Bc. Zuzana Bartůšková - strana 5

Firma poskytovala zaměstnancům příspěvek na dovolenou v peněžní formě a nezahrnovala tento příspěvek do základu pro výpočet daně ani pojistného. Při kontrole na OSSZ bylo na tyto příspěvky doměřeno sociální pojištění zpětně za 3 roky. Příspěvek u firmy byl na účtu č. 528 jako daňově neúčinný, lze podat dodatečné DPPO a zpětně příspěvky uplatnit jako osobní náklad? Lze doplacené pojistné náležející zaměstnavateli uplatnit jako náklad v roce zaplacení? Lze pojistné, které měli hradit zaměstnanci, a daň uplatnit na zaměstnancích a srazit ve mzdě běžného měsíce? 

Jsme externí účetní kancelář, účtujeme klienta, který provádí malířské práce. Zakázky mívá klient na výmalbu nebytových prostor, ale i rodinných domů podnikatelům. Pokud mu zákazník uvede své DIČ (je plátce DPH), pak v obou případech fakturuje za výmalbu přenos daňové povinnosti dle §92e. Pro našeho klienta pracují i malíři - subdodavatelé, plátci DPH. Ti na svých fakturách také uvádějí PDP dle §92e. Pro účetní je velmi obtížné zjistit, zda se FP od suboddavatelů týkají nebytových prostor či RD, někdy se týkají obou variant dohromady. Je možné, aby účetní tyto přijaté faktury samovyměřovala na vstupu i výstupu pouze se sazbou 21% bez ohledu na to, na jaké nemovitosti subdodavatel pracoval? V případě, že uvede na vstupu i výstupu nesprávnou sazbu, může mu hrozit sankce?

Společnost A (CZ VAT) dodává své výrobky firmě C (Norsko, plátce, konečný zákazník), fakturuje ale společnosti B (Litva VAT). Dodací podmínky EXW, norský zákazník si sám fyzicky odváží do Norska (veškerá komunikace při obchodu ale probíhá mezi CZ a Litvou). Zboží bylo procleno při výstupu z EU (PL), celní řízení mezi Litvou a Norskem. Litva fakturuje Norsku za vyšší cenu, na MRN je uveden i CZ plátce a jeho fa. Proclení i potvrzení o převzetí zboží norským odběratelem má CZ plátce k dispozici. Má CZ fakturovat s daní (norská doprava)? Co musí splnit, aby bylo osvobozeno a jak by pak vykazovala Litva? Jak vykázat v Intrastatu?

Novelou 343/2020 Sb. došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty v oblasti uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu dle § 89 s odloženou účinností od 1. 1. 2022.

Při sestavování účetní uzávěrky účetní jednotka zohledňuje zásadu opatrnosti – v účetní závěrce je třeba zohlednit i případná rizika snižující hodnotu majetku vykázaného v závěrce. K vyjádření přechodného snížení účetní hodnoty majetku slouží opravné položky. V určitých případech může být tvorba opravných položek pro daňový subjekt též daňově uznatelným nákladem. V článku se seznámíme jak s pravidly pro tvorbu zákonných opravných položek, tak s tím kdy se tvoří ostatní opravné položky.

Na konci účetního období čeká účetní jednotku provedení všech kroků účetní uzávěrky, na jejichž konci je sestavena účetní závěrka. Správně sestavená závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz. Pojďme se seznámit s nejdůležitějšími kroky účetní uzávěrky.

Provozování osobní letecké přepravy leteckými společnostmi má z pohledu daně z přidané hodnoty několik specifik, se kterými se v článku blíže seznámíme.

Zvláštní režim DPH u cestovní služby v současné podobě byl zaveden spolu se vstupem do Evropské unie. Přesto jeho použití v praxi stále činí potíže. Mezi plátci kolují o jeho použití různé nesprávné názory – například že se týká výhradně cestovních kanceláří nebo že jeho použití je dobrovolné. Jeho chybné uplatnění nebo naopak neuplatnění může vést k doměrkům ze strany správce daně. Je proto nezbytné se s ním seznámit.