DPH

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Pohřební firma uskutečňuje službu zápůjčky věnců. Věnec na pohřeb zapůjčí, ozdobí stuhou, kterou popíše, popř. dozdobí květinami. Tato služba je doplňková, není součástí faktury za pohřeb. Je fakturována ostatním mimo objednatele pohřbu. Objednávají si tuto službu různé firmy, popř. fyzické osoby. Jaká zde bude sazba DPH? Předpokládáme, že se již nejedná o pohřební službu, ale o samostatné zdanitelné plnění, kde by se mělo fakturovat v 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Společnost s r. o. nakupila v dubnu 2024 automobil na za  3000 000 Kč + DPH 630 000 Kč. Na tento automobil byla zaplacená v prosinci 2023 záloha ve výši 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Může dle přechodných ustanovení uplatnit firma z automobilu celou hodnotu DPH nebo pro ni bude platit limit 420 000 Kč? Z jaké částky bude odpisovat pro daň z příjmu právnických osob?

Fyzická osoba, plátce DPH vybírá od dětí startovné na taneční soutěž. Taneční soutěž pořádá jiná firma, neplátce DPH, která fyzické osobě vystaví doklad bez DPH. Musí fyzická osoba odvádět DPH z vybraného startovného, které vybírá ve stejné výši, na jaké má fakturu od pořadatele soutěže? Stejně tak fyzická osoba vybírá i členské příspěvky, které dále uhradí poskytovateli, neplátce DPH. 

Česká s.r.o., neplátce DPH, přijala IT službu od studenta z Indie. Student vystavil fakturu, ale je prý soukromou osobou. Protože spolupráce se navázala přes reklamu na sociálních sítích, dá se usuzovat, že ekonomická činnost poskytovatelem je vykonávaná soustavně. Přitom není známo, zda indické právo vyžaduje formální registraci fyzické osoby provádějící soustavnou ekonomickou činnost jako podnikatele (třeba v USA nikoliv). Vznikne v tomto případě české s.r.o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba podle § 6h a přiznat a uhradit DPH z této přijaté služby?

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

AAA s.r.o. provozuje zubní ordinaci a pronájem nebytových prostor. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Pokud tržba za pronájem a zdravotní péče dohromady přesáhne 2 000 000 za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? Nebo zdravotní služby se do obratu nezapočítávají? Například, tržba z pronájmu nebytových prostor bude 750 000 Kč, tržba z zubní ordinace bude 1 250 001 Kč, musí se společnost registrovat k DPH? Pronájem nebytových prostor se bude danit sazbou 21 %? 

Neplátce DPH poskytuje služby na Slovensku v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Doposud firma postupovala dle § 57 odst. 1 písm. d), vlastnila akreditaci MŠMT. Platnost akreditace skončila v dubnu 2024 a další akreditaci už nevydají, jelikož prý záleží na školách a školských zařízeních na co peníze na vzdělání vydají. Tyto služby - vzdělávání pedagogických pracovníků - poskytuje podnikatel i nadále a také na Slovensku. Musí se stát osobou identifikovanou?

Česká společnost „A“, neplátce DPH, vlastní mobilní domy, které jsou umístěné v Itálii. Pronajímá si od italské firmy místo, kde jsou umístěné. Mobilní domy jsou napojené na technické sítě a na místě jsou celoročně. Firma „B“, která je cestovní agenturou, plátce DPH, je částečně kapitálově spojená s firmou „A“, mobilheimy technicky zhodnotila a provozuje na nich cestovní služby. Firma „A“ zatím nefakturovala žádný pronájem firmě „B“ Lze vyřešit pronájem mobilheimů tím, že se započte s technickým zhodnocením, které firma „B“ provedla? TZ bylo provedeno v letech 2021-2023? Od sezóny 2023 se již provozovaly. Od roku 2024 by pak mobilní domy normálně pronajímala firmě „B“ Má povinnost firma „A“ se registrovat k dani z příjmu (případně i DPH) v Itálii, když vlastní mobilheimy, které tam jsou celoročně umístěné a pronajímá je jen české firmě, nebo podléhá zdanění jen v ČR? Byl by rozdíl – co se týká místa zdanění, kdyby tam firma „A“ měla stany, které by takto pronajímala?

Občan (není OSVČ, zaměstnanec ani nemá s. r. o.) pronajímá byty, nemovitosti v § 9 ZDP - roční příjmy z pronájmu činí cca 3 mil Kč. Proč se na něho nevztahuje obrat pro DPH 2 mil. Kč? Určitě to má správně, protože podává DP a FÚ by jistě reagoval. 

Společnost, plátce DPH, staví pro FO, neplátce, zahradní domek. Jedná se o přízemní, samostatně stojící dřevostavbu cca 50 m2. Domek bude stát na jednom pozemku vedle rodinného domu. Bude připojen k vodě, elektřině apod. V katastru i stavebním povolení bude evidován jako zahradní domek. Nicméně „víme“, že bude moci sloužit také k bydlení. Jakou sazbu v tomto případě použít?

OSVČ má živnostenský list - oprava motorových vozidel. Během roku však občas zákazníkovi poskytne službu: příprava na STK a provedení STK. Nevede účetnictví, ale pouze uplatňuje výdaje paušálem, což v jeho případě činí 80 % z příjmů. Jaké procento se však vztahuje na příjmy ve věci té přípravy a provedení STK u vozidel? Existuje na toto nějaký speciální živnostenský list, nebo se tyto příjmy zahrnují k příjmům za opravy vozidel?