Zdravotní a sociální pojištění - strana 3

Platnost 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 1. až 14. kalendářní den náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) 15. až...

Ošetřovné náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), splňujícímu podmínky pro účast na nemocenském pojištění, který nemůže pracovat, poněvadž musí: ošetřovat dítě mladší než 10 let, pokud onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo...

Podpůrčí doba pomoci Základní doba Prodloužená doba1) u pojištěnky2) 28 týdnů 37 týdnů u pojištěnce3) 22 týdnů 31 týdnů 1) Týká se případů vícečetného porodu, kdy pojištěnka/pojištěnec pečuje v...

Výše náhrady mzdy/platu (% z redukovaného průměrného výdělku) Platnost 2018 2019 od 1. 7. 2019 dosud 1. až 3. kalendářní den1) 0 % 0 % 60 % 4. až 14....

Jednatel společnosti má placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 20.000 Kč měsíčně. Zároveň má živnostenské oprávnění a podniká jako OSVČ. Je z pohledu zdravotního a sociálního pojištění na jeho podnikání pohlíženo jako na vedlejší činnost?

Je možné zpracovat a odeslat z účtu naší organizace na účty zaměstnanců výplatu za prosinec již v pátek 29. 12. 2023? Mohu poslat i platby na OSSZ a zdravotní pojišťovny? Termín výplaty máme do 12. následujícího měsíce. Vedou mě k tomu vážné důvody. Je něco, s čím by mohl být problém?

OSVČ, v současné době nevyvíjí žádnou činnost, platí pouze minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Příjem má pouze z pronájmu svého vlastního bytu nezařazeného v obchodním majetku. Pokud by OSVČ nyní pozastavila svou činnost, a neměla žádné jiné příjmy než z pronájmu bytu, stane se osobou bez zdanitelných příjmů? Tzn. nebude muset platit sociální pojištění a bude si hradit pouze zdravotní? Pokud by v roce 2024 pracoval na dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč), ze které by se neodvádělo zdravotní a sociální pojištění, zůstane i nadále osobou bez zdanitelných příjmů? Pokud ne, tak jaké zdravotní a sociální pojištění bude platit? 

Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

OSVČ chce ukončit podnikání k 28. 2. 2024. Má možnost podat daňové přiznání za rok 2023 + 2 měsíce 2024 jako účetní jednotky, nebo musí podat DPFO za rok 2023 a samostatně za 2 měsíce roku 2024 včetně samostatných přehledů pro OSSZ a ZP za roky 2023 a 2024?

Zaměstnankyně má nastoupit 1. 12. do pracovního poměru po rodičovské dovolené. Vzhledem ke skutečnosti, že její pracovní pozice byla zrušena, chce se s ní zaměstnavatel domluvit na ukončení pracovního poměru k datu 3. 12. dohodou, ale s odůvodněním, že je to z důvodu § 52 odst. c) ZP (nadbytečnost). Se zaměstnankyní je domluveno, že dostane 5násobek odstupného (ze zákona by měla nárok jen na 3násobek). Prosím o upřesnění, zda bude či nebude odstupné ve výši 5násobku podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Zaměstnankyně odpracuje v prosinci jen 2 dny po 6 hodinách. Její měsíční hrubý výdělek dle smlouvy je 18 000 Kč/měsíc a úvazek 30 hodin týdně. Podobná pracovní pozice ve firmě již není, nárokové odměny ve firmě nejsou. Jak stanovím průměrný výdělek pro účely odstupného a stanovení čistého průměrného výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Přijali jsme zaměstnankyni na DPČ OD 1. 11. 2023. Je vedená na úřadu práce a tam jí povolili DPČ. Bude pracovat pouze 4 hod. denně. Výdělek cca přes 8.500 Kč za měsíc. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Budu přihlašovat každý měsíc zpětně, nebo ji přihlásím hned, protože vím, že bude mít mzdu více než 4000 Kč? Když je na úřadu práce, je zároveň i pojištěnec státu, tak budu dopočítavat zdravotní pojištění?

I když je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “), stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru, představují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se tyto dohody od sebe odlišují. Rozhoduje tedy nejvýše přípustný rozsah počtu hodin nebo pracovní doby, ve kterých lze na tyto dohody – práci nebo činnost – vykonávat. Rozsah prací je třeba v dohodách sjednat. Takovou formu ujednání může představovat například nejvýše sjednaný rozsah (třeba maximálně 280 hodin) u dohody o provedení práce nebo jen do výše poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti, což indikuje, že na základě takové dohody lze práci konat i v rozsahu menším anebo budou práce podle ujednání vykonávány v konkrétně dohodnutém rozsahu. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se dohoda uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Zaměstnanci byl přiznán předčasný starobní důchod od 31. 12. 2022 v srpnu 2023. Výplata starobního důchodu nenáleží. Podle jiné odpovědí na tomto webu je zaměstnavatel povinen zpětně oznámit zdravotní pojišťovně změnu pod kódem D a pro zaměstnance neplatí od 31. 12. 2022 minimální vyměřovací základ. Bude zaměstnavatel kód D vykazovat také na ELDP od 31. 12. 2022, tzn. že musí na OSSZ zaslat nový ELDP za rok 2022? Jaké jiné změny nastanou v souvislosti se sociálním pojištěním?

Česká s. r. o. chce dát 8 000 Kč zaměstnancům jako vánoční bonus. Je zapotřebí tento bonus přidat ke mzdě a spočítat mzdu celkem s bonusem a zdanit? Odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

Jakok občan, vlastním chalupu. Tuto chalupu jsem chtěla pronajímat (jako svoji vlastní k rekreačním účelům), protože bych musela mít ŽL a být OSVČ, to jsem nechtěla, a proto jsem to začala řešit přes firmu (s. r. o.), kde také jsem vlastník a jednatel. Máme firmu s manželem společně. S. r. o. pronajímá chalupu k rekreačním účelům, inkasuje peníze za pronájem, ale náklady spojené s energií, vodou, hypotékou, jsou psány na mě jako občana a já vše platím. Takže já mám náklady, s. r. o. má příjem. Ráda bych tyto náklady, které jsou spojeny s ubytovacími službami, evidovala v s. r. o. Všechny příjmy z pronájmu jsou příjmem s. r. o. Jak mohu uplatnit výdaje na energie, vodu, odpady, úroky z hypotéky, do daňových nákladů? Smlouvy s dodavateli jsou uzavřeny (historicky) na mou osobu, jakožto vlastníka objektu. Objekt je využíván pouze k podnikatelským účelům, krátkodobý pronájem – ubytovací služby. Jak jsem uvedla, bydlím cca 30 min od chalupy, také na vesnici. Objekt k soukromým účelům nevyužívám. Jednoznačně náklady na energie jsou spotřebovány pro ubytovací služby. Je prokazatelné, že všechny náklady jsou spotřebovány v souvislosti s ekonomickou činností.  Jsou daňově uznatelné náklady na opravu (po hostech) chalupy, když chalupa není v majetku firmy?

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění potýkají i se situací, kdy zaměstnanec bez omluvy přestane docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě minimální nebo žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém. V tomto pojednání se v podmínkách zdravotního pojištění a pracovního práva zaměříme výhradně na problematiku neomluvené absence, nebudeme se tedy věnovat poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci.