Změny v předpisech

Sledujeme za vás: Finanční správa připomíná konec kolkových známek. Máte několik možností, jak uchovávat datové zprávy – přinášíme jejich výhody i nevýhody. Zákonem roku se stala novela energetického zákona, která zavedla komunitní energetiku. MMR představilo jednotlivé části portálu stavebníka, od 1. července ho bude možné používat. Pozor, stejně jako toto vydání, i následující číslo Týdeníku uveřejníme kvůli svátku až ve čtvrtek 9. května 2024!

Ministerstvo financí v rámci vnějšího připomínkového řízení předložilo v průběhu února návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Tato významná novela zákona o DPH by měla být účinná od 1. ledna 2025 a reaguje na judikaturu Evropského soudního dvora. V rámci novely by mělo dojít např. k implementaci směrnice o zvláštním režimu pro malé podniky, která s sebou přináší zejména změny v registrační povinnosti.

V pravidelném přehledu legislativy informujeme o novele upravující pojištění členů volebních komisí, dále o novele technické vyhlášky o účetních záznamech a také upozorňujeme na blížící se lhůtu pro podání oznámení údajů pro poskytovatele platebních služeb.

Jak jistě víme, byl schválen tzv. konsolidační balíček – zákon č. 349/2023 Sb. , měnící některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. (dále také jen „Balíček“). Jde o obsáhlý balík měnící 65 zákonů, z něhož nás budou zajímat jen změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). I těch bylo požehnaně – celkem 107 změnových bodů, což je více, než má ZDP paragrafů… Proto se omezíme na změny v uznávání daňových výdajů. Prakticky řečeno si projdeme především úpravy dvou stěžejních paragrafů: § 24, kde jsou výdaje „bezpečně“ daňově účinné, a § 25 uvádějící ty neuznatelné.

Sledujeme za vás: Poslanecká sněmovna schválila kompromisní řešení u dohod o provedení práce. Finanční správa zahájila rozesílání informací pro placení daně z nemovitých věcí na rok 2024. Zákon o digitálních financích bude zaměřený na povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, i na ochranu spotřebitelů při investování. Prioritou nové Evropské komise by se mohlo stát snížení administrativní zátěže podnikatelů. Novela zákona o přeměnách přinese rozšíření možností pro přemístění sídla a novou formu přeměny – rozdělení vyčleněním. Pozor, příští vydání Týdeníku rozešleme kvůli svátku výjimečně až ve čtvrtek 2. května 2024!

Sledujeme za vás: Celní správa ČR letos získala novou kompetenci, kterou je vymáhání justičních pohledávek. Ministr financí chce navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků. Dejte si pozor na podvodné telefonáty, ve kterých se volající vydávají za zaměstnance ČNB ve snaze vylákat citlivé údaje. Sociální podniky mohou od 1. dubna 2024 žádat o poskytnutí bezúročného úvěru až do výše 25 mil. Kč.

Sledujeme za vás: Ministerstvo financí shrnuje praktické informace k pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Do 30. dubna 2024 můžete zasílat své připomínky k návrhu nové interpretace NÚR. Daňová podpora výzkumu a vývoje přesáhla v roce 2022 poprvé v České republice tři mld. Kč. Až do 31. května 2024 můžete požádat o grant na podporu principů cirkulární ekonomiky ve vaší firmě.

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Pojem „funkční měna“ byl zaveden do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZÚ “), od 1. 1. 2024. Je možné konstatovat, že se v českém účetnictví jedná o velkou změnu z pohledu jeho vedení. Funkční měna se tak stává nástrojem, který specifickým účetním jednotkám pomůže snížit negativní dopady kurzových rozdílů na výsledek hospodaření. Funkční měnu však nemohou používat všechny účetní jednotky. Ve funkční měně mohou účtovat pouze firmy, které z hodnotového hlediska uskutečňují hospodářské operace převážně v jiné měně než v českých korunách. Současně musí platit i skutečnost, že se jedná o hospodářské operace realizované ve třech taxativně vyjmenovaných měnách, tedy eurech, amerických dolarech či britských librách.

Jako každý měsíc, vám nyní opět přinášíme přehled novinek a zajímavostí, které se ve světě daní a účetnictví narodily. Aktuálně za období těsně před Velikonocemi. V prvním příspěvku stručně probereme technickou novelu konsolidačního balíčku, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Jak vidno, za tři měsíce fungování změn se projevily určité nedostatky, jež je potřeba napravit. V uplynulé době nelenila ani Národní účetní rada, která přišla s novou interpretací týkající se problematiky cenin. Užitečný počin vyšel z dílny Finanční správy, která zveřejnila dva dokumenty obsahující ucelený pohled na změny v zákoně o daních z příjmů tak, jak vyplývají z konsolidačního balíčku a novely zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Těmito, v dalším textu blíže rozebranými výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

Sledujeme za vás: Finanční správa komentuje výsledky svých kontrol v oblasti převodních cen. Systém zpojistnění pracovních dohod zřejmě dozná změn. Nezapomeňte na termín pro elektronické podání daňového přiznání.

Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.

Oceňování je věnována relativně dlouhá pasáž v důvodové zprávě. Níže shrnuji, v čem se budou nejdůležitější zásady prvotního a následného ocenění lišit, a v čem naopak zůstanou shodné se stávající právní úpravou.

Navrhovaná právní úprava umožňuje účetním jednotkám, s výjimkou účetních jednotek veřejného sektoru, používat pro účely účetnictví i jinou než českou měnu. Za tímto účelem navrhovaná právní úprava zavádí nový institut tzv. funkční měny, který vychází z Mezinárodního účetního standardu 21.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nová právní úprava se zaměřuje na několik oblastí: zvyšování transparentnosti, postavení výroční zprávy v právním řádu, statutární výroční zpráva, zpráva vedení a terminologické změny.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Návrh novely zákona o účetnictví zachovává povinnost zveřejňovat účetní závěrku a případně další dokumenty ve veřejném rejstříku. V návaznosti na změnu koncepce účetního výkaznictví a s ohledem na naplnění jeho cíle, kterým je poskytování relevantních informací vnějším uživatelům, dochází k úpravě konstrukce této povinnosti.