prof. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Akciová společnost načerpala v r. 2023 bankovní úvěr, ke kterému si v r. 2023 uzavřela úrokový swap. Bankovní úvěr je v EUR a splácí se čtvrtletně. Úroková sazba je stanovena jako součet sazby 3-měsíční EURIBOR a přirážky 2,23 % p.a. V konfirmaci úrokového swapu (IRS) je uvedená pevná sazba úroku a dále jsou rozepsané nominální částky (=aktuální výše úvěru v daném čtvrtletí) a vypočtená částka úroků. Společnost vede k tomuto úrokovému swapu zajišťovací účetnictví (máme zpracovanou dokumentaci a test efektivity nám vyšel) a přecenění probíhá rozvahově. V roce 2023 společnost účtovala vypořádání úrokového swapu 221//373 a zároveň 373//562. Přecenění k 31. 12. 2023 jsme zaúčtovali 414//373 (přecenění vyšlo záporně). V roce 2024 máme vypořádání účtovat 221//373 a zároveň 414//562 (resp. 373//221 a zároveň 562//414)? Je tento postup správný? Jak by se měla účtovat podrozvaha při uzavření obchodu, při vypořádání a při přecenění? Podrozvahový závazek je součet Částky úroku z konfirmace úrokového swapu? Podrozvahová pohledávka je při uzavření stejná jako podrozvahový závazek a na konci roku se vypočítá jako podrozvahový závazek + reálná hodnota? Podrozvahový závazek tedy zůstává po celou dobu trvání úrokového swapu stejný a snižuje se pouze o vypořádané transakce (tzn. je to součet nevypořádaných položek Částky úroku z konfimace) a mění se vždy podrozvahová pohledávka?

Target profit forward - boosted exact knock-out" - účtování ocenění k rozvahovému dni Na základě konfirmace z banky má společnost finanční nástroj "TPF Boosted Exact Knock-Out", ke kterému banka stanovila k 31.12.2023 ocenění v CZK z pohledu klienta. Má společnost ve svém účetnictví zaúčtovat ocenění k rozvahovému dni? Pokud ano, jakým účetním zápisem má být ocenění k rozvahovému dni zaúčtováno? Podstata finačního nástroje: Banka a společnost má sjednáno 24 rozhodných dnů uplatnění opce, ke kterému je společnost povinna provést směnu EUR do Kč. Je dán forwardový kurz (tzv. zajištěný kurz). Ke každému z 24 rozhodných dnů uplatnění opce je zjištěn kurz ČNB k tomuto datu (tzv. fixing). Ke každému rozhodnému dni uplatnění opce je provedeno porovnání "zajištěného kurzu" a "fixingu". Pokud je zajištěný kurz vyšší než fixing nebo je zajištěný kurz roven fixingu, pak je společnost povinna provést směnu částky 100 000 EUR za zajištěný kurz (tj. pro společnost výhodné). Pokud je zajištěný kurz nižší než fixing, pak společnost směňuje částku 150 000 EUR za zajištěný kurz (tj. pro společnost nevýhodné). V rámci finančního nástroje je definován "target profit", který je vypočten jako rozdíl: (zajištěný kurz - fixing) * směnná částka. Target profit se rovná kladnému kumulativnímu součtu rozdílů kurzů vypořádaných transakcí (tj. pouze zisku), pokud je z transakce realizována ztráta, do "target profit" vstupuje ve výši 0,- Kč. V souvislosti s "target profit" je stanovena hranice "target profit level". Pokud je v kumulaci dosažen zisk z realizovaných transakcí roven nebo vyšší než stanovená částka "target profit level", všechny budoucí splatnosti zanikají (kromě té nejbližší - ta je za upravených podmínek realizována jako poslední).

Akciová společnost investovala 100 000 USD do nákupu podílových listů XXXXX. Účtování bylo následující: únor 2023 - nákup cenných papírů: MD 251/D 221, červenec 2023 - účtování o prodeji cenných papírů MD 561/D 251, červenec 2023 - příjem peněz z cenných papírů MD 221/D 661. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodování v USD, účet 251 kvůli změně kurzu vykazuje zůstatek ve výši 67 000 Kč. Jde v tomto případě o kurzovou ztrátu, která se má zaúčtovat MD 563/D 251? Společnost vydělala 1 800 USD, kvůli kurzové ztrátě byl obchod ztrátový. Společnost používá denní kurz ČNB. 

Závazky ke společníkům obchodní korporace a společníkům sdruženým ve společnosti v účetnictví evidujeme na účtech účtové skupiny 36. Na účtech skupiny 36 evidujeme: krátkodobé závazky k účetním jednotkám ve skupině, závazky ke společníkům při rozdělování zisku, závazky ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti, závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů, ostatní závazky ke společníkům, a závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti. Zní-li dluhy na cizí měnu, potom je třeba provádět kursový přepočet.

Na účtech účtové skupiny 37 účetní jednotky účtují o pohledávkách a dluzích obvykle krátkodobého charakteru, a to z titulu: nákupu a prodeje firmy, derivátových operací, pohledávek z pronájmu, pohledávek z vydaných dluhopisů, a ostatních pohledávek a závazků. Zní-li pohledávky a dluhy na cizí měnu, potom je třeba provádět kursový přepočet.

V rámci přechodných aktiv a přechodných pasiv rozlišujeme položky časového rozlišení a dohadné položky. Zatímco u položek časového rozlišení známe přesně účel jejich tvorby, období, k němuž se vztahují, jakož i jejich přesnou výši, u dohadných položek si jejich výší jisti nejsme, nicméně jsme schopni provést kvalifikovaný odhad výše jejich tvorby. Položky časového rozlišení členíme na náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období a konečně výdaje příštích období. Dohadné položky chápeme dvojího typu, tedy dohadné položky aktivní, resp. dohadné položky pasivní.

Na účtech účtové skupiny 39 účtujeme zejména o opravných položkách k pohledávkám, a dále o vnitřním zúčtování. Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku v případě, kdy tržní (reálná) hodnota majetku je nižší než jeho hodnota v účetnictví. V případě, že pominou důvody tohoto dočasného snížení, opravné položky zúčtujeme. Tyto lze tvořit k těmto druhům majetku: ke stálým aktivům je tvoříme v případě, kdy je jeho užitná hodnota přechodně nižší než zůstatková cena, k zásobám v případě, kdy je jejich užitná hodnota (např. prodejní cena) nižší než pořizovací cena v účetnictví, k cenným papírům, pokud je jejich tržní cena přechodně nižší než pořizovací cena, k pohledávkám v souladu se Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo dle uvážení účetní jednotky v případě nesplácení pohledávky či rizika její úhrady. Opravné položky tvoříme na vrub příslušného nákladového účtu v účtových skupinách 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti, nebo 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti, a to na základě skutečnosti, k jaké činnosti účetní jednotky se opravné položky vztahují. Snížení či zúčtování opravné položky se pak účtuje ve prospěch výše uvedených nákladových účtů. Platí skutečnost, že účty opravných položek nikdy nesmí mít aktivní zůstatek. Dále nelze tvořit tyto na zvýšení hodnoty majetku. V případě, že účetní jednotka vytváří na snížení hodnoty majetku rezervu, potom již nemůže zároveň na toto snížení tvořit opravnou položku.

Na účtech účtové skupiny 41 účetní jednotky vykazují zapsaný základní kapitál obchodních korporací, změny ve výši základního kapitálu, a v neposlední řadě výši následujících kapitálových fondů: ážio, fond z oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků, při přeměnách ostatní kapitálové fondy. Základní kapitál oceňujeme ve jmenovité hodnotě akcií či vkladů. Přijaté dary, které jsou účtovány prostřednictvím kapitálových fondů, jsou oceňovány v reprodukčních pořizovacích cenách.

Na účtech účtové skupiny 42 účetní jednotky sledují fondy vytvářené ze zisku obchodní korporace kumulované výdělky (zisky/ztráty) minulých let.

Výsledkem hospodaření rozumíme dosažený zisk či ztrátu za minulé účetní období. O rozdělení výsledku hospodaření může účetní jednotka účtovat pouze na základě písemného rozhodnutí statutárního orgánu společnosti. Po rozdělování výsledku hospodaření nesmí mít účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení žádný zůstatek.

Zákon o účetnictví definuje, že účetní jednotka má při oceňování k rozvahovému dni zahrnovat jen zisky, které byly dosaženy, a má brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a dluhů a jsou jí známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. To má být realizováno prostřednictvím rezerv, opravných položek a odpisů. Vyhláška 500 stanoví, že rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Vyhláška také vysloveně říká, že rezervy nelze používat k úpravě výše ocenění aktiv. Účetní jednotka si musí stanovit ve svém vnitřním předpisu, na jaké výdaje bude tvořit rezervy, za jakých podmínek, jak určí výši těchto rezerv a v jakém okamžiku ji bude čerpat, popř. rušit. Vyhláška rovněž definuje, že účetní jednotky vedoucí účetnictví ve zjednodušeném rozsahu tvoří pouze rezervy podle zvláštních právních předpisů (zákonné rezervy).

V rámci účtové skupiny 46 účetní jednotky sledují bankovní úvěry se splatností delší než jeden rok. Úvěry oceňujeme v jejich jmenovitých hodnotách.

Dlouhodobými závazky účtovanými v rámci účtové skupiny 47 rozumíme dluhy s dobou splatnosti převyšující 1 rok. Mezi dlouhodobé závazky patří: závazky k účetním jednotkám ve skupině, závazky z vydaných dluhopisů, závazky z nájmu, dlouhodobé přijaté zálohy, dlouhodobé směnky k úhradě, ostatní (např. vklady tichého společníka, splátky finančního leasingu).

Odložená daň plyne z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek. Takovéto rozdíly však musí být přechodné povahy. Účtování o odložené dani vychází z předpokladu, že ve vztahu k účetnímu výsledku hospodaření bude odložená daň uplatněna v období pozdějším než splatná daň. Odloženou daň povinně zjišťují a účtují o ní účetní jednotky tvořící konsolidační celek (tedy účetní jednotky ve skupině) a takové účetní jednotky, jež sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky mohou o odložené dani účtovat na základě svého uvážení. Účtování o odložené dani v žádném případě neovlivňuje výslednou daňovou povinnost, avšak má dopad na výši disponibilního výsledku hospodaření, tedy takového výsledku hospodaření, jež je určen k rozdělení. Při výpočtu odložené daně vycházíme z rozvahového přístupu. Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky vykázané v aktivech a pasivech. Mají být brány v úvahu nejen rozdíly mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, ale i další rozdíly, jako například rezervy vytvářené nad rámec příslušných právních předpisů, zohlednění tvořených opravných položek k zásobám či pohledávkám apod.

V rámci účtové skupiny 49 účtují podnikatelé účtující v soustavě účetnictví vklady podnikatele do podnikání a výběry podnikatele pro jeho osobní spotřebu. Svým charakterem nahrazuje tato účtová skupina pro individuálního podnikatele účtové skupiny 41 a 42, na kterých individuální podnikatel neúčtuje vůbec.

V rámci účtové skupiny 51 účetní jednotky účtují zejména náklady na opravy a údržbu, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.

V rámci účtové skupiny 52 účetní jednotky účtují o osobních nákladech, a to o mzdových nákladech ve vztahu k zaměstnancům účetní jednotky a ke společníkům při jejich závislé činnosti, dále náklady související se sociálním pojištěním, jakož i jiné sociální náklady.

Na účtech účtové skupiny 53 účetní jednotky evidují náklady související s platbami v rámci českého daňového systému. Jedná se zejména o úhrady silniční daně, daně z nemovitých věcí, daně z nabytí nemovitých věcí, jakož i daně spotřební. V neposlední řadě jsou na účtech této účtové skupiny evidovány poplatky.

Na účtech účtové skupiny 54 účetní jednotky evidují náklady související s prodejem dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a materiálu, dále náklady související se závazky z titulu pokut a penále, náklady z titulu mank a provozních škod, dary a ostatní.

V rámci účtové skupiny 55 účetní jednotky zachycují odpisy dlouhodobého majetku, a dále tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.