Správa daní - strana 107

Dne 25. 9. 2006 jsme podali dodatečné daňové přiznání k silniční dani za rok 2005 na vyšší daňovou povinnost a to o 18 018 Kč oproti řádnému daňovému přiznání. Tentýž den jsme požádali příslušný FÚ o převedení přeplatku na dani z příjmu právnických osob vzniklého dne 31. 3. 2005 na úhradu nedoplatku z dodatečného daňového přiznání k silniční dani za rok 2005. Dne 7. listopadu 2006 nám byl doručen platební výměr na daňové penále za prodlení úhrady daňových povinností vyplývajících z nově stanovených záloh na silniční daň za rok 2005. Je postup FÚ v souladu se zákonem a je oprávněné penalizovat zálohy na silniční daň za rok 2005?

Jsme stolařská výroba. Pokud zhotovíme včetně montáže například: kuchyňskou linku, nebo obložení stěn, dřevěné schodiště do bytu, rodinného domu, faktura bude v 5 % DPH, musí být výpis z katastru nemovitostí, že tyto nemovitosti jsou zařazeny do bytového fondu, nebo stačí jenom čestné prohlášení zákazníka?

Podnikatel (fyzická osoba) postavil rodinný dům se záměrem zřízení trvalého bydliště. Při stavbě čerpal jak hypotéku, tak využil úvěr ze stavebního spoření. Výstavba trvala cca 4 roky. Kolaudace proběhla v listopadu 2005. Z určitých důvodů bylo trvalé bydliště (zákonu odpovídajícího člena rodiny) v tomto objektu nahlášeno až v září 2006. Během výstavby (v letech 2002, 2003, 2004 a 2005) podnikatel uplatnil uhrazené úroky z hypotéky a z úvěru ze stavebního spoření jako odpočitatelnou položku od základu daně. Má skutečnost, že trvalé bydliště bylo v objektu zřízeno až po 10 měsících po kolaudaci, vliv na správnost uplatnění odpočitatelné položky v letech 2002 - 2005. Je někde v zákonech definováno, do jaké doby musí být v objektu zřízeno trvalé bydliště po kolaudaci, nebo pro správnost uplatnění odpočitatelné položky postačuje fakt, že objekt byl celou dobu budován se záměrem trvalého bydliště a to, i když po 10 měsících, tam bylo zřízeno?

Našemu zaměstnanci odcizili peněženku, ve které měl mimo jiné doklad o zaplacení dálniční známky na 650 Kč. Bohužel mu u benzínové pumpy, kde ji kupoval odmítli vystavit duplikát (jako důvod uvedli, že by to mohl být podvod). Dálniční známku máme, není nám však zcela jasné, zda můžeme nějak proúčtovat do daňově uznatelných nákladů uhrazenou částku 650 Kč nebo zda ji musíme zaúčtovat do daňově neuznatelných škod.

Podnikatel, fyzická osoba je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Má příjmy ze dvou podnikatelských činností. První má na živnostenský list \"koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej\" a druhou převažující činnost provozuje jako elektrikář. Výdaje za r. 2005 chce uplatnit procentem z příjmů. Chtěla bych se zeptat, zda živnostenský list na elektrikáře patří mezi řemeslné živnosti a zda-li by si tedy mohl uplatnit 60 % a pokud ano, jak si má uplatnit výdaje procentem z příjmů za veškerý příjem za r. 2005, když by na menší část příjmů byly výdaje 50 % a na větší část příjmů 60 %?

1) Fyzická osoba, podnikatel bydlí v RD, který nyní upravuje. Chce si v domě vybudovat kancelář včetně soc. zařízení, vchod samostatný. Co má udělat, aby kancelář mohl mít v daňově uznatelných nákladech (nájem sám sobě platit nemůže, ale vytápění, el. energii, atd.). 2) Fyzická osoba podnikatel prodává motocykly. Pokud by měl jeden motocykl jako předváděčku (přihlášeno do evidence), protože ji také využívá zároveň k podnikání. Jak se o takovém motocyklu účtuje, je možné ho daňově odpisovat?

Firma prodala osobní motorová vozidla zprostředkovaně přes autobazar (12/05, 03/06) a nemá fotokopii velkého TP o provedené změně vlastníka. Firma tvrdí, že silniční daň za prodaná vozidla nemusí hradit, protože má smlouvu o zprostředkování prodeje s autobazarem (informaci si zjistila na FÚ). Za první čtvrtletí 2006 zaplatila ještě silniční daň za tyto vozidla, ale pak již odmítla platit. Jedno z prodaných vozidel koupila firma, která za něj začala platit silniční daň, i přestože není vlastníkem ve velkém TP, u zbývajících vozidel nevím, kdo je novým majitelem, a zda je motorové vozidlo používáno k podnikatelským účelům. Žádám o informaci, jak postupovat při vyplňování formuláře přiznání k silniční dani za rok 2006, a zda zaplacená silniční daň za první čtvrtletí 2006 z prodaných vozidel je daňově uznatelná. Musí druhá firma, která osobní vozidlo koupila a využívá jej ke své podnikatelské činnosti (také nemá zapsán převod vlastníka ve velkém TP), zahrnout toto vozidlo do formuláře k silniční dani a je zaplacená silniční daň daňově uznatelná?

Od nového roku budeme veřejná výzkumná instituce. Máme v pronájmu ateliér (za který platíme nájmy, služby s nájmem spojené a pravidelný úklid v ateliéru), v kterém ubytováváme: a) zahraniční hosty, b) vlastní zaměstnance s trvalým pobytem mimo město sídla pracoviště. Jaké jsou daňové dopady v těchto případech pro ubytované, jestliže jim je toto ubytování poskytováno bezplatně a pro nás jako organizaci?

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

Daňový subjekt bude podávat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmu za rok 2004 - daňová povinnost bude vyšší. V roce 2004 uplatňoval část daňové ztráty z roku 2001. Pokud se rozhodne, že uplatní v dodatečném daňovém přiznání nižší část daňové ztráty (část ponechá do dalších let) - je to možné? Zákon o správě daní a poplatků mluví jen o případě, kdy v dodatečném přiznání se uplatňuje vyšší odpočet daňové ztráty.

Podle zákona o účetnictví § 5 odst. 1, účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Jaké oprávnění musí mít tato osoba (právnická nebo fyzická) k vedeni účetnictví jiné jednotky? Musí mít nějaký certifikát? Kdo v takovém případě má právo podpisovat hlášení pro FÚ? Stačí jen obdržet zplnomocnění? Může tato zplnomocněná osoba podávat daňové přiznání přes internet?

Dva podnikatelé - fyzické osoby A a B chtějí provozovat menší restauraci. Obrat v této restauraci by pravděpodobně dosáhl 1,5 až 1,8 mil. Kč ročně, což by znamenalo povinnou registraci k DPH. Tito podnikatelé se dohodnou tak, že po určitou dobu, např. 6 měsíců bude tuto restauraci provozovat podnikatel A, osoba B bude u něj zaměstnána. Po těch 6 měsících se role vymění a provozovat restauraci bude podnikatel B, a tak dál dokola. Samozřejmostí je, že oba mají na tuto činnost živnostenské oprávnění, veškeré zboží a služby bude odebírat vždy ten podnikatel, který zrovna restauraci provozuje, ten druhý na tuto dobu přeruší podnikatelskou činnost a bude v zaměstnaneckém poměru k prvnímu. Je to sice administrativně trochu náročnější, ale dle mého názoru se tím vyhnou povinné registraci k DPH, což jim ušetří desítky tisíc korun ročně. Je tento postup obhajitelný před správcem daně? Popřípadě na co si ještě dát pozor, aby obhajitelný byl?

Fyzická osoba, OSVČ vedoucí daňovou evidenci zemřela dne 18. 8. 2006. Jaké položky lze uplatnit v rámci ustanovení § 15 a § 35 zákona o dani z příjmů? Jaký formulář použít - asi za rok 2005 a ten si upravit o slevu na poplatníka? Tato fyzická osoba si platila soukromé životní pojištění, a to u dvou pojišťoven. Lze tuto částku uhrazeného pojistného odečíst od daňového základu nebo naopak tuto skutečnost posoudit tak, že toto pojistné z důvodu úmrtí zaniklo a o dříve uplatněné částky dodanit v § 10? Jaké slevy od vypočtené daně a v jaké výši uplatnit? - na poplatníka celých 7 200 Kč, - v domácnosti jsou 3 vyživované děti - lze uplatnit slevu a za jaký počet měsíců? Doplňující otázka: Formulář DPFO za rok 2006 jsem si na České daňové správě stáhla. Je již k dispozici. Co se týká plateb na soukromé životní pojištění, hledala jsem dále v § 6 zákona o DP, kde je toto životní pojištění blíže specifikováno: písm. w) - dle mého názoru se jedná i o případ smrti, tzn. povinnost dodanit by zde neplatila a naopak by se ještě mohly uplatnit uhrazené částky do výše 12 000 Kč. Nebo lze uplatnit pouze 1 000 Kč měsíčně?

Podnikatelka A nakupuje ve velkoobchodu MAKRO v ČR na základě stříbrné karty. Její syn, podnikatel B, by rád tuto kartu využíval i pro své podnikatelské nákupy, avšak vystavená faktura je na obchodní jméno podnikatelky A. Může podnikatel B v daňové evidenci uvádět výše uvedené faktury za předpokladu sepsané smlouvy (např. umožňující lepší nákupní ceny) mezi podnikateli A a B? Anebo vždycky musí dojít k přefakturaci faktur z podnikatelky A na podnikatele B?

Naše firma se zabývá vodoinstalaterstvím a topenářstvím, během roku, ale uskutečníme kromě montážních prací i asi 30 prodejek materiálu. Vztahuje se na nás povinnost registrační pokladny (poměr obratu z montáží a prodeje je asi 99:1), dále nemáme žádnou prodejnu, pouze skladové a provozní prostory a kdybychom pozastavili živnost na nákup a prodej za účelem jeho dalšího prodeje a provozovali pouze topenářství a vodoinstalaterství, a prodej materiálu fakturovali pouze jako materiálovou výpomoc?

Rád bych se s ujistil, že bychom případně neporušili ZDP při poskytnutí finančního daru dle § 20 odst. 8 ZDP. V roce 2007 s velkou pravděpodobností vznikne řešitelský tým několika subjektů, kteří budou spolupříjemci dotace na výzkumný projekt. Naše společnost nebude spolupříjemce dotace v rámci výzkumného projektu, ale nasmlouvaným kooperantem. Hlavnímu řešiteli však chybí určitá peněžní částka, pomocí které by kryl náklady z vlastních zdrojů tak, aby mu výzkumný projekt byl vůbec schválen a přidělen. Jedná se o a. s., jejíž stěžejním předmětem činnosti je výzkum a vývoj. Jedna z variant jak toto řešit je, že naše společnost poskytne této a. s. finanční dar na výzkumné účely ve výši požadovaného deficitu vlastních zdrojů. Dle § 20 odst. 8 splníme kritéria - dar právnické osobě, nad 2 tis. a na vyjmenované účely = VaV, do 5 % ZD. Je fakt, že jsme zároveň kooperantem v rámci projektu omezujícím faktorem, který by mohl správce daně použít pro neuznání daru jako odečitatelné položky?

Žádám o informaci ohledně platby záloh na daň z příjmu fyzických osob. Přiznání za rok 2004 jsem podal s pomocí daňového poradce, tj. do 30. 6. 2005, vznikla mi povinnost platit zálohy: k 15. 12. 2005 26 100 Kč k 15. 6. 2006 26 100 Kč Přiznání za rok 2005 jsem si podával sám k 31. 3. 2006, vznikla mi povinnost platit zálohy: k 15. 6. 2006 17 200 Kč k 15. 12. 2006 17 200 Kč. V jaké výši mám zálohu zaplatit? 26 100 Kč z Přiznání za 2004 nebo novou z Přiznání 2005 17 200 Kč, tj. z poslední známé daňové povinnosti?

Máme prodejnu stavebnin. Jsme povinni na prodej za hotové zřídit registrační pokladnu? Dosud vystavujeme na drobný prodej daňové doklady - paragony. Nebo jakou formu vedení drobného prodeje za hotové ve stavebninách by jste nám doporučili?

Zdědila jsem po zemřelé mamince nějaké věci (bez hodnoty, jak konstatoval notář) a malou chatu, byla jsem jediná dědička. Nyní se na mě obrátil finanční úřad (zaslal mi výzvu k úhradě daňového nedoplatku), a chce po mně uhradit nějaký nedoplatek. Myslím si, že na to nemá právo, protože, jak jsem slyšela, měla bych být od daně dědické osvobozena, a ostatně ani mi nevystavil platební výměr a rovnou mi zaslal výzvu k úhradě nedoplatku), to si měl vyřídit s maminkou, dokud ještě žila. Je to tak?

S. r. o. podnikající v oblasti prodeje počítačů, počítačového servisu, počítačových sítí, internetových stránek apod. má časté výjezdy ke klientům. S ohledem na problematický provoz v Praze uvažuje o koupi motocyklu, neboť doufá, že jednostopé vozidlo k cíli dorazí rychleji. Firma je plátce DPH a předpokládá, že motocykl zařadí do užívání v ceně bez DPH a uplatní si odpočet DPH. První dotaz zní k odpočtu DPH. V platné legislativě není, na rozdíl od osobních automobilů, u motocyklů odpočet zakázán. Je možné si tedy DPH odečíst? Firma samozřejmě předpokládá, že při prodeji tohoto motocyklu se bude jednat o zdanitelné plnění a z prodejní ceny odvede DPH na výstupu. Pokud si však pořídí motocykl starší od neplátce DPH naopak předpokládá, že při jeho prodeji se nebude jednat o zdanitelné plnění a DPH na výstupu odvádět nebude. Pokud si firma pořídí jako dopravní prostředek auto, z hlediska finančního úřadu není problém. Druhý dotaz směřuje k tomu, zda firma musí vůči finančnímu úřadu specificky zdůvodňovat, proč zvolila jako dopravní prostředek motocykl. Třetí dotaz směřuje k prodeji tohoto motocyklu, až bude plně odepsán (bude zařazen do 2. odpisové skupiny) a vyřazen z obchodního majetku firmy. Pokud bude motocykl prodán, postačí jako doklad kupní smlouva? Nebo je zapotřebí znalecký posudek? Jak nejlépe při stanovení prodejní ceny postupovat?