Daňové doklady - strana 9

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), která je součástí tzv. daňového balíčku, tj. zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a která nabyla účinnosti od 1.7.2017, byla vedle dalších změn upřesněna také pravidla pro vznik povinnosti přiznat daň a povinnosti přiznat plnění, z nichž vyplývají také novelizovaná pravidla pro přiznávání daně z přijatých záloh či povinnost tyto zálohy přiznat v daňovém přiznání.

Ze zákona o DPH obecně vyplývá, že je plátce při dodání zboží a poskytnutí služby povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty, pokud je tato úplata přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, které je dostatečně známé.

Rutinní operací pro obchodní i výrobní firmy by měly být situace, kdy dochází k nákupu materiálu či zboží v jiném členském státu. Takové obchodní operace mají na starosti nákupní oddělení, která se starají o to, aby materiál či zboží dorazily za co možná nejvýhodnějších cenových a dodacích podmínek. Česká firma vystupuje v pozici odběratele a zahraniční subjekt (plátce se sídlem v zemi EU) jako dodavatel. Standardní vztah se ovšem z hlediska uplatnění DPH velmi často změní do poměrně turbulentní podoby. Většinou za to může nedostatek komunikace mezi účtárnami obou smluvních stran, případně neznalost dodavatelů evropských principů DPH ohledně vystavování daňových dokladů.

Jaký je správný postup určení dne uskutečnění zdanitelného plnění u přefakturace telefonních poplatků. Vždy počátkem měsíci, například dne 6. 4., obdržíme fakturu na telefonní služby od telefonní společnosti (operátora) s datem uskutečnění 31. 3. a datem vystavení 4. 4. Tyto služby dále přefakturováváme na nájemce. Jaké datum uskutečnění plnění máme uvést na naší vystavené faktuře? Má jít rovněž o 31. 3., anebo o jiné datum?

Jak bylo řečeno na závěr první části v DHK č. 6/2017, podstatně jednodušší situace se skontem nastane v případě, že dodavatel (plátce) neměl povinnost vystavit původní daňový doklad - není přitom významné, jestli jej případně přesto dobrovolně vyhotovil. Nemusí se tak trápit ani s opravným daňovým dokladem pro odběratele a ve stejné lhůtě - do 15 dnů ode dne zjištění rozhodných skutečností - provede opravu pouze ve své interní evidenci pro účely DPH.

Čas jsou peníze, to vědí nejen dlužníci úvěrů a zápůjček, kteří za čas platí úrokem, ale také obchodníci prodávající rychleobrátkové zboží. Proto mezi populárními a častými formami podpory prodeje najdeme tzv. platební skonta umožňující odběrateli zaplatit při urychlené úhradě před splatností o něco nižší částku. Prodejce totiž dobře ví, že se mu malé snížení prodejní ceny - řádově o 1 % až 5 % - v důsledku vyplatí, jelikož dříve utržené peníze jsou jistější a může je rychleji otočit na dalších obchodech. A spokojen je rovněž kupující, který něco málo ušetří, zvláště platí-li z běžného účtu, o jehož úročení se nyní prakticky nedá hovořit. Proto si ukážeme, jak skonta správně zaúčtovat a jak se s nimi vypořádat v oblasti daně z přidané hodnoty.

Cílem předkládaného příspěvku je ujasnit, jaké datum uskutečnění plnění má být uváděno na daňovém dokladu v případě vývozu zboží osvobozeného dle ustanovení § 66 zákona č. 235/2004 Sb., o...

Příspěvek se zabývá pojmem „vystavení“ daňového dokladu a jeho následné „doručení“ odběrateli. Příspěvek neřeší problematiku daňových dokladů popsanou v § 26 odst. 4 zák. č. 235/2004 Sb., o dani...