DPH - strana 4

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci. Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?

Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů? 

Posuzuje se úrok z termínovaného vkladu (právnická osoba) jako plnění osvobozené bez nároku na odpočet (našla jsem názor, že uložení peněz v bance na termínovaný vklad může spadat pod § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH?

V jaké sazbě by se měly prodávat proteinové nápoje, které si dá zákazník ve fitcentru po cvičení? Tento nápoj je umíchán s proteinového prášku přímo obsluhou.

Vyúčtování vody u plátce DPH Jsme plátci DPH , pronajímáme bytové i nebytové prostory. Platíme zálohy za spotřebu vody, DPH je nula. Na konečné vyúčtování je na faktuře vyčísleno DPH, ale vzhledem k tomu, že pronájmy poskytujeme plátcům i neplátcům (jedná se o jednotky bytové i nebytové) DPH si z konečné faktury nenárokujeme. Jak máme přefakturovat nájemcům spotřebu vody? Je správný postup : skutečná potřeba vody jako základ daně plus DPH?

Český dopravce, plátce DPH, přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou organizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Jaká sazba DPH bude u turistické karty? Za poplatek se koupí karta, díky které budou zlevněné vstupy na vybrané turistické atrakce. 

Dotaz se týká fakturace od polského dodavatele služby ( plátce DPH v Polsku, na území ČR nemá stálou provozovnu ani zde není registrován k DPH), který poskytne pouze službu - dodání vyrobených protihlukových panelů ( v metrech ) s tím, že česká firma mu poskytne výrobní halu s výrobní linkou a materiálem. Je nutné, aby se polský dodavatel registroval k české DIČ? 

Dobrý den, jsme tuzemští plátci DPH a poskytujeme služby televizního vysílání osobám nepovinným k dani. V zákoně o DPH jsme se dočetli, že povinnost vystavovat daňový doklad konečným spotřebitelům/občanům není. Pokud si ale takovýto zákazník požádá o účtenku/doklad o koupi, musí být tato účtenka zároveň i daňovým dokladem, pokud jsme plátci DPH? Případně pokud si zákazník požádá přímo o daňový doklad, jsme povinni mu vyhovět, i když se nejedná o osobu povinnou k dani?

Česká společnost s r. o. plánuje poskytovat služby fyzickým osobám na internetu celému světu (ČR, členské státy, Ameriky, Čína, Japonsko atd.). Jakým způsobem společnost bude platit DPH? Má povinnost se registrovat k DPH po celému světu? Jakým způsobem se společnost dozví o tom, ve kterých státech bude muset podávat přiznání k DPH, a kde nemusí? Podle čísla karty není možné zjistit, rezidentem kterého státu je fyzická osoba. 

Dodavatel mi pošle fakturu např. za plyn za měsíc březen. Datum vystavení faktury je 2. 4., datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 2. 4. Plnění se týká měsíce března (je uvedeno na faktuře), mohu zaúčtovat do března? Nebo musím respektovat datum zdanitelného plnění a zaúčtovat do dubna, i když se plnění týká měsíce březen?

Společnost s r. o., plátce DPH, si nechala vytvořit plastové logo společnosti na stěnu za 12 400 Kč. Jak, prosím, toto logo zaúčtovat? Bude se jednat o daňový náklad s možností odpočtu DPH?