Příjmy z pronájmu - strana 7

OSVČ ukončila činnost k 30. 6. 2021. V minulosti jako podnikatel koupil movité věci, vedl je v obchodním majetku firmy (počítač, osobní automobil, atd.), a movitý majetek po dobu podnikání daňově odepisoval.Některý majetek ke dni ukončení podnikání nebyl ale odepsán zcela. Pokud ukončil podnikatelskou činnost jako OSVČ v půlce roku 2021, uplatní si v § 7 ZDP odpisy ve výši 1/2. Podnikatel během roku 2021 založil s. r. o. Od 1. 7. 2021 si pronajal svůj osobní automobil do svého s. r. o. za cenu obvyklou. Vdaňovém přiznání za rok 2021 bude danit příjem dle § 7 (příjmy z podnikání) a zároveň příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. V daňovém přiznání v § 9 by chtěl uplatnit skutečné náklady. Mohly by být výdajem § 9 odpisy výše zmiňovaného auta? A v jaké výši? Lze v tomto případě pokračovat v odpisování? Jak by to bylo tedy v praxi u osobního automobilu? Osobní automobil koupil podnikatel ve výši 525 000 Kč v roce 2019, uplatnil zrychlené daňové odpisy v roce 2019, 2020. Pro rok 2021 je nastaven daňový odpis 126 000 Kč. Uplatní v roce 2021 v § 7 odpis ve výši ½, tedy 63 000 Kč? Jaká výše odpisu připadá v roce 2021 při použití skutečných nákladů v § 9? Lze tedy pokračovat v odpisování a v § 9 uplatnit druhou polovinu odpisu (63 000 Kč) a v následných letech 2022 a 2023 doodepsat zbytek odpisu dle původního odpisového plánu?

Plátce DPH, nepodnikatel, vlastní budovu, ve které sám bydlí, a zbytek části budovy pronajímá společnostem (plátcům DPH). Nájmy jsou zdaňovány v § 9 ZDP. Vlastník budovy má napsanou elektřinu na sebe fyzickou osobu bez uvedení ve smlouvě a ve fakturací DIČ. Nyní by chtěl spotřebu elektřiny přeúčtovat na jednotlivé nájemníky. Vzhledem k tomu, že je plátce DPH, tak by si chtěl uplatnit část odpočtu připadající na pronajaté prostory a zbytek, co má pro soukromé účely (bydlení), by neuplatnil. Vyúčtování elektřiny na nájemníky by bylo dle m2 pronajatých ploch. Je možné ze strany pronajímatele uplatnit odpočet DPH z elektřiny, i když je smlouva na elektřinu uvedena na fyzickou osobu bez uvedení DIČ na fakturaci? A dále spotřebovanou elektřinu dle m2 rozúčtovávat na jednotlivé nájemníky?

V roce 2021 jsem pronajala byt, který jsem pořídila před více než 5 lety, tedy jsem ke dni zahájení pronájmu nechala vyhotovit znalecký posudek pro stanovení vstupní ceny pro odpis nemovitosti, jak vyžaduje zákon o DzP. Zároveň jsem zjistila, že v roce 2021 použiji paušální výdaj 30% pro par. 9 a tedy se ptám, zda mohu zahájit daňové odepisování až v roce 2022 (první rok daňového odpisu bude rok 2022) a tedy nepřijít tím o první odpis z důvodu paušálních výdajů v roce 2021 (v roce zahájení pronájmu)? 

Podnikatel má svou živnost dle § 7 ZDP a je plátcem DPH. Nyní bude jako soukromá osoba pronajímat byt a zdaňovat v přiznání dle § 9 ZDP. Vstupuje měsíční částka za pronájem do kráticího koeficientu DPH, respektive musí najednou krátit DPH na vstupu?

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

V článku si ukážeme daňové řešení v případě přerušení nebo ukončení nájmu a při změně způsobu uplatnění daňových výdajů v rámci nájmu. Budeme se při tom zabývat nájmem nemovitého majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, jehož příjmy jsou zdaňovány dle § 9 ZDP (majetek nezařazený do obchodního majetku), přičemž se nebudeme zabývat situací, kdy pronajímatel (vlastník) dobrovolně vede účetnictví v souvislosti s nájmem.

Pro podnikání i soukromé účely jsou často využívány movité věci patřící jiné osobě. Nebylo by ostatně rozumné, aby si třeba malá stavební firma kupovala bagr, který využije jen párkrát za rok. Ani kvůli opravě automobilu si obvykle hned neběžíme koupit druhý. Aby se nejednalo o neoprávněné užívání cizí věci, musí mít její dočasný uživatel sjednánu nějakou smlouvu s vlastníkem věci, přičemž nejčastěji jde o smlouvu nájemní. V tomto příspěvku se podíváme na základní právní, účetní a daňové souvislosti provázející nájem movitých věcí.

V následujícím příspěvku se budeme blíže věnovat problematice příjmů z nájemného a jejich zdanění, a to se zaměřením na poplatníky – fyzické osoby. Nejdříve se krátce zastavme u právní úpravy nájmů a nájemní smlouvy podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ “). Problematika nájmu je obsažena v § 2201 až 2331 NOZ . Tato úprava je rozdělena na obecná ustanovení (§ 2201 až 2234), zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2235 až 2301), zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 až 2315), zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých (§ 2316 až 2320), zvláštní ustanovení o nájmu dopravního prostředku (§ 2321 až 2325) a ubytování (§ 2326 až 2331). K problematice nájmu je nutné doplnit také úpravu pachtu. Ta je obsažena v § 2332 až 2357 NOZ a je rozdělena na obecná ustanovení (§ 2332 až 2344), zemědělský pacht (§ 2345 až 2348) a na pacht závodu (§ 2349 až 2357).

V dubnu zemřel poplatník, starobní důchodce, který měl příjmy pouze z pachtovného za pronájem orné půdy (polí). Danil dle § 9 zákona o daních z příjmů 30% výdajovým paušálem. Pole nebyla ve společném jmění manželů, byla pouze poplatníka. V dědickém řízení, které bylo ukončeno v září, zdědily pozemky děti. Příjem z pachtovného bude vyplacen na účet zemřelého poplatníka v prosinci, jeho účet byl v rámci dědického řízení převeden na manželku poplatníka. Pachtovné bude vyplaceno v souladu s pachtovní smlouvou zpětně za období hospodářského roku říjen minulého roku až září letošního roku. Kdo bude danit daní z příjmu příjem z pachtovného za daný rok – pozůstalá manželka nebo děti?

Je možné žádat o podporu COVID – Nájemné v těchto následujících případech: 1. Pronajímatelem je fyzická osoba, otec nájemce, která pronajímá nemovitost synovi za účelem provozování hotelu, který byl nyní již několikrát nuceně uzavřen z důvodu nařízení vlády (opatření proti šíření viru Covid-19). Nájemné nebylo ze strany otce nájemníkovi odpuštěno a bylo uhrazeno za všechny měsíce roku 2020. Je možné žádat o finanční podporu? 2. Pronajímatel, fyzická osoba dává do podnájmu část nemovitosti za účelem provozování restaurace, která nyní musela být také již několikrát uzavřena. Nájemcem je fyzická osoba, bratr pronajímatele. Podnájem nemovitosti byl také za všechny měsíce roku 2020 uhrazen. 3. Pronajímatelem je právnická osoba, která pronajímá nájemci movité věci – vybavení hotelu. Právnická osoba (pronajímatel) je společnost s ručením omezeným, kde jsou společníky (i jednateli) otec a matka nájemce – fyzické osoby. 4. Je možné žádat o podporu COVID – Nájemné, když pronajímatelem je fyzická osoba a nájemcem je právnická osoba (s. r. o.), a v této společnosti s ručením omezeným je společníkem i jednatelem osoba shodná s pronajímatelem? Jestliže ustanovení o osobách blízkých není aplikováno na orgány obchodních korporací, tak by toto nemuselo být překážkou získání podpory, je to tak? Lze žádat o podporu COVID – Nájemné i v případě nájmu movitých věcí, nebo pouze nemovitosti? A jsou ve výše uvedených všech třech případech nájemních vztahů osoby blízké, což by bránilo podání žádosti o finanční podporu? V současné době se někteří dostávají do velice složité situace, kdy se např. u tohoto hotelu jedná o sezonní činnost, tudíž k datu 18. 12. 2020 nebyl ve stavu žádný zaměstnanec. Všichni se přijímají až před začátkem zimní sezony, cca v polovině prosince. Nyjí jim hrozí, že nebudou mít z tohoto důvodu nárok na podporu COVID Gastro – uzavřené provozovny. Proto bychom potřebovali zjistit, zda alespoň nějakou podporu mohou získat.

Případy, kdy vlastník (fyzická osoba) pronajímá z nějakého důvodu svůj byt („jednotku“), nejsou nijak výjimečné. S příjmy z nájmu bytu souvisí i některé daňové povinnosti a ty budou předmětem tohoto článku.

Pandemie poznamenala celé spektrum života, dotkla se téměř všech osob a ovlivnila současné i budoucí smluvní vztahy. Výjimkou nejsou ani vztahy nájemní. Nájemné je významnou nákladovou položkou nájemců, současně také zdrojem příjmů vlastníků. Jako i jiné oblasti, i nájemné a nájemní vztahy jsou současnou dobou modelovány a ovlivňovány. V článku se zaměříme na účetní a daňové dopady regulace, která dočasně nájemní vztahy modifikuje.

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uvádí tři možnosti zdanění příjmů fyzické osoby za nájem hmotného majetku (movitá věc, nemovitá věc). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (příjem z provozování volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí movitých“ a „Ubytovací služby“ dle přílohy č. 4 živnostenského zákona a dále příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 ZDP a jako ostatní příjem dle § 10 ZDP (pouze zdanění příležitostného nájmu movitých věcí nezahrnutých v obchodním majetku). V článku si blíže rozebereme zdanění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP .

Cest ke generování pasivních příjmů je v současné době několik. Jednou z nich je úplatné poskytnutí vlastních aktiv jiné osobě, konkrétně (pro účely tohoto příspěvku) nemovitých věcí, a to formou nájmu. V této souvislosti je nutné zmínit, že taková dispozice s majetkem, která má za následek navýšení hodnoty majetku ve vlastnictví fyzické osoby, ať už ve formě peněžní, nebo nepeněžní, má daňové konsekvence v podobě podrobení obdrženého příjmu dani z příjmů.

Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?

Řešení nájmu je obsaženo v § 2201 až 2331 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “), přičemž nájem bytu a nájem domu je řešen v § 2235 až 2301 ObčZ , nájem prostoru sloužícího podnikání je řešen v § 2302 až 2315 ObčZ , podnikatelský pronájem věcí movitých je předmětem § 2316 až 2320 ObčZ a nájmem dopravního prostředku se zabývá § 2321 až 2325 ObčZ . V článku si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu hmotného majetku, který je zařazen v obchodním majetku a který naopak v hmotném majetku zařazen není.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje, tj. výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů, včetně jejich prokazování při případné kontrole. Pokud je uplatnění paušálních výdajů pro poplatníka nevýhodné z důvodu jejich výše, může vést daňovou evidenci (případně i účetnictví).

Příjem z nájmu je jedním z možných příjmů každé fyzické osoby. Tento příjem je zpravidla příjmem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), méně pak podle § 7, resp. 10 ZDP - viz dále. Poplatníci musí příjem z nájmu zdanit ve svém daňovém přiznání. Protože se s příjmy z nájmu lze setkat v praxi (a nejen podnikatelské) poměrně často, neboť pro řadu majitelů movitých či nemovitých věcí je to vhodná příležitost ke zlepšení finanční situace, budeme se v tomto článku věnovat správným postupům při jejich zdanění.

Manželé pronajímají byt ve společném jmění manželů, u kterého uplatňují skutečné výdaje. Manžel zdaňuje ještě podíl z pronájmu domu – vlastní polovinu domu (spolu se sestrou), který nabyl dědictvím a výdaje uplatňuje v paušální výši 30 % z příjmů. Může příjmy z obou pronájmů danit manžel ve svém daňovém přiznání při zachování různých způsobů vykazování výdajů (skutečné výdaje a paušální 30 %)?

Zejména v poslední době se často objevují otázky cílené na problematiku nájmu a ubytování a zdá se, že ne vždy je objektivně vnímán rozdíl mezi těmito skupinami relativně četných typů příjmů. Z hlediska podstaty těchto skupin příjmů plynoucích z nájmu, resp. ubytování, je však možné nalézat celou řadu odlišností, které jsou důležitým a určujícím faktorem pro správné zařazení příslušného typu příjmu. Zatímco každý poplatník rozumí tomu, že hotel bude mít asi jiný daňový režim než občan, jenž pronajímá za úplatu svůj byt nebo jeho část, už ne každý si uvědomí, že ta samá situace jako v případě hotelu, bude nutně vznikat také u zmíněného občana, který bude poskytovat obdobné služby jako předmětný hotel, i když to tak na první pohled nemusí úplně vypadat. Jedná se přitom o posouzení té hlavní složky nabízené služby, tj. nabídky ubytování. Další služby, které jsou se službou eventuálně nabízeny jako např. snídaně, úklid apod., mohou také přispět k argumentům pro správné posouzení zdanitelných příjmů.