Účtování pohledávek, závazků - strana 7

Vyvážíme zboží do třetí země. Aby byl vývoz uskutečněn, musí být provedena externí firmou předexpediční kontrola. Pro tyto účely vystavím daňový doklad v měně USD o několik dnů dříve, než se vývoz uskuteční. Použiji kurz dne vystavení faktury např. 10. 1. Zboží předáme přepravci 20. 1. a den výstupu z území EU je – dle celního dokladu – například 23. 1. V účetnictví pro DPPO použiji kurz 10. 1. Podle zákona o DPH je datum uskutečnění zdanitelného plnění 23. 1. – tento údaj opravím na daňovém dokladu – datum zdanitelného plnění je 23. 1. Vystavení daňového dokladu je 10. 1. Budu pro evidenci DPH přepočítávat výši plnění kurzem ze dne 23. 1.? Pro DPPO zůstane kurz ze dne vystavení faktury?

Společnost s r. o. zakoupila obchodní podíl společnosti s ručením omezením od jednoho společníka – 100% vlastníka tohoto podílu. Noví vlastníci – tři společníci – tento podíl zakoupili v poměru 10 %, 30 %, 60 % se splatností 10 let. Pro splátky byl podepsán splátkový kalendář a zřízeno zástavní právo k pozemkům této společnosti. Jakým způsobem účtovat o této koupi a zástavním právu?

Odběratel si objednal u dopravní společnosti pravidelnou autobusovou přepravu. Vedle řádné měsíční fakturace dle smlouvy poskytuje „záruku likvidity“. Za určitých podmínek bude společnost tuto záruku/garanci splácet nebo může dojít i k situaci, že se odběratel vzdá splátek. Prosím o radu se správným zaúčtováním „záruky likvidity“. Z našeho pohledu se jedná o „půjčku“, účtovali bychom na 221/479? Následné splácení 479/221, ale jak vypořádat příp. „vzdání se splátek“ (jedná se o značně vysoké částky)?

Účelem tohoto příspěvku je zodpovědět otázky týkající se účtování o nároku na náhradu škody, resp. pohledávek z titulu pravomocně přiznaného nároku na náhradu škody, v průběhu trestního řízení. V textu budou stručně rozebrány rovněž daňové konsekvence zaúčtování těchto pohledávek.

„Pohledávky za upsaný základní kapitál“ jsou první rozvahovou položkou, kterou vykazují (u podnikatelských subjektů) všechny účetní jednotky. V čem je tak významná tato položka, že obsadila první místo v rozvaze, přestože ostatní pohledávky jsou zahrnuty v oběžných aktivech?

Dohadné účty patří k poměrně problematické oblasti v daňové i účetní oblasti. Jedná se také o oblast, která se relativně často objevuje v judikatuře. Dohadné položky jsou vyjádřením respektování zásady časového rozlišení, která stanoví, že výnosy a náklady se účtují do účetního období, se kterým věcně a časově souvisejí. Tato zásada vyplývá z § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zaúčtování do nákladů a výnosů je potom nutné dobře posoudit také z pohledu daňové uznatelnosti, správné zaúčtování tak může mít i daňové dopady.

V následujícím příspěvku je podrobně vysvětleno, jak má poplatník daně z příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů nakládat s pohledávkami, resp. na straně dlužníka s dluhy, jakým způsobem upravit základ daně o pohledávky a dluhy při přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví a naopak, jak upravit základ daně o pohledávky a dluhy při ukončení podnikatelské činnosti, přerušení činnosti, případně při změně uplatňování daňových výdajů.

Společnost ABC, s. r. o., nevyplatila svému řadovému pracovníkovi čistou mzdu za měsíce červen a červenec 2009 ve výši 53 820 Kč z důvodu špatné ekonomické situace společnosti. Záloha na daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele, byly v obou měsících řádně a včas odvedeny. Pracovník následně rozvázal se společností pracovní poměr. Výše zmiňovaný zaměstnanec se pak v roce 2013 stal jediným společníkem a jednatelem společnosti (dříve byl pouze řadovým zaměstnancem). Tento závazek za bývalým zaměstnancem, současným společníkem a jednatelem, nebyl při převodu společnosti vypořádán a společnost jej dosud vykazuje na účtu 331. Je možné tuto téměř 10 let nevyplacenou mzdu stávajícímu společníkovi (bývalému zaměstnanci) zpětně vyplatit? Bude to spojeno s daňovými dopady? V případě, že mzdu již vyplatit nelze, jak správně účetně a daňově postupovat, aby tento závazek již neovlivňoval výši závazků společnosti? Nebo lze tento závazek z nevyplacené mzdy přeúčtovat na půjčku společníka?

Máme neuhrazenou pohledávku, na kterou bychom chtěli tvořit opravnou položku. Pohledávka je v zahraniční měně. Na jakou částku se tvoří opravná položka, pokud je vystavená faktura v EUR zaúčtována kursem toho dne (listopad)? Na konci roku byla přeceněna kursem ČNB k 31. 12. Tvoří se opravná položka na původní částku anebo na částku po přecenění?

V roce 2016 s. r. o. pořídila automobil na úvěr, který splácí měsíčně (jistina, úroky, pojistné). Jistina a úroky jsou zaúčtovány na účtu 461. Teď běží poslední rok splátek. Je nutné tento úvěr přeúčtovat na krátkodobý?

Máme neuhrazenou pohledávku, na kterou bychom chtěli tvořit opravnou položku. Pohledávka je v zahraniční měně. Na jakou částku se tvoří opravná položka, pokud je vystavená faktura v EUR, zaúčtována kurzem toho dne (listopad). Na konci roku byla přeceněna kurzem ČNB k 31. 12. Tvoří se opravná položka na původní částku anebo na částku po přecenění?

Účtujícímu věřiteli obvykle vzniká účetní i daňový výnos hned při vzniku pohledávky (např. dodáním zboží), bez ohledu na úhradu. Účetní předpisy přitom vyžadují, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o hospodaření, s přihlédnutím ke všem známým předvídatelným rizikům, možným ztrátám a snížením hodnoty majetku. Přičemž v praxi nejčastějším příkladem je právě problém s úhradou, resp. ne-úhradou pohledávky, kdy je jasné, že její hodnota poklesla. Toto dočasné snížení hodnoty majetku by měl věřitel v účetnictví vyjádřit formou opravné položky (dále jen „OP“). Její tvorba představuje účetní náklad, který je pouze za podmínek zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZoR “), daňově účinný. Stanoví tak § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP “).

Pohledávky jsou nedílnou součástí podnikatelské praxe, vyjadřují stav, že již bylo dodáno to, co bylo dohodnuto, ale toto dodání ještě nebylo odběratelem či zákazníkem zaplaceno. Tato situace přináší i některé daňové souvislosti, na ty bychom chtěli v tomto příspěvku upozornit, a to zejména z pohledu daně z příjmů.

Zisk, respektive snaha o jeho dosažení a maximalizaci, je základním rozlišovacím znakem podnikání. Vzato zcela obecně, zisk nezjistíme z jednoho údaje, ale je třeba jej vypočíst jako rozdíl nejméně dvou položek: příjmů a výdajů. Přičemž konkrétní obsah pojmů „příjem“ a „výdaj“ záleží na tom, o jaký zisk (případně ztrátu) nám jde. V podnikatelské praxi se nejčastěji pracuje s třemi typy „zisků“ – ekonomický, účetní a daňový – a to v mnoha dílčích variantách. Nás bude zajímat jen „účetní zisk“ alias kladný výsledek hospodaření za ukončené účetní období – a to speciálně ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Jeho odhalení zajisté potěší každou firmu, zvláště pokud je relativně vyšší. Následně přicházejí vesměs příjemné starosti, jak s účetním ziskem naložit.

V našich podmínkách mají všechny firmy povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Časté jsou však i nákupy nebo prodeje v cizích měnách a při účtování těchto transakcí je třeba provést přepočet cizí měny na českou. Jaká jsou pravidla přepočtu cizí měny na českou a proč se navíc v určitých případech povinně souběžně eviduje k české měně i měna cizí?

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel bude poctivý a nakonec celou cenu uhradí. Proto bývá v těchto případech v praxi sjednáno poskytnutí zálohy nebo více záloh placených před dodáním zboží či poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že nakonec neodejde s prázdnou, a navíc nemusí na výlohy spojené s realizací zakázky spotřebovávat vlastní peníze. Přičemž systém záloh je výhodný také pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké zálohy, které jej finančně příliš nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek nad zálohy, pak již nevypadá až tak hrozivě.

Cizoměnové pohledávky a problémy s nimi spojené Ing. Ivana Pilařová Samotný vznik závazkových vztahů v cizích měnách, jejich úhrada a následný vznik kursových rozdílů z této platby patří v...

Příspěvková organizace (dále jen „PO“), protialkoholní záchytná stanice, má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby. Její klienti za pobyt na stanici hradí poplatek, který je účtován na syntetický účet 315-Jiné pohledávky z hlavní činnosti. PO vede ­účetnictví dle § 13a zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve zjedno­dušeném rozsahu, netvoří tak účetní opravné položky, ale daňově účinné opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “), jí zákon tvořit umožňuje. Na školení však přednášející tvrdil, že na syntetickém účtu 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti nelze daňové opravné položky tvořit. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), v § 18a odst. 5 písm. c) nařizuje tomuto typu veřejně prospěš­ného poplatníka zdaňovat veškeré příjmy kromě příjmů z investičních dotací, tak se domníváme, že by bylo diskriminační, kdyby nešlo na účtě 315 tvořit daňově účinné opravné položky, a optimalizovat tak výši odváděné daně. PO by tak pouze generovala zisk, protože vzhledem k sociálnímu složení jejích klientů je většina pohledávek nedobytných. Je možné na syntetickém účtu 315-Jiné pohledávky z hlavní činnosti, v případě zdravotnické ­organizace, tvořit daňově účinné opravné položky dle § 8a či § 8c ZoR ? Případně jaké zákonné opatření či metodický výklad tomu brání.

Převzala jsem účetnictví bytového družstva pořízeného koupí bytového domu od obce, v němž je pouze jeden byt převeden do osobního vlastnictví. Všichni nájemci jsou členové družstva. Účetní firma, která toto družstvo dosud účtovala, vedla vlastníka a nájemce dohromady. Jakým způsobem mám provést oddělení vlastníka od nájemců, abych správně sestavila daňové přiznání?