Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 12

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH zaplatí výdaj na podnikání bankovní kartou dne 31. 10. 2017, částka je odepsána z bankovního účtu dne 2. 11. 2017. Datum 2. 11. 2017 je na bankovním výpise označeno jako Datum uskutečnění transakce a Datum zaúčtování transakce. Datum 31. 10. 2017 je označeno jako Datum provedení transakce v popisu položky na bankovním výpise. K jakému dni správně vzniká zdanitelný výdaj? Nákupy kartou „účtujeme“ přes ostatní závazky (důležité datum pro DPH) a pak dáváme úhradu dle bankovního výpisu, kdy peníze odešly (tzn. 2. 11. 2017). V peněžním deníku tedy máme tento výdaj k datu 2. 11. 2017. Je to takto v pořádku? Během roku je to celkem jedno, ale na přelomu roku by se mohlo stát, že fyzicky bude mít zdanitelný výdaj v prosinci, ale výdaj pro daň z příjmu až v následujícím roce. Ještě by nás zajímalo, jak je to v případě, kdybychom naopak přijímali platby kartou? Platba přijata kartou 31. 12. 2017, peníze připsány na bankovní účet 2. 1. 2018. V jakém roce bude zdanitelný příjem? 

Provozujeme restauraci (plátci DPH) a zákazníci nám hlavně v době obědů platí stravenkami. Po nějakém čase, až se nám sejde větší množství stravenek, si je necháváme u společnosti Sodexo vyplatit jako hotovost. Dostaneme daňový doklad, kde je stržená provize a proplacená částka v hotovosti snížená o tuto provizi. Potřebujeme vědět, jak zaúčtovat v daňové evidenci tento případ. Můžeme si provizi dát do výdajů a odpočítat si DPH? A jak zaúčtovat proplacenou hotovost? Bude to zdanitelný příjem nebo jen příjem peněz do pokladny? Samozřejmě se nám denní tržby účtují jako zdanitelný příjem už v rámci EET, takže si nejsme jisti, zda by se v tomto případě nejednalo o dvojí zahrnutí do příjmů.

Prosíme o radu k obchodnímu majetku z pohledu daně z příjmu a pohledu zákona o DPH. V našem případě OSVČ, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Obchodní majetek z pohledu daně z příjmu chápeme tak, že je to vše o čem podnikatel „účtuje“ v daňové evidenci. Obchodní majetek z pohledu DPH chápeme tak, že je to vše, co slouží podnikateli k zajištění a udržení příjmů. Např. auto nezařazené do daňové evidence, které slouží jen k podnikání. Není chápáno pro daň z příjmu za majetek, ale pro DPH ano. Tzn. že výdaje na servis a PHM jsou nedaňovým výdajem, ale s možností odpočtu DPH. Je to tak v pořádku? Jde nám o nemovitost nezařazenou do majetku, ve které podnikatel zčásti podniká. Rád by si opravil garáž, aby sloužila jen jako sklad pro podnikání. Bude nakupovat různý materiál na opravu garáže, práci bude provádět sám. Kdyby byla nemovitost zařazena v majetku, jednalo by se určitě o technické zhodnocení, částka nad 40 000 Kč. V případě nezařazené garáže do majetku se může postupovat stejně jako u automobilu? Tzn. že by výdaje na materiál byly nedaňové, ale s možností odpočtu DPH? V případě, že by uplatnění DPH bylo možné, bude se muset sledovat využití garáže pro případné vrácení DPH dle § 77 nebo 78 ZDPH na uplatněném materiálu? 

Prosím o odsouhlasení postupu v případě vedení daňové evidence. Tzv. uzávěrkové operace (např. odpisy majetku, paušál na auto) evidujeme v rámci daňové evidence na posledních řádcích v daném roce. Je to takto v pořádku? Nebo musí být tyto operace rozepsané až v daňovém přiznání k dani z příjmu fyz. osob v tabulce E? Jde nám i o správné stanovení výdajů pro přehled na zdravotní pojišťovnu. Tyto položky máme zahrnuty ve výdajích i pro zdravotní pojištění. Je to takto v pořádku?

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Protože je již v důchodu a tržby jsou za poslední rok hodně nízké, chce ke konci roku požádat o zrušení plátcovství DPH. Jak naložit s neuhrazenými fakturami vydanými, které byly vystaveny včetně DPH, případně s přenesenou daňovou povinností (stavební práce)? Pohledávky jsou velice staré, některé i z roku 2008. V několika případech se asi jedná i o nedobytné pohledávky. Odběratel nekomunikuje. Zásoby, majetek ani neuhrazené faktury přijaté podnikatel nemá.

V roce 2018 bude limit pro výdajový paušál OSVČ dle § 7 (živnost) ve výši 600 000 Kč. Podnikatel se v r. 2018 rozhodne využít svou nepracující manželku jako spolupracující osobu. Při výpočtu DPFO v 3/2019 by chtěl optimalizovat daně u obou. Předpokládá, že stále bude platit, že lze na manželku převést maximálně 50 % příjmů a že je nutné dodržet stejné procento výdajů. Uvažuje správně postup v níže uvedených variantách uplatňování příjmů a výdajů? 1) OSVČ uvede do svého DPFO zvolené procento z celkových příjmů z DE a současně do něj vloží i stejné procento ze skutečných výdajů. Manželka do svého DPFO vloží do příjmů i výdajů rozdíl mezi celkovými příjmy OSVČ a podílem OSVČ a mezi celkovými výdaji OSVČ a jeho podílem. 2) OSVČ vloží do svého DPFO zvolené procento z celkových příjmů a současně do něj vloží i stejné procento ze skutečných výdajů. Manželka do svého DPFO vloží do příjmů rozdíl mezi celkovými příjmy OSVČ a podílem OSVČ a jako výdaj použije paušální výdaj 60 % z příjmů, které uvedla do svého DPFO, přičemž bude moci použít max. limit 600 000 Kč. 3) OSVČ bude chtít využít paušální výdaje k příjmům. To znamená, že nejprve ke svým celkovým příjmům vypočítá 60 % výdajů. Pokud tyto vypočítané výdaje přesáhnou limit 600 000 Kč, pak jsou výslednými výdaji určenými k rozdělení pouze ve výši stropu. Teprve poté určí, kolik Kč ze svých příjmů a z celkových vypočítaných paušálních výdajů si na základě určeného procenta vloží do DPFO podnikatel a kolik jeho manželka. Manželka si v tomto případě nemůže zvolit skutečné výdaje a nemůže si ke svému podílu výdajů vypočítávat výdaje procentem.  

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence, stavební činnost - nakupuje různé nářadí, které se brzy opotřebovává - vrtačky, brusky, úhloměry s pořizovací cenou do 40 000 Kč, eviduje jako drobný hmotný majetek. Jakým způsobem vyřadit tento drobný hmotný majetek v evidenci po jeho opotřebení? Stačí zápis v evidenci k jakému dni došlo k vyřazení a jako důvod uvést fyzické opotřebení? Žádný podklad k vyřazení není potřeba, na drobný majetek se nevztahuje § 24 odst. 2 písm. zg). Při tomto způsobu vyřazení není potřeba nic dodaňovat ani vracet DPH. Ale je potřeba, aby si podnikatel dokázal obhájit fyzické opotřebení před správcem daně. Aby nedocházelo k podezřelému příliš brzkému či velmi častému vyřazování takového majetku. Je naše úvaha správná? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH přijme zálohovou fakturu, kterou uhradí dne 28. 9. 2017 z bankovního účtu. Dodavatel vystaví daňový doklad dne 2. 10. 2017 k záloze s DUZP 29. 9. 2017 (20 000 + 3 000 Kč). DPH nárokováno v říjnu 2017 po obdržení daňového dokladu. Do zdanitelných výdajů mu jde dle účetního softwaru celá částka (23 000 Kč), výše DPH (3 000 Kč) je ze zdanitelných výdajů následně odečtena až dnem vystavení daňového dokladu (2. 10. 2017). Je to takto v pořádku, nebo má být správně výše DPH odečtena ze zdanitelných výdajů ke dni úhrady k 28. 9. 2017? Během roku je to celkem jedno, ale na přelomu roku by se mohlo stát, že bude mít ve výdajích celou částku vč. DPH a částku ve výši DPH odečtenou z výdajů až v následujícím roce.

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH vystaví zálohovou fakturu, která je mu uhrazena dne 29.9.2017. Vystaví daňový doklad dne 2.10.2017 k záloze s DUZP 29.9.2017 (20.000 + 3.000Kč). DPH odvedeno v září 2017. Do zdanitelných příjmů mu jde dle účetního softwaru celá částka (23.000Kč), výše DPH (3.000Kč) je ze zdanitelných příjmů následně odečtena až dnem vystavení daňového dokladu (2.10.2017). Je to takto v pořádku? Nebo má být správně výše DPH odečtena ze zdanitelných příjmů ke dni DUZP k 29.9.2017? Během roku je to celkem jedno, ale na přelomu roku by se mohlo stát, že bude mít v příjmech celou částku vč. DPH a částku ve výši DPH odečtenou z příjmu až v následujícím roce.

Podnikatel (daňová evidence - neplátce DPH) má úvěr na auto od společnosti ČSOB Leasing, která je zapsána ve velkém TP jako majitel, podnikatel je v něm uvedený jako provozovatel. Mohu uplatnit odpisy a za jakých podmínek? Jak je to s výdaji za PHM, opravy auta, havarijním pojištěním, je zde nějaký limit, co všechno lze v souvislosti s provozem auta uplatnit do výdajů?

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, vystavil v roce 2011 fakturu na služby s 20% DPH, které odvedl FÚ. Služba se neuskutečnila, ani nebyla zaplacena, zůstává stále v knize pohledávek. V letošním roce 2017 podnikatel vystavil storno k této faktuře také s 20% DPH. Je to tak správně?

Vedu daňovou evidenci, jsem plátce DPH a moje otázka je: máme penzion - ubytovací služby a hostinská činnost - a chtěli bychom, pokud to jde, rozdělit podnikání na2 osoby, 1 osoba ubytovací služby a druhá hostinskou činnost. Co by to pro nás obnášelo a je vůbec možné takto postupovat? 

Podnikatel (daňová evidence - neplátce DPH) má úvěr na auto od společnosti ČSOB Leasing, která je zapsána ve velkém TP jako majitel, podnikatel je v něm uvedený jako provozovatel. Mohu uplatnit odpisy a za jakých podmínek? Jak je to s výdaji za PHM, opravy auta, havarijním pojištěním, je zde nějaký limit, co všechno lze v souvislosti s provozem auta uplatnit do výdajů?

Následující příspěvek je věnován nejdůležitějším aspektům, které se týkají daňové evidence v roce 2017. Příspěvek uvádí základní právní vymezení i postupy, jak vést daňovou evidenci, vymezuje příjmy a výdaje, věnuje se změnám vyplývajícím z novely zákona o daních z příjmů , účinné od 1. 7. 2017. Část příspěvku je věnována také právní úpravě a postupům vztahujícím se k majetku, cizí měně v daňové evidenci a přechodu z daňové evidence na účetnictví.

Podnikatel - OSVČ trvale bydlící v ČR - provádí služby (strojní technik) na území ČR i v Německu. Letos možná poprvé překročí práce v Německu více než 183 dnů. Jezdí pracovat do Německa např. na 1-2 měsíce s tím, že na víkendy dojíždí do bydliště v ČR. Pak pracuje 1 měsíc v ČR a znovu pracuje v Německu. Jak se správně počítá překročení 183 dnů, když dojíždí domů. Pokud 183 dnů překročí, jak se postupuje u OSVČ ke zdanění. POdává DP v ČR i v Německu nebo v ČR jen oznámení, že daní v Německu. V ČR používá OSVČ paušál. Nebylo by výhodnější si zřídit živnostenský list i na území Německa? 

Podnikatel, plátce DPH, vystavil fakturu na 250 000 Kč za zboží neplátci DPH, který nemá přidělené DIČ a zboží nakoupil za účelem podnikání, tudíž nebude konečný spotřebitel. Kam v kontrolním hlášení vykázat danou transakci? V části A4 kontrolního hlášení musí být uvedeno DIČ odběratele, který ho ale nemá přidělené.

Jak bude probíhat vystavování faktur (do 10 000 Kč a nad 10 000 Kč) a přijaté tržby v hotovosti (vždy do 10 000 Kč) v dosavadním sdružení 3 lakýrníků (1/3 – 1/3 – 1/3 příjmů i výdajů), plátců DPH, uplatňujících náklady 80 % v daňové evidenci? Dosud vedl účetnictví, DPH a KH jeden z nich. Ostatní dva podávali nulová DPH. Provádí lakýrnické práce vždy společně na každé jednotlivé zakázce a nakoupený materiál (barvy) a všechny služby (energie) používají rovněž na každé společné zakázce. Nikdy žádný z nich nepracuje na žádné zakázce sám pro sebe. Jak evidovat přijaté tržby v hotovosti + vydané faktury a jak nákupy materiálu a přijaté dodavatelské faktury vzhledem k evidenci a přiznání k DPH + kontrolním hlášení v daňové evidenci u každého člena sdružení? Jak bude probíhat evidence v kontrolním hlášení do 10 000 Kč a nad 10 000 Kč– např. při celkové částce za plyn ve výši 30 000 Kč. Kdo v kontrolním hlášení uvede, že se jedná o přijatou fakturu nad Kč 10 000 Kč? Jak v přiznání k dani z příjmu FO uvede každý svůj díl příjmů a výdajů? A EET? Kdo bude mít povinnost se zaregistrovat a posílat hlášení? Budou tedy kupovat tři registrační pokladny?

Jako fyzická osoba mám vložen automobil do podnikání a provádím pravidelný roční odpis. Jak je to s odpisem v roce, kdy automobil prodám, co se zůstatkovou hodnotou? A zároveň koupím nové vozidlo - jaký odpis uplatním při rovnoměrném odpisování? 

Jak správně postupovat se zpracováním (vyúčtováním) cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec jede na týdenní pracovní cestu a předloží vypsaný cestovní příkaz takto: 17.7. Brno - Třebíč - Kdyně - 9:00 - 13:30 - jednání, 18.7. Kdyně - Cheb - Sokolov - 9:00 - 13:30 - jednání, 19.7. Sokolov - Kraslice - Kadaň- 9:00 - 13:30 - jednání, 20.7. Kadaň - Česká Lípa - 9:00 - 13:30 - jednání, 21.7. Česká Lípa - Brno - 9:00 - 13:30 - jednání. Zbývající čas v daném dni nevykonával dle sdělení žádnou práci pro zaměstnavatele (odpočíval, byl se projít po městě...). Potřebuji poradit s tím: 1) Jak dlouho mu trvala pracovní cesta? Počítá se jen cesta a doba jednání, což je 4,5 hodiny, nebo se zohledňuje i zbývající čas v daném dni? Nevrací se zpět do Brna s odůvodněním, že by to bylo neekonomické jet zpět a následující den jet zase daným směrem. 2) Jak se bude počítat stravné? 3) Do mzdy se mu počítá jen 4,5 hodiny nebo více hodin a případně kolik? 

Zvažuji začít používat paušální výdaj na provoz firemního automobilu (5 000 Kč měsíčně). Které náklady má tento paušál pokrýt a které náklady je možno uplatňovat ještě souběžně s paušálem? Např. silniční daň, dálniční známka apod. Jak konkrétně tento paušální výdaj uplatním? Každý měsíc v hotovosti, nebo až na konci roku v daňovém přiznání daně z příjmu fyzické osoby? Podléhá tento paušál režimu DPH?