Ing. et Ing. Milan Blatný - strana 22

Jak správně zaúčtovat vč. předkontace a odpisovat pořízení nákladního vozu na úvěr? - autosalon nám vystavil fakturu za vůz, která je na 674 800 Kč (základ daně 567 058,83 + DPH 107741,18) - uhradili jsme z vlastních zdrojů 134 960 Kč - zbytek uhradila úvěrová společnost Dostali jsme tedy úvěr, jehož výše činí 539 840 Kč a celkem zaplatíme do 21. 7. 2012 - 855 595,44 Kč (jistina + úroky + pojištění) ve 72 splátkách po 11 883,27 Kč. Mj. je v zákoně uvedeno, že úroky vstupují do pořizovací ceny, ovšem ty úroky budeme platit až do r. 2012 a automobil bychom měli odepsat asi dříve?

Při kontrole z Finančního úřadu roku 2004 bylo zjištěno, že jsme u dlouhodobého majetku (administrativní budova, kterou jsme pořídili koupí v roce 2003) špatně určili pořizovací cenu, podle které měla být budova zařazena do používání. Vstupní cenu budovy jsme zaúčtovali v roce 2003 v hodnotě 2 500 000 Kč, dle kontroly měla činit 3 000 000 Kč. Daňové odpisy z rozdílu cen jsme si uplatnili v dodatečných přiznáních k dani z příjmů právnických osob, která jsme provedli za roky 2003 a 2005. (Rok 2004 byl doměřen.) Co bude s účetními odpisy za roky 2003, 2004, 2005, které měly být vypočítané z vyšší vstupní ceny. Máme tyto účetní odpisy doúčtovat v účetnictví roku 2006 nebo nechat tuto budovu účetně déle odpisovat než bylo uvedeno v účetním odpisovém plánu?

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Vlastním pozemek, na kterém v letošním roce začala stavba rodinného domku. Stavbu provádí na základě smlouvy dodavatelská firma. Domek i pozemek budu používat jednak pro soukromé účely, jednak jako sídlo firmy. Zajímá mne, jaké náklady související se stavbou mohu zahrnout do daňové evidence. Je správná tato úvaha? Po dokončení stavby a mého zápisu do katastru nemovitostí zahrnu stavbu do obchodního majetku firmy a do nákladů dám alikvótní část odpisů (poníženou o rozlohu soukromých prostor). Jak to bude s pozemkem? Mohu také jeho hodnotu zahrnout do nákladů? Jeho cenu zahrnu jednorázově? Jak stanovím hodnotu pozemku? V současné době probíhají zemní práce na pozemku - budování základů. Stavební firma může náklady na tyto práce fakturovat samostatně, odečíst z konečné hodnoty domku. Lze tyto náklady vzhledem k tomu, že probíhají na pozemku, který vlastním a který se neodpisuje, zahrnout naráz?

1. Podle zákona č. 586/1992 Sb. (ZDP) § 29 odst. 1 je součástí vstupní ceny i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání nejpozději v prvním roce odpisování. Podle § 3 ZDP se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby atd., pokud převýšily částku 40 000 Kč, případně i výdaje nepřesahující tuto částku, které poplatník podle svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj. Musí výdaje na úpravy charakteru technického zhodnocení, které nepřesáhnou limit a poplatník by je chtěl uplatnit jako výdaj (náklad) zvýšit vstupní/zůstatkovou cenu hmotného majetku v roce jeho pořízení? 2. Jak postupovat z pohledu zákona o účetnictví, kdy k technickému zhodnocení v jednotlivých případech nepřevyšujícímu účetní jednotkou stanovený limit dochází v průběhu několika po sobě jdoucích měsíců, v součtu za hospodářský rok však tento limit je překročen? Jedná se o nákladové položky nebo v součtu za hospodářský rok o technické zhodnocení nebo si účetní jednotka může stanovit vlastní postup? 3. Obecně platí, že např. vjezdová závora na parkoviště jsou dvě samostatné položky majetku (základ a konstrukce). Platí to i v případě, že se buduje nové parkoviště a v projektu je parkovací plocha i vstupní závora? Obdobným případem mohou být turnikety ve vstupní hale nebo kovové přístřešky na parkovišti.

Podnikatel, fyzická osoba bude nemovitost, kterou koupil v r. 2004 jako soukromá osoba, vkládat do majetku firmy. Vstupní cenou by měla být zaplacená částka uvedená v kupní smlouvě + náklady související s jejím pořízením vč. úroků z úvěru. Kupní smlouva zahrnuje prodej nemovitosti vč. pozemku s příslušenstvím, tj. kolna, garáž a trvalé porosty. Toto příslušenství však již na pozemku nestojí. Je tedy potřeba tuto částku z kupní ceny vyloučit? Dále by asi pro zařazení do obchodního majetku a následného odpisování měl být oddělen pozemek a zařazen samostatně? Ceny jednotlivých částí prodeje nemovitosti jsou uvedeny ve znaleckém posudku. Součet těchto cen se však liší od ceny uvedené v kupní smlouvě, kde již také nejsou ceny rozepsány. Jak tedy správně postupovat, aby nedošlo k rozporu se zákonem o daních z příjmu a o účetnictví?

Poplatník - fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Od 1. 1. 2006 do 17. 7. 2006 měl nemovitost v nájmu. Dne 18. 7. 2006 koupil nemovitost, kterou měl v nájmu. Po dobu nájmu v roce 2006 provedl technické zhodnocení nemovitosti v částce do 40 000 Kč b. DPH. Dne 18. 7. 2006 vložil koupenou nemovitost do podnikání a od této doby provádí na nemovitosti modernizaci, která už překročila 40 000 Kč b. DPH. Je technické zhodnocení od 1. 1. 2006 do 17. 7. 2006 daňovým nákladem nebo se musí přičíst k základní ceně nemovitosti, která se do konce roku 2006 navýší o hodnotu modernizace od 19. 7. 2006? Původní vlastník nemovitosti měl nemovitost v podnikání a z nájmu se odvádělo DPH. V kupní smlouvě je stanovena cena nemovitosti včetně pozemku. Lze rozdělit cenu nemovitosti a cenu pozemku dle výpisu z katastru nemovitostí, kde jsou uvedené parcely zvlášť a je tam jejich výměra?

Je správný předpoklad, že hmotný majetek, v tomto případě koupě kancelářských prostor, bude zařazen do 5. odpisové skupiny a odpisován 30 let?

Jak správně postupovat při vyřazení majetku a jeho likvidaci či darování? Jedná se o majetek do 40 000 Kč již zcela odepsaný. 1) Např. tiskárna, mobilní telefony, drobný kancelářský nábytek - buď nefunkční nebo zastaralý a nepotřebný - je nutno při jeho fyzické likvidaci nějak tuto skutečnost dokládat (neopravitelnost, potvrzení ze sběrného dvora..) nebo stačí pouhé rozhodnutí společníků firmy (likvidační komise)? 2) Monitor - darování škole, jaká bude hodnota daru, je-li zůstatková hodnota nulová, z jaké částky odvést DPH?

Firma, plátce DPH je vlastníkem bazénu pro kojence a batolata, který vznikl stavebními úpravami v přízemí bytového domu. Kolaudační rozhodnutí bylo vystaveno. Do které odpisové skupiny tento bazén zařadit? Do tohoto bazénu byla vestavěna dětská sauna. Máme ji brát jako součást bazénu, nebo jako samostatnou jednotku? Do které odpisové skupiny zařadit tuto saunu?

Jsme společnost s r. o., v roce 1997 byla pořízena forma za 200 000 Kč a odpisována dle opotřebení 2 roky. Zůstatková cena daňová a účetní je 70 000 Kč. Již se nepoužívá. Jak lze tuto formu dostat z účetnictví? Lze ji odvést do sběrny kovošrotu a ten nám dá za ni např. 10 000 Kč a firma si může do daňových nákladů dát celých 70 000 Kč? Na který účet účtovat?

Jsme příspěvková organizace řízená krajem. Máme dotaz ohledně zaúčtování automatické závory k objektu (cena nad 40 000 Kč). Závora bude stát samostatně na komunikaci. Jedná se o samostatnou movitou věc nebo o stavbu?

Můj klient provedl opravu - úpravu zpevněné plochy. Namísto trávy a betonu je zámková dlažba. Je možné, aby tento náklad byl daňově účinný v plné výši, i když přesáhne částku 40 000 Kč jako oprava zpevněné plochy?

Podnikatel provádí v objektu, který má v obchodním majetku, výměnu stávajících dřevěných oken za plastová. Přitom dochází i k drobným změnám rozměrů stavebních otvorů pro okna (zvětšení či zmenšení). Je výdaj na výměnu oken z pohledu zákona o dani z příjmů považován za opravu nebo technické zhodnocení?

K odpisové položce (6-1) dle ZDP je v odpovědi na dotaz 230 na str. 17 měsíčníku Účetnictví v praxi 3/2006 uvedeno, že pod CZ-CC 121111 do odpisové skupiny 6 se řadí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem a že ustanovení § 53 vyhlášky č. 137/1998 Sb. stanoví řadu konkrétních náležitostí, která musí ubytovací zařízení splňovat. Je možno tomu rozumět tak, že pokud není splněna některá z náležitostí § 53 vyhlášky, tak nejde o ubytovací zařízení zařazené do 6. odpisové skupiny, ale bude se jednat o 5. odpisovou skupinu (např. výška pokoje, velikost pokoje - např. když čtyřlůžkový pokoj nebude dosahovat 22,6 m2 a pod.)? Jak to bude ale s „penzionem“, který má 4 ubytovací pokoje pro hosty a v páté ubytovací jednotce je „byt“ majitelů (2 místnosti), ve kterém bydlí po dobu sezony (květen až říjen), aby mohly poskytovat restaurační a ubytovací služby (mimo sezonu bydlí ve svém trvalém bydlišti). Je tento „byt“ majitelů v penzionu považován též za pokoj, čímž by dosáhl počet pokojů čísla 5 a půjde o 6. odpisovou skupinu a nebo jde o 5. odpisovou skupinu, protože penzion má pouze 4 ubytovací pokoje?

Majitel činžovního domu se rozhodl vyměnit dřevěná okna a dveře za plastová. Jedná se o přímý náklad, nebo zhodnocení HIM? Tedy lze výdaj považovat za režii, nebo za navýšení HIM?

Jednorázově jsme zakoupili lešení ve složení 250 ks 6m trubek, 360 ks 4m trubek, 300 ks 2m trubek, 1 500 ks upínacích spojek, 300 ks nastavovacích spojek, 7 ks dřevěných obalů (zřejmě na spojky) v celkové hodnotě 348 450 Kč bez DPH. Je možné tuto sadu zařadit do 2. odpisové skupiny. Nebo je možné lešení jednorázově odepsat do spotřeby režijního materiálu? U naší stavební organizace nelze uhlídat kompletnost ucelené sady, nelze zabránit zkracování delších trubek na kratší v případě potřeby na pracovišti (stavbách), lešení se potom v malých dávkách dokupuje. Má se o tomto dokoupení účtovat jako o technickém zhodnocení. V případě, že bych na lešení udělala jednu evidenční kartu majetku a v operativní evidenci vedla skutečný stav příslušenství.

V lednu 2003 jsme si nechali instalovat nový software, za jehož užívání jsme každý měsíc platili poplatky softwarové firmě, které jsme účtovali do nákladů na účet 518. V průběhu roku 2003 jsme si dle potřeby nechávali software upravovat, tyto úpravy dosáhly částky 40 490 Kč a tak jsme je zařadili do majetku na účet 013. Odpisový plán na „TZH software“ jsme stanovili na 48 měsíců účetně a daňově uplatňovali podle § 24/2/v ZDP. Zůstatková cena k 31. 12. 2004 činí 28 674 Kč. Dne 11. 10. 2005 jsme zaplatili za právo užívání software jednorázovou částku ve výši 73 614 Kč na dobu neurčitou a žádné další poplatky již neplatíme. Jak nyní postupovat při zařazení zakoupeného software v roce 2005 a jak dále odpisovat? Máme částku 73 614 Kč přiřadit na kartu TZH a dále odpisovat podle § 24/2/v ZDP nebo naopak TZH zařadit ke kartě Software a začít odpisovat podle § 32a ZDP. Nebo každé samostatně?

Společnost s ručením omezeným koupila v r. 2001 od správce konkursní podstaty bytový dům se 4 bytovými jednotkami, garážemi a souvisejícím pozemkem za 680 000 Kč. Podle posudku znalce z r. 2001 činila hodnota nemovitosti celkem 2 500 000 Kč, podle rozpisu jednotlivých částí nemovitosti v posudku znalce byla částka 680 000 Kč zaúčtována na účty 021 - Stavby a 031- Pozemky. 1. Koncem roku 2005 prodal nový jednatel a zároveň jediný společník pozemek kolem budovy své matce za 7 000 Kč, pořiz. cena pozemku je 72 000 Kč. Cena podle nového posudku znalce bude mnohem vyšší (zatím není posudek k dispozici, přiznání k dani z převodu nemovitostí nebylo dosud podáno). O částku 65 000 Kč zvýším základ daně z příjmů. Jaké další důsledky bude mít tento prodej? 2. V roce 2006 hodlá jediný společník prodat dům se 4 byty sobě jako fyzické osobě a samozřejmě za co nejnižší cenu (za účetní zůstatkovou cenu). Domnívám se, že v tomto případě se ho bude týkat ustanovení § 23 o ceně obvyklé.