Daň z příjmů - strana 2

Kupujeme brusku na nástroje k vysekávacímu lisu za cca 400 000 Kč. Můžu zařadit tuto brusku do odpisové sk. 2 (28.9 (2-59)) - odpis 5 let?

OSVČ vedla do roku 2022 daňovou evidenci. Měla příjmy z řemeslné živnosti a z pronájmu nemovitostí a věcí movitých, které byly (a jsou) zařazeny do jejího obchodního majetku. Vše tedy zdaňovala v daňovém základu dle § 7 ZDP. Pokud by v r. 2023 přešla OSVČ na uplatňování výdajů ve výši paušálních výdajů (samozřejmě s podáním dodatečného DP na dodanění zásob a pohledávek r. 2022), zdanila by v r. 2023 příjmy z řemeslné živnosti v daňovém základu z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu nemovitých a movitých věcí v § 9 ZDP (i když v nájemní smlouvě je podnikatel, pronajímatel uvedený vč. svého IČ? Nezahrnou se příjmy z nájmu také do ZD dle § 7 ZDP (paušální výdaj 30 %), když předchozí roky to byl příjem dle § 7 ZDP? A pokud bude nájemné při použití paušálních výdajů součástí § 9 ZDP, jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti při této změně, na co je třeba pamatovat?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Může zaměstnavatel zakoupit jednateli společenský oblek a boty např. 1× za rok, který jednatel používá při výkonu práce? Se zaměstnavatelem má „smlouvu o výkonu jednatele" s pravidelnou měsíční mzdou. Jednalo by se o daňový náklad a u jednatele by se zakoupená hodnota nezdaňovala, případně jak s DPH? Jednatel se účastní četných obchodních schůzek, reprezentuje společnost atd.

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu? 

Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů. V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě. V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.

Po zemřelé mamince jsem se sestrou před 5 roky zdědil napůl byt. Sestra mi svoji polovinu darovala, takže jsem vlastníkem jen já. V současné době byt pronajímám. Chtěl bych byt zahrnout do společného vlastnictví manželů. Jak nejlépe situaci vyřešit a jaký dopad bude na daň z příjmu? Matka měla bydliště v bytě 40 roků.

V roce 2022 byla zakoupena nemovitost - hotel. Tato nemovitost je dále pronajímána dle paragrafu 9. Od roku 2022 je uplatňován zrychlený odpis z kupní ceny, tzn. 10.000.000 Kč (kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku). V roce 2024 byla zjištěna chyba ve znaleckém posudku. Skutečná cena byla stanovena na 11.000.000 Kč. Jakým způsobem se projeví navýšení hodnoty o 1.000.000 Kč v odpisech? Rozloží se hodnota do stávajících odpisů jako technické zhodnocení? Nebo bude tato částka odepisována jako opravná položka? Prodlouží se délka odepisování?

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

U naší hlavní banky máme nyní možnost využívat termínovaný vklad. Nejedná se zvlášť o účet, nemáme k dispozici žádné výpisy. Z uzavřeného převodu máme pouze potvrzení, které obsahuje výši úroku, částku a termín, kdy nám budou peníze připsány zpět na účet. Jedná se zpravidla o termínovaný vklad přes noc, kdy nám další den bude připsána zpět částka včetně úroku. Dle informací od bankéřky se jedná o úrok, který není zdaněný. Můžeme takový druh převodu účtovat přes účet peníze na cestě? Úrok účtujeme na účet 662. Na jakých řádcích daňového přiznání k dani z příjmu bude následně tento úrok zachycen? Jsou zde nějaká úskalí?

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

Společnost s r. o. eviduje zahraniční pohledávku ve výši EUR 1587,99 (Kč 40.430) splatnou 16. 6. 2021. 1) Dne 17. 12. 2023 tvorba opravné položky dle § 8a ZoR ve výši 100 % (Kč 40.430) MD 588/D 391 (firma netvořila 50% OP po 18 měsících po splatnosti). 2) Dne 30. 4. 2024 odpis pohledávky Kč 40.430 MD 546/D 311 a rozpuštění opravné položky MD 391/D 588. 3) Dne 30. 4. 2024 zaúčtování kurzového rozdílu přeceněné pohledávky k 31. 12. 2023 MD 311/D 663. Je možné tvořit 100% opravnou položku až v roce 2024 (např. v lednu) a v tom samém roce před promlčením pohledávku odepsat? 

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Fyzická osoba vlastní byt, který pronajímá dlouhodobě firmě (s. r. o.), která jej používá pro své účely. Musí z tohoto pronájmu odvádět 15% daň a musí mít na pronájem ŽL, nebo stačí jednou za rok podat daňové přiznání a odvést pouze daň? Když příjem z pronájmu je 20.000 Kč a za byt je placena hypotéka ve výši 15.000 Kč, bude se danit pouze rozdíl, tj. 5.000 měsíčně nebo celých 20.000? Ještě jen pro pořádek, fyzická osoba, která byt pronajímá je zároveň jednatelem a společníkem zmíněné s. r. o., které je byt pronajímán.

Společnost s r. o. nakupila v dubnu 2024 automobil na za  3000 000 Kč + DPH 630 000 Kč. Na tento automobil byla zaplacená v prosinci 2023 záloha ve výši 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Může dle přechodných ustanovení uplatnit firma z automobilu celou hodnotu DPH nebo pro ni bude platit limit 420 000 Kč? Z jaké částky bude odpisovat pro daň z příjmu právnických osob?

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná...

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

Podnikatel vede účetnictví a zároveń má příjem z pronájmu svého soukromého bytu, který není v obchodním majetku, má tento příjem zmínit v účetní závěrce, kterou posílá s dańovým přiznáním, i když nepatří do obchodního majetku, potažmo promítnout i do předpisu daně, který se pak objeví ve výkazech..?