Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Český plátce (s registrací pouze v ČR) uzavřel smlouvu s českým plátcem (s registrací jak v ČR tak na Slovensku) na poskytnutí služby dle § 10 ZDPH s místem plnění na Slovensku. Ve smlouvě je uvedeno, že pro fakturaci se použije slovenské DIČ a DPH bude v režimu reverse charge. Příjemce služby odvede daň na Slovensku. Příjemce služby má pouze českou adresu a slovenské DIČ. Nyní nastal problém při vystavení faktury. Pokud se snažím vystavit fakturu pro českého plátce s českou adresou a jen se slovenským DIČ, tak se mi nedaří fakturu uložit. Logická kontrola hlásí, že mám uvést slovenskou adresu, ale ta neexistuje. Má systém pravdu a jedná se o chybnou smlouvu, nebo to je správně a mám žádat o opravu SW výrobce systému? Pokud se jedná o chybnou smlouvu, jak DPH odvést správně?

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

OSVČ, neplátce DPH, vyřadí z obchodního majetku os. automobil (měl ho 5 let) na soukromé využití. Tento automobil poté prodá v § 10 ZDP. Započítává se toto do obratu dle § 4a odst. 2 ZDPH? Myslíme si, že toto ustanovení se týká pouze plátců DPH, kteří u těchto majetků uplatnili nárok na odpočet DPH. Tudíž, když chtějí vystoupit z plátcovství DPH a počítají si obrat. Neplátců DPH by se to nemělo týkat, protože si nemohli nárokovat DPH. Je naše úvaha správná? Jestliže by toto ustanovení platilo i pro neplátce, tak dle § 4a odst. 3 ZDPH se nezahrnuje úplata za dodání dlouhodobého majetku. Tady došlo sice k úplatě, ale nejdříve byl vyřazen na soukromé využití a teprve potom byla úplata. Náš neplátce DPH je na konci roku těsně pod obratem 2 miliónů a pořizovací cena snížená o opotřebení je ještě celkem vysoká. Nebo bychom měli brát cenu za kterou nakonec auto v § 10 ZDP prodal (skutečnou úplatu) a tato cena by vstupovala do obratu?

Český podnikatel (A) dodává českému plátci DPH (B) stavební práce s místem plnění na Slovensku (§10). Příjemce služby B není k DPH v SK registrovaný. Jaké vzniknou povinnosti podnikateli A v případě, jestliže je A českým plátcem DPH, anebo A plátcem DPH není? Zejména se mi jedná o to, zdali se musí podnikatel A, je-li plátcem DPH, na Slovensku registrovat k DPH, případně, zda-li se podnikatel A, není-li plátcem DPH, stává českým plátcem DPH z toho důvodu, že poskytl službu s místem plnění v SK. Pro úplnost dodávám, že podnikatel B stavební práce přijme, doplní je o svůj podíl prací, a jako celek dodácá českému plátci DPH, jenž je v SK k dani již registrován - domnívám se ale, že tato skutečnost na povinnosti podnikatele A nemá žádný vliv.

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

Česká firma, plátce DPH, vyváží zboží do Maroka. Odběratel, marocká firma – platí a zajišťuje dopravu – prostřednictvím velké přepravní společnosti se sídlem v ČR. Tatáž přepravní společnost fakturuje občas českému dodavateli vícenáklady – čekací dobu při nakládce zboží v přístavu v Německu, s nulovou sazbou DPH. Jedná se o fakturaci mezi dvěma plátci DPH registrovanými v ČR. V poznámce na faktuře přepravní společnost uvádí místo plnění je sídlo zákazníka, odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a poznámku VAT revercharge recipient is liable for VAT. Jak máme pracovat s touto fakturou od českého přepravce v našem přiznání k DPH, nebo ji nemáme v přiznání k DPH uvádět?

Ústavní soud potvrdil, že provozovatelé okružních vyhlídkových jízd po Praze musejí splňovat stejné povinnosti jako běžné taxislužby. Soud tak odmítl argumentaci firem, že jejich činnost není přepravou v pravém slova smyslu.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Česká s. r. o., plátce DPH uzavřela smlouvu mimo EU, v třetí zemi na dodání zboží vč. instalace. Dle smlouvy bude česká s. r. o. fakturovat s DPH třetí země. Následně bude v třetí zemi odvedeno DPH dle smlouvy přes zprostředkovatelskou firmu. Je tento postup možný, případně jak máme správně postupovat.

České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Česká společnost A zajistila daňové poradenství pro polskou společnost B, faktura je vystavena na společnost A s 21% DPH. Tyto služby se budou přefakturovávat na polskou společnost B. Může si společnost A uplatnit odpočet DPH? V jakém režimu DPH má společnost A provést přefakturaci – dodání služby do JČS vzhledem k sídlu příjemce služby v Polsku?

Slovenský živnostník, který je na Slovensku neplátcem DPH, poskytuje službu zpracování (post-processing) videa a fotografií české společnosti s r. o., neplátci DPH v ČR. Česká s. r. o. je však registrována jako identifikovaná osoba. Slovenský neplátce fakturuje bez DPH, na faktuře uvádí text „Nie je platiteľ DPH.“. Musí česká společnost službu zpracování videa a fotografií samovyměřit českou sazbou? Je rozhodnou skutečností to, že česká společnost si sama videa a fotografie vytvoří na vlastní náklady a vlastní technikou a tento materiál předává k tzv. post-processingu slovenskému živnostníkovi? Zůstává za této situace místo plnění na Slovensku a „nestěhuje“ se místo plnění do ČR, kde by muselo být samovyměřeno DPH?

Náš dodavatel z Koreje má nechat na své náklady zkontrolovat zboží, které nám dodal, prostřednictvím českého plátce DPH, ale z důvodu interních administrativních komplikací nás požádal, zda bychom si tuto službu neobjednali od českého plátce my a pak na něj – na korejského obchodního partnera – vyfakturovali bez jakéhokoliv navýšení ceny. Půjde o službu (vizuální kontrola zboží –  deformace dílu) uskutečněnou v ČR. Budeme si moct nárokovat DPH z přijaté faktury a v jakém režimu máme fakturovat na korejskou společnost – jaký řádek přiznání k DPH?