137/1995 Sb., o ochranných známkách

Ochrannou známkou je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popřípadě jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek (dále jen "rejstřík"), vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad").

(2) Označení uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) může být zapsáno do rejstříku, jestliže přihlašovatel prokáže, že takové označení užíváním v obchodním styku, které započalo před podáním přihlášky ochranné známky (dále jen "přihláška"), získalo rozlišovací způsobilost pro jeho výrobky či služby.

(1) Úřad do rejstříku nezapíše označení shodné s ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného majitele pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby s dřívějším právem přednosti, popřípadě obsahuje prvky přihlášeného označení či zapsané ochranné známky, které by mohly vést k záměně. Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.

(2) Úřad do rejstříku nezapíše označení shodné s ochrannou známkou, která zanikla podle § 24 odst. 1 písm. a), jestliže přihláška ochranné známky byla podána před uplynutím dvou let od zániku ochranné známky, ledaže by o zápis takového označení požádal ten, pro něhož byla ochranná známka v den svého zániku zapsána, nebo jeho právní nástupce.

(3) Úřad na základě řádně a důvodně uplatněných námitek podle § 9 nezapíše do rejstříku označení, které zasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob.

(1) Majitel ochranné známky má výlučné právo označovat své výrobky nebo služby ochrannou známkou, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami.

(2) Majitel ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku R v kruhu.

(1) Bez souhlasu majitele ochranné známky nikdo nesmí užívat označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána, nebo je užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami, zejména umísťovat je na výrobky nebo jejich obaly, nabízet či uvádět na trh výrobky takto označené, nebo je skladovat za tímto účelem, dovážet nebo vyvážet výrobky s tímto označením, či užívat toto označení v obchodním jménu, korespondenci či reklamě.

(2) Majitel ochranné známky má vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh výrobky či služby, právo na informaci o původu výrobků či dokladů provázejících výrobky nebo služby, na nichž je umístěno označení shodné nebo zaměnitelné s jeho ochrannou známkou; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení. Svá práva prokáže majitel ochranné známky osvědčením o zápisu ochranné známky, popřípadě výpisem z rejstříku.

(3) Majitel ochranné známky je oprávněn požadovat na vydavateli publikace, v níž je ochranná známka reprodukována, zveřejnění údaje, že jde o ochrannou známku, včetně uvedení čísla zápisu ochranné známky do rejstříku.

(1) Majitel ochranné známky se může u příslušného soudu domáhat, aby každému bylo zakázáno užívat jeho ochrannou známku nebo označení s ní zaměnitelné pro stejné nebo podobné výrobky či služby a aby předměty, označené způsobem, jímž došlo k porušení jeho práv, byly staženy z trhu. Majitel ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.

(2) Majitel všeobecně známé známky může práva podle odstavce 1 uplatnit bez ohledu na shodnost či podobnost výrobků či služeb, pokud by užití všeobecně známé známky na jiných výrobcích či službách ukazovalo na vztah mezi takto označenými výrobky či službami a majitelem všeobecně známé známky a pokud by zájmy majitele všeobecně známé známky byly takovýmto užíváním poškozeny.

(3) Byla-li zásahem do práv z ochranné známky způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění.

(1) Majitel ochranné známky je povinen strpět, jestliže třetí osoby užívají v obchodním styku své jméno, příjmení, pseudonym, název, popřípadě obchodní jméno, adresu, údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, času výroby výrobku nebo poskytnutí služby, popřípadě i jiných vlastností výrobku, přesto, že tyto údaje jsou shodné či zaměnitelné s ochrannou známkou, popřípadě tvoří součást ochranné známky, avšak jen za předpokladu, že tyto údaje jsou používány v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.

(2) Majitel ochranné známky je povinen strpět, jestliže třetí osoby užívají v obchodním styku označení shodné s ochrannou známkou, jestliže je to nezbytné k vyznačení účelu výrobku, zejména jeho příslušenství nebo náhradních dílů, nebo druhu poskytované služby, za předpokladu, že je užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže.

(3) Majitel ochranné známky je povinen strpět užívání shodného nebo zaměnitelného označení jeho držitelem, jestliže toto označení získalo v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby svého držitele.

(4) Majitel ochranné známky je povinen strpět další užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s pozdějším právem přednosti, jestliže její užívání strpěl po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.

(5) Majitel ochranné známky s pozdějším právem přednosti není oprávněn bránit v užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, i kdyby majitel ochranné známky s dřívějším právem přednosti svá práva z ochranné známky nemohl podle odstavce 4 uplatnit.

Ochranná známka neopravňuje majitele zakázat její užívání na výrobcích, které jím nebo s jeho souhlasem byly s toto ochrannou známkou uvedeny na trh, ledaže po uvedení výrobků na trh došlo k jejich podstatné změně nebo zhoršení jejich stavu či vlastností.

(1) Právo užívat ochrannou známku může být poskytnuto licenční smlouvou⁵⁾ pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, nebo pro jejich část.

(2) Nabyvatelem licence může být pouze fyzická nebo právnická osoba, předmětem jejíhož podnikání jsou výrobky či služby, pro které je ochranná známka zapsána.

(3) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad majitel ochranné známky.

(1) Majitel ochranné známky může ochrannou známku pro všechny výrobky či služby, pro které je zapsána, nebo pro jejich část převést písemnou smlouvou na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, jestliže tyto výrobky či služby jsou k datu uzavření smlouvy o převodu předmětem jejího podnikání. Smlouva o převodu ochranné známky nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel ochranné známky.

(2) Ochranná známka přechází na nového majitele v případech stanovených zvláštními právními předpisy.⁶⁾ Přechod ochranné známky nabývá účinnosti zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel ochranné známky.

(3) Došlo-li k přechodu ochranné známky v důsledku úmrtí majitele ochranné známky, jehož dědic není způsobilý podle tohoto zákona být majitelem ochranné známky, přísluší dědici pouze právo poskytnout licenci, popřípadě ochrannou známku převést na třetí osobu.

Byla-li ochranná známka, která požívá ochranu v některé zemi, která je členem Pařížské úmluvy,²⁾ zapsána v České republice ve prospěch obchodního zástupce, zprostředkovatele nebo komisionáře jejího původního majitele (dále jen "obchodní zástupce"), může se tento původní majitel domáhat u soudu, aby ochranná známka byla převedena na něj, ledaže obchodní zástupce prokáže, že jednal v dobré víře. Úřad zapíše změnu majitele ochranné známky v rejstříku na žádost oprávněného majitele ochranné známky.

(1) Ochranná známka může být poskytnuta jako zástava.⁷⁾

(2) Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku; o tento zápis je povinen žádat zástavní věřitel. Spolu s žádostí o zápis zástavního práva k ochranné známce je zástavní věřitel povinen předložit Úřadu smlouvu o zřízení zástavního práva s úředně ověřenými podpisy účastníků.

Na žádost majitele ochranné známky Úřad povolí v ochranné známce úpravu týkající se názvu majitele nebo jeho jména a příjmení, popřípadě obchodního jména, anebo sídla, trvalého pobytu či místa podnikání, k jejichž změně došlo po zápisu ochranné známky do rejstříku, jestliže tato úprava uvádí údaje v ní obsažené do souladu se skutečností, aniž by měnila celkový ráz ochranné známky.

(1) Ochranná doba ochranné známky je deset let od podání přihlášky u Úřadu.

(2) Na žádost majitele ochranné známky, podanou u Úřadu nejdříve v posledním roce ochranné doby, nejpozději však šest měsíců po jejím uplynutí (dále jen "žádost o obnovu zápisu"), se ochranná doba ochranné známky obnoví vždy o dalších deset let.

(2) Ochranná známka, na níž váznou práva třetích osob, zanikne podle odstavce 1 písm. b) dnem, kdy majitel ochranné známky doloží zánik těchto práv, popřípadě předloží souhlas oprávněných osob se zánikem ochranné známky.

(3) Zánik ochranné známky zapíše Úřad do rejstříku.

(1) Kolektivní ochrannou známkou může být označení podle § 1, jestliže je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od členů či společníků právnické osoby založené za účelem společného označování výrobků či služeb uváděných členy či společníky na trh (dále jen "sdružení podnikatelů"), od výrobků či služeb jiných podnikatelů.

(2) Podmínky používání kolektivní ochranné známky včetně sankcí za jejich porušení se stanoví písemnou smlouvou uzavřenou mezi všemi členy či společníky sdružení podnikatelů.

(1) Přihlášku kolektivní ochranné známky podává u Úřadu sdružení podnikatelů (dále jen "přihlašovatel").

(3) V seznamu výrobků a služeb podle odstavce 2 písm. d) se uvedou třídy podle mezinárodní smlouvy.¹⁾

(4) K přihlášce kolektivní ochranné známky musí být přiložena smlouva podle § 27 odst. 2.

(5) Podáním přihlášky kolektivní ochranné známky podle odstavce 2 vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo zaměnitelné ochranné známky pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.

(1) Úřad podrobí přihlášku kolektivní ochranné známky průzkumu v rozsahu stanoveném v § 8 až 12 s tím, že splnění podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. b) Úřad hodnotí s přihlédnutím k § 27 odst. 1.

(2) Zápisem kolektivní ochranné známky do rejstříku se přihlašovatel stává majitelem kolektivní ochranné známky, na jehož žádost vydá Úřad o zápisu kolektivní ochranné známky do rejstříku osvědčení. Zápis kolektivní ochranné známky do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku. Osvědčení o kolektivní ochranné známce, popřípadě výpis z rejstříku vydá na žádost Úřad každému členu či společníku sdružení podnikatelů, zapsanému v rejstříku.

(3) Úřad na žádost majitele kolektivní ochranné známky zapíše v rejstříku změnu ve složení členů či společníků sdružení podnikatelů.

(1) Výlučné právo označovat své výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami, mají členové či společníci sdružení podnikatelů zapsaní v rejstříku.

(2) Členové či společníci sdružení podnikatelů mohou při své podnikatelské činnosti označovat výrobky či služby i ochrannou známkou, jejímiž jsou majiteli, či k níž mají právo užívání na základě licenční smlouvy.

(1) Majitel kolektivní ochranné známky má práva v rozsahu podle části třetí tohoto zákona, není-li v části páté stanoveno jinak.

(2) Členové či společníci sdružení podnikatelů mají práva podle odstavce 1 v rozsahu daném smlouvou.

(3) Úřad na žádost umožní každému nahlédnout do smlouvy.

Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence, nemůže být převedena na jiného majitele a nemůže být poskytnuta jako zástava.

Ochranná doba kolektivní ochranné známky je deset let od podání přihlášky kolektivní ochranné známky. Pro obnovu ochranné doby platí § 23 odst. 2.

(1) Kolektivní ochranná známka zaniká za podmínek podle § 24.

(2) Pro výmaz kolektivní ochranné známky z rejstříku se použije ustanovení § 25 a 26 s tím, že splnění § 2 odst. 1 písm. b) se posuzuje s přihlédnutím k § 27 odst. 1.

(3) Úřad vymaže kolektivní ochrannou známku z rejstříku také tehdy, jestliže členové či společníci sdružení podnikatelů zásadním způsobem porušují smlouvu o užívání kolektivní ochranné známky.

(1) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčena.

(1) Osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, mohou požádat o mezinárodní zápis ochranné známky podle mezinárodní smlouvy,⁸⁾ popřípadě o zápis změn týkajících se mezinárodního zápisu prostřednictvím Úřadu.

(2) Přihlašovatel ochranné známky se žádostí o mezinárodní zápis je povinen za úkony podle odstavce 1 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy;⁸⁾ výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.

(1) Mezinárodní zápis ochranné známky se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis ochranné známky do rejstříku vedeného Úřadem.

(2) Lhůta pro podání námitek proti ochranné známce přihlašované cestou mezinárodního zápisu začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla známka zveřejněna ve věstníku Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví.

(3) Jestliže byla mezinárodně zapsané známce odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ni tak, jako by v České republice nebyla zapsána.

(1) Účastníkem řízení o ochranných známkách je přihlašovatel, popřípadě majitel ochranné známky, o níž má být řízení vedeno, osoba, která podala proti zápisu ochranné známky do rejstříku námitky podle § 9, osoba oprávněná podle § 20 nebo navrhovatel výmazu ochranné známky z rejstříku.

(2) Každé podání Úřadu se činí písemně v jazyce českém. Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou činit podání Úřadu ve svém jazyce; musí však na náklady Úřadu obstarat překlad do českého jazyka tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků.

(3) Každé podání se může týkat pouze jedné ochranné známky; jde-li o žádost o zápis změny údajů týkajících se osoby majitele ochranné známky, žádost o zápis převodu či přechodu ochranné známky, žádost o zápis zástupce či změny zástupce nebo žádost o opravu chyby v psaní v žádosti, v rejstříku a ve Věstníku, může se jedno podání týkat více ochranných známek téhož majitele. Toto ustanovení se použije obdobně pro stejné žádosti týkající se více přihlášek téhož přihlašovatele.

(4) V řízení o ochranné známce nelze prominout zmeškání lhůty pro podání námitek, lhůty pro uplatnění práva přednosti, lhůty pro podání žádosti o výmaz ochranné známky z rejstříku podle § 26 odst. 1 a 2 a lhůty pro podání žádosti o obnovu ochranné doby; v řízení nelze prominout žádnou lhůtu pro učinění úkonu po uplynutí jednoho roku od doby, kdy měl být úkon učiněn. Práva nabytá v dobré víře v době mezi zmeškáním lhůty a jeho prominutím zůstávají nedotčena.

(5) Nevyhoví-li účastník řízení, který podal návrh na zahájení řízení, výzvě Úřadu k odstranění vad či doplnění podání ve stanovené lhůtě, popřípadě nelze-li pro neúplnost či vady podání v řízení pokračovat, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být účastník řízení upozorněn. Úřad řízení zastaví i na žádost toho, kdo podal návrh na jeho zahájení.

(6) Úřad rozhoduje v souladu s obsahem spisu, zejména pak na základě důkazů, které na podporu svých tvrzení předkládají účastníci řízení.

(7) Proti rozhodnutí Úřadu lze podat rozklad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí.

(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o ochranných známkách správní řád, s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, čestném prohlášení, lhůtách pro rozhodnutí a opatření proti nečinnosti.⁹⁾

(1) S návrhem na zahájení řízení o výmazu ochranné známky z rejstříku podle § 25 a s rozkladem proti rozhodnutí Úřadu podle § 38 odst. 6 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude vrácena, jestliže se v řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl podán oprávněně.

(2) Kauce podle odstavce 1 činí 2 500 Kč.

(1) Úřad vede rejstřík, do něhož zapisuje rozhodné údaje o ochranných známkách. Rejstřík ochranných známek je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.

(2) Úřad vydává Věstník, ve kterém zveřejňuje přihlášky podle § 8 odst. 4 a dále zápisy a obnovy zápisů ochranných známek, převody, zániky ochranných známek a jiné důležité skutečnosti, které se ochranných známek týkají.

(1) Úřad upraví vyhláškou podrobnosti o řízení o ochranných známkách, v níž stanoví náležitosti přihlášky ochranné známky, náležitosti námitek proti zápisu označení do rejstříku ochranných známek, náležitosti žádosti o obnovu zápisu ochranné známky a náležitosti žádosti o zápis dalších skutečností do rejstříku, náležitosti návrhu na výmaz ochranné známky z rejstříku, podrobnosti vedení spisu o přihlášce ochranné známky a zapsané ochranné známce a jednotlivé údaje o ochranných známkách, jež vyznačuje v rejstříku a zveřejňuje ve Věstníku.

(2) Úřad vyhláškou stanoví další náležitosti přihlášky ochranné známky potřebné k provedení řízení, jde-li o žádost o mezinárodní zápis.

(1) Řízení o přihláškách ochranných známek, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které na ni klade tento zákon.

(2) Vztahy z ochranných známek zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.

(3) Majitel ochranné známky, kterou Úřad podle dosavadních předpisů prohlásil za proslulou, se může domáhat výmazu shodné či zaměnitelné ochranné známky rovněž za podmínek stanovených v § 23 odst. 3 zákona č. 174/1988 Sb. po dobu platnosti této ochranné známky, nejdéle však po dobu deseti let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu může majitel proslulé ochranné známky uplatnit námitky proti zápisu shodného či zaměnitelného označení do rejstříku ochranných známek podle § 9 tohoto zákona, a to bez ohledu na výrobky či služby, pro které je napadené označení přihlášeno.