Jak již bývá zvykem, prakticky každý kalendářní rok přinese změny v oblasti zdanění příjmů. Někdy se jedná o změny zásadní, jindy spíše o změny nepatrné. Rok 2023 přinesl velké množství změn, naprostá většina však bude dopadat až na daňová přiznání podávaná v roce 2025 za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2024. Řeč je o konsolidačním balíčku, který přinesl převážně s účinností od 1. 1. 2024 spoustu změn, a to nejen v oblasti zdanění příjmů, ale napříč daňovými zákony. Tento komplexní případ je však zaměřen na zdaňovací období roku 2023, na který primárně konsolidační balíček nedopadá. Četnost změn, kterými daňové zákony prochází, je vysoká, a proto je nutné dbát na jejich právní účinnost. Například mimořádné odpisy automobilů zaznamenaly změny jak v roce 2023, tak i v roce 2024. Jednotlivé nejpodstatnější změny jsou popsány níže, závěrem je vytvořen komplexní příklad, který je přímo aplikován do daňového přiznání.
|
Náš tip: Daňové přiznání 2023 bezchybně a včas - máme pro vás rychlý přehled informací!
|
Novinky v oblasti daně z příjmů fyzických osob pro rok 2023 a komplexní příklad s vyplněným daňovým přiznáním
Ing.
Michal
Dvořák
Průměrná mzda
Tradiční změnou, která se dotýká prakticky každého poplatníka, je úprava výše minimální mzdy. Ne že by měli snad téměř všichni poplatníci příjem ve výši odpovídající minimální mzdě, nejedná se však pouze o nástroj, jak zabránit „vykořisťování“ zaměstnanců. Minimální mzda je totiž také používána jako měrná jednotka. Ovlivňuje například maximální výši slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo minimální odvody OSVČ na zdravotní pojištění. V posledních letech se, alespoň tedy dle mého názoru, potkáváme s poměrně razantním zvyšováním minimální mzdy. V posledním roce je značné navýšení minimální mzdy také do jisté míry ovlivněno vysokou inflací, se kterou se ČR potýká. Pro rok 2022 byla minimální mzda stanovena ve výši 16 200 Kč, v roce 2023 byla stanovena o 1 100 Kč vyšší, tedy 17 300 Kč, pro rok 2024 byla dokonce zvýšena na 18 900 Kč. Navýšení posledního roku tedy činí 1 600 Kč. Jak již však bylo uvedeno v úvodu, pro přiznání za zdaňovací období roku 2023 je podstatná výše minimální mzdy určená pro rok 2023.
Datové schránky pro podnikatele
Od loňského roku došlo k automatickému zřízení datových schránek pro všechny OSVČ. Tato informace se může zdát z hlediska daní jako nepodstatná, není to však pravdou, protože zřízená datová schránka s sebou nese povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Pokud jsou tedy některé OSVČ zvyklé podávat přiznání v písemné formě, budou muset přejít na formu elektronickou, jelikož jim byla zřízena zmíněná datová schránka. Tato informace však má ještě další konsekvenci, a to konkrétně možnost změny lhůty pro podání samotného přiznání. Standardní lhůta je stanovena na 3 měsíce od konce zdaňovacího období, tedy do 1. 4., pokud na tento den nepřipadne sobota či neděle, v takovém případě by posledním dnem lhůty byl první následující pracovní den. Poplatníci, kteří podávají přiznání elektronicky, však mohou využít prodloužení o jeden měsíc a podávat přiznání do 1. 5., což je ale státní svátek. Posledním dnem lhůty je tedy 2. 5., pokud tento den nepřipadne na víkend obdobně jako v minulém případě. Pochopitelně se společně s lhůtou pro podání daňového přiznání posouvá i povinnost daň zaplatit. Poplatníci, kteří podávají své daňové přiznání elektronicky, tak mohou daň z příjmů platit o měsíc později než v poplatníci, kteří podávali, respektive podají, přiznání v písemné formě.
Daňová uznatelnost nákladů na pořízení automobilů
Tématem, které rezonovalo českými médii před koncem roku 2023, bylo zdanění automobilů, respektive daňová uznatelnost nákladů na jejich pořízení. Omezení celkové výše odpisů automobilů jsme v daňových zákonech mohli objevit před rokem 2008, tehdejší omezení bylo stanoveno na 1 500 000 Kč. Po patnácti letech tedy došlo ke znovuzavedení tohoto limitu s drobným navýšením. Od roku 2024 je omezení maximální celkové výše uplatnitelných daňových odpisů stanoveno na 2 000 000 Kč, cokoliv nad tuto částku není možné uznat jako výdaj na zajištění, dosažení nebo udržení příjmů. První otázkou, která vystává, je, zda je navýšení o 500 000 Kč po 15 letech odpovídající a zda by nemělo být vyšší. Změna hodnoty peněz nebo například kumulovaná inflace za posledních patnáct let nebyla příliš brána v potaz, spíše se jednalo o politický boj, který ani nevycházel z logických argumentů, ale spíš představoval gesto vůči „bohatým“ podnikatelům. Každopádně zavedení tohoto limitu je již od nového roku účinné, poplatníkům tedy nezbývá, než toto nařízení respektovat a potažmo přizpůsobit koupi nového vozu tomuto nařízení.
Pokud se někteří poplatníci rozhodnou si i přes toto omezení pořídit automobil, jehož pořizovací cena bude hranici 2 000 000 Kč převyšovat, pokud to není problém, pouze je nutné, aby byl poplatník ztotožněn s principem částečného nároku nejen při nárokování DPH, ale i při ročním výpočtu daňového odpisu.
Dovolte mi ještě jednu připomínku, která se týká absurdnosti prezentování tohoto omezení. Zavedení tohoto limitu bylo prezentováno jako kladný krok především z důvodu, že naprostá většina luxusních aut je v České republice pořizována na společnosti, které si nárokují DPH, a mají tak auto v porovnání s „běžným“ občanem levnější právě o vynárokované DPH. Jenže tato informace absolutně nic neříká o pravdivosti tvrzení, zda bylo DPH skutečně nárokováno. Pokud je automobil registrován a pořízen na společnost, nezakládá tento fakt automaticky nárok na odpočet DPH. Naopak při pořízení automobilu teprve začíná sledování jeho skutečného užití pro ekonomické účely, na základě kterého je pak následně kalkulován poměr možného odpočtu. Nárokovat DPH při pořízení automobilu, který není využíván k ekonomickým účelům, je a bylo zakázáno i před touto novelizací. Dokonce toto omezení zcela logicky pokračuje a vztahuje se i na limit 2 000 000 Kč (respektive 21% DPH odpovídající 420 000 Kč), kdy musí poplatník testovat, zda je možné o nárok na odpočet žádat a případně v jaké výši. Pokud si strůjce myšlenky „auto registrované na společnost automaticky znamená plný nárok na odpočet“ uvědomuje výše zmíněné, nezbývá než se domnívat, že omezení je zavedeno jen z důvodu neschopnosti státní správy kontrolovat, zda jsou uplatňovány nároky na odpočet řádně, nebo je automaticky počítáno s podvody daňových poplatníků do takové míry, že je nutné trestat i ty poctivé, kteří nároky na DPH u aut nad zavedený limit již v minulosti nárokovali v mezích zákona. Důležité je však připomenout, že novela platí na osobní automobily pořízené po 1. 1. 2024. Pokud tedy podnikatel pořídil automobil před tímto datem, nemusí tento limit nijak reflektovat v rámci již nastavených odpisů či nároku DPH.
Progresivní zdanění
Progresivní zdanění je v ČR již v celku dlouholetou tradicí. Od roku 2013 bylo v rámci daňových zákonů aplikováno tzv. solidární zvýšení daně, které ukládalo povinnost zdanění příjmů dalšími 7 % pro poplatníky, kteří přesáhli 48násobek průměrné mzdy ročně. Zásadním však bylo, že toto solidární zdanění dopadalo pouze na příjmy dle § 6 (příjem ze zaměstnání) a § 7 (příjem z podnikání) zákona o daních z příjmů. Pokud měl poplatník příjem přesahující 48násobek průměrné mzdy z nájmu či ostatních příjmů, tato progrese se na něj nevztahovala.
V roce 2021 byla zavedena změna. Solidární zvýšení daně bylo zrušeno a nahrazeno 23% progresivní sazbou daně, což by se na první pohled mohlo zdát jako navýšení o jeden pouhý procentní bod. Tato 23% sazba se však uplatní na všechny příjmy fyzické osoby, které přesahují 48násobek průměrné mzdy, tedy i na příjem kapitálový, příjem z nájmu a ostatní příjem, do něhož mj. spadá například i prodej nemovitostí, který je poměrně častým předmětem daně (standardní osvobození je možné uplatnit až po splnění 10letého časového testu).
V roce 2024 však došlo k další změně, a to ke snížení hranice pro použití progresivní sazby ze 48násobku na 36násobek průměrné mzdy, konkrétně se jedná o částku 1 582 812 Kč. Z výše uvedeného lze vyčíst tendenci vyššího efektivního zdanění příjmů fyzický osob a do určité míry i zvyšování zdanění práce, kde je ČR už tak na špici v porovnání s EU (pokud započteme i povinné odvody na ZP a ČSSZ).
Komplexní příklad se vzorovým vyplněným přiznáním
Fyzická osoba má následující příjmy:
–
Příjem ze zaměstnání, kde měsíčně bere mzdu 50 000 Kč a také dostává jako benefit stravenkový paušál ve výši 1 000 Kč.
–
Letní brigádu, kde si vydělal u společnosti Brigáda s. r. o. 15 000 Kč, jednalo se o DPP.
–
Mimo zaměstnání poplatník podniká v řemeslném oboru. Jeho příjmy činily za rok 2023 2 200 000 Kč, skutečné výdaje byly 1 500 000 Kč.
–
Příjem ze spořícího účtu, na účet
u
bylo připsáno celkem 8 500 Kč.–
Příjem z nájmu ve výši 100 000 Kč, skutečné výdaje ve výši 80 000 Kč.
–
Příjem z prodeje zděděného bytu ve výši 10 000 000 Kč, ve kterém žil zůstavitel po dobu 15 let před úmrtím, byt poplatník po vyřízení dědického řízení ihned prodal.
–
Poplatník věnoval v průběhu roku 8 000 Kč na charitativní účely.
–
Na hypotečním úvěru na byt, ve kterém bydlí, zaplatil 250 000 Kč na úrocích.
Poznámky k řešení:
–
DPP není potřeba uvádět v daňovém přiznání, pokud byl příjem zdaněn srážkovou daní.
–
Stravenkový paušál je osvobozen do výše 70 % stravného při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, do přiznání se tedy neuvádí.
–
Výdajový paušál je uznatelný pouze do výše 1 600 000 Kč, i přesto jsou vyšší než skutečné, poplatník tedy pochopitelně zvolí paušální výdaje.
–
Příjem fyzické osoby ze spořícího účtu je zdaněn srážkovou daní, neuvádí se v přiznání.
–
Příjem z prodeje bytu je osvobozený, protože se do časového testu započítává i doba držení zůstavitele. Takovýto prodej tedy je osvobozen a nemusí se oznamovat, protože se jedná o příjem dohledatelný z veřejného rejstříku.
–
Úroky z hypotečního úvěru jsou uznatelné pouze do výše 150 000 Kč. Zaplacené úroky nad tuto částku není možné uplatnit.
PŘÍLOHY