Daň z příjmů - strana 500

Operativní leasing je sjednán v CZK, s leasingovou společností kontraktoval svým jménem český zřizovatel. Automobil je používán zaměstnancem slovenské organizační složky ke služebním i soukromým účelům na Slovensku. Jaký je správný postup stanovení částky v EUR, ze které se bude počítat nepeněžní příjem slovenského zaměstnance pro účely měsíčních záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti? Z jaké částky v CZK vycházet a jaký použít směnný kurz pro její přepočet?

Jsme s. r. o. a v rámci výzkumu a vývoje vyvíjíme prototyp stroje a software k řízení tohoto stroje. Celý projekt je výzkumem a vývojem, který splňuje podmínky pro daňový odpočet dle § 34 a další dle ZDP. Nákladem vynaloženým na výzkum a vývoj je dle § 34b i výroba prototypu. K jeho výrobě jsou nakupovány mimo jiné takové součásti, které by za jiných okolností mohly být samostatně odepisovaným majetkem, z účetního pohledu je však účtujeme na samostatný analytický účet 042, kde nabíhají veškeré náklady související s výrobou prototypu. Tyto součásti nebyly samostatně uvedeny do užívání, stávají se součástí prototypu. Po dokončení bude prototyp uveden do užívání, náklady z účtu 042 budou přeúčtovány na účet 022. Celkové náklady na výrobu prototypu přesáhnou 40 000 Kč, půjde tedy i o majetek dle ZDP odepisovaný dle § 30 a dále. Hranice pro účtování majetku na účtech 0xx je stanovena rovněž na 40 000 Kč. Je možné nákup součástí pro výrobu prototypu, byť jsou účtovány na účet 042 a samotný prototyp bude odepisovaným majetkem, zahrnout do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu dle § 34 ZDP? Nebo to bude možné pouze formou odpisů prototypu?

Společnost s. r. o. poskytla půjčku, klient nesplácí, takže jeho půjčka po čase sestává z jistiny, úroku, penále, úroku z prodlení, nákladů na vymáhání (výše jistiny do 30 000 Kč). Je to správně, že se tvorba zákonných opravných položek bude řídit § 8c zákona o rezervách? Co když celková výše pohledávky i s příslušenstvím překročí hranici 30 000 Kč, pořád se na ni bude vztahovat § 8c zákona o rezervách? Případ A - klient jednoduše nesplácí, věřitel kromě vlastních pokusů o vymožení nic dalšího nepodniká. Předpokládám správně, že tvorba účetních OP by měla začít cca 6 měsíců po splatnosti (dle vnitřních účetních směrnic)? Kdy může věřitel tvořit zákonné OP a v jaké výši? A kdy pohledávku odepsat, a v jaké výši je odpis pohledávky daňově účinný? Případ B – klient nesplácí, věřitel jej pošle k rozhodčímu řízení – stejný dotaz: Předpokládám správně, že tvorba účetních OP by měla začít zase cca 6 měsíců po splatnosti (dle vnitřních účetních směrnic)? Kdy může věřitel tvořit zákonné OP a v jaké výši? Kdy může věřitel pohledávku odepsat, a v jaké výši je odpis pohledávky daňově účinný? Je věřitel povinen poslat klienta k exekuci, mění se tím možnost tvorby zákonných OP nebo odpisu pohledávky? Případ C – klient podá návrh na insolvenci k insolvenčnímu soudu. Předpokládejme, že věřitel pohledávku přihlásí, ta je soudem uznaná, klientovi je povoleno oddlužení. Předpokládám správně, že věřitel MUSÍ již v roce podání přihlášky tvořit zákonné OP, jinak “propadají”? Klient bude 60 měsíců splácet řekněme 50 % pohledávky. Kterou část pohledávky (jistinu, úroky, atd.) splácí? Co s nesplacenou částí pohledávky, kdy jí může věřitel odepsat, jak a v jaké výši, je odpis pohledávky daňově účinný?

Změní se něco v odpovědi, pokud já jako starobní důchodkyně, chci přepsat svůj podíl na nemovitosti na dceru, si vymíním věcné břemeno na dožití se zápisem do katastru? Jedná se stále o bezúplatné plnění, když je tam tato forma protiplnění?

U některých dokladů jsme z důvodu pracnosti již neuplatnili odpočet DPH. Můžeme tyto doklady zaúčtovat z hlediska daně z příjmu do nákladů v plné výši včetně DPH? Je tento postup správný?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Od 1. 1. 2014 nám byl předán do vlastnictví majetek, který jsme měli předtím svěřený k hospodaření a účtovali jsme o něm na majetkových účtech. Tedy nám žádný majetek jakoby nepřibyl, jen se změnil vlastnický vztah, v účetnictví se nic nezměnilo. Nyní váháme, zda toto nějak ošetřit v přiznání k dani z příjmů právnických osob. Zde přikládáme vyjádření našeho zřizovatele k této problematice: Od 1. 1. 2014 je vybraný dosud svěřený majetek rozhodnutím zřizovatele v souladu s ust. § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“) vlastnictvím příspěvkových organizací kraje a tyto s ním nakládají jako vlastník. Bezúplatný převod movitého majetku byl proveden na základě smluv o bezúplatném převodu majetku a inventurních soupisů majetku vyhotovených na základě inventarizace majetku k 31. 12. 2013. Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Zřizovací listiny příspěvkových organizací Pardubického kraje platné do konce roku 2013 obsahovaly: Movitý majetek příspěvkové organizace pořízený z příspěvku státu, zřizovatele, poskytnutých jako dar, či nabytý jako výsledek vlastní činnosti nebo obdobným způsobem se považuje rovněž za svěřený majetek ve vlastnictví Pardubického kraje. Kraj neumožnil nabytí jiným způsobem, např. koupí. V rozhodnutí Ústavního soudu ÚS IV. 455/05, související s touto problematikou, se uvádí: Skutečnost, že příspěvková organizace je konstruována jako právnická osoba, jež zpravidla vyvíjí hospodářskou činnost, ale nemá tzv. majetkovou samostatnost (tedy vlastní majetek, jenž je oddělen od majetku zřizovatele), vyjadřuje její specifické postavení a mnohem těsnější vztah ke svému zřizovateli. Pojmům správa a vlastní hospodářské využití je v tomto kontextu nutno rozumět tak, že pojem správa na jedné straně vyjadřuje vlastnickou nezpůsobilost příspěvkové organizace, tedy vyjadřuje, že není vlastníkem svěřeného majetku, pojem vlastní hospodářské využití však na straně druhé vyjadřuje skutečnost, že příspěvková organizace využívá do správy svěřený majetek k vlastní hospodářské činnosti, a to v tom smyslu, že majetková práva s touto hospodářskou činností spojená vykonává namísto vlastníka, přičemž vlastník majetku by měl vymezit rozsah těchto práv ve zřizovací listině. Kraj jako vlastník majetku tedy musí strpět to, že část jeho vlastnického práva k předmětnému majetku vykonává příspěvková organizace jako právnická osoba, která je na kraj úzce napojena. Domníváme se, že bezúplatné převody majetku nabytého příspěvkovou organizací do vlastnictví kraje v době od vzniku příspěvkové organizace do konce roku 2013 a bezúplatně jim převedeného krajem k 1. 1. 2014, nejsou pro příspěvkové organizace v roce 2014 příjmem ke zdanění, neboť v tomto případě nebyly naplněny znaky zdanitelného příjmu definované zákonem o dani z příjmů. Musíme tuto skutečnost nějak uvádět do přiznání k dani z příjmů právnických osob nebo se tam nemusíme o tom vůbec zmiňovat.

Akciová společnost si založila neziskovou organizaci - ústav a je jejím jediným zakladatelem. Na činnost ústavu akciová společnost poskytuje finanční prostředky. Jakým způsobem o nich bude akciová společnost ve svém účetnictví účtovat a bude se jednat o daňově účinný náklad?

Do jaké odpisové skupiny zařadit termovizi na ochranu majetku?

Pokud existuje stavební firma - s. r. o., která má dva společníky a zároveň jednatele. Může tento společník fakturovat společnosti projektovou činnost, i když má tuto činnost i s. r. o.? Klient totiž dostává projekt zdarma, společník tedy nemůže vystavovat faktury za projekt přímo na klienty.

Podnikáme v zemědělství, účtujeme v podvojném účetnictví. Zakoupili jsme traktor. Je možné uplatnit paušální výdaj na dopravu na tento traktor?

Jsme malé s. r. o., předmětem našeho podnikání je zemědělství. Stále nemáme jasno v tom, kdy zdaňovat dotace na Jednotnou plochu na zemědělskou půdu pro rok 2014, když žádost podáme v roce 2014, ale vyrozumění o přiznání dotace obdržíme až v roce 2015. Zatím jsme vždy účtovali do výnosů až v roce, kdy jsme obdrželi rozhodnutí o přiznání dotace, tj. když nám vznikl nezpochybnitelný nárok. Postupujeme správně?

Kolik let se odepisuje byt používaný jako kancelář?

Společnost s. r. o. má dva jednatele, kteří nejsou společníci. Jakým způsobem je možné odměňovat? Společnost vlastní restauraci a jeden jednatel se stará o provoz restaurace. Může s ním být uzavřena pracovní smlouva na funkci provozní? Nebo musí mít smlouvu na odměňování jednatele?

Podnikám jako fyzická osoba a uplatňuji výdaje paušálem. Manžel také podniká jako fyzická osoba, uplatňuje skutečné výdaje. 1)      Mohu přerozdělit na manžela část svých příjmů a paušálních výdajů? 2)      Nenahlásila jsem manžela na soc. správě jako spolupracující osobu. Brání to přerozdělení mých příjmů na něho? 3)      Pokud mohu přerozdělit na manžela paušální příjmy a výdaje, může si manžel uplatnit odpočet na naše dítě? Jeho příjmy z vlastního podnikání jsou malé.

Dle dostupných informací nesmíme užívat chromovací linku, kterou jsme již zakoupili v r. 2014 a to na základě stavebního povolení, kde je napsáno, že nesmí být do doby kolaudace popř. zkušebního provozu zahájeno užívání těchto technologií. V tomto případě, kdy jsme již bohužel provoz zahájili v minulém roce a nakoupili různé přípravky spojené s provozem chromovací linky, jsme porušili všechny dostupné stavební předpisy. Je tedy jisté, že linku můžeme začít odepisovat až po termínu kolaudace prostor, ale lze již začít účetně odepisovat i od data, kdy ještě kolaudace nebude provedena, ale na základě rozhodnutí stav. úřadu musí proběhnout zkušební provoz, kdy se vyhodnotí všechny parametry a bude nám kolaudační rozhodnutí na jejich základě uděleno? Jak se teď ale postavit k nakupovaným chemikáliím v r. 2014, drátům a dalšímu režijnímu materiálu, který jsme už v r. 2014 spotřebovali v rámci nedovoleného provozu? Je nutné vyloučit z nákladů r. 2014? Vzhledem k tomu, že je již spotřebován, není možnost jej dát k 31. 12. 2014 na sklad a vyskladnit do nákladů a ž v r. 2015.

Pro našeho ředitele a současně člena představenstva byla zpracována Smlouva o výkonu funkce se všemi náležitostmi. Na osobu v této pozici se nevztahuje zákonné úrazové pojištění. Proto naše společnost uzavřela s vybranou pojišťovnou smlouvu o pojištění osoby na pojistnou událost: smrt, úraz, pracovní neschopnost, invaliditu. Plnění bude poskytováno pojištěné osobě nebo určené osobě (v případě smrti). Uhrazené pojistné je v částce 40 000 Kč za rok, které naše společnost uhradila v květnu a pojistné je na období 1. 5. 2015-30. 4. 2016. Toto uhrazené pojistné = plnění pro člena statutárního orgánu bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění a dani. Moje otázka zní: Jak správně postupovat při úhradě pojistného a daně? Do zpracování mzdy za květen zapracovat celou částku 40 000 Kč, nebo celý rok tj. od května 2015 do dubna 2016 do mzdy zapracovat vždy jen 1/12 částky tj. 3 333 Kč? Jak potom postupovat při ročním zúčtování daně? Domnívám se, že do ročního zúčtování je nutné zapracovat celou částku, a pak je asi správné zapracovat celou částku do zpracování mzdy za květen. Je můj názor správný?

Ředitel společnosti s pracovním úvazkem dva dny v týdnu, pracující podle Smlouvy o výkonu funkce - daňový nerezident - platí pojistné (zdravotní i sociální) do slovenského systému. Daň platí do českého systému. Používáme zálohovou daň. Roční zúčtování si provádí na Slovensku. Nemá podepsané Daňové prohlášení. Dotaz - je správné, že používáme zálohovou daň? Není v tomto případě nutné, aby byla mzda zdaňována srážkovou daní ve výši 15 %? Ke správnému používání daně prosím o odvolávku na příslušný paragraf zákona.

V účetnictví vedeme v závazcích se záporným číslem dobropis od našeho dodavatele. Protože tento dodavatel již neexistuje, tak potřebujeme tento závazek odepsat. Běžně závazky odepisujeme zápisem MD 321/D 648. Lze to takto provést i v tomto případě s tím, že částky budou záporné?

Naše firma zorganizovala akci, kde zákazník při nákupu zboží nad 1 000 Kč obdrží zdarma malý kartónek piva. Zajímalo by mě, zda v tomto případě můžu nákup piva dát do daňově uznatelných nákladů. Jsme plátci daně, vedeme účetnictví, podnikáme v oboru barvy a laky.

Naše firma zorganizovala akci, kde zákazník při nákupu zboží nad 1 000 Kč obdrží zdarma malý kartónek piva. Zajímalo by mě, zda v tomto případě můžu nákup piva dát do daňově uznatelných nákladů. Jsme plátci daně, vedeme účetnictví, podnikáme v oboru barvy a laky.