Bc. Zuzana Bartůšková - strana 3

Jak mám zaúčtovat fakturu od pojišťovny: mám od ní vystavený daň. doklad, ale nemám ho platit, mám ho jen kvůli uplatnění DPH? Zaslali mi dva doklady jeden je s DPH, kde je napsáno neplatit a druhý s částkou k úhradě ve výši DPH z první faktury. Nevím, jak zaúčtovat základ na daň. dokladu a částka by mi visela v saldu jako nezaplacená.

Společnost s r. o. bude na přání zákazníka expedovat hned po Novém roce 2024 zboží, které má hotové a zabalené již od počátku prosince 2023. Na přání zákazníka bude mít vystavená faktura uvedeno jako DUZP 2. 1. 2024 a číslo 24001. Výnosově by však podle nás měla expedice patřit do roku 2023. Pokud ano, lze použít následující účtování? V roce 2023: prodejní cena bez DPH 385 601, V roce 2024: prodejní cena bez DPH 311 385, DPH 311 343

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Dovážím zboží z Číny, při úhradě zboží bankovní převodem , platím bankovní poplatek za odchozí zahraniční platbu. Je tento bankovní poplatek součástí základu daně pro vyměření cla a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, nebo je tento poplatek režijní výdaj v daňové evidenci?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Dva společníci založili společnost v roce 1992 v poměru 50:50. V roce 2023 jeden ze společníků náhle zemřel. Stávající společník zvažuje prodej společnosti. Jedna z možností je odkoupit od dědiců 50% uvolněný podíl a poté celou společnost obratem prodat. Jaká daňová povinnost v této variantě dopadne na stávající společníka? Druhá možnost společníka je prodat svůj podíl současně s uvolněným podílem po zemřelém společníkovi a z výtěžku prodeje vyplatit dědicům vypořádací podíl. Výplata vypořádacího podílu bude zatížena 15 srážkovou daní.

Jaké sazbě DPH bude podléhat vařené jídlo s sebou od nového roku 2024?

Je možné si uplatňovat do daňově uznatelných nákladů výdaje za stravenky, i když jsou předávány lidem, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci ani dohodáři zaměstnavatele? Jsou stravenky tedy určeny, z pohledu daňové uznatelnosti, pouze pro zaměstnance?

Fyzická osoba (FO nepodnikající) vlastní ochrannou známku vinařství, kterou vybudovala úplně od začátku, nyní by ji chtěla prodat. Uvažuje 3 možnosti, jak by jednotlivé možnosti vypadaly z hlediska zdanění příjmů z jejího prodeje? 1) Fyzická osoba známku prodá. Souhlasíte s názorem, že v tomto případě je příjem z prodeje zdaňován bez ohledu na to, jak dlouhou dobu jí vlastní (nepodléhá časovému testu pro osvobození op daně z příjmů) v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP, přičemž od příjmů z prodeje si může odečíst náklady na její zřízení (které ale jsou v daném případě zanedbatelné)? 2) Fyzická osoba ochrannou známku prodá, ale úhrada neproběhne v hotovosti, nebo převodem na účet, ale prodá ji a. s. a jako úhradu kupní ceny dostane akcie v nominální hodnotě dané obchodní korporace. Platí stejný případ, jako v bodě č. 1, tedy že bude podléhat zdanění u FO i když nedostala zaplaceno financemi ale akciemi kupující firmy (čili se bude jednat o nikoliv peněžní, ale nepeněžní příjem, který je taktéž zdaňován)? Co v případě, kdy by skutečná cena akcií se lišila od ceny nominální dané akcie. jak by se počítala prodejní cena? 3) Fyzická osoba vloží ochrannou známku jakožto úhradu základního kapitálu do s. r. o. (bude nutné ocenění ochranné známky znalcem). V tom případě už nebude vlastníkem ochranné známky FO, ale s. r. o. Zdaní při tomto kroku fyzická osoba nějaký příjem? Následně by po splnění časového testu 5 let prodala s. r. o., které vlastní ochrannou známku. Bude muset zdaňovat v tomto případě FO nějaký příjem, pokud obchodní podíl prodá po 5 letech a v hodnotě pod nyní zamýšlenou hranicí 40 mil. Kč?

Náš dodavatel zboží nám na faktuře za zboží fakturuje i factoringový poplatek ve výši 1 % dodávky. Jedná se o poplatek za to, že mu za zboží nehradíme zálohově před dodáním zboží (jak obecně u odběratelů vyžaduje), ale máme splatnost faktury je 1 měsíc (s tím, že fakturu hradíme factoringové společnosti, se kterou má dojednaný factoring). Měl by tento factoringový poplatek vstoupit do pořizovací ceny tohoto zboží nebo ho lze účtovat přímo do nákladů (něco jako obdoba úroku z úvěru na financování pořízení zboží, který by také do pořizovací ceny nevstoupil v případě, že bychom museli využívat provozní úvěry na financován pořízení zboží). Děkuji.

Společnost (developer) v současné době staví nový nebytový komplex - během výstavby bylo nutné jednak odkoupit plynovodní přípojku a jednak zrušit jinou plynovodní přípojku - vstupují oba náklady do ceny pořízení dlouhodobého majetku?

Společnost si nechala zhotovit 3 ks reklamních banerů, které jsou zavěšeny na budově. Účtování drobný majetek (501) x 518 (náklady na reklamu)?

Klient, OSVČ od roku 2020 jako vedlejší činnost + zaměstnání hlavní činnost. Sám si zpracovává od roku 2020 DP. V roce 2023 došlo k zániku ŽP s výplatou odkupného. V DP od roku 2020 neuplatňoval klient odčitatelnou položku ŽP, ale v potvrzení příjmů z práce má na ř. 10 příspěvek zaměstnavatele na toto ŽP každý rok. Na zániku pojištění je uvedeno, že zaměstnavatel zaplatil u této pojistné smlouvy pojistné ve výši 120.250 Kč. Má povinnost něco dodaňovat v § 10 v daňovém přiznání za rok 2023?

Student VŠ (bakalářské studium )nevykonal úspěšně státní závěrečnou zkoušku v 8/2023. Je dále studentem VŠ - zmíněnou státní závěrečnou zkoušku bude skládat v 6/2024. Od 1. 10. 2023 je zaměstnán v pracovním poměru s účastí na nemocenském pojištění. Má rodič nárok na daňové zvýhodnění za rok 2023 i za měsíce 10-12/2023? Nárok na daňové zvýhodnění končí v 6/2024 neboť v 7/2024 je student výdělečně činný ?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Fyzická osoba má v hlavním pracovním poměru 2 zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou (manžel s manželkou). Poskytuje jim bezplatně pronájem svých prostor, kde jsou ubytováni. Je tento příjem u zaměstnanců osvobozený od daně? Jak to bude v roce 2024? OSVČ, fyzická osoba, zaměstnavatel předpokládáme nic nedaní.

Zaměstnavatel se rozhodl, že pozve své zaměstnance na prodloužený víkend na Šumavu, bude hradit ubytování a stravu. Jak správně tyto náklady zaúčtovat a bude se jednat o nepeněžní příjem zaměstnanců? Musíme tedy zaměstnancům něco dodanit? 

Jdu do starobního důchodu, proto chci ukončit k 31. 12. 2023 podnikání. Vedla jsem podvojné účetnictví, ale zásoby již žádné nemám, pohledávky také ne a budoucí závazky do konce prosince 2023 uhradím. Protože pronajímám byt, zůstanu plátcem daně dle § 9 ZDP. Předpokládám správně, že se musím odhlásit z podnikání na živnostenském odboru, kde mi odeberou IČ a následně ze zdravotního a sociálního pojištění? Na FÚ zruším jen registraci k DPH a ponechám si účast na dani z nemovitosti (vlastním byt) a dani z příjmů z důvodu pronájmu?

Do firmy nám chodí masérka/pedikérka, která má na tyto služby živnostenské oprávnění. Naše firma by ráda zaměstnancům poskytla její služby zdarma v omezení 1 zaměstnanec 2 služby ročně. Firma by platila fakturu ze sociálního fondu. Je možné mít u zaměstnance tyto služby osvobozeny, nebo se musí dodanit? 

Manželé mají uzavřenou společnou úrazovou pojistku (soukromou). Manželka upadla a poranila si koleno, tento úraz si uplatnila a bylo jí vyplaceno pojistné plnění. Zároveň je tato osoba OSVČ v paušálním režimu. Počítá se plnění od pojišťovny do příjmu limitu OSVČ? Jaká výše limitu je pro rok 2023 a co se do něj započítává? 

Jediný společník (zároveň i jednatel s. r. o.) postupně převádí výrobu jako OSVČ na novou s. r. o. Jako OSVČ uplatňuje skutečné náklady. Vzhledem k délce svého podnikání má asi ve dvou případech u dodavatelů materiálu velmi výhodné ceny, na které jeho s. r. o. nemá šanci dosáhnout (jsou to historické slevy, v nynější době už je dodavatel nikomu nedává). Jako řádný hospodář s. r. o. tedy tento materiál nakupuje jako OSVČ (také pořád i pro své podnikání, v živnosti dojíždí ještě staré zakázky apod.) a za stejnou, nákupní cenu přeprodává své s. r. o. Nechce si dávat žádnou marži, ze strachu, aby nebyl obviněn z vyvádění peněz ze s. r. o. V rámci s. r. o. asi žádný problém nevzniká, ale co u OSVČ? Pokud je to bez marže, měl by to vést spíše v nedaňových nákladech a příjmech? Případně kvůli průkaznosti před FÚ bylo by lepší, pokud by tam nějakou menší marži (3–5 %) měl? Jedná se pouze o materiál, nefakturuje žádné služby apod.