Daňová exekuce, sankce, porušení povinností - strana 1

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

Sankce udělované účetní jednotce a sankce uplatňované účetní jednotkou mají podle svého charakteru různé daňové dopady. Je proto velice důležité jejich správné zaúčtování. Při udělení sankce je nutno vždy pečlivě posoudit její právní důvod a dále znát subjekt, který sankci uložil. Na správné rozlišení sankcí je třeba myslet již při sestavování účtového rozvrhu. Tuto povinnost zakládá Český účetní standard číslo 019 v bodě 3.1.2., podle kterého platí, že analytické účty v účtové třídě 5 je třeba stanovit též s ohledem na požadavky zákona o daních z příjmů .

Má povinný nárok na odpočet DPH u nákladů exekuce, jež vyčíslí exekutor a jejichž součástí je DPH (exekutor je plátce DPH), nebo tento nárok na odpočet DPH z exekučních nákladů má pouze oprávněný? Jedná se o exekutorský úřad, kdy povinný požádal exekutora aby mu vystavil fakturu - daňový doklad na již ukončenou exekuci, kdy odběratelem by byl povinný a exekutorský úřad na daňovém dokladu vyčíslil náklady exekučního řízení, s tím, že si chce povinný uplatnit DPH z exekučních nákladů. Exekutor se domnívá podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci 1 Afs 143/2008-69, že služba vymáhání pohledávky exekutorem je poskytována ve prospěch oprávněného a ten je také jejím příjemcem ve smyslu ZDPH. Ačkoli je služba exekutora poskytována ve prospěch oprávněného, náklady exekuce hradí dle § 87 odst. 3 EŘ exekutorovi povinný (dlužník) bez nároku na odpočet DPH. Ale nevíme, zda se výklad v průběhu let nezměnil a zda skutečně povinný nemá nárok na odpočet DPH, proto jsme položili tento dotaz. Jedná se o exekuce, kdy některé probíhají srážkou ze mzdy, některé prodejem majetku atd. 

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

Stěžovatelka tedy svými žalobními námitkami namítala především to, že nelze hovořit o zneužití práva, pokud celá skupina spojených osob nezískala daňovou výhodu. Městský soud jednoznačně dospěl k závěru, že v nyní posuzované věci nelze vzít daň zaplacenou v zahraničí v potaz. Ačkoli tento závěr městský soud zopakoval několikrát, nikde jej dostatečně neodůvodnil, resp. nevysvětlil, z jakého důvodu mohlo dojít k získání daňové výhody, přestože daň byla v zahraničí uhrazena. … Vypořádání městského soudu stran klíčové žalobní námitky ohledně úhrady daně v zahraničí, a tedy nezískání daňového zvýhodnění je tak v nyní posuzované věci třeba zhodnotit jako nedostatečné.

Hlavním účelem posuzovaného jednání bylo získání daňové výhody, k čemuž byly uměle vytvořeny podmínky. Bez daňového zvýhodnění, kterého upisovatelé (personálně propojené osoby) dosáhli, by emise a upsání dluhopisů pozbyly jakýkoli ekonomický smysl. Jednalo se tudíž o zneužití práva, jemuž není možné přiznat ochranu. K tomuto závěru dospěly orgány finanční správy i krajský soud správně, a to bez jakýchkoli pochybností, jež by odůvodňovaly rozhodnout ve prospěch stěžovatelky.

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

Je-li po skončení neoprávněně vedeného exekučního řízení vymožená částka nadále držena správcem daně, má daňový subjekt nárok na úrok podle § 254 odst. 1 daňového řádu . Nelze se však ztotožnit s krajským soudem, že by žalobkyně měla nárok na úrok dle § 254 odst. 2 daňového řádu až do vrácení prostředků neoprávněně vymožených.

Námitka podle § 159 daňového řádu podaná proti exekučnímu příkazu nepředstavuje řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. (který je nutné vyčerpat před podáním správní žaloby) ani po novele provedené zákonem č. 283/2020 Sb. (účinné od 1. 1. 2021).

Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Sankce Čeho se týká Výše Odkaz na zákon pokuta za porušení mlčenlivosti porušení povinnosti za podmínek v DŘ až 500.000 Kč § 246 odst. 2 DŘ pořádková pokuta při...

Popis přestupku Vazba na ZÚ1) NEP OST KON JÚ nevedení účetnictví § 4 6 % HA 6 % HA --  100.000 Kč nesestavení účetní závěrky vůbec § 6 odst....

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále (až 75% penále), pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. O promíjení musí být požádáno ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za nesplnění povinností související s kontrolním hlášením. O promíjení musí být požádáno do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovenému penále, pokud se domnívá, že penále nebylo stanoveno v souladu se zákonem. Odvolání musí být podáno do 30 dní od doručení příslušného rozhodnutí.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Usnesení krajského soudu o odkladném účinku č. j. 29 Ad 16/2020-93 především brání vykonatelnosti rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce a tím brání rovněž realizaci zástavního práva prodejem zajištěných věcí; k tomu by však mohlo dojít až ve fázi výkonu rozhodnutí, tj. v rámci daňové exekuce. Samotná možnost zřízení zástavního práva však nebyla dotčena.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2023, čj. 7 Afs 33/2023-45

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, čj. 8 Afs 167/2023-64