Režim přenesení daňové povinnosti - strana 4

Firma provádí servis a údržbu oken, konkrétně seřízení a promazání oken, přesklení oken, výměnu vadných okenních kliček a kování. Nově se stává plátcem dph. Pokud bude fakturovat pro neplátce dph za výše uvedené práce pro objekty určené k bydlení - bude sazba dph 15 %, pokud pro nebytové prostory - bude sazba dph 21 %. Nejsme si ale jisti při fakturaci plátcům dph a užití režimu přenesené daňové povinnosti - a to zejména u výměny vadných okenních kliček a kování, což dle našeho názoru může být považováno za zámečnické práce a ty nepodléhají režimu přenesené daňové povinnosti. Jak tedy fakturovat službu pro plátce dph v rámci jedné faktury, která bude obsahovat: seřízení, promazání oken a výměna okenních kliček a kování? Stavební firma, plátce dph, které budeme fakturovat tvrdí, že na celý servis máme jednotně použít režim přenesené daňové povinnosti - je tedy možné použít ustanovení § 92a odst. 7 ZDPH, pokud s použitím tohoto režimu souhlasí dodavatel i odběratel je bezpečnější ho použít? 

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel. 

Dobrý den, slovenský podnikatel, neplátce DPH, fakturuje českému plátci vizualizaci. Jedná se o projekt nového bytového domu v ČR. Jak mám vykázat DPH? Bude se jednat o normální nákup od neplátce nebo jde o reverse charge? Děkuji

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Dva jednatelé, Italové, si v ČR založili novou s. r. o. V obchodních domech v Itálii budou provozovat interní rádio, kde se produkuje hudba, reklamy, a nabídka toho domu. Sídlo firmy ČR. Bude registrace k DPH dobrovolná, v případě fakturace do Itálie za služby bude nové s. r. o. muset použít zvláštní režim DPH a zaregistrovat se na OSS? Jaká jsou úskalí této činnosti v rámci DPH?

Slovenská firma (plátce daně na Slovensku se slovenským DIČ) prováděla stavební a montážní práce (výroba, dodávka a montáž konstrukce pro umývací linku) v ČR českému plátci a vystavila mu fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti [dle § 69 odst. 12 písm. j) zákona č. 222/2004 Z.z.]. Je možné vystavit fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti i přeshraničně? Český plátce to pak uvede v přiznání k DPH na řádku 10. Neměla by se slovenská firma registrovat v ČR, aby to pro českého plátce mohlo jít na ř. 10?

Česká s.r.o. s pouze českým DIČ provádí stavbu na Slovensku. Od slovenského subdodavatele se slovenským DIČ-DPH přijala stavební a montážní práce na uvedené stavbě v SR. Slovenská firma uvedla na faktuře i slovenskou DPH, je to tak správně? Neměla být použita přenesená DPH?

Máme smlouvu o dílo na stavební práce, které spadají do režimu přenesené daňové povinnosti. Budeme dělat dílčí fakturace - za dodání materiálu, který následně budeme montovat. Může být tento materiál v režimu PDP, když je součástí toho díla? Nebo se musí fakturovat s DPH? 

Společnost zabývající se kovovýrobou (pálení laserem, ohýbání, svařování, přivařování, povrchové úpravy atp.) vyrábí různorodé kovové díly. Pravidelně řešíme otázku, zda při zakázkách nad 100 000 Kč uplatnit přenesenou daňovou povinnost. Jako použitelné zatřídění dle přílohy č. 2 zákona o DPH, která vymezuje kovy, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se nám jeví kód nomenklatury 7308 Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli. Společnost dostane od zákazníka technický výkres a díl podle něho vyrobí. V mnoha případech však společnost neví, k čemu bude daný díl zákazníkem použitý (jedná se o neurčité díly z pohledu dalšího použití). Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, lze také u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH?

Dobrý den, prosím český plátce DPH s.r.o. fakturuje službu (zprostředkování prodeje zboží ve svém obchodě, tj. v ČR - tzv. sdílený obchod) NEPLÁTCI ze Slovenska, má sídlo na Slovensku. Prosím jak fakturovat? půjde o přenesenou DPH? prosím jak postupovat, děkuji

Jsme nezisková organizace a od února jsme se stali identifikovanou osobou z důvodu přijetí služby z JČS. Nakoupili jsme zboží v hodnotě 3 000 Kč z Nizozemí. Na faktuře jsme zapomněli uvést DIČ a uhradili fakturu za zboží i s DPH. Nyní žádáme o opravu dokladu. Pokud nám doklad neopraví, musíme tedy podávat přiznání k DPH a zaplatit ho podruhé i v ČR? I když jsme nakoupili zboží od plátce z EU, kde je DPH odvedeno, viz. sazba uvedená na faktuře?

Vývojář uzavřel se švýcarskou společností kontrakt na vývoj SW aplikace. Kontrakt je uzavřen na 10 měsíců s měsíční fakturací 300000 Kč. Vývojář jako OSVČ není zatím plátcem DPH. Při měsíční fakturaci ale za 7 měsíců překročí limit pro registraci k DPH. Co to bude pro něj následně znamenat?? Bude fakturovat služby s českou DPH a nebo se bude muset registrovat i v zahraničí a nebo se pro švýcarskou firmu, která je k DPH ve své zemi regstrována, bude jednat o plnění v rámci přenesené povinnosti?

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje obci (také plátcem DPH) za opravu na budově základní školy. Obec je zřizovatelem této základní školy. Jako stavební firma se s tímto setkáváme opakovaně a víme, že by neměl být režim přenesení daňové povinnosti, pokud příjemce nevystupuje jako osoba povinná k dani, ale externě se nám za obec těžko posuzuje, zda v tomto případě obec jedná jako osoba povinná k dani. Dotaz je tedy, má být fakturace v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Autosalon, plátce DPH, při prodeji vozu prodává i prodlouženou záruku k vozu. Tato záruka je fakturována samostatně. Pokud se bude fakturovat plátci DPH na Slovensko, bude se fakturovat bez DPH jako přenesená daňová povinnost?

Dobrý den firma obdržela fakturu s přenesenou daňovou povinností na dodávku a montáž klimtizace v celkové částce 51 000,-, dph 0%. Faktura má zdanitelné plnění 31.3.2023, ale vystavená je 3.4.2023. Do kterého měsíce mám pro účely DPH fakturu zahrnout a jaka bude výše DPH . Jaký kód předmětu plnění uvést ? V přiznání k DPH vykážu částku na řádku 10 a následně si ji mohu uplatnit na řádku 43 ? Děkuji za odpoveď.

Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Tyto produkty se rozhodl prodat, zařadil je proto pod číselný kód harmonizovaného popisu číselného označování zboží 2308 resp. 1214 a prodal s 15% DPH. Podle kódu nebyly produkty zařazeny jako zboží specifikované v příloze č. 6 zákona o DPH a prodej nad 100 000 Kč proto nebyl realizován v režimu PDP. Bylo vše z hlediska DPH správně?

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

Česká s. r. o, neplátce DPH, vlastní rodinný dům (v katastru nemovitostí je tato nemovitost zapsána jako objekt k bydlení) a tento pronajímá fyzické osobě, která dům užívá výhradně k bydlení. V jaké sazbě budou společnosti účtovány: a) stavební práce (rekonstrukce kuchyň, koupelna, podlahy), b) montáž tepelného čerpadla a FVE. Protože společnost není plátce DPH, předpokládáme správně, že nebude použit systém reverse charge?

Naše společnost nakupuje a prodává zboží – kovové výrobky (díly-svařence). Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP), vystaví nám dodavatel fakturu za dodání zboží v tomto režimu. Naše společnost obratem zboží fakturuje a dodává zákazníkovi. Zákazník však požaduje fakturovat každý díl (výrobek) odděleně – díly se liší provedením a rozměry, ke každému výrobku je zvlášť objednávka ze strany zákazníka. Dodavatel nám vyrobil a dodal např. 5 ks (vystavil jeden daňový doklad v RPDP), my tedy vystavíme pět daňových dokladů (DUZP je jeden den). Na některých dokladech je pak hodnota plnění nižší než limit 100 000 Kč. Je možné pro účely uplatnění RPDP sečíst hodnotu všech těchto našich plnění uskutečněných v jeden den pro daného zákazníka a uplatnit RPDP u všech faktur, neboť v součtu hodnota vybraných plnění převyšuje částku 100 000 Kč (i když fakturovaných odděleně)?

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?