305/2008 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Schválený:
305/2008 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. července 2008,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 470/2011 Sb.
Změna: 234/2014 Sb.
Změna: 45/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 187/2006 Sb.
Čl. I
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 písm. b) se za slovo „plat“ vkládají slova „ , popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání,“.
2. V § 3 písm. n) se za slovo „doma“ vkládají slova „nebo na jiném místě“.
3. V § 6 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „pojištěni“ nahrazuje slovy „účastni důchodového pojištění“.
4. V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a), sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu“.
5. V § 6 odst. 4 se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „povinně účasten důchodového pojištění“.
6. V § 10 odst. 5 a 6 se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „účasten důchodového pojištění“.
7. V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.“.
8. V § 15 odst. 4 písm. c), § 28 odst. 2 a § 103 odst. 1 písm. d) se slova „na zotavenou“ zrušují.
9. V § 18 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na 2 platná desetinná místa.“.
10. V § 18 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná v rozhodném období určeném podle věty první měsíční základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž měla měsíční základ; ustanovení odstavce 6 věty třetí platí zde obdobně.“.
11. V § 18 odst. 8 písm. b) se za slovo „mzdy“ vkládají slova „ , platu nebo odměny“ a slova „za dobu“ se nahrazují slovy „v období“.
12. V § 18 odst. 8 písm. c) se slovo „poskytováno“ nahrazuje slovem „vypláceno“.
13. V § 19 odst. 1 písm. b) se slovo „pojištěnců“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
14. V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Částky denního vyměřovacího základu vypočtené podle odstavce 1 v pásmech do první redukční hranice, nad první redukční hranici do druhé redukční hranice a nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se zaokrouhlují s přesností na 2 platná desetinná místa.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
15. V § 21 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.
16. V § 21 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.
17. V § 28 odst. 5 větě druhé se slovo „a“ zrušuje a za slova „písm. e)“ se vkládají slova „a f) a v případě pracovního nebo služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) nebo b)“.
18. V § 29 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky.“.
19. V § 30 se slova „odst. 3 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období“ nahrazují slovy „odst. 4 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období, přičemž do tohoto počtu kalendářních dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény“.
20. V § 31 písm. a) se slovo „zápas“ nahrazuje slovy „fyzický střet“.
21. V § 32 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.“.
22. V § 34 odst. 3 se za slova „vyplácena matce dítěte“ vkládají slova „ , s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu“.
23. V § 34 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí peněžitá pomoc v mateřství, vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z téhož pojištění, nevyplácí se další peněžitá pomoc v mateřství po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí peněžitou pomoc v mateřství; podpůrčí doba u této další peněžité pomoci v mateřství se však stanoví ode dne nástupu na tuto peněžitou pomoc v mateřství.“.
24. V § 39 odst. 3, § 40 odst. 4 a § 64 odst. 2 se slovo „poskytování“ nahrazuje slovem „výplatu“.
25. V § 54 odst. 3 se slova „Posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovy „Rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“)“.
26. V § 55 odst. 1 písm. b) se za slova „právního předpisu36)“ vkládají slova „(dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“)“.
27. V § 56 odst. 2 písm. b) se slova „vycházky povolené podle písmene c)“ nahrazují slovy „rozsah a dobu povolených vycházek“.
28. V § 56 odst. 2 písm. d), § 56 odst. 4 větě první, § 61 písm. g) a § 64 odst. 1 písm. i) se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
29. V § 56 odstavec 3 zní:
„(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.“.
30. V § 56 odst. 4 větě druhé se slova „na dobu delší než 3 kalendářní dny nebo do ciziny“ zrušují.
31. V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „podle zvláštního právního předpisu36)“ zrušují.
32. V § 59 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání“.
33. V § 59 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ ; ošetřující lékař je přitom povinen vyzvat pojištěnce nejpozději v pracovní den následující po dni, v němž byl písemně vyrozuměn o výsledku tohoto řízení, aby se neprodleně dostavil k ošetřujícímu lékaři za účelem ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Dočasnou pracovní neschopnost ukončí ošetřující lékař podle věty druhé, i když se pojištěnec na výzvu ošetřujícího lékaře k němu nedostaví“.
34. V § 59 odst. 1 písm. l) se slova „byla ukončena výplata nemocenského“ nahrazují slovy „zanikl nárok na nemocenské“.
35. V § 61 písmeno h) zní:
„h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný,“.
36. V § 61 písm. j) a § 105 větě první se slova „mzdy (platu)“ nahrazují slovy „mzdy, platu nebo odměny“.
37. V § 63 odst. 1 písm. d) se slova „poskytování nemocenského“ nahrazují slovy „nárok na nemocenské“.
38. V § 63 odst. 1 písm. f) se za slovo „opravě“ vkládají slova „nebo pořízení nové“.
39. V § 64 odst. 1 písm. i) se slova „podle § 56 odst. 3“ zrušují.
40. V § 64 odst. 1 písm. k) se za slovo „oprava“ vkládají slova „nebo pořízení nové“.
41. V § 64 odst. 1 písm. n) se slovo „prohlášení“ nahrazuje slovy „potvrzení orgánu nemocenského pojištění“.
42. V § 64 odst. 1 písm. p) se za slovo „zaměstnavatele“ vkládá slovo „předem“ a slova „době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ se nahrazují slovy „období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem“.
43. V § 65 odst. 2 písm. c) se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „ , popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,“.
44. V § 68 odst. 1 se slova „nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“)“ zrušují.
45. V § 71 se za slovo „lékaři“ vkládají slova „nebo k lékaři orgánu nemocenského pojištění“.
46. V § 78 se za slovo „opravy“ vkládají slova „nebo prodej“ a za slovo „opravě“ se vkládají slova „nebo pořízení nové“.
47. V § 80 odst. 1 větě první se slova „posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovem „rozhodovat“ a slova „ ; toto posuzování provádí přitom lékař tohoto orgánu nemocenského pojištění“ se zrušují.
48. V § 80 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom plní povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a), b), d), h), j), l) a m) a § 68, vede zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v rozsahu potřebném pro rozhodování, vyplňuje potřebné údaje na předepsaných tiskopisech, sděluje zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání předpokládanou délku trvání dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce a zabezpečuje příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím.“.
49. V § 80 odst. 3 se slova „posuzování zdravotního stavu“ nahrazují slovy „rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování“.
50. V § 80 odst. 4 a § 82 odst. 5 větě první se slova „posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovem „rozhodovat“.
51. V § 83 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) sídlem orgánu ochrany veřejného zdraví, který nařídil karanténu.“.
52. V § 84 odst. 2 písm. a) bodě 8 se slova „posuzovat zdravotní stav“ zrušují.
53. V § 84 odst. 2 písm. a) se bod 9 zrušuje.
Dosavadní body 10 a 11 se označují jako body 9 a 10.
54. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , a písemné oznámení o výši přeplatku na nemocenském, který je pojištěnec povinen uhradit z důvodu zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu, a období, za které byl tento přeplatek vyčíslen“.
55. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a plnění povinností dalších právnických nebo fyzických osob uložených jim tímto zákonem“.
56. V § 84 odst. 2 písmeno p) zní:
„p) oznamují do 15 dnů ode dne obdržení předepsaného tiskopisu písemně smluvnímu zaměstnavateli a smluvnímu zaměstnanci den vzniku účasti na pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel,“.
57. V § 84 odst. 3 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j).
58. V § 85 odst. 2 se slova „a k)“ nahrazují slovy „a j)“.
59. V § 86 odst. 2 písm. e) se za slova „§ 84 odst. 3“ vkládají slova „písm. a) až i)“.
60. V § 89 odst. 1 písm. d) se slova „této správy zaměstnává“ nahrazují slovy „okresní správy sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno“.
61. V § 90 písm. d) se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „a potřeby ošetřování“.
62. V části páté hlavě II se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47a zní:
„Díl 2
Úkoly živnostenských úřadů
 
§ 91a
Osoby samostatně výdělečně činné, které samostatnou výdělečnou činnost provozují na základě oprávnění podle živnostenského zákona, mohou přihlášky k pojištění a odhlášky z pojištění podat též u živnostenského úřadu, pokud tak tyto osoby činí v souvislosti s ohlášením živnosti, žádostí o koncesi nebo v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti podle živnostenského zákona47a).
47a) § 45a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní díly 2 až 4 se označují jako díly 3 až 5.
63. V § 93 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jestliže zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první, zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo.“.
64. V § 94 odstavec 1 zní:
„(1) Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Pro účely věty první se za skončení zaměstnání považuje též přerušení pojištění (§ 10 odst. 9) a za nástup zaměstnance do zaměstnání též návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení pojištění. U smluvního zaměstnance oznamuje zaměstnavatel podle věty první den zahájení výkonu práce na území České republiky a den skončení výkonu této práce, a to i když výkon této práce nezakládá účast na pojištění, do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu této práce. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění.“.
65. V § 95 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnancích“ vkládají slova „účastných pojištění“.
66. V § 95 písm. a) se za slova „účast na pojištění,“ vkládají slova „údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění,“, slova „účasten pojištění“ se nahrazují slovy „povinně účasten důchodového pojištění“ a za slova „zahraničního zaměstnavatele“ se vkládají slova „a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel“.
67. V § 95 písm. j) se slova „jeho pojištění“ nahrazují slovy „jeho povinné účasti na důchodovém pojištění“.
68. V § 95 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na pojištění, údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na pojištění.
(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 platí též pro zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen.“.
69. V § 97 odst. 2 se slova „Odstavec 1 platí“ nahrazují slovy „Povinnosti uvedené v odstavci 1 větě první a druhé jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit“.
70. V § 98 odst. 4 větě první se slova „účastných pojištění“ nahrazují slovy „evidovaných v registru pojištěnců“.
71. V § 98 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují též na zaměstnavatele, kteří nejsou vedeni v registru zaměstnavatelů.“.
72. V § 101 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j).
73. V § 101 odst. 1 písm. h) a § 104 odst. 1 písm. e) se za slova „podle § 95“ vkládají slova „odst. 1“.
74. V § 103 odst. 3 větě druhé a třetí se slovo „pojištěn“ nahrazuje slovy „účasten důchodového pojištění“.
75. V § 104 odst. 1 písm. b) se slova „a odhlášku z pojištění“ zrušují.
76. V § 104 odst. 3 se slova „prohlásit, zda je účasten pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, a dále“ zrušují.
77. V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slova „věta třetí“ nahrazují slovy „věta druhá“.
78. V § 110 odst. 5 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova „okresní správy sociálního zabezpečení mohou dávky vyplácet prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení.“.
79. V § 110 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství rozděluje odsouzeným osobám věznice stejným způsobem jako odměnu za vykonanou práci.“.
80. V § 112 odst. 1 větě první se za slovo „zástupce,“ vkládají slova „vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů uplatnit nárok na výplatu dávky nebo“.
81. V § 112 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely řízení o dávce a výplaty dávky má zvláštní příjemce postavení opatrovníka podle správního řádu52a).“.
Poznámka pod čarou č. 52a zní:
„52a) § 32 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
82. V § 112 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky bez zbytečného odkladu.“.
83. V § 112 odst. 2 větě třetí se za slovo „podat“ vkládají slova „písemné sdělení o úkonech, které jako opatrovník učinil, a“.
84. V části páté hlavě IV dílu 2 se za oddíl 1 vkládá nový oddíl 2, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 2
Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými úřady
 
§ 115a
Orgány nemocenského pojištění a živnostenské úřady si v mezích své působnosti na žádost vzájemně předávají údaje potřebné k provádění pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní oddíly 2 až 5 se označují jako oddíly 3 až 6.
85. V § 122 odst. 3 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u) místo výkonu práce, je-li trvale v cizině, a údaj o tom, zda je zaměstnanec ve státě, v němž je toto místo výkonu práce, povinně účasten důchodového pojištění,“.
Dosavadní písmena u) až w) se označují jako písmena v) až x).
86. V § 124 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , anebo vznikl-li přeplatek proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu nenáleželo též z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. b)“.
87. V § 124 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, kterému byla vyplacena dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.“.
88. V § 133 odst. 1 se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.
89. V § 138 odst. 1 písm. m) se slova „posuzuje zdravotní stav pro účely pojištění“ nahrazují slovy „rozhoduje ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
90. V § 138 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až q), která znějí:
„o) neinformuje podle § 61 písm. g) příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise nejpozději následující pracovní den o rozhodnutí o povolení vycházek a změně jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu pojištěnce v době dočasné pracovní neschopnosti, p) nevyznačí podle § 61 písm. i) při propuštění z ústavní péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění z ústavní péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti neoznámí prokazatelně nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nebo
q) nezaznamená podle § 61 písm. k) v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své péče, den nástupu do ústavní péče a den ukončení ústavní péče a den dalšího ošetření nebo kontroly, a pokud pojištěnci jeho zdravotní stav při propuštění z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, nestanoví termín, do kterého je pojištěnec povinen se dostavit ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do pátého kalendářního dne ode dne ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče.“.
91. V § 138 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) v rozporu s § 105 nepotvrdí nařízení karantény, její trvání a ukončení nebo nezašle příslušné části tiskopisu příslušnému orgánu nemocenského pojištění anebo je nepředá pojištěnci.“.
92. V § 138 odst. 3 se za slova „až j)“ vkládají slova „a o) až q)“.
93. V § 139 odst. 1 se slovo „přestupku“ nahrazuje slovy „správního deliktu“.
94. V § 152 písm. a) se slovo „snížena“ nahrazuje slovem „krácena“.
95. V § 153 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu,
e) zúčtování dávky podle § 124 odst. 8.“.
96. Za § 160 se vkládá nový § 160a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 66a zní:
 
„§ 160a
Obstarávání údajů
Orgán nemocenského pojištění je povinen obstarat potřebné údaje z úřední evidence66a) též tehdy, pokud tuto evidenci sám nevede, avšak může údaje z ní získat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
66a) § 6 odst. 2 věta třetí zákona č. 500/2004 Sb.“.
97. V § 161 odst. 1 větě první se za slovo „pojištění“ vkládají slova „ , popřípadě podle § 91a též živnostenskému úřadu,“.
98. V § 167 větě první se za slova „rozumějí též“ vkládají slova „izolace69a) a“.
Poznámka pod čarou č. 69a zní:
„69a) § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.“.
99. Za § 167 se vkládá nový § 167a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 72 zní:
 
„§ 167a
Tiskopisy
Tiskopisy72), které v případech stanovených tímto zákonem používají osoby samostatně výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání s Českou správou sociálního zabezpečení.
72) § 45a odst. 3 živnostenského zákona.“.
100. V § 174 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Za dobu studia podle § 32 odst. 4 písm. a) se považuje též doba studia před 1. lednem 2009, pokud toto studium zakládalo účast na pojištění podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
(7) Vznikl-li v roce 2009 nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě z pojištění studentů a žáků, stanoví se výše peněžité pomoci v mateřství podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.“.
101. V § 177 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
102. V § 178 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) u zaměstnance, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a jehož zaměstnání přechází z období před 1. lednem 2009 do období po 31. prosinci 2008, že jeho zaměstnání od 1. ledna 2009 nezakládá účast na pojištění; tuto skutečnost je povinen současně doložit potvrzením o povinné účasti tohoto zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž je místo trvalého výkonu práce.“.
103. Na konci § 180 se doplňuje věta „Zaměstnavatel je povinen přerušení pojištění oznámit na předepsaném tiskopisu do 31. ledna 2009.“.
104. § 195 zní:
 
„§ 195
Nárok na regresní náhradu podle tohoto zákona vzniká, pokud zaviněné protiprávní jednání podle § 126 nastalo po 31. prosinci 2009.“.
 
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb.
Čl. II
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 4a a poznámky pod čarou č. 60a v § 54a a v § 83 odst. 2 písm. a) se včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušují.
2. V § 5 písmeno ch) zní:
„ch) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm. s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě.“.
3. V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 10 se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelů“.
4. V § 8 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
5. V § 8 odst. 3 se slova „a 2“ nahrazují slovy „ , 2 a 8“.
6. V § 8 odst. 5 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
7. V § 8 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.
8. V § 8 odst. 8 se slova „lékaři okresních správ“ nahrazují slovy „okresní správy“.
9. V § 9 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala plnou nebo částečnou invaliditu občana, o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán plně nebo částečně invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o plném nebo částečném invalidním důchodu.“.
10. V § 10a odst. 1 se slova „na nemocenském pojištění, odhlášky z účasti na nemocenském pojištění a“ zrušují.
11. V § 10a odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky k pojištění podány, předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení“.
12. V § 11a odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního zabezpečení nebo okresních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74), práva Evropských společenství73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a).“.
Poznámky pod čarou č. 74 a 74a znějí:
„74) Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
74a) § 14 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 11a odst. 5 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“.
14. § 12 zní:
 
„§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a) zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření,
d) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke dni vyhotovení výzvy okresní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e) občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů neomluvil.“.
15. V § 14 odst. 3 písm. n) se slova „nebo na nemocenském pojištění“ a slova „a pojistného na nemocenské pojištění“ zrušují a slova „na pojistné na nemocenské pojištění“ se nahrazují slovy „na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.
16. V § 35a odst. 1 větě druhé se slova „a vazební věznice (dále jen „věznice“)“ zrušují.
17. V § 35a odst. 3 větě první se slova „trvání nároku na dávku, její výši a výplatu“ nahrazují slovy „nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky“.
18. V § 35a odst. 5 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „nebo České správy sociálního zabezpečení“.
19. V § 36 písm. f) se slova „organizace, která uzavřela“ nahrazují slovy „zaměstnavatel, který uzavřel“.
20. V § 36 písm. m) se poznámky pod čarou č. 71a a 71b označují jako poznámky pod čarou č. 71c a 71d, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
21. V § 36 písm. n) se za slova „do práce“ vkládají slova „nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby“.
22. § 36b včetně nadpisu zní:
 
„§ 36b
Povinnosti některých zaměstnavatelů
(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den, kdy jim poprvé na základě jejich práce (činnosti) vznikla účast na důchodovém pojištění včetně dne zahájení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém jejich účast na důchodovém pojištění poprvé vznikla, a v těchto případech i den skončení jejich práce (činnosti), a to do 8 dnů následujících po tomto dni; přitom uvádí i údaje potřebné k zapsání do registru pojištěnců. Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení podle věty první, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených ve větě první a druhé; tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení, přičemž platnost této dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(2) Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona o důchodovém pojištění a kterému nevznikla podle § 93 zákona o nemocenském pojištění povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů vedeného podle § 123 zákona o nemocenském pojištění, je povinen přihlásit se na předepsaném tiskopisu do tohoto registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů následujících po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém poprvé vznikla jeho zaměstnanci účast na důchodovém pojištění, a plnit další povinnosti vyplývající pro zaměstnavatele z § 93 zákona o nemocenském pojištění.“.
23. V § 37 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předchází dni porodu,“.
24. V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene h) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to platí obdobně pro družstvo,“.
25. V § 37 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „ ; to platí obdobně pro družstvo“.
26. V § 38 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „konečném vyúčtování příjmů“ vkládají slova „ , nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku“.
27. V § 38 odst. 4 písmeno g) zní:
„g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,“.
28. V § 38 odst. 5 větě první se slova „(§ 35a odst. 4 věta druhá)“ nahrazují slovy „[§ 35a odst. 4 písm. a)]“.
29. V § 39 odstavec 4 zní:
„(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b) do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene a).“.
30. V § 39 se odstavec 8 označuje jako odstavec 7.
31. V § 39 odst. 7 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „zaměstnavatel“.
32. V § 40a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 1 písm. a), c) až q) a u) až x) zákona o důchodovém pojištění nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a vyměřovací základy nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven, a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3) Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.“.
33. § 42 zní:
 
„§ 42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.“.
34. V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova „rodičovského příspěvku“ vkládají slova „nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců“ a slova „byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce“ se nahrazují slovy „den ukončení výkonu zaměstnání“.
35. V § 48 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
36. V § 48 odst. 5 se za slova „osobně pečuje“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“.
37. V § 48a odst. 2 se slova „údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40)“ nahrazují slovy „příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění“ a slova „přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok40)“ se nahrazují slovy „opravný přehled40)“.
Poznámka pod čarou č. 40 zní:
„40) § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“.
38. V § 48b se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.
39. V § 48d se slova „až d) a přihlášky a odhlášky podle § 48b odst. 2 a 3 učinit na předepsaném tiskopise60a) u příslušného“ nahrazují slovy „a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u“.
40. V § 48d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.“.
41. V § 54 odst. 1 a 2 se slova „§ 13 odst. 2 části věty“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 2 části věty první“.
42. V § 54 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
43. V § 82 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
44. V § 82 odst. 3 se slova „podává občan prostřednictvím věznice“ nahrazují slovy „sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice; věznice předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 písm. b)“.
45. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „náhradu mzdy“ vkládají slova „ , platu nebo odměny“.
46. V § 83a se slova „až z)“ nahrazují slovy „až zb)“.
47. V § 83b odst. 1 větě první se slova „nebo v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou52a)“ a poznámka pod čarou č. 52a zrušují.
48. V § 87 větě první se slova „11 a“ nahrazují slovy „11, 12 a“.
49. V § 90 odst. 1 se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost“ zrušují.
50. V § 104b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti“.
51. V § 104c odst. 1 větě první se za slova „ve splátkách,“ vkládají slova „zrušení pravděpodobné výše pojistného,“.
52. V § 115a odst. 2 větě první se za slovo „starobní“ vkládají slova „nebo plný invalidní“ a za slovo „starobního“ se vkládají slova „nebo plného invalidního“.
53. V § 115a odst. 2 větě druhé se za slovo „starobního“ vkládají slova „nebo plného invalidního“.
54. V nadpise nad § 118a se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelů“.
55. V § 120a odst. 1 a § 123g se text „(§ 48d)“ nahrazuje textem „(§ 48d odst. 1)“.
 
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 589/1992 Sb.
Čl. III
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:
1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.“.
2. V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem“ nahrazují slovy „jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli“.
3. V § 5b odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní:
„(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu54) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů.
54) § 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
4. V § 5b odst. 2 písm. c) větě čtvrté se slova „příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ nahrazují slovy „daňový základ“.
5. V § 5b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
6. V § 5c odst. 1 větě první se za slovo „mzdy“ vkládají slova „platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí“.
7. V § 5c odst. 2 a § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
8. V § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „26 zaměstnanců“ nahrazují slovy „51 zaměstnanců“.
9. V § 7 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7,9“ a číslo „1,1“ se nahrazuje číslem „1“.
10. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
11. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 a § 7 odst. 1 písm. e) se číslo „2,5“ nahrazuje číslem „2,4“.
12. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.“.
13. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
14. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 58b znějí:
„(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 58b se označuje jako poznámka pod čarou č. 58c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
15. V § 9 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.“.
16. Na konci § 11 se doplňuje věta „Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“.
17. V § 12 odst. 3 se za slovo „společnost“ vkládají slova „nebo družstvo“ a za slova „této společnosti“ se vkládají slova „nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva“.
18. V § 13a odst. 6 se slova „odst. 10 a 11“ nahrazují slovy „odst. 9 a 10“.
19. V § 13a odstavce 7 až 9 znějí:
„(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla- li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(9) Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.“.
20. V § 14 odstavec 2 zní:
„(2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.“.
21. V § 14 odst. 3 se slova „Po dni, kdy“ nahrazují slovy „Za kalendářní měsíc, v němž“ a slova „do dne, kdy“ se nahrazují slovy „do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž“.
22. V § 14 odstavec 4 zní:
„(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.“.
23. V § 14 odst. 5 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1,“.
24. V § 14 odstavec 6 zní:
„(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.“.
25. V § 14 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
26. V § 14 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
27. V § 14 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
28. V § 14a odstavec 2 zní:
„(2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna. Pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která podala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která ještě nepodala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti.“.
29. V § 14c odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“.
30. V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.“.
31. V § 14c odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.
32. V § 14c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.“.
33. V § 14c odst. 4 větě druhé se za slovo „přeplatku“ vkládají slova „ , popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení“.
34. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slovo „kromě“ vkládají slova „údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání,“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „až e)“.
35. V § 15 odst. 1 větě třetí se slova „spolu s tímto přehledem“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala“.
36. V § 15 odst. 1 větě páté se za slova „stanovené paušální částkou,“ vkládají slova „uvádí v přehledu též tento údaj a“ a slova „v den, ve kterém podává nebo má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán“.
37. V § 15 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat.
(3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala.
(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.“.
38. V § 15 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
39. V § 15 odst. 5 větě druhé se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.
40. V § 15a se odstavec 8 zrušuje.
41. V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
42. V § 16 odst. 3 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“.
43. V § 16a odst. 1 větě druhé se slova „prvního do posledního dne kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci“.
44. V § 16a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.
45. V § 17 odst. 2 větě druhé se slova „stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38)“ nahrazují slovy „stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném,“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.
46. V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušné“ vkládá slovo „okresní“ a slova „(§ 9 a 10)“ se zrušují.
47. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „pojistné, nebo“ nahrazují slovem „pojistné,“ a za slova „tuto částku“ se vkládá slovo „nebo“.
48. V § 19 odst. 3 větě první se za slovo „účet“ vkládá slovo „okresní“ a za slovo „sdělit“ se vkládá slovo „okresní“.
49. V § 19 odst. 3, 5 a 6 se slova „správě sociálního“ nahrazují slovy „okresní správě sociálního“.
50. V § 20 odst. 1 se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“.
51. V § 20 odst. 4 a 6 větě první se za slovy „příslušné“ a „příslušná“ vkládá slovo „okresní“.
52. V § 20 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.“.
53. V § 20a odst. 2 se slova „odst. 11“ nahrazují slovy „odst. 10“.
54. V § 20a odst. 5 se ve větě první slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a věta druhá se zrušuje.
55. V § 20a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.“.
56. V § 22a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.“.
57. V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
58. V § 22b odst. 3 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „novým rozhodnutím22a)“.
Poznámka pod čarou č. 22a zní:
„22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb.“.
59. V § 22b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.“.
60. V § 23b odst. 3 se slovo „pobírání“ nahrazuje slovy „období nároku na výplatu“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „14“.
61. Poznámka pod čarou č. 31 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných se za období před rokem 2009 stanoví podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009.
2. Pro stanovení výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v roce 2009 až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2008, se použijí právní předpisy účinné před 1. lednem 2009; splatnost těchto záloh se řídí předpisy účinnými ke dni 1. ledna 2009. Ustanovení věty první neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou, která zahájila nebo znovu zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 2008.
3. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se za rok 2008 podává podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009.
4.
zrušen
5. Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna v roce 2009 podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za předchozí kalendářní rok a tento přehled ještě nepodala, může zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit do budoucna jen podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009, avšak jen do 30. června 2009; výši zaplacených záloh nelze přitom měnit.
6. Sazby pojistného na nemocenské pojištění za období před 1. lednem 2009 se stanoví podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
 
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 155/1995 Sb.
Čl. V
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písmeno u) včetně poznámek pod čarou č. 5e a 5f zní:
„u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,
5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 8 odst. 1 větě první se slova „předpisu7), pokud se nestanoví jinak v odstavci 3“ nahrazují slovem „předpisu5e)“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
3. V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 9 odst. 6 písmeno a) zní:
„a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),“.
5. V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo „příspěvek15b)“ vkládají slova „nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,“.
6. V § 9 odst. 6 písm. d) se za slovo „povolání,“ vkládá slovo „nebo“.
7. V § 9 odst. 6 písm. e) se slova „písm. a), nebo“ nahrazují slovy „písm. a)“.
8. V § 9 odst. 6 se písmeno f) zrušuje.
9. V § 9 odst. 7 větě první a třetí se slova „písm. b) až f)“ zrušují.
10. V § 9 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
11. V § 9 odst. 8 se věta druhá zrušuje.
12. V § 9 odst. 8 větě třetí se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“ a slova „při podání přehledu“ se nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled“.
13. V § 10 odst. 2 větě první a druhé se slova „po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ zrušují.
14. V § 10 odst. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b).“.
Poznámka pod čarou č. 17b zní:
„17b) § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“.
15. V § 11 odst. 2 větě první se slova „v) až x)“ nahrazují slovy „a v)“ a slova „ani nepobíraly náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem“ se nahrazují slovy „ , pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“.
Poznámka pod čarou č. 17b se zrušuje.
16. V § 11 odst. 2 větě třetí se slova „a tyto osoby jsou“ nahrazují slovy „nebo družstvo a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci“ a za slova „dozorčí rady této společnosti“ se vkládají slova „nebo družstva“.
17. V § 11 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Byl-li osobám uvedeným ve větě třetí přiznán důchod, popřípadě z důvodu úmrtí těchto osob byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a při přiznání tohoto důchodu nebyla započítána podle věty třetí doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí; dlužné pojistné musí být přitom uhrazeno nejpozději do 3 let ode dne splatnosti tohoto pojistného.“.
18. V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , přičemž ustanovení věty třetí až páté tím není dotčeno“.
19. V § 11 se odstavec 4 zrušuje.
20. V § 16 odst. 4 větě druhé písmeno a) zní:
„a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,“.
21. V § 16 odst. 4 větě druhé písm. j) se slovo „páté“ nahrazuje slovem „šesté“.
22. V § 34 odst. 2 větě třetí se slova „dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě) nebo pobírání dávek nemocenského pojištění“ nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“.
23. V § 65 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 25a až 25d zní:
„(1) Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se nevyplácejí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25d).
25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce.
25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb.
25c) § 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce.
25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce.“.
24. V § 82a se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody.“.
25. V § 102a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1. Postup podle čl. V bodu 17 se vztahuje i na platby na úhradu dlužného pojistného po 31. prosinci 2008, jde-li o úhradu dluhu na pojistném, který vznikl před 1. lednem 2009.
2. Zvýšení vdoveckého důchodu se podle čl. V bodu 24 provede nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006, byla-li žádost o toto zvýšení podána do 30. června 2011.
3. U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se od příjmu ze samostatné výdělečné činnosti odečítají odměny za užití téhož díla, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009; to však neplatí, je-li předmětem druhé nebo další licenční smlouvy aktualizace díla.
 
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb.
Čl. VII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 259/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 279 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“.
2. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost,“ zrušují.
3. V § 301 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
 
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
Čl. VIII
zrušen
 
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 117/1995 Sb.
Čl. IX
V § 40a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., se ve větě druhé za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“.
 
ČÁST OSMÁ
zrušena
Čl. X
zrušen
 
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 221/1999 Sb.
Čl. XI
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1. V § 68 odst. 3 písm. c) se slova „náhrada ve výši platu neposkytuje“ nahrazují slovy „poskytuje náhrada ve výši 25 % platu“.
2. V § 68 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Nárok na náhradu platu nemá voják, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost ke službě. Náhrada platu ve výši 50 % náleží vojákovi, jestliže si přivodil dočasnou neschopnost ke službě
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob,
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
(5) Porušil-li voják v období trvání nároku na náhradu platu při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení náhrada platu snížena nebo odňata. Pokud již byla vyplacena, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je voják povinen uhradit plátci náhrady platu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
 
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 359/1999 Sb.
Čl. XII
V § 46 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 134/2006 Sb., se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“.
 
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 133/2000 Sb.
Čl. XIII
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 14 písm. d) bodě 3, § 16 písm. e), § 17a odst. 3 větě druhé a § 17a odst. 4 větě třetí se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“.
2. V § 17a odst. 4 větě druhé se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „Českou správou sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správou sociálního zabezpečení“.
3. V § 17a odst. 5 se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „České správě sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správě sociálního zabezpečení“.
 
ČÁST DVANÁCTÁ
zrušena
Čl. XIV
zrušen
 
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 361/2003 Sb.
Čl. XV
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1. V § 124 odst. 5 písm. a) se slova „příjem neposkytuje“ nahrazují slovy „příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě se poskytuje ve výši 25 %“.
2. V § 124 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí:
„(12) Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve výši 50 % náleží příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob, nebo
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek.
(13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu.“.
3. V § 163 odst. 1 se slova „anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění“ zrušují.
 
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 189/2006 Sb.
Čl. XVI
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1. V čl. I se bod 2 zrušuje.
2. V čl. XIII se body 9, 54 až 56, 112 a 135 zrušují.
3. V čl. XXI bodě 21 se slova „odst. 1 větě třetí a“ zrušují.
4. V čl. XXI se body 22 a 60 zrušují.
 
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 262/2006 Sb.
Čl. XVII
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 192 odst. 1 se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „nebo karantény“.
2. V § 192 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „dočasné pracovní neschopnosti“.
3. V § 192 odst. 2 větě první se za slovo „přísluší“ vkládají slova „ve výši 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény a“.
4. V § 192 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“.
5. V § 192 odst. 3 se slova „nebo karantény“ zrušují.
6. V § 347 odst. 4 se za slova „rozumějí též“ vkládají slova „izolace99b) a“.
Poznámka pod čarou č. 99b zní:
„99b) § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 99b se označuje jako poznámka pod čarou č. 99c včetně odkazu na poznámku pod čarou.
 
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 54/1956 Sb.
Čl. XVIII
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 15 odst. 3 větě první se za slova „poskytuje od“ vkládá slovo „prvního“.
2. V § 16 větě první se slova „ , trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny“ zrušují.
3. V § 17 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) 25 % denního vyměřovacího základu od 1. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
4. V § 17 odst. 2 písm. b) se za slovo „základu“ vkládají slova „od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény“.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. zářím 2008 a trvá i po 31. srpnu 2008, poskytuje se po 31. srpnu 2008 nemocenské ve výši podle právních předpisů účinných ke dni 31. srpna 2008.
 
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona č. 32/1957 Sb.
Čl. XX
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 154/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 143/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 247/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Nemocenské náleží též vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, který byl uznán neschopným služby, v období prvních 3 kalendářních dnů neschopnosti k službě.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
2. V § 18 úvodní části ustanovení se za slovo „den“ vkládají slova „ , náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 1 a 2,“.
3. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výše nemocenského za kalendářní den, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 3, činí 25 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 3. kalendářního dne neschopnosti k službě.“.
 
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb.
Čl. XXI
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto:
1. V § 34 odst. 4 větě první se slova „které plat nepřísluší“ nahrazují slovy „které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší a při nařízené karanténě se plat poskytuje ve snížené výši 25 %“.
2. V § 34 odst. 4 v části věty druhé za středníkem se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 25 % jedné třicetiny platu“.
 
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona č. 128/2000 Sb.
Čl. XXII
V § 73 odst. 4 větě první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
 
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona č. 129/2000 Sb.
Čl. XXIII
V § 48 odst. 3 větě první zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
 
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 131/2000 Sb.
Čl. XXIV
V § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“.
 
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. XXV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 29, 36, 43, 50 a 51, čl. III bodů 16, 41, 42, 45, 46, 48, 49, 51, 52, 58 a 59, čl. V bodu 24 a čl. VI bodu 2, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. XVIII až XX, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Čunek v. r.