 165 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
102. V § 165 odst. 8 se slova "písm. d)" nahrazují slovy
"písm. e)".
Čl.II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 165 odst. 1 až 3 zákona č. 221/1999 Sb.,
o vojácích z povolání, ve znění tohoto zákona, pozbývají platnosti
ke dni 30. listopadu 2004.
Čl.III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.